Tatrč

[Hovorna]

(pdf)

-

(9, 95) P. odb. uč. St. Reiniš nám píše, že toto slovo je zcela běžný, ale přece jen čistě odborný, myslivecký výraz a znamená jednak ocas pernaté zvěře, zvl. tetřívka, tetřeva a bažanta, jednak ozdobu za mysliveckým kloboukem z lyrovitě zatočených ocasních per tetřívčích. Slovem tím se p. uč. snaží v svých knihách (Z čarovné přírody, Kouzlo jara, Lovcův svět) nahrazovati německý ‚štosek‘. U tetřívka a tetřeva se podle jeho zprávy říkává také ‚vějíř‘. Sami jsme nedávno slyšeli slovo tatrč od lesníka; ale ani ten, ani p. uč. Reiniš neznají je z mluvy lidové. Proto opakujeme dotaz, [192]říká-li se tak někde v lidu, nebo říkají-li tak myslivci, kteří se tomu slovu naučili teprv z knih a p., nebo dovede-li nám kdo co říci o jeho původu.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 6, s. 191-192

Předchozí Šíti, lítý, líto

Následující V Zábřehu — v Zábřeze