Časopis Naše řeč
en cz

Návštěvou u novin

S.

[Reviews and reports]

(pdf)

-

9. Rudé právo

Když jsme čtli Rudé právo z 15. října t. r., napadlo nás, co by to znamenalo, kdyby si novinářští korektoři, když už nemají možnosti neb ochoty probrati se mluvnicí a podívati se na Naši řeč celou, osvojili aspoň to, co vytýkáme občas v této rubrice. Některé jazykové chyby se v denním tisku opakují do omrzení. Představme si, jaký by to byl pokrok na cestě k čistotě spisovné řeči, kdyby aspoň ty úplně vymizely! Čtenář shledá, že mezi hříchy, které jsme si vypsali z Rudého práva, bude jich tuze [27]málo, abychom na ně při svých návštěvách už nebyli upozornili. — Jsou tu příd. jména neurčitého tvaru, kde dnes tohoto tvaru nikdo neříká: zásady jsou uskutečnitelny 2 (m. uskutečnitelné, nebo ještě lépe: zásady lze uskutečniti); to je závislo od toho, jsou-li… 2 (m. závislé na tom). — Je zde podivné stupňování přídavného jména: že je (Vojtěch) více mladší než… str. 3 přílohy (m. že je mladší). — Najdeme tu nečeské užívání zájmena ‚tento‘: že zásady jsou uskutečnitelny jen disciplinou a že bez této visí ve vzduchu 2 (m. bez ní); odborové rady okresní a krajské… delegát těchto buď volen v plenární schůzi rady 3 (m. jejich). — Setkáváme se zde s neživou, papírovou výslovností číslovek vyjadřujících desítky a jednotky: 42 soudruzi hlasovali 3, t. j. čtyřicet dva (m. dvaačtyřicet soudruhů hlasovalo), a dokonce: 41 osoba podlehla smrti 2, t. j. čtyřicet jedna (m. jedenačtyřícet osob podlehlo). — Neschází arci ani nelidový 7. pád přídavného jména v doplňku: toto vyloučení nebylo správným 11, usnesení bude závazným 1 (m. -é), a nelidový ‚obchod čím‘: obchod dřívím 6 (m. obchod s dřívím). Sloveso ‚zameziti‘ se tu pojí nesprávně s 3. p.: zamezovat ztrátám na materiálu 4 (m. ztráty (při) materiálu); zameziti jakémukoliv rozpoltění 1; aby zamezil každému rozkolu 1. — Špatní známí se nám hlásí v předložce ‚oproti‘: oproti jiným 1. (m. proti); ve spojení ‚až na‘ ve významu ‚vyjímajíc‘: že byl odražen, až na pracovní dobu u povrchového dělnictva, útok na pracovní dobu vůbec 2; a ve rčení ‚říditi se podle něčeho‘ m. něčím: (strana) řídí se podle směrnic Internacionály 3. — Místo ‚několik členů rozeslalo dopisy na organisace strany‘ 3 se česky správně říká ‚organisacím strany‘. Psáti v Žižkově‘ 5, když jinak neslyšíme než ‚na Žižkově‘, je právě tak nemístné, jako kdyby někdo m. ‚na Slovensku‘ chtěl zaváděti v Slovensku‘ nebo m. ‚na Hradčanech‘, ‚v Hradčanech‘. — Nesprávná důkladnost je, klade-li se k podstatnému jménu slovesnému zvratné zájmeno, i když toho zájmena není potřebí: aby učinili vše za účelem zajištění si činné pomoci ostatního dělnictva 2 (m. vše pro zajištění činné pomoci); o podobném kupování si přízně 4. — Že v žádných českých novinách nesmí scházeti, ‚aniž by‘, i kde nesouvisí s větou kondicionálovou, Rudé právo ovšem potvrzuje: uhlobaroni mohou snížiti jeden metrický cent o 12 Kč, aniž by sami tratili jediného haléře 1 (aniž sami ztratí, sami netratíce; mimochodem: ‚jeden‘ je v této větě zbytečné). — Ve větě „vrtěli hlavou, jestli se nepomátl na rozumu“ 5, má, ježto běží o otázku, m. ‚jestli‘ býti arci ‚zdali‘.

Pořádek slov bývá nečeský nebo nepřirozený: my takovou železnou disciplinou pohromadě udržovanou stranou zůstaneme [28]také v budoucnosti 3 (m. takovou stranou, udržovanou pohromadě železnou disciplinou, zůstaneme); od rozesilatelů bylo žádáno, aby jim výkonným výborem zakázané rozesílání dopisů odvolali 3 (m. aby rozesílání dopisů, od výkonného výboru jim zakázané); tam, kde vyskytují se různá mínění 3 (m. kde se vyskytují), kteří při těžbě neřídí se pohnutkami technickými 1 (m. kteří se při t. neřídí), nechť obě strany se podřizují 1 (m. nechť se); ve kterém hanebným způsobem chtějí namluviti 2 (m. v kterém jí h. zp. chtějí namluviti); že propuštění přebytečných narážečů nebylo by nutné 1 (m. že by pr. př. narážečů nebylo n.); ač na konferenci hájil jsem stanovisko 3 (m. ač jsem na k. h. st.); přes to ale nutno usilovati 5 (m. ale přes to nebo přes to však).

I slovník se hemží známými kazy. Čteme zde: na úkor tělesné zdatnosti 2 příl. (m. na újmu; úkor = pokoření!); u příležitosti prosincového boje 1 (m. za); patřičnou úctu 2 příl. (m. náležitou); mohl jí někdo zazlívati 3 příl. (m. míti za zlé); strany k tuhé disciplině dospívají důsledkem vlivů různých svých osudů 2 (m. pod vlivem); v důsledku nepříznivého počasí 6 (m. pro nepříznivé p.); dlužno počítati s tou okolností 6 (m. třeba); meziobchodem 6 (m. zprostředkujícím obchodem); bezprostředně po sklizni 6 (m. hned); rozeznat lenocha, pracovitého člověka, agitátora, tento poslední jest nebezpečím pro zdar závodu 4 (m. agitátora, agitátor je…); Právo lidu svým útokem dociluje opaku 5 (m. dosahuje); klesla k zemi a záhy na to skonala 6 (m. brzy potom; záhy = včas!); veškeré dělnictvo, čítající několik set osob 4 (m. veškeré dělnictvo, několik set osob); vládě se jedná o prodloužení lhůt 4 (m. jde, běží); v podobném stavu nachází se dělnictvo v továrnách 4 (m. jest); ryze komunisticky 4 (m. čistě); strana bude prosazovati revoluční třídní své poslání 3 (m. přiváděti k platnosti); mzda obnášela 4 K 18 h 2 (m. dělala); obnos 2 (m. částka); pouze dvanáckrát 2 (m. jen); odborník udává celou řadu příčin 1 (m. udává rozmanité příčiny); podle následujících pravidel 3 (m. těchto); při poklesu osazenstva 3 (m. osádky); na veškeré směrodatné činitele 2 (m. rozhodující); aby (odborník) mezi řádky doznal, že… 1 (m. přiznal); aby do stávky zasáhli v prvé řadě železničáři 2 (m. především); v dosud stávajících organisačních řádech strany 3 (m. platných); ten může dotyčný zákaz porušiti… mohl by k tomu dotyčný místní výbor klidně přihlížeti? 3 (m. příslušný zákaz… k tomu místní výbor); rozkol, jaký prodělaly Francie a Italie 1 (m. prožily) — vesměs výrazy, jejichž nesprávnost byla v této rubrice Naší řeči tolikrát dovozována a jejichž bezvadná a výstižnější náhrada tolikrát k používání předkládána.

[29]Že se číslo deníku neobejde ani bez věčně týchž chyb tvaroslovných a hláskoslovných, rozumí se samo sebou. To by nebyly ani české noviny, kdyby v nich nebylo nějaké to »v popeli« 3 příl. (m. v popelu), »zmocnila se jej slabost« 3 příl. (m. ho), »na jich solidaritě« 1 (m. jejich), »do výše svojí hole« 2 příl. (m. své holi), »za čtyry roky« 1 (m. čtyři), školní dítka a radové ve výslužbě« 2 příl. (m. dítky); nebo kdyby se v nich nekmítlo nějaké to »přijati« 5, 3 příl. (m. přijmouti), »začnuv« 4 (m. začav), »uzavřou« 2 (m. uzavrou), »zodpo-li páni tyto otázky« 4 (m. odpovědí-li páni na t. ot.), »nesmí tito soudruzi zapomínati« 3 (m. nesmějí), »uhražena« 6 (m. uhrazena), »sporu, o kterém výbor nebyl uvědoměn« 6 (m. o kterém nebyl výbor uvědomen nebo lépe zpraven); nebo kdyby se nenatisklo, jak nikdo v Čechách nemluví, »otevírání štol« 1 (m. otvírání), »ku stávce« 4 (m. k stávce), nebo »ve které« 1 (m. v které).

Zarmucuje, že i »ve funkcích práce sběhlí« pracovníci 5 (= zběhlí) tak »ztěží« 6 (= stěží) »stékají« 2 příl. (= ztékají) hrad své mateřštiny.

Naše řeč, volume 7 (1923), issue 1, pp. 26-29

Previous Z. (= Josef Zubatý): Lačné ženy

Next Liberecko-jablonecký