O ČEZu, UNESCU a Ikee. Psaní iniciálových zkratkových slov a tendence k jejich skloňování
Ondřej Dufek
[Articles]
On ČEZ, UNESCO and Ikea. The writing of acronyms and the tendency to decline them
The article is concerned with the graphic aspect of acronym usage in standard written Czech. It focuses on the abbreviations which can be pronounced not only when spelled out, but also as a single unit. The survey examines the competition of various acronyms’ declension forms in particular case positions, both in the case of abbreviations ending with a consonant (type ČEZ) and those ending with a vowel (types UNESCO and IKEA) for which contemporary handbooks and linguistic description allow the addition of case endings only in spoken Czech. The study shows that some types of acronyms also tend to be declined in standard written Czech contexts and analyzes the tension between preserving the abbreviation’s graphic integrity and treating it as an ordinary word written in lower case form. The results lead to the adjustment of some existing statements on acronyms.
Key words: initialism, acronym, declension, orthography
Kíčová slova: iniciálová zkratka, iniciálové zkratkové slovo, skloňování, pravopis
[*]Úvod
Iniciálové zkratky jsou přinejmenším na první pohled koherentní, jasně vymezená a snad i neproblematická pravopisná oblast. Píší se velkými písmeny, z nichž každé reprezentuje jednu část (typicky slovo) víceslovného výrazu bez ohledu na užívání velkých či malých písmen v tomto zdrojovém pojmenování. Druhý pohled však ukazuje, že i takto prostá a formálně definovaná skupina jednotek podléhá v úzu značné variabilitě, a to v situacích, kdy iniciálové zkratky vstupují do různých pozic ve větné stavbě. V tomto textu chceme rozebrat, jak se iniciálové zkratky chovají v psaném textu, když stojí v pozicích vyžadujících konkrétní pády; zjistíme a popíšeme, zda u nich převažuje tendence k zachování základní pravopisné podoby a integrity zkratky na jedné straně, anebo naopak tendence ke skloňování a signalizování pádových koncovek, tedy přechod k tzv. iniciálovým zkratkovým slovům na straně druhé.
[257]Dosavadní popis a doporučení
V tomto článku vycházíme z terminologie a klasifikace J. Hrbáčka (1979; viz níže schéma 1), který problematiku zkratek zpracoval nejkomplexněji a nejdůkladněji. Hrbáček dělí zkratky na (čistě) grafické (např. stč. staročeský, ing. arch. inženýr architekt, mjr. major) a graficko-fonické, přičemž pouze druhé jmenované se považují za skutečně jazykové, protože se realizují „nejen graficky, ale i zvukově, jsou faktem jazyka a řeči, mají znakovou povahu“ (Hrbáček, 1979, s. 54). Graficko-fonické zkratky pak dále člení na 1. nelexikální, 2. přechodné a 3. lexikální. Do první skupiny patří tzv. iniciálové zkratky, do nichž vchází počáteční písmeno každého slova zdrojového pojmenování se zachováním jejich pořadí. Píší se velkými písmeny, bez teček či mezer mezi nimi; např. SK (sportovní klub), APČJ (Akademická příručka českého jazyka), ÚJČ AV ČR (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky). V rámci třetí skupiny Hrbáček rozeznává několik dílčích typů, nás však budou zajímat pouze tzv. zkratková slova. Ta jsou složena z částí sousloví a mají povahu svébytného slova, tj. nesou význam, skloňují se atd.; např. alobal (aluminium + obal / aluminiový obal), smog (smoke + fog), Semafor (sedm malých forem). Mezi prvním a třetím zmíněným druhem existuje ovšem přechodné pásmo, tzv. iniciálová zkratková slova. Jsou to standardně utvořené iniciálové zkratky, které obsahují mimo jiné i samohláskové grafémy[1] a které mohou být (a jsou) vyslovovány jako běžná slova – představují jeden zvukový celek, mají přízvuk na první slabice atd.; např. ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy), FIFA (Fédération Internationale de Football Association), IČO (identifikační číslo osoby). V mluveném projevu se v závislosti na své zvukové realizaci přiřazují k deklinačním typům a podle nich se také – stejně jako zkratková slova – skloňují.
Schéma 1 Klasifikace zkratek podle J. Hrbáčka (1979, s. 54)
[258]Právě možnost skloňování je podstatně odlišuje od iniciálových zkratek, jež „jsou pouhé značky lexikálních prostředků jazyka, a proto nejsou dobře uzpůsobeny pro vstup do syntagmatických vztahů jazyka“ (ibid.).
Chceme-li zaznamenat skloňované tvary iniciálových zkratkových slov v psaných textech, vyvstávají však potíže. Nejsnazší je situace u těch zkratek, které končí na souhláskové písmeno a k nimž lze pádové koncovky jednoduše připojit. V takových případech je možné nezasahovat do grafické podoby samotné zkratky a zvažovat pouze to, zda bude koncovka zapsána malými, či velkými písmeny (např. GAČR > GAČRem/GAČREM). Složitější je to se zkratkami zakončenými na samohláskové písmeno. To se při přehodnocení na (iniciálové) zkratkové slovo chápe jako nominativní pádová koncovka, jež se při skloňování odsouvá a je nahrazována příslušnými koncovkami jiných pádů. Tím dochází k narušování grafické integrity zkratky, a tedy i vztahu iniciál k počátečním písmenům zdrojového pojmenování (např. NASA > genitiv *NASy/*NASY/*Nasy; UFO > instrumentál *UFem/*UFEM/*Ufem).
Snaha o vyrovnání se s těmito problémy není v literatuře nová. Předchozí Pravidla českého pravopisu (1957, § 120) i Mluvnice češtiny 1 (1986, s. 522) v případě iniciálových zkratkových slov doporučují v psaném projevu užívání neskloňovaných podob zaznamenaných velkými písmeny; pokud chce pisatel zachovat skloňování, předepisují zápis přibližující iniciálovou zkratku zkratkovému slovu, např. TOS > v Tosu, ÚRO > z Úra, hodnocený ovšem jako hovorový.
Akademická příručka českého jazyka (Pravdová – Svobodová, 2014, s. 458) k tomu uvádí, že tento způsob zápisu se dnes téměř nepoužívá. V psaných spisovných projevech tyto výrazy doporučuje psát verzálkami a neskloňovat, vypsat celé zdrojové sousloví nebo použít nominativ jmenovací. Zároveň autoři z Ústavu pro jazyk český poznamenávají, že „[v] poslední době se v některých typech textů (např. v publicistických) výrazně prosazuje připojování pádových koncovek psaných MP za iniciálové zkratky končící souhláskou […]. Tento způsob zápisu lze tolerovat – respektuje název jakožto značku a zachovává identitu zkratky, jeho užití však v odborné literatuře a v písemnostech administrativního či právního charakteru nedoporučujeme“ (Svobodová a kol., 2015, s. 301). Skloňování zkratek končících na samohlásku se pak vůbec nepřipouští, resp. se považuje za neoficiální a hovorové (ODA > akuzativ Odu), příp. chybné (ODA > akuzativ *ODu) (Pravdová – Svobodová, 2014, s. 455–456).
V. Staněk (1995) se domnívá, že budoucí kodifikace by psaní iniciálových zkratkových slov velkými písmeny s připojením koncovky psané malými písmeny, tedy např. ČEZu, FITESu apod., měla uznat jako jednu z přípustných možností. Za nesprávné navrhuje považovat majuskulní koncovky, např. KRNAPU. Takovéto skloňování však připouští pouze pro zkratky končící na souhláskové písmeno – „výrazy Odě, o Ufu, s Natem je třeba tolerovat pouze v mluvených projevech.“ (ibid., s. 272). Zastává tak konzervativnější postoje než třeba již [259]citovaný J. Hrbáček, který považuje za vhodné skloňovat v určitých kontextech[2] i ty zkratky, u nichž se narušuje jejich grafická podoba, např. UNESCO > Uneskem (Hrbáček, 1979, s. 79). M. Lašťovičková (2016) dokumentuje množství různých tvarů iniciálového zkratkového slova YMCA, všechny alternativní podoby (např. Ymka, dativ YMCe/YMCE aj.) jsou však podle ní za hranicí spisovnosti a do psaných textů nepatří.
Dosavadní literatura se tedy zabývá víceméně pouze tím, zda a jak zapisovat tvary iniciálových zkratkových slov zakončených na souhláskové písmeno; skloňování, které by znamenalo zásah do grafické integrity zkratky, v psaných textech až na výjimky vůbec nepřipouští.
Na základě předestřeného dosavadního popisu v literatuře k této pravopisné oblasti postulujeme pro psaný úzus následující hypotézy:
- U všech typů převažuje základní, neskloňovaná podoba.
- Největší poměr skloňování je u zkratek končících na souhláskové písmeno, tj. u typu, kde se koncovky skloňováním jen přidávají a samotná zkratka se nemění.
- Ve skloňovaných tvarech převažuje zápis zachovávající iniciálovou grafiku nad způsobem psaní zkratkových slov.
- Ve skloňovaných tvarech zachovávajících iniciálovou grafiku je častější pádová koncovka psaná malými písmeny.
Data
Vyjděme z předpokladu, že pokud to konkrétní iniciálová zkratka svou stavbou umožňuje (jednoduše řečeno je vyslovitelná jako jedno slovo), v mluvených projevech mají mluvčí češtiny sklon užívat ji jako iniciálové zkratkové slovo, přiřadit ji k určitému deklinačnímu typu a skloňovat ji jako jakékoli běžné substantivum. Předmětem našeho zájmu je jazykové chování mluvčích v psaných projevech. Nejde nám však o zachycení co největší šíře variability a všech byť jen trochu možných podob skloňování, a proto nemáme v úmyslu podniknout průzkum toho, co všechno lze najít v textech s malou či nejasnou mírou korigovanosti na internetu. V návaznosti na výše citovaná tvrzení a doporučení budeme ověřovat, jak jsou iniciálové zkratky užívány v textech určených veřejnosti, u nichž se předpokládá spisovné vyjadřování. Data jsme proto získávali z korpusu SYN[3]; největší dostupný korpus jsme zvolili z toho důvodu, že v některých případech je zastoupení konkrétní zkratky jakožto lexému – a tím spíše pak jejích jednotlivých (potenciálních) tvarů – poměrně malé. Snažili jsme se tedy, aby se třeba jen okrajové užívání v materiálu mohlo projevit. Z téhož důvodu jsme se rozhodli [260]neomezit prohledávané texty na publicistiku, můžeme však prohlásit, že naprostá většina dokladů i tak pochází právě z publicistických textů. Výsledky tedy, tvrdíme, můžeme vztahovat k současné české publicistické produkci.
V korpusu jsme hledali tři typy iniciálových zkratek odpovídající třem prominentním deklinačním vzorům, jednomu pro každý rod: „hrad“, „žena“ a „město“.[4] Pro každý z nich jsme vybrali dva představitele: ČEZ, UNICEF; IKEA, ABBA; UNESCO, NATO. Ženský rod jsme později doplnili ještě o UEFA (důvody viz oddíl Diskuse). Tyto zkratky byly zvoleny proto, že 1. svou stavbou připomínají skutečná slova a umožňují skloňování a 2. jsou (relativně) dostatečně zastoupeny v korpusu SYN.
Nejpřímočařejší by jistě bylo vyhledávat přímo konkrétní tvary, které přicházejí v úvahu (např. genitiv: ČEZu, ČEZU, Čezu, …), a zaznamenávat jejich výskyty. To by ovšem neumožnilo početní srovnání těchto tvarů s jejich největším konkurentem, tj. s neskloňovanou základní podobou (např. ČEZ), neboť jediný způsob, jak určit, kolik ze všech výskytů náleží ke kterému pádu, je manuální třídění a to by zabralo čas daleko přesahující rozumnou míru pro takovýto výzkum.
Proto jsme se rozhodli omezit se na předložkové pády, a to pouze v singuláru, jelikož všechny vybrané zkratky jsou propriální a jejich referenty jsou jedinečné entity, u nichž plurál nedává až na specifická užití smysl.[5] Kromě feminin jsme nezkoumali akuzativní tvary, jelikož jsou homonymní s nominativními, a nebylo by tedy možné sledovat rozdíl skloňovaných a neskloňovaných variant. Některé předložky pojící se s více než jedním pádem jsme byli (v případě některých zkratek) nuceni vyřadit, protože opět nebylo možné odlišit je jinak než čtením každého řádku a manuálním tříděním (např. na NATO – v neskloňovaném tvaru nelze bez studia kontextu rozhodnout mezi akuzativem a lokálem). Z dokladů jsme pak filtrovali výskyty typu v ČEZ Areně nebo na ABBA Stars, protože v takových případech zkratka není skloňovaným substantivem, nýbrž stojí v pozici shodného (byť neshodujícího se) přívlastku. Vyřadili jsme též doklady z několika málo metajazykových textů, které se v materiálu objevily (např. časopisecký článek s tímtéž tématem jako tento, tj. zda a jak se iniciálové zkratky skloňují). Tak jsme dospěli k údajům o počtu výskytů všech (i třeba jen potenciálních[6]) podob vybraných zkratek v příslušných pádových pozicích.
[261]Seznam použitých předložek
Genitiv: z, do, od, u, (po)dle, bez, včetně, kromě, (na)místo, ohledně, (u/do/ze)vnitř, vyjma, stran, v rámci, v případě, z hlediska
Dativ: k, (o/na)proti, kvůli, díky, vůči, vstříc, napospas
Akuzativ: na, pro, o, za, v, přes, po, mimo, pod, mezi, nad, před, skrz(e), ob, vyjma
Lokál: v, na, o, po, při
Instrumentál: s, před, mezi, za, nad, pod, napříč
Jsme si vědomi, že tak zkoumáme jen výsek úzu, nenacházíme však důvod domnívat se, že je chování zkratek v předložkových pádech z hlediska jejich zápisu jakkoli odchylné od situace v pozicích bezpředložkových. Předložky, u nichž se s ohledem na jejich význam nedal výskyt relevantních spojení předpokládat, jsme do výzkumu nezařadili (např. během NATO, doprostřed ABBY, vůkol UNICEFu, …); ani v případě, že jsme kvůli tomu nějaké výskyty pominuli, nemáme ovšem důvod předpokládat, že by to nějak ovlivnilo výsledky.
Výsledky
V získaných datech jsme sledovali, 1. jaké je zastoupení skloňovaných vs. neskloňovaných podob (např. UNICEFEM vs. UNICEF), 2. zda v případě skloňovaných podob grafická stránka odráží standardní iniciálový způsob psaní zkratky, nebo signalizuje formální přechod ke zkratkovým slovům (UNICEFEM/ UNICEFem vs. Unicefem) a nakonec 3. zda je v rámci podob respektujících iniciálový zápis pádová koncovka psána velkými, či malými písmeny (UNICEFem vs. UNICEFEM). Výsledky jsou zaznamenány v tabulkách 1 až 3.
Pozn.: Nelze vyloučit, že některé nalezené tvary nejsou v korpusu rozloženy rovnoměrně. I pokud bereme v úvahu, že naprostá většina dokladů pochází z publicistické části korpusu SYN (menšina z beletrie a v podstatě žádné z odborné literatury), je třeba připustit, že spolehlivějším ukazatelem než absolutní frekvence by byla průměrná redukovaná frekvence (ARF; viz např. Cvrček, 2015), která zohledňuje disperzi. Zjištěné hodnoty ARF však vzhledem k její podstatě nelze sčítat, v našem výzkumu by to tedy neumožnilo sdružovat frekvence nalezené pro jednotlivé předložky v jednotlivých pádech do souhrnů vypovídajících o četnosti konkrétních podob zkratek a ještě obecněji o jejich deklinačních typech. Z toho důvodu uvádíme v tabulkách pouze prosté absolutní frekvence.
Výsledky v tabulce 1 ukazují, že zkratky skloňované podle maskulinního vzoru „hrad“ i ty, které se skloňují podle neuterního vzoru „město“, zůstávají konzistentně ve veřejných psaných textech většinově v základní, neskloňované podobě, tedy např. působí při UNICEF jako velvyslankyně dobré vůle; Právě díky NATO je Evropa nyní celek apod. V případě maskulin (kde skloňování působí nejmenší potenciální problémy integritě zkratky) je poměr téměř 9 : 1, u neuter je rozdíl ještě výraznější. Naproti tomu zkratky skloňovatelné podle femininního vzoru „žena“ jednotné chování nevykazují. Právě popsané tendenci odpovídá zkratka UEFA (97,5 % neskloňovaných výskytů, např. Hněv rozčaro-
| skloňovaná | neskloňovaná | |||
| fq | % | fq | % | |
| ČEZ | 694 | 11,4 | 5 398 | 88,6 |
| UNICEF | 31 | 11,7 | 233 | 88,3 |
| maskulina | 725 | 11,4 | 5 631 | 88,6 |
|
|
| 11,6 |
| 88,4 |
| IKEA | 262 | 41,7 | 366 | 58,3 |
| ABBA | 115 | 94,3 | 7 | 5,7 |
| UEFA | 37 | 2,5 | 1 445 | 97,5 |
| feminina | 414 | 18,5 | 1 818 | 81,5 |
|
|
| 46,2 |
| 53,8 |
| UNESCO | 151 | 7,1 | 1 981 | 92,9 |
| NATO | 33 | 0,1 | 38 931 | 99,9 |
| neutra | 184 | 0,4 | 40 912 | 99,6 |
|
|
| 3,6 |
| 96,4 |
Tabulka 1 Zastoupení skloňovaných a neskloňovaných podob iniciálových zkratek v korpusu SYN; první řádek procent u jednotlivých typů vyjadřuje poměr v součtu výskytů, v druhém řádku je aritmetický průměr z procentních údajů jednotlivých zkratek
vaných hráčů se obrátil i proti UEFA), zcela opačně se ve větných kontextech užívá ABBA (5,7 % neskloňovaných výskytů, skloňování např. Že se někdo vrací k ABBĚ, může být překvapivé), IKEA vykazuje sklon mírně ve prospěch neskloňování (zhruba 6 : 4, např. jeho jmění je díky IKEA mnohem vyšší; ve strohém pokoji s nábytkem z IKEY).
Celkově jsou feminina skloňována přibližně v jednom z pěti případů, počítáme-li procenta z celkového absolutního počtu výskytů, resp. v necelé polovině případů, bereme-li v úvahu průměr poměrů každé ze tří zkratek. První z těchto dvou údajů by byl relevantní, pokud by feminina tvořila homogenní skupinu, a bylo by tedy jedno, v jakém poměru jsou v ní zastoupeny konkrétní zkratky. Ukazuje-li se však, že se každá z nich chová jinak, je rozumné pojímat je jako tři jednotky stejné úrovně a normalizovat jejich absolutní četnost tak, aby každá z nich promluvila do výsledku stejnou měrou – proto o takto definované, ovšem nekoherentní skupině věrněji vypovídá prostý průměr údajů o procentech skloňovaných a neskloňovaných výskytů.
Tabulka 2 zachycuje různou grafickou podobu skloňovaných výskytů zkratek – porovnává ty, které zachovávají výchozí iniciálovou podobu, k níž se připojuje pádová koncovka (např. certifikát od UNICEFu za odběr pupečníkové krve; fotografie dvou panenek, které byly zaslány do UNICEFU), s těmi, které svým zápisem vykazují příklon ke zkratkovým slovům a jsou psány malými písmeny (počáteční písmeno bývá obvykle velké, v menšině případů též malé) (např. Za zápis do Uneska vděčí město náhodě). Tak jako výše i zde nacházíme
| velká písmena | malá písmena | |||
| fq | % | fq | % | |
| ČEZ | 670 | 96,5 | 24 | 3,5 |
| UNICEF | 21 | 67,7 | 10 | 32,3 |
| maskulina | 691 | 95,3 | 34 | 4,7 |
|
|
| 82,1 |
| 17,9 |
| IKEA | 17 | 6,5 | 245 | 93,5 |
| ABBA | 42 | 36,5 | 73 | 63,5 |
| UEFA | 30 | 81,1 | 7 | 18,9 |
| feminina | 89 | 21,5 | 325 | 78,5 |
|
|
| 41,4 |
| 58,6 |
| UNESCO | 92 | 60,9 | 59 | 39,1 |
| NATO | 27 | 81,8 | 6 | 18,2 |
| neutra | 119 | 64,7 | 65 | 35,3 |
|
|
| 71,4 |
| 28,6 |
Tabulka 2 Zastoupení podob skloňovaných iniciálových zkratek psaných velkými a malými písmeny v korpusu SYN; první řádek procent u jednotlivých typů vyjadřuje poměr v součtu výskytů, v druhém řádku je aritmetický průměr z procentních údajů jednotlivých zkratek
obdobné výsledky pro maskulina a neutra – oba typy, jsou-li skloňovány, většinou respektují tradiční majuskulní zápis (např. připouští, že kvůli ČEZu došlo k mírnému zdržení; hledat kromě NATA a USA další partnery), byť s jistou variabilitou, pokud jde o konkrétní zkratky. Feminina i zde potvrzují rozrůzněnost: UEFA se jako jediná znovu shoduje s popsanou tendencí k velkým písmenům (např. finanční prémie od UEFY dorazí později), ABBA se však ve skloňovaných tvarech téměř ze dvou třetin užívá v podobě běžně psaného slova (např. my třeba cvičíme na Abbu) a IKEA tuto podobu upřednostňuje dokonce ve více než devíti z deseti případů (např. slevy zahájili například i v Ikeji). Celkově tak pisatelé u skupiny feminin preferují psaní malými písmeny, a to bez ohledu na způsob výpočtu podílu.
Poslední srovnání se týká pouze skloňovaných tvarů psaných iniciálovým způsobem a staví proti sobě majuskulní a minuskulní zápis pádové koncovky (tj. např. Fandíte Slavii v UEFĚ vs. účast v UEFě už mají jistou). Z tabulky 3 můžeme vyčíst, že dvakrát výše konstatovaná shoda mezi maskuliny a neutry zde neplatí. Skloňovaná iniciálová maskulina se jako jediná užívají častěji s koncovkou psanou malými písmeny – téměř stoprocentně v případě zkratky ČEZ a dvoutřetinově v případě zkratky UNICEF (tedy např. ve srovnání s ČEZem nabídla třetinovou cenu; posíláme panenky v balíku do UNICEFu). Naproti tomu koncovky feminin i neuter zcela zřetelně bývají zapisovány ve shodě se základem zkratky velkými písmeny, a to vždy ve více než 80 % (např. komedie s písničkami od ABBY; nebudeme před UNESCEM klečet na kolenou). Povšimněme si,
| velká písmena | malá písmena | |||
| fq | % | fq | % | |
| ČEZ | 6 | 0,1 | 664 | 99,1 |
| UNICEF | 7 | 33,3 | 14 | 66,7 |
| maskulina | 13 | 1,9 | 678 | 98,1 |
|
|
| 17,1 |
| 82,9 |
| IKEA | 17 | 100 | 0 | 0 |
| ABBA | 41 | 97,6 | 1 | 2,4 |
| UEFA | 29 | 96,7 | 1 | 3,3 |
| feminina | 87 | 97,8 | 2 | 2,2 |
|
|
| 98,1 |
| 1,9 |
| UNESCO | 78 | 84,8 | 14 | 15,2 |
| NATO | 27 | 100 | 0 | 0 |
| neutra | 105 | 88,2 | 14 | 11,8 |
|
|
| 92,6 |
| 7,6 |
Tabulka 3 Zastoupení podob koncovek skloňovaných iniciálových zkratek psaných velkými a malými písmeny v korpusu SYN; první řádek procent u jednotlivých typů vyjadřuje poměr v součtu výskytů, v druhém řádku je aritmetický průměr z procentních údajů jednotlivých zkratek
že v tomto ohledu jsou i feminina velice konzistentní – neliší se mezi sebou o více než 4 %.
Na základě těchto zjištění můžeme posoudit platnost hypotéz, jež jsme na začátku formulovali.
1. U všech typů převažuje základní, neskloňovaná podoba.
Jelikož jsme u všech tří deklinačních vzorů shledali převažující tendenci k ponechávání zkratek v základní, neskloňované podobě, můžeme považovat hypotézu za potvrzenou. To je však třeba relativizovat – toto tvrzení je platné, pouze posuzujeme-li ho na základě tří rodových typů. I v tom případě je nutno brát v úvahu, že když se normalizuje váha jednotlivých zkratek v rámci typu, shledáváme jen slabě nadpoloviční většinu neskloňovaných podob u feminin. Pakliže bychom sledovali každou zkratku samostatně, hypotéza by byla vyvrácena převažujícím sklonem k ohýbání zkratky ABBA. Proto konstatujeme, že platí pouze „slabá“ varianta hypotézy – pozorujeme zjevnou, nikoliv však univerzálně platnou tendenci.
2. Největší poměr skloňování je u maskulin, tj. u typu, kde se koncovky skloňováním jen přidávají, a samotná zkratka se nemění.
Hypotéza se nepotvrdila, neboť navzdory nutnosti odsunout finální iniciálu jakožto zdánlivou nominativní pádovou koncovku -a je největší poměr skloňování u feminin. Konkrétně to platí pro zkratky ABBA i IKEA.
3. Ve skloňovaných tvarech převažuje zápis zachovávající iniciálovou grafiku nad způsobem psaní zkratkových slov.
[265]I tato hypotéza byla (částečně) vyvrácena – maskulina i neutra jsou s ní v souladu, ale u zkratek skloňovaných podle vzoru „žena“ nacházíme převážně zápis odpovídající zkratkovým slovům (stejně jako u předchozí hypotézy jde o zkratky IKEA a ABBA).
4. Ve skloňovaných tvarech zachovávajících iniciálovou grafiku je častější pádová koncovka psaná malými písmeny.
Nepotvrdil se ani předpoklad, že k iniciálově psaným skloňovaným podobám zkratek se připojují koncovky zaznamenané malými písmeny. Tento zápis se převážně užívá pouze u maskulin, kde se koncovka připojuje k nezměněnému základu zkratky. Při skloňování feminin a neuter, když už se narušuje integrita samotné zkratky, se koncovky připodobňují základu a píší se z velké většiny též velkými písmeny.
Diskuse
S ohledem na nekonzistenci zkratek skloňovatelných podle vzoru žena se nabízí otázka, zda nebylo namístě prozkoumat více různých zkratek. K původním dvěma (IKEA a ABBA) jsme se rozhodli dodat ještě třetí (UEFA), ani ta však nevnesla do problému mnoho světla. Například seznam zkratek ve Slovníku spisovné češtiny nabízí poměrně velké množství zkratek, které je možné vyslovit jako zkratkové slovo, a tedy je i skloňovat. Reálně se však takto užívá jen menšina z nich – alespoň podle naší intuice; v mluvených korpusech se prakticky nevyskytují, jiná data, na nichž by to bylo možné ověřit, nám nejsou známa.
Pokud bychom chtěli na dalších zkratkách ověřovat, zda v úzu jednoduše neexistuje nic jako koherentní typ femininních iniciálových zkratek, anebo zda je variabilita našich dat dána jen specifickým chováním právě těch zkratek, které jsme vybrali (tj. že je náš vzorek nereprezentativní a vzhledem k populaci vytváří zkreslení), přicházely by v úvahu např. zkratky DNA, RNA, USA, UNRRA, ODA, NASA, FIFA, OSA. První tři se podle našeho povědomí vyslovují iniciálově, další dvě označují již zaniklé subjekty, a nejsou tedy v současném úzu téměř užívány. Výskyty posledních tří jsme ověřovali v korpusu SYN, narazili jsme však na nízkou frekvenci a tvarovou homonymii. Skloňované tvary NASY, NASE, NASU, NASOU (bez ohledu na velikost písmen) jsou v ČNK prakticky nedoložené, jen o málo víc je potenciálních tvarů zkratky FIFA. OSA je pro naše účely nevyhovující, protože v podobě zkratkového slova splývá se substantivem osa ‚myšlená přímka, k níž se určují geometrické nebo fyzikální vztahy bodů nebo těles; co jde, probíhá středem; …‘ a manuální třídění je nad naše síly.
Užívání zkratek IKEA a ABBA, tedy jejich poměrně časté skloňování a navíc příklon ke grafice zkratkových slov, nás vede k otázce, jsou-li něčím specifické. Odpověď může ležet ve vztahu zkratky k původnímu, nezkrácenému pojmenování. Z tohoto hlediska lze zkoumané zkratky rozdělit do tří druhů.
[266]I. Zkratky, které nikdy nebyly jen zkratkami; plné pojmenování bylo jen předobrazem
Výraz IKEA sice vychází ze slov Ingvar Kamprad Elmtaryd Agunnaryd (jméno, příjmení, farma a vesnice spjaté s osobou zakladatele), ale název zní IKEA (resp. IKEA Group, IKEA Centres Česká republika apod.). Běžně se píše velkými písmeny (a to nejen v logu, ale i když sama společnost uvádí svůj název), ale jelikož je povědomí o iniciálovém původu patrně a pravděpodobně malé, má výraz tendenci přecházet ke zkratkovému slovu – je rozumné myslet si, že v hlavách a jazycích mluvčích funguje jako běžný jednoslovný název společnosti.
Kapela ABBA se rovněž od svého vzniku jmenovala jenom ABBA, byť můžeme předpokládat, že velká část jejích posluchačů, ať pravidelných, či spíše náhodných, ví, že název je složen z iniciál jmen jejích čtyř členů (Agnetha, Björn, Benny a Anni-Frid). V tomto případě však mohou být výsledky ovlivněny nízkým počtem dokladů.
II. Zkratky, které dnes fungují jako základní podoba, ale původně byly běžnými zkratkami plných pojmenování
ČEZ je dnes název největšího tuzemského výrobce elektřiny, a z přísně synchronního pohledu to tedy není zkratka. Dvě skutečnosti však hovoří pro silnější vztah zkratky k původnímu víceslovnému pojmenování. Zaprvé: V letech 1946 až 1992 se zkratkou ČEZ označoval státní podnik České energetické závody. Zadruhé: Písmeno „Č“ naznačuje, že ČEZ je patrně výraz domácího původu, a rodilý mluvčí celkem spolehlivě ví, že „čez“ není existující české slovo, hledá tedy původ jinde, a tím se pravděpodobněji může dostat ke zkratkové interpretaci.
Zkratka UNICEF už také neodráží současný název – z původního Mezinárodního dětského fondu neodkladné pomoci (United Nations International Children’s Emergency Fund) se v roce 1953 stal Dětský fond Organizace spojených národů, ale původní zkratka je silná. Povědomí o zkratkovém původu pojmenování je těžké odhadovat, ve prospěch jeho síly však hovoří necelé dvě třetiny iniciálovosti skloňování. Aktuální logo organizace sice užívá jen malá písmena (včetně počátečního), v textech se však UNICEF píše téměř vždy písmeny velkými.
III. Zkratky, které mají i svou existující plnou podobu
UNESCO je zkratka oficiálního názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu). Podobně NATO je zkráceně North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance, doslova Organizace Severoatlantické smlouvy).
Není třeba dlouhého pohledu, abychom si všimli, že se zkoumané zkratky z hlediska vztahu k svému zdrojovému pojmenování sdružují do týchž typů jako těch, jež jsme vymezili podle gramatického rodu. S jistým zjednodušením [267]tedy můžeme říci, že příklon k častějšímu skloňování a také k zápisu po vzoru zkratkových slov koreluje s oslabeným vztahem zkratky k jejímu zdrojovému pojmenování. Detailnější rozbor tohoto aspektu je však již nad rámec možností našeho šetření.
Závěr
Shrneme-li zjištění vzešlá z našeho výzkumu iniciálových zkratkových slov, můžeme konstatovat následující: Zkratky skloňované podle maskulinního vzoru „hrad“ i ty, které se skloňují podle neuterního vzoru „město“, zůstávají konzistentně ve veřejných psaných textech většinově v základní, neskloňované podobě. U feminin jsou výsledky více závislé na konkrétní zkratce, posuzujeme-li je však jako jednu skupinu, i pro ně platí, že častější je neskloňovaná (nominativní) podoba.
V rozporu s očekáváním nemají největší podíl skloňovaných tvarů maskulina, u nichž je připojování pádových koncovek nejméně problematické z hlediska grafické integrity zkratky – nejvíce se skloňují feminina. Maskulina a neutra mají při skloňování tendenci zachovávat zápis zkratky velkými písmeny. Feminina však silněji směřují k podobě typické (a kodifikované) pro zkratková slova. Vysvětlení je patrně třeba hledat v síle (případně zřetelnosti) vztahu zkratky k jejímu zdrojovému pojmenování, tedy v tom, nakolik je výraz uživateli skutečně vnímán jako zkratka.
Navzdory tomu, co zachycuje dosavadní literatura, jsou malými písmeny psané koncovky připojované k iniciálovým zkratkám častější jen u maskulin. Výzkum ukázal, že feminina i neutra, jsou-li skloňována, preferují v úzu zápis koncovek velkými písmeny, s čímž literatura pro iniciálová zkratková slova vůbec nepočítá. Rovněž je třeba revidovat tvrzení, že dříve doporučovaný zápis připodobňující při skloňování iniciálová zkratková slova „běžným/pravým“ zkratkovým slovům se téměř neužívá.
V neposlední řadě poznamenejme, že se skloňované tvary iniciálových zkratek v nejrůznějších grafických podobách vyskytují v textech, u nichž lze počítat s korekturou v souladu se spisovnou normou. Z toho, že je jejich pisatelé zřejmě nepociťovali jako nenáležité, můžeme vysoudit, že se pravopisná norma v tomto ohledu od popisu a doporučení v dosavadní literatuře zřejmě poněkud liší.
Tento příspěvek nepovažujeme za vyčerpávající pojednání problematiky iniciálových zkratkových slov a jejich zápisu. Komplexnější výzkum by však podle našeho mínění vyžadoval více dat, snad i získaných jinou metodou; velice užitečné by nepochybně bylo pokusit se kontrolovatelným způsobem zohlednit, nakolik pisatelé vnímají zkratkový charakter zkoumaných výrazů. I s vědomím těchto limitů věříme, že jsme oproti dosavadnímu stavu nabídli alespoň drobný posun směřující k lepšímu poznání vztahu mluveného a psaného jazyka.
[268]LITERATURA
CVRČEK, V. (2015): Pojmy: ARF. In: V. Cvrček – O. Richterová (eds.), Příručka ČNK [online]. Cit. 2016-06-24. < http://wiki.korpus.cz/doku.php/pojmy:arf >.
Český národní korpus – SYN, verze 3 (2010–2014) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2016-05-10. < www.korpus.cz >.
HRBÁČEK, J. (1979): Jazykové zkratky v češtině. Praha: Univerzita Karlova.
Internetová jazyková příručka (2008–2016) [online]. Cit. 2016-04-10. < http://prirucka.ujc.cas.cz/ >.
LAŠŤOVIČKOVÁ, M. (2016): Dělá nám YMCA jazykové problémy? Naše řeč, 99, s. 163–167.
PETR, J. (ed.) (1986): Mluvnice češtiny 1. Fonetika. Fonologie. Morfonologie a morfemika. Tvoření slov. Praha: Academia.
PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.) (2014): Akademická příručka českého jazyka. Praha: Academia.
Pravidla českého pravopisu (1957). Praha: ČSAV.
STANĚK, V. (1995): Poznámka k psaní skloňovaných zkratek typu dikové/DIKové. Naše řeč, 78, s. 271–272.
SVOBODOVÁ, I. a kol. (2015): Psaní velkých písmen v češtině. Praha: Academia.
[*] Příspěvek vznikl v rámci infrastrukturního projektu MŠMT LINDAT/CLARIN – Jazyková výzkumná infrastruktura v České republice (LM2010013).
[1] Pro úplnost dodejme, že iniciálová zkratková slova mohou vznikat i ze zkratek obsahujících slabikotvorné r či l, např. PLK (Pražský lingvistický kroužek).
[2] Hrbáček toto doporučení omezuje na kontexty typu *UNESCO chráněná památka, jinak však doporučuje se takovým řešením pokud možno vyhýbat.
[3] Výsledky jsou platné pro korpus SYN verze 3 z 27. ledna 2014, hledáno 10. 5. 2016.
[4] Doplňme, že existují v závislosti na jméně obsaženém ve zdrojovém pojmenování i zkratky skloňované podle vzorů mužského životného rodu, jsou však spíše výjimečné – příkladem budiž dnes už spíše dožívající DIK ‚držitel investičních kupónů‘; za tuto poznámku patří dík anonymnímu recenzentovi.
[5] Dotazy tedy zněly např. „[B|b]ez ČEZ“, „[B|b]ez ČEZu“ atd. se zohledněním velkých/malých písmen.
[6] Pro ilustraci uvádíme přehled vyhledávaných dativních/lokálových variant tvarově potenciálně nejbohatší zkratky IKEA: IKEA, IKEI, IKEJI, IKEE, IKEi, IKEji, IKEe, Ikei, Ikeji, Ikee, ikei, ikeji, ikee, Ikea, ikea.
Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, 118 51 Praha 1
dufek@ujc.cas.cz
Naše řeč, volume 99 (2016), issue 5, pp. 256-268
Previous Barbora Albrechtová: Přechylování jmen živočichů
Next Ivana Bozděchová: Nově poučně i hravě o češtině
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1