Bratrově

[Hovorna]

(pdf)

-

V N. Ř. I, 153 bylo vykládáno o chybě, která se za našich dnů velmi rozšířila, že matením 6. p. jedn. přivlastňovacích příd. jmen tvaru »bratrův« s 3. p. vznikají nesprávné tvary »k carově odstoupení, k Máchově Máji« a p. m. k carovu, k Máchovu atd. Ale nikdy [250]není nehoda tak veliká, aby po ní nemohla přijíti ještě větší, a v chybách jsou naši spisovatelé vynalézavější než v čemkoli jiném. Čtenář N. Ř. nás upozorňuje, že se v Naší době (roč. 28, str. 361 a 369) čtou věty takovéto: »krásných slov, jimiž očišťoval jsem se k autorově vznešeným myšlenkám«, »bude nynější správa … Eedenově myšlenkám věrnější?« Budou-li naši spisovatelé touto cestou dále pokračovati, stane se tvar »bratrově« nejen universálním tvarem pro dativ obojího čísla, jak to už vidíme, ale dočkáme se snad co nevidět i toho, že některý impulsivní talent v české gramatice začne psáti také »tyto autorově vznešené myšlenky, před touto autorově vznešenou myšlenkou« atd. Říkáme »cesty páně, anděl páně«, proč tedy také ne »cesty autorově«? Jen odvahu, pánové!

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 8, s. 249-250

Předchozí Z. (= Josef Zubatý): Z našich časopisů

Následující Dáti, dávati na někoho