Anděl

[Hovorna]

(pdf)

-

(F. M.) Podst. jména anděl, manžel se skloňují podle vzoru had, jak bylo vyloženo v N. Ř. několikrát (I, 270; II, 85; III, 243; IV, 28, 117); žádný Čech neřekne »od anděle, od manžele«, nýbrž »anděla, manžela«. 5. pád je tedy anděle (anděle boží, strážce můj), manžele; tvary »anděli, manželi« jsou právě tak chybné, jako když se píše »k tomu účeli, na vrcholi« m. »účelu, vrcholu«. »Vžité« jsou jen u lidí, kteří neumějí česky.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 9, s. 280

Předchozí Zemský výbor moravský

Následující Ať si říká kdo chce co chce…