Šíti, lítý, líto

[Hovorna]

(pdf)

-

(9, 91), (101 n.) P. nadpor. V. Šrom v Olomouci nám píše: Na mor. Slovácku se skutečně říká o někom, kdo něco v skrytu a záludně proti jinému strojí, že ‚něco šije‘. Asi před půl rokem jsem slyšel v Uh. Hradišti tento výraz: »…oni pořád přejíždžajú sem a tam a samé šušky, šak oni cosi šijú«. — Slovo ľútý jsem slýchal velmi často v svém domově od našich služek a od jiných domácích lidí z okolí Bystřice p. Host. nebo z Valašska od Vsetína. Ľútý bylo skoro vždycky, pokud se pamatuji, ve spojení se slovem čert. O dovádějícím děcku se říkalo, že řádí jak ‚ľútý čert‘. Přišel-li někdo někam ve zlém, říkalo se, že se přihnal jak ‚ľútý čert‘. Tvar ľóto (= spis. líto) jsem slyšel od starého člověka z Mrlínka u Bystřice p. H. (to mi bylo velice ľóto).

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 6, s. 191

Předchozí Pořádek slov

Následující Tatrč