[Hovorna]
-
(J. S. S.) O některých příčinách, proč u některých místních [251]jmen užíváme předložky na a u jiných ve, zmínili jsme se v letošním roč. NŘ. str. 156 (Na Kladně) a vyložili jsme také, jak se v takových případech zachovati. Příčiny rozdílu v užívání obou předložek mohou býti zajisté i jiné, ale pro nás hlavním důvodem je, že se ten neb onen způsob u toho neb onoho jména místního ustálil dlouhým užíváním. Říká-li se »na Stupavě« či »v Stupavě«, nedovedeme říci, neboť neznáme tamního usu. Říká-li se »na Podkarp. Rusi«, je tomu asi vzorem ustálené »na Rusi« (= v Rusku); ale nepopíráme, že výraz »na Podkarpatské Rusi« zní nám poněkud strojeně a že by se mohlo říkati zcela dobře (a také se říká) »v Podkarpatské Rusi«. — Je-li Fudžijama v japonštině rodu mužského (soudíc podle Zeyerova »ten F.«) či ženského, nevíme a také toho není třeba; při skloňování jmen cizích (nejsou-li to zrovna slova latinská nebo řecká nebo jména osobní) rozhoduje u nás koncovka a podle té se řadí jméno Fudžijama ke vzoru ryba a tedy k jménům ženským. — Bratr Novotný nemůže míti množ. číslo (ať ve firmě či jinde) jinak než bratří n. bratři (Bratří n. Bratři) Novotní. Jméno Bohdan Pavlů se skloňuje jen v první své části, příjmení Pavlů je nesklonné (v. NŘ, 5, 263), Litoměřice mají 3. pád k Litoměřicům. — Truhlář je výraz český a spisovný; stolař je moravismus. — Slovo kopist (m. kopyst) je odvozeno z téhož kmene jako sloveso kopati (= hrabati); neznamená ovšem díži, nýbrž nástroj k míšení chleba (význam původní byl asi »lopata«).
Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 250-251
Předchozí Moc, mnoho, hodně
Následující Nástavba