Časopis Naše řeč
en cz

Moc, mnoho, hodně

[Hovorna]

(pdf)

-

(E. H.) Mezi těmito třemi příslovci je především rozdíl, abychom tak řekli, stavovský: »mnoho« je výraz spisovný, »moc« vulgární, »hodně« trochu familiární; na př. »bylo nás tam mnoho, bylo jich tam hodně, bylo toho moc«. Mimo to je mezi nimi i rozdíl významový: »mnoho« je příslovce vyjadřující jen kvantitu (kolikost), příslovce »moc« a »hodně« vyjadřují nejen kvantitu, nýbrž i intensitu (míru děje nebo vlastnosti). Proto slýcháme v hovoru nebo v řeči obecné: »bylo jich hodně«, a také »on je už hodně šedivý, bylo to hodně slyšet« a rovněž »bylo jich moc, je už moc šedivej, bylo to moc slyšet« (hodně moc, hodně mnoho), při čemž je »moc« silnější než »hodně«. Spisovného »mnoho« se k vyjádření intensity neužívá; na to má spisovný jazyk příslovce »velmi, tuze« a p. Proto píšeme: »bylo jich mnoho«, ale »on je velmi spokojen«, silněji: »tuze spokojen« (ne však »mnoho spokojen«), »velmi (tuze) se mi to líbilo« (ne však »mnoho se mi to líbilo«). V případech, kde může jíti i o kvantitu i o intensitu, děláme tedy v spis. jazyce rozdíl (v. NŘ 3, 301): »Maří Magdalena mnoho milovala« (= měla mnoho lásek) a »M. M. Krista velmi (tuze) milovala« (= její láska byla velká, silná); »v Brně se mu mnoho líbí« (t. j. mnoho věcí) a »tuze se mu tam líbí« (t. j. jeho spokojenost je značná) atp. — »Zářnou hvězdou budiž důstojníkovi činnost svého velitele« není správné, protože mluvnickým podmětem věty není slovo »důstojník«, nýbrž »činnost«, která ovšem nemá velitele. Věta tedy musí zníti buď »zářnou hvězdou budiž důstojníkovi činnost jeho velitele« anebo »zářnou hvězdu musí viděti důstojník v činnosti svého velitele«.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 8, s. 250

Předchozí Mezi tím

Následující Na Moravě

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1