Krátkou cestou

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. S.) Výrazy »zpraviti někoho o něčem krátkou cestou« (t. j. ústně, telefonem, nikoli obvyklou a delší cestou úředního řízení), »postoupiti spis krátkou cestou« není třeba pokládati za výrazy chybné, neboť slovo »cesta« tu nevybočuje z významu, který mu sluší. Jako se mluví přeneseně o cestách a prostředcích vedoucích k dosažení nějakého cíle (»cesty mohou býti rozličné, jenom vůli mějme všichni rovnou« pěje Kollár), o nevyzpytatelných cestách božích atd., můžeme mluviti také o cestách, jimiž se bere úřední řízení, zpráva atd. S tím ovšem nesmíme směšovati způsoby, kde se slova »cesta« užívá šablonovitě a dutě podle němčiny (písemnou cestou m. písemně a p.) a o nichž bylo mluveno v N. Ř. IV, 15, 115. — Na opravování naší úřední češtiny by nestačila N. Ř., ani kdyby vycházela v rozměrech anglických nebo francouzských revuí. Kde není dobré vůle ani studu, je pomoc těžká.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 8, s. 251

Předchozí Koniklec

Následující Kredenc