Časopis Naše řeč
en cz

Nové germanismy

[Drobnosti]

(pdf)

-

V denní zprávě našeho Národního shromáždění, tedy v článku původním, ne přeloženém z němčiny, čtli jsme v »Nár. listech« dne 19. pros. 1919 větu »tento referát… byl počátkem dnešní schůze N. S. rozdělen tiskem«. Rozděliti znamená z jediného celku udělati několik částí; »rozděliti referát« by mohlo znamenati jen: poděliti částmi referátu, jejž by vlastně měla poříditi jediná osoba, několik referentů; ale »rozděliti referát tiskem«? I nějaké množství referátů bylo by lze rozděliti mezi účastníky; ale musilo by se říci, že referátů (anebo jejich otisků) bylo více (toto jejich množství je právě celek, jenž se rozdělil). Nezbývá, než hledati, jaké asi německé slovo tanulo českému novináři na mysli i bez německé předlohy; a tak bychom konečně našli, že se opičil po německé větě »das Referat wurde im Druck verteilt«. To by ovšem po česku znělo asi »referát byl rozdán tiskem«.

»Den příští schůze a denní pořádek její bude… sdělen písemnou cestou.« Pravda, takovéto »cestou« = im Wege jest germanismus stáří již ctihodného, o »písemné cestě« snad přece však jen ještě nebývalo u nás řeči. Ale ovšem, »písemnou cestou = auf schriftlichem Wege« zní tak krásně po rakousku! A jak chudince naproti tomu pouhé »písemně«!

O nesnázích, jež bývalý německý následník ještě r. 1914 působíval otci a jeho vládě, vypravovaly »Národní listy« m. j. takto: »Jest ještě pamětivo, že tento princ nerozpakoval se přijití do říšského sněmu a tam demonstrovati proti kancléři.« Co se tvaru pamětivo týká, jest to asi tisková chyba místo pamětlivo; víme sami dobře (a naši čtenáři s námi), jaké kousky dovede vyváděti jinak nevinná literka l v době válečně a poválečně otlučených zásob sazečských. Tedy »jest ještě pamětlivo«: tak se nikde neříká, a napsal-li tak český novinář, učinil to jen v dojemné snaze do písmenka zachovati z německé předlohy »es ist [16]noch erinnerlich«. Čech by řekl »jest (máme) ještě v živé paměti, jest ještě vůbec (každému) známo« atp. Pravda, v starém jazyce přídavné jméno pamětlivý mívalo nejen význam činný (kdo má na paměti), ale i trpný (co máme nebo míti máme na paměti); v listě z r. 1468 (Arch. č. 4, 153) čteme na př. slova »jakož jich (odbojných pánů) štědrý (= hojný) klam v písmě i v sloviech dosti pamětliv jest«, Chelčický v Postile (111b) píše »ale toto pamětlivé jest (máme míti na paměti), že…«, Tovačovský v Hádaní (13 b) »jakožto božství Kristovo jest větší (než tělesenství), pamětlivé (= nevyjde nikdy z paměti) a zůstávající«. Ale jazyk náš si širší význam tohoto slova zúžil na význam činný, a užívati ho ve smysle trpném je tak proti zvyku jazyka dnešního, jako kdyby kdo naopak na př. říkal po staročesku o strašpytlovi, že je »strašlivý«.

V novinách byla zpráva, jak bývalý náčelník rakouského generálního štábu, baron Conrad, již dávno před světovou válkou ji předpovídal a radil, aby Rakousko bojem nejbližší své nepřátele zničilo, než bude pozdě. Ukazoval prý, »že válka nemá pro nás (t. j. pro Rakousko) žádných čák, udeří-li na nás naši nepřátelé, a to Rusko, Srbsko, Černá Hora a Italie současně. Těm všem jsme my vojensky sotva dorostli Tato věta byla i v novinách tiskem zvláště vytčena, ovšem z jiné příčiny než u nás: my tím přibíjíme výraz »těm jsme sotva dorostli«, otrocky věrný překlad něm. »diesen sind wir kaum gewachsen«. Čech by přece řekl »na ty na všecky nestačíme, těm všem neodoláme, těch všech nezmůžeme« atp.: ale to by právě bylo po česku!

Naše řeč, ročník 4 (1920), číslo 1, s. 15-16

Předchozí Brejška

Následující Sbírejme válečná slova

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1