[Hovorna]
-
(A. B.) Angl. cokes (také coakes) je ovšem slovo v množ. č. (kusy uhlí pálením zbavené síry), z toho však neplyne, že bychom se měli nutiti říkat koky (tak Ottův SlN.) nebo koksy (vl. bychom měli vyslovovati s ó). Tvar koks (jedn. č.) jsme přejali od Němců (Francouzi říkají le coke nebo coak), ale již úplně u nás zdomácněl. Že se číslový význam přejatého slova změnil, není nic neslýchaného. Bible (stč. bible, později biblí) je pův. řec. slovo mn. č. (biblia »knížky«), agenda, legenda lat. slova mn. č. stř. r. ([věci] k vykonání, ke čtení), a nikomu se nezdá, že bychom se měli vraceti k číslu pův. (tak říkají i Němci die Agende, die Legende, Francouzi 1’agenda m. r. »zápisník«, mn. č. les agendas, la légende č. j.). Franc. notes (»poznámky«, mn. č. slova la note) k nám přešlo přes Německo v 2. pol. min. st. v tvaru notes jako jméno m. r. j. č., jež jsme vyslovovali, jak je psáno, a k němuž jsme si přidělali zdrobnělý tvar notýsek; slova ta ovšem již ustupují českým slovům zápisník, zápisníček. Podaří-li se, aby cizinci naše města jmenovali a psali tvary českými místo německých, jména jako Karlovy Vary, Klatovy jistě jim vždy budou pojmy jednotnými, jako pražským Němcům jméno Weinberge obyčejně je slovem j. č. (Weinberge ist schön, in Weinberge, aus Weinberge), třebas der Weinberg (vinice) je v němčině slovo obecné a má pak své mn. č. (die Weinberge, auf Weinbergen). Proto máme také za zbytečné, nutí-li se někteří naši novináři do tvarů ve Versaillech, z Versaillů (ostatně pomnožná jména míst v češtině nemívají ob. v 2. p. mn. č. koncovky), zejména uvážíme-li, že Francouzi sami cítí jméno Versailles jako slovo jednotné.
Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 10, s. 316
Předchozí Kaziti
Následující Maštal