Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on two questions: 1. On the origin of the phrase "na psí knížku"; 2. On the status of the phrase "vzájemné vztahy".

Dotaz

Chtěla jsem se Vás zeptat na původ slovního spojení „na psí knížku“. Zajímalo by mne, jak takové spojení vzniklo, a třeba i to, od kdy se používá, a vůbec veškeré informace o tomto slovním spojení.

 

Odpověď

Žádná z dostupných příruček se o původu tohoto frazému nezmiňuje. Definici přináší Slovník české frazeologie a idiomatiky: žít s někým na (psí) knížku = žít s někým bez úředního sňatku jako družka, druh ve společné domácnosti.

Konzultovali jsme Váš dotaz s dalšími kolegy a nejpravděpodobnější vysvětlení původu zmíněného frazému je toto: V Jungmannově Slovníku česko-německém z 19. století je pojmenování oddací kniha jako překlad něm. Trauungsbuch. Jako hovorový významový kontrast mohlo být pak vymyšleno pojmenování psí knížka, protože psí je vždycky znevažující adjektivum: psí hlas, psí život, psí počasí atd. Čili po řádném sňatku je pár zapsán v oddací knize, bez něho žije na psí knížku.

 

Dotaz

Velmi často se v politice setkávám s termíny „vzájemné vztahy“ a „vzájemné ekonomické (obchodní) vztahy“. Chápu, že pokud někdo napíše „tento negativní vztah je vzájemný“, je to v pořádku, ale samostatně a bez upřesnění chápu „Vzájemné vztahy“ (např. název kapitoly) a „Vzájemné ekonomické (obchodní) vztahy“ (např. v záhlaví tabulky) jako pleonasmus. Nejsem si ale jist, a proto bych rád znal Vaše vyjádření.

 

Odpověď

Problém je v tom, zda je vzájemnost nezbytnou (konstitutivní) součástí pojmu vztah. Domníváme se, že tomu tak není. Vztah může být jazykově uchopen i jako jednostranný. Svědčí o tom to, že můžeme říci například Franta má ke Karlovi velmi kladný vztah, Pepa Frantu nesnáší, rovněž můžeme říci třeba Franta má rád všechna zvířata, což jistě nepředpokládá, že všechna zvířata mají nějaký vztah k Frantovi. Vzájemnost bychom tak chápali spíše jako jednu z možných součástí pojmu vztah, která může být v určitém kontextu naplněna, ale také nemusí. Z toho důvodu bychom u spojení vzájemný vztah o pleonasmu nemluvili. Nic to nemění na tom, že by se takové spojení mělo užívat s mírou a pouze tam, kde je skutečně funkční.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 3, s. 168

Předchozí Jiří Rejzek: Punktovat (se)

Následující František Štícha: Máme v sobě víc nenávisti, nebo lásky? (K jednomu typu přisuzování)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1