Oživovati, obživovati
[Short articles]
-
Podle původního pravidla o tvaru předložky ob, o (N. Ř. III, 218) by předložka tato ve složenině se slovesem počínajícím se hláskou ž měla míti o. Církevní slovanština má jen ožiti. V češtině se ono pravidlo porušuje odedávna; a tak vedle ožíti (se starým přít. časem oživu, dnes ožiji), ožívati, oživiti, oživovati již v staré době je také obžíti atd. Co se významu týče, ožíti, ožívati jsou slovesa nepřechodná (nabýti, nabývati života), oživiti slov. přech. (učiniti živým), stejného pak významu jsou i tvary s ob. Oživovati, obživovati je odvozený tvar slovesný, jehož základ může býti v nepřech. ožíti, obžíti i v přech. oživiti, obživiti; proto nalézáme v starých dokladech obojí význam. Na př. »v Kristu všichni obživují« Štít., »duchovní skutci člověka obživují« Otc. (s rukopisnou variantou oživují); tím si vyložíme, že vedle pouhého o(b)živovati je s významem nepřech. také zvratné o(b)živovati sě (»již znova sě obživují« Jeron.). Dnešní jazyk knižní má některé odchylky a zvláštnosti, jichž by nebylo dobře nedbati. S významem hmotným (nabývati skutečného života) říkáme po staru ožíti, ožívati, v živém hovoru spíše obživnouti (ze staré doby známe tento tvar z jediného dokladu Arch. č. 7, 323 z r. 1468), obživovati (had už obživuje), s významem přeneseným (dodávati, nabývati životnosti) říkáme oživnouti, oživiti, oživovati (obraz oživne několika světlými skvrnami, malíř jej oživí, místnost oživují hloučky osob, ticho se oživuje ruchem); obživiti, obživovati znamená ob. jako přech. slov. »poskytnouti, poskytovati výživy«. Nalézáme ovšem i odchylky, jichž za skutečné chyby pokládati nelze, na př. čteme-li o nešťastné ženě, že »oživovala [72]v té mladé společnosti a cítila se v ní šťastna«, nebo že mořští hadi vyšli z módy, za to však že v novinách »oživují« zkamenělá zvířata předpotopní, že omráčený had »oživl« atp.
Naše řeč, volume 5 (1921), issue 3, pp. 71-72
Previous František Trávníček, Z. (= Josef Zubatý): Zodpověděti, zodpovídati
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1