Časopis Naše řeč
en cz

Koks, koksárna

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. P.) Má-li se správně po česku psáti kok či koks, kokárna či koksárna? Jak se říká, ví každý: prodává se a kupuje koks, topí se koksem, koks se vyrábí v koksárně atd. Již 8, 316 jsme na podobnou otázku odpověděli, že bychom se s těmito tvary měli smířiti; či domnívá se někdo, že by ještě bylo možno donutiti naši širokou veřejnost, aby se vyráběly, kupovaly a prodávaly koky, aby se topilo koky atd. proto, že angl. cokes (coakes) (náš koks) je slovo množného čísla k jednotnému číslu coke (coake), což znamená odsířené uhlí? Již r. 1925 jsme naznačili, že bychom pak stejně musili mluviti na př. o bibliích, ne o bibli, o agendech, ne o agendě, místo slova legenda č. j. r. ž. bychom musili zaváděti tvar legenda mn. č. r. stř., protože původní řecká a latinská slova biblia, agenda, legenda jsou výrazy mn. č. r. stř., znamenající ‚knihy‘, ‚věci, které se mají projednati‘ nebo ‚čísti‘. Již r. 1925 jsme také ukázali na franc. slovo notes ‚poznámky‘, jež se u nás i s množnou koncovkou -s stalo jménem jedn. č. a změnilo původní rod ženský v mužský; mezi osudy slov koks a notes je jen ten rozdíl, že slovu notes se vyhýbáme a mluvíme raději o zápisníku (jako jsme si utvořili zdrobnělý tvar notýsek, tak nám dovede dodavatel doporoučeti svůj znamenitý koksíček). Tvaru kok nebo kók u nás rozumí, jen kdo zná jeho původ, zvláště pak je nesrozumitelný v životě denním, průmyslovém, obchodním atd., v němž se především objevuje; proto se nám zdají pokusy jej zaváděti již předem marnými.

Naše řeč, ročník 13 (1929), číslo 9, s. 215

Předchozí Václav Machek: Dareba s darebou

Následující Makovaný rohlík