Předpis, předprodej

[Answers]

(pdf)

-

(J. K.) Skládá-li se předložka před- se slovesy (nebo kmeny slovesnými), má v složeninách původních význam toliko místní. Proto ji nalézáme nejčastěji ve spojení se slovesy znamenajícími pohyb v prostoru, na př. předejíti (= jíti před někým), předběhnouti, předstoupiti a p., předložiti (= položiti před někoho), přednésti, předvésti, předpustiti, předhoditi atd. Složeniny, v nichž má před- význam jiný než místní, na příklad časový, jsou většinou napodobeny podle složenin cizích: předpovídati podle praedicere, předvídati podle praescire, nč. předplatiti po[158]dle vorausbezahlen, pränumerieren, předmluva podle praefatio, nč. předsudek podle praejudicium atd. Mnohá ze slov takto utvořených časem zanikla (předjednání a p.), mnohá se ovšem ustálila a užíváme jich podnes. Ale slova nová, v nichž by před- mělo míti význam časový (= napřed, dříve), tím způsobem se netvoří, a tvoří-li se, mají vždycky za vzor slovo cizí. Proto jsme varovali již dříve v NŘ. na př. před slovesy jako předehřáti, předkoupiti (3, 158), před podst. jmény jako předporada (4, 283), předřečník (6, 146), a proto za nesprávné pokládáme i slova předprodati, předprodej. Sloveso předepsati, předpisovati náleží mezi slovesa toho původu jako předpovídati a rozšířilo se vlastně až v době novější; jeho vzorem bylo lat. praescribere a jím se řídil i jeho význam. Dříve se ho užívalo také ještě ve významu původnějším, t. j. napřed, dříve psáti (slova předepsaná = slova dříve, výše psaná); dnes se význam reální (= psaní), poněkud jinak pojatý, udržuje na př. v praxi školské, předpisuje-li učitel žákům na tabuli. Jinak se slovesa předepsati, předpisovati užívá dnes — jistě ne bez vlivu něm. vorschreiben — ve smyslu přeneseném, ukládati, nařizovati atd. Odtud předpis znamená buď předlohu, vzor při psaní, anebo nařízení, příkaz; význam ‚prvé, dřívější napsání‘, v němž se ho užívá někdy v obchodním názvosloví, slovu tomu nesluší.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 5, pp. 157-158

Previous Pobírati, pobrati

Next Reservoir