Za akademikem Františkem Ryšánkem
Emanuel Michálek
[Reviews and reports]
-
Dne 23. června 1969 zemřel v Praze ve věku 92 let senior bohemistů, přímý žák Gebauerův, profesor pražské Karlovy university akademik František Ryšánek. Těžištěm jeho vědecké činnosti byla oblast staročeského jazyka a písemnictví, v níž byl nejzasvěcenějším znalcem.[1] Patrně už z domova na hanáckém venkově přinesl si František Ryšánek vzácné osobní vlastnosti: důkladnost a poctivost v práci, umění zachovat vždy vlastní linii a neochotu podřizovat se módním směrům a vnějším autoritám. K vyhranění těchto vlastností přispěla jistě i léta studií na pražské universitě, kde se mladý Ryšánek setkal s takovými osobnostmi našeho vědeckého života, jako byl T. G. Masaryk a Jan Gebauer. Stejně jako jeho učitel Jan Gebauer kladl i František Ryšánek důraz na podrobnou a přesnou práci filologickou, v níž viděl základ jazykovědného bádání. Ve srovnání s. J. Gebauerem nesoustředil se akad. Ryšánek tolik na práce souborné,[2] vydal však řadu monografických studií, které vykládají staročeské památky a osvětlují život staročeských autorů v době předhusitské (rozjímavá literatura předštítenská, Štítný) i reformační (Hus, Chelčický, Blahoslav, Komenský aj.). Ryšánkovou zásluhou se podstatně změnil obraz vývoje četných staročeských textů (např. štítenských), v novém světle se ukázal jejich poměr k středověké literatuře latinské. Vedle prózy věnoval akad. Ryšánek badatelskou pozornost i staročeským textům básnickým, zvláště z hlediska textové kritiky a výkladu různých nejasných míst.[3]
[304]Se studiem stč. jazyka a písemnictí souvisel zájem akad. Ryšánka o výklady etymologicky a významově nejasných slov a slovních spojení. Mezi těmito pracemi vynikají např. metodicky pozoruhodné studie o skupině slov cvik, cvičiti,[4] o spojení s kornelem choditi[5] apod. Z prací, k nimž dalo podnět Ryšánkovo universitní působení na Slovensku, je nejrozsáhlejší a nejvýznamnější Slovník k Žilinské knize.[6] Autor zde podrobil rozboru text 15. stol., závažný pro zkoumání češtiny na Slovensku i pro studium vnikání slovenských prvků do textů česky psaných. Akad. Ryšánek měl významnou účast na zpracování akademického Výboru z české literatury,[7] který přinesl řadu jeho poznatků a objevů jinde nepublikovaných.
Významné místo v životním díle akademika Ryšánka náleží také činnosti pedagogické na školách středních, vysokých i v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Jako vedoucí oddělení pro dějiny jazyka ÚJČ se akademik Ryšánek významně podílel na přípravách k vydávání nového Staročeského slovníku. Byl členem hlavní redakce tohoto díla, které od roku 1968 vychází a v budoucnu doplní nedokončený Slovník Gebauerův.
Svou celoživotní prací i lidským příkladem zanechal akademik Ryšánek naší vědě trvalý odkaz.
[1] Charakteristiku a zhodnocení díla i osobnosti akad. Ryšánka obsahují jubilejní stati, B. Havránka Akademik Ryšánek osmdesátníkem, SaS 18, 1957, s. 193n., a M. Nedvědové, K devadesátinám akademika Františka Ryšánka, NŘ 50, 1967, s. 193n.
[2] Patří k nim převratná studie o Štítném a jeho díle v Ottově Slovníku naučném nové doby VI/2, 1943, s. 873n., nové vydání Gebauerovy Historické mluvnice s vlastními doplňky a opravami (Tvarosloví, Časování a Skloňování, vyd. 1958 a 1960), rozsáhlý oddíl Literatura rozjímavá a nábožensky vzdělavatelná ve Výboru (1957, v. zde pozn. 7), s. 650n., který Ryšánek celý připravil a v němž je mnoho nových jeho poznatků.
[3] Srov. např. Příspěvky ke kritice a výkladu stč. textů v LF 76, 1953, s. 120n.
[4] Slavia 7, 1928—1929, s. 234n. 474n.
[6] Bratislava 1954. Srov. recenzi Zd. Tyla v NŘ 39, 1956, s. 40n.
[7] Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. K vyd. připravili B. Havránek, J. Hrabák a spolupracovníci, Praha 1957; srov. recenzi V. Horákové v NŘ 42, 1959, s. 36n. Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první a druhý. K vydání připravili B. Havránek, J. Hrabák, J. Daňhelka a spolupracovníci, Praha 1963, 1964; srov. recenzi Fr. Cuřína v NŘ 47, 1964, s. 217n.
Naše řeč, volume 52 (1969), issue 5, pp. 303-304
Previous Miloslava Knappová: Televizní seriál Tajemství řeči
Next Vladimír Mejstřík: Z 36. sešitu Slovníku spisovného jazyka českého
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1