Časopis Naše řeč
en cz

Německá práce o jazykových zkratkách

Josef Hrbáček

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Stížnosti, s nimiž se setkáváme v některých pojednáních o jazykových zkratkách, že jazykověda se k zkratkám chová macešsky, nejsou v současné době již tak docela na místě. U nás nemáme dosud žádnou větší monografickou práci o zkratkách, ale existuje již řada článků[1] a v zahraničí bylo vydáno i několik knižních monografií o této zajímavé jazykovědné problematice. Připomeňme z nich alespoň některé: o zkratkách francouzských psal H. Kjellman[2], o zkratkách ruských A. Baecklundová[3], o anglických V. V. Borisov[4]. [155]V poslední době obohatila tuto tematickou oblast jazykovědné literatury nová knižní monografie o zkratkách německých, která vyšla v r. 1977 v NDR[5]. Její autor Werner Hofrichter se problematikou zkratek zabývá již několik let[6], a to zejména v souvislosti s otázkou způsobu psaní zkratek.[7]

Hofrichterova monografie o zkratkách ukazuje, že vedle otázek jazykovědně teoretických, jako je např. otázka podstaty zkratkového znaku a vztahu zkratkového znaku k slovním znakům, otázka příslušnosti zkratek k jazyku a řeči apod., existuje bohatá problematika komunikativní použitelnosti zkratkových útvarů a že na jazykovědce čeká v souvislosti se zkratkami ještě řešení řady otázek kodifikačně normativních. Třebaže autor zabral problematiku hodně široce, zůstalo i tak ještě mnoho otázek stranou jeho pozornosti, např. otázka jazykové a textové ekonomie, otázky slovotvorné, otázka zvukové realizace zkratek aj. Protože zkratky mají svou obecnou problematiku a protože také základní typy zkratkových útvarů jsou v různých jazycích téměř stejné (různé je zpravidla jen větší nebo menší využití některých typů zkratek), může být zajímavé a poučné pro české čtenáře i fundované pojednání o zkratkách německých.

Termín zkratka se v dosavadní lingvistické literatuře používá buď jako označení grafických zkratek, nebo jako souhrnný pojem pro označení všech typů zkratek (i graficko-fonických). Hofrichter však pojem zkratky (Abkürzung) zužuje jinak: nejobecnějším pojmem jsou pro něho zkratkové útvary (Kurzformen) a ty rozděluje na zkratky (Abkürzungen) a na zkratková slova (Kurzwörter). Jestliže se ve své práci soustřeďuje na zkratky, jak název práce naznačuje, znamená to, že otázka zkratkových slov zůstala stranou. Tím se též vysvětluje, že zůstaly stranou otázky slovotvorné. O zkratkových slovech se autor zmiňuje jen ve vztahu ke zkratkám. Zkratková slova jsou na jedné straně stejně jako zkratky jazykové jednotky vzniklé krácením z plných forem, ale na druhé straně mají příznaky normálních slov. Zkratková slova jsou zkratkami svým původem, ale od zkratek se odlišují zvláštnostmi hláskovými, sémantickými i morfologickými, a stojí proto podle autorova míněni na hranici mezi zkratkami a plnými slovními formami.

[156]Vlastní zkratky (Abkürzungen) jsou zvláštní formy jazykových znaků, které vznikají v jazyce působením zákona ekonomie. Zkratky se vyskytují buď v psaném a také v mluveném jazyce, nebo jen v psaném jazyce. Zkratky se mohou tvořit pouze z plných forem, jimiž jsou buď jednotlivá slova, nebo slovní spojení různého druhu a struktury. (Pokud bychom do zkratek zahrnuli i zkratková slova, bylo by třeba dodat, že některé zkratky vznikají též jako zcela nová slova, která souslovný základ a ekvivalent nemají, např. toluen.) Při tvoření zkratky je písmenová řada tvořící plnou formu buď zkrácena, nebo přerušena. Zkratkami jsou plné formy vyjádřeny pouze neúplně, takže zkratka a plná forma nejsou formálně identické, ale mají stejný pojmový význam. Ve stadiu zrodu může zkratka uplatnit svou sémantickou funkci pouze přes plné pojmenování, za jistých okolností mohou však zkratky projít procesem osamostatnění a ve výjimečných případech mohou dokonce plné formy úplně nahradit. V normálních případech existuje mezi zkratkou a plným pojmenováním konkurence, kterou autor označuje jako synonymii: čím častěji jsou zkratky užívány, tím více přejímají samy funkci plných pojmenování a jsou s nimi rovnoprávné.

Značnou pozornost věnuje autor klasifikaci zkratek, přičemž sám klasifikuje zkratky z několika hledisek. Z hlediska genetického na /1/ lineární (DDR, INEX = Industrieanlagen—Export), /2/ nelineární (Bf. = Brief, Pkt. = Punkt), /3/ „izolace“ (Isolierungen, vyjadřují pluralitu nebo intenzitu zdvojením písmena: Bll. = Blätter, ff = sehr fein), /4/ kombinované zkratky (vznikají kombinacemi předcházejících typů). Z hlediska výslovnosti dělí zkratky na grafické, které existují jen v psaném jazyce, a graficko-fonické, jež se vyslovují. Graficko-fonické pak dělí na zkratky z názvů písmen (DDR, UdSSR) a akronyma (vyslovují se souvisle jako slova: DEWAG = Deutsche Werbe- und Anzeigen-Gesellschaft). Z hlediska pravopisného rozděluje zkratky dvojím způsobem: podle způsobu psaní dohromady (DDR, Bd.) nebo zvlášť (e.G.m.b.H., Str—km) a podle způsobu užití velkých a malých písmen (někdy je i kolísání IGA / iga). V závěru výkladu o klasifikaci zkratek žádá stanovení komplexních klasifikačních tříd, které by byly vytvořeny na základě všech uvedených klasifikačních hledisek.

V Hofrichterově práci byly německé zkratky podrobeny i důkladnému kvantitativnímu rozboru, byla prozkoumána jejich četnost podle jednotlivých typů, a to v jazyce (vycházelo se ze slovníků zkratek) i v textech. Jak ve slovnících, tak v textech byla zjištěna jednoznačná převaha iniciálových zkratek. Nejvyšší podíl zkratek na užitých jazykových prostředcích v textech zjistil autor v oblasti matematicko-technické. Také tvoření nových zkratek v NDR ukázalo výraznou tendenci k preferenci zkratek iniciálových.

Protože i v němčině mají zkratky většinou nominální charakter, jsou nositelem gramatické kategorie jmenného rodu, čísla a pádu. Z hlediska sémantického lze u zkratek konstatovat zčásti vysoký stupeň homografičnosti [157](zvláště u krátkých iniciálových zkratek) a synonymičnosti; polysémie naproti tomu není významná.

Téměř třetina Hofrichterovy monografie je věnována pravopisné stránce zkratek. Autor konstatuje, že pravopisu zkratek v němčině chybí jednotná norma (v češtině je tomu nejinak). Analýza ukázala, že pravopis zkratek odpovídá způsobu psaní plných forem (jak pokud jde o psaní dohromady nebo zvlášť, tak pokud jde o psaní velkých a malých písmen) jen něco více než v padesáti procentech. Jak autor konstatuje, hlavním cílem jeho práce bylo vypracovat optimální variantu způsobu psaní velkých a malých písmen ve zkratkách. Vychází při tom v podstatě ze dvou předpokladů: /1/ že nejvýhodnější z navržených variant reformy psaní velkých písmen v němčině je ta, která omezí psaní velkých písmen na vlastní jména (velkým písmenem jako dosud zůstane signalizován začátek věty a zdvořilostní funkce zájmena „Sie“), /2/ že způsob psaní velkých písmen ve zkratkách má odpovídat způsobu psaní v plném pojmenování. Nechceme posuzovat otázku vhodnosti prvního předpokladu, protože jde o širší otázku německého pravopisu, nikoli jen o otázku pravopisu zkratek, ale zdá se nepochybné, že odstraněním jedné těžkosti by vznikla jiná. Dnes je podmínkou správného psaní velkých písmen to, že si uživatel německého jazyka musí uvědomovat, co je podstatné jméno, v budoucnu by si musel uvědomovat, co je vlastní jméno, a to není, jak víme z naší pravopisné praxe, snadnější. Pro optimalizaci pravopisu zkratek však není nepochybná ani zásada druhá o přizpůsobování pravopisu zkratek plnému pojmenování, a to zejména z hlediska vybavovací funkce pravopisu a grafiky. Iniciálové zkratky, vznikající mechanicky, bývají někdy homonymní s úplnými slovy (srov. např. čes. VLK = Výbor lidové kontroly, PRO = Plzeňský rozhlasový orchestr atd.), a kdyby nebyly opticky výrazně odlišeny od ostatního textu velkými písmeny, mohlo by docházet k ztížení komunikace. Také v příkladech uváděných Hofrichterem jsou zkratky podobného druhu, totožné s normálními německými slovy nebo se jim svým složením blížící: např. za dosavadní WaR (Wassermansche Reaktion) se navrhuje psaní war (s. 153), místo OB (Oberbürgermeister) ob (s. 151) atd. Soudíme, že důležitější než zásada pravopisné korespondence mezi zkratkou a plným pojmenováním je to, aby zkratkovost byla v textu zřetelně graficky signalizována. Zkratky jsou (na rozdíl od vžitých zkratkových slov) do jisté míry zvláštním výrazovým prostředkem v textu, který vyžaduje na vnímateli zvýšenou pozornost, což vyplývá z faktu, že zkratka je vždy jen zástupka jiného pojmenování. Z toho pramení i důležitost signalizační funkce grafiky u zkratek.

Hofrichterova monografie je, jak snad vyplývá i z naší poměrně stručné zprávy, cenným přínosem k řešení jak teoretických problémů abreviace, tak praktických otázek spojených s užíváním jazykových zkratek. Záslužně obrací pozornost k problematice pravopisu a grafiky zkratek a mohla by být podnětem i pro úvahy o zkratkách českých.


[1] V Naší řeči byly k problematice zkratek zaměřeny zvl. tyto příspěvky: Fr. Oberpfalcer: Úspornost v řeči, NŘ 10, 1927, s. 57—63; M. Helcl, Zkratková slova, NŘ 32, 1949, s. 161—170; M. Romportl: Výslovnost zkratkových slov, NŘ 34, 1951, s. 46—50; J. Hrbáček: Zkratky a tvoření slov, NŘ 55, 1972, s. 124—130; B. Pohnert: Ke zkratkám a značkám v technické literatuře, NŘ 56, 1973, s. 134—137; J. Bartošek: K diskusi o zkratkách, NŘ 58, 1975, s. 25—30.

[2] H. Kjellman: Mots abrégés et tendances d’ abréviation en français, Uppsala 1920.

[3] A. Baecklundová: Die univerbierenden Verkürzungen der heutigen russischen Sprache, Uppsala 1940.

[4] V. V. Borisov: Abbreviacija i akronimija, Moskva 1972.

[5] W. Hofrichter: Zu Problemen der Abkürzung in der deutschen Gegenwarts sprache, Berlin 1977, 176 stran. (Vyšlo v sérii Linguistische Studien, Reihe A, Arbeits berichte 44, vyd. Zentralinstitut für Sprachwissenschaft.)

[6] Srov. jeho disertaci Die Abkürzungen in der deutschen Sprache der Gegenwart, Rostock 1972.

[7] Srov. Zur Schreibung der Abkürzungen im Rahmen einer Reform der deutschen Orthographie, Linguistische Studien, Reihe A, 24, Berlin 1975, s. 17—50; srov. zprávu A. Tejnora, NŘ 60, 1977, s. 102n.

Naše řeč, volume 62 (1979), issue 3, pp. 154-157

Previous Jiří Nekvapil: Specifický dorozumívací prostředek slovenských dětí

Next as (= Alexandr Stich): Píšeme Izraelita, nebo izraelita?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1