Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on three questions: 1. On the meaning of the word "Nivky"; 2. On the status of the word "druhak"; 3. On the etymology of the words "flankovat" and "flankovací".

Dotaz

Chtěl bych se zeptat na význam slova Nivky. Chceme zakoupit dům v ulici tohoto jména. Jak jsem zjistil, tak je toto pojmenování docela rozšířené, ale význam tohoto slova není nikde popsán. Můžu poprosit o sdělení významu tohoto slova?

Odpověď

Podle Českého etymologického slovníku je slovo niva všeslovanské, nejblíže má k řeckému neios, což znamená pole, niva, úhor, dále je příbuzné s lotyšským nievat = ponižovat, přezírat; všechny tyto výrazy mají svůj původ v indoevropském nei-uo = dole, dolů. Slovník spisovného jazyka českého u výrazu niva uvádí: 1. knižně a nářečně pole, role; rovná plocha polní n. luční: zorat nivu; – zelené nivy; botanicky vysokohorská louka složená z vysokých trav a bylin; geologicky pobřežní plošina při říčním toku, za povodní zaplavovaná; 2. básnicky půda vůbec, kraj; přeneseně: jít pustou světa nivou; zdrobnělina nivka. Podle příručky Místní jména na Moravě a ve Slezsku II L. Hosáka a R. Šrámka (Academia 1980) vznikla Nivka zdrobnělinou k niva. U hesla Nivnice pak nalezneme informaci, že praslovanské niva ‚pole nově vzdělané‘ je hojné ve všech slovanských jazycích jako pomístní i místní jméno (Niva, Nivky, Nivičky, Nivičné atd.). Je tedy pravděpodobné, že název ulice Nivky vznikl z místního či pomístního jména, a to z obecného pojmenování niva, nivka.

Dotaz

Chtěl bych požádat o verdikt v následující věci. Již delší dobu slýchám a dokonce čtu podivné slovo „druhak“ ve spojení „jednak – druhak“ místo „jednak – jednak“ a dost mě to tahá za uši. Nejsem si ale vůbec jist, jestli mám pravdu, když tvrdím, že tento výraz je zcela nesprávný a ve formálních vyjádřeních či textech nemá co dělat, nebo jestli hrozí, že se stane součástí spisovného jazyka.

Odpověď

Slovo druhak jazykové příručky nezachycují, nepovažuje se totiž za spisovné. Není zřejmě ani příliš pravděpodobné, že by se v blízké době do spisovného jazyka dostalo, protože nezaplňuje žádnou mezeru v češtině (vystačíme si se spojením jednak – jednak), mluvčí jej vnímají jako stylově příznakové, jako určité ozvláštnění řeči. Druhak ani není utvořeno zcela analogicky ke slovu jednak, protože vychází z číslovky řadové (druhý), zatímco jednak je utvořeno z číslovky základní (jeden). Zpětnou analogií bychom tedy vlastně měli říkat prvak.

Dotaz

Prosím o radu v případě etymologie slova flankovací, popř. flankovat, běžné etymologické slovníky toto heslo neobsahují.

Odpověď

Slovo flank/flanka (zastaralý vojenský slangový název s významem ‚křídlo vojska, bok, strana‘ – význam uvádíme podle Příručního slovníku jazyka českého) je slovo přejaté z němčiny, stejně jako sloveso flankovat = krýt z boku nebo odstřelovat z boku. Německé flankieren znamená 1. napadnout, ostřelovat, ohrožovat z boku; 2. krýt z boku, opatřit pevnost bočnými hradbami.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 5, s. 272

Předchozí Hana Konečná: Znáte šotouše?

Následující Markéta Pravdová, Jan Chromý, Jakub Dřímal: Výhledy Naší řeči

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1