Časopis Naše řeč
en cz

K frekvenci neologismů tvořených vlivem němčiny

Renáta Neprašová

[Drobnosti]

(pdf)

On the frequency of neologisms formed through the influence of German

This contribution is focused on new Germanisms, lexemes arising from a German base, hybrid composites from German and domesticated component, neosemantisms and revitalized words borrowed from German in relation to their frequency in the current texts. In this contribution, we present some examples of neologisms created through the influence of German and selected according to their frequency. 

[*]Mezi přejímkami z cizích jazyků v současné době převažují anglicismy[1]. Přesto se do češtiny v posledních desetiletích přejímá i z dalších jazyků, včetně němčiny. Neologická excerpční databáze Ústavu pro jazyk český AV ČR obsahuje výrazy německého původu v řádu stovek. Ponechme stranou, že se většinou jedná o lexémy, které byly sice zachyceny až během posledních 20 let, ale uživatelé jazyka je z vlastního úzu znali již dříve. Neologická databáze obsahuje vedle vlastních německých výpůjček také lexémy odvozené z německých základů, tj. deriváty (např. hausnumerný, fofrovka), hybridní složeniny (např. echtpravicový, gruppenfotka), blendy[2] (např. Merkozy[3], bachmosféra[4]) a výrazy motivované propriem, respektive apelativizovaným lexémem (např. alzheimercentrum). Časté jsou také neosémantismy (gastarbeitr[5]). Výzkum četnosti nových germanismů[6] vychá[163]zí z Českého národního korpusu[7], z elektronického archivu společnosti Newton Media[8], a. s., a internetového vyhledávače Google[9].

K nejfrekventovanějším patří výpůjčky již ustálené. Mezi nimi například ty, které označují reálie, pro něž v češtině zatím existuje pouze několikaslovné pojmenování. Takovou je třeba kurzarbeit[10], tedy ekvivalent pro ‚zkrácená pracovní doba‘ z německého Kurzarbeit („Stát by mohl už příští rok přispívat na udržení pracovních míst, pokud se firma ocitne bez zakázek. Umožnit by to měl takzvaný kurzarbeit, neboli zkrácení pracovní doby, kdy se zaměstnanci spolu s pracovní dobou zkrátí mzda, ale na úřadě práce se neocitne.“ Mladá fronta Dnes, 6. 12. 2011). Frekventované germanismy se vyskytují ve specializovaných článcích, např. v příspěvcích o módě a v nabídkách pro módní řetězce najdeme štendr z německého Ständer – ‚věšák, stojan‘. V češtině tento výraz označuje speciální posuvný stojan na oděvy, který používají obchody a módní salony k rozvěšení zboží.[11] Četné jsou také výpůjčky, které pojmenovávají zboží a objevují se v reklamních nabídkách, hodnoceních nebo testech, např. ‚mobilní dům‘ – mobilheim z německého Mobilheim[12] („Přivezou vám ho na zahradu a můžete bydlet. A levně. To jsou důvody, proč se čím dál více lidí zajímá o bydlení v mobilních domech, jinak také ‚mobilheimech‘. Dnes už to nejsou jen domy na kolečkách, ale i typy menších, levnějších domků, které se dají převážet na nákladním autě.“ Hospodářské noviny, 14. 12. 2011) nebo bock[13] označující ‚druh piva‘ z německého Bock neboli ‚kozel‘ („Snažíme se nejenom vařit klasický český ležák plzeňského typu, vyrábíme dvě pšeničná piva, tři typy svrchně kvašených piv, … nebo pivo typu bock /nasládlý a silný ležák, často se vaří o Velikonocích nebo Vánocích, pozn. red./ a chystáme další.“ Týden, 24. 6. 2013) či radler, tedy míchaný nápoj na bázi piva, který je mimo jiné konzumován cyklisty (jeho název [164]vznikl z německého Radler, tedy ‚cyklista‘). V diskusních příspěvcích a blozích se často objevují výrazy expresivní, např. hajsavý z německého heiß – ‚ožehavý, háklivý‘, včetně urážek, např. untermensch z německého Untermensch, tedy ‚podčlověk‘.

Další frekventovanou kategorií jsou lexémy vzniklé apelativizací proprií, kam částečně spadá i již zmiňovaný radler, pod jehož názvem se v dnešní době skrývá množství různých druhů míchaných nápojů, jež původně pod značku Radler nespadaly. Apelativizací často vznikají také lexémy označující produkty německých společností (např. mafl[14] – okružní pila německého výrobce Maffel).

Specifické postavení mají mezi výpůjčkami ty, které mají rysy citátových výrazů[15]. Patří mezi ně výpůjčky s největší pravděpodobností užité pouze pro ozvláštnění textu, u nichž se teprve časem ukáže, začnou-li být používány v širší jazykové komunikaci. Jejich frekvence je nízká – např. liebhaber[16] (z německého Liebhaber, tedy ‚nadšenec, milovník, obdivovatel‘ – „Divadlo Komedie je dnes divadlo pro fajnšmekry. L. Klíma byl a je literát a filosof také pro fajnšmekry. A režisér David Jařab je vyhraněný tvůrce s vysoce vytříbeným vkusem pro bizarno, magii a tajemno. A navíc liebhaber avantgardních uměleckých forem a myšlení doby, kdy Klíma žil a tvořil.“ Reflex, 10. 5. 2007). Objevují se však také výpůjčky, které rysy citátovosti ztrácí. Jejich frekvence je vyšší, jelikož pojmenovávají reálie, pro něž v češtině zatím existuje pouze několikaslovný název, např. stolperstein neboli ‚kámen zmizelých‘, z německého Stolperstein[17] („V Třebíči, kde je někdejší židovské město zapsané na seznamu UNESCO, byly letos v létě osazeny tři stolpersteiny, což jsou kameny s mosazným povrchem vsazené do dlažby. … Stolpersteiny jsou opatřené měděnou destičkou, na níž je vyrytý nápis, který stručně charakterizuje oběť holokaustu. Kameny se zasazují do chodníků před domy, kam se po válce nevrátili jejich obyvatelé.“ Mladá fronta Dnes, 23. 9. 2013).

I v rámci hybridních složenin se vyskytují výrazy s první částí německého původu. Relativně produktivním je komponent gruppen-, který se uplatňuje v různých většinou expresivních složeninách (např. gruppensjezd – ‚hromadný sjezd na bobu‘, gruppenfotka – ‚skupinová fotka‘[18]). Zároveň se však objevuje v příležitostných výrazech zachycených na komunikační síti Facebook nebo v mluvené komunikaci. Např. okazionalismus gruppensprcha byl použit při komunikaci na sociální síti pro označení sociálního zařízení společného pro obyvatele pokojů na celé chodbě vysokoškolských kolejí. V expresivních složeninách je častým také komponent fofr-[19] (ve významu ‚rychle‘[20]) – fofrklacek (‚řadicí páka‘). Již dříve přejatý německý komponent fofr- se uplatňuje také v dalších [165]nových složeninách (např. fofrtaška – ‚nákupní taška na kolečkách‘, fofrbuchta – ‚rychle upečená buchta‘, fofrreakce – ‚rychlá reakce‘ ad. – kromě prvního případu se však jedná o slova okazionální). Frekventovaná je složenina s německým základem machr-[21] machršňůra (‚šňůra na krk s karabinkou, kterou nosí obzvláště děti‘). Většinou mají však složeniny četnost nízkou (mezi nimi např. sprechopera – ‚mluvená opera‘, která je druhem opery, v níž se vyskytuje také mluvené slovo[22]).

Výpůjčky z němčiny jsou stále součástí české slovní zásoby. Popíjíme radlery, v autě řadíme fofrklackem a naše děti nosí na krku machršňůry. Přejímání z německého jazyka je v současné době produktivním způsobem tvoření nových slov.

 

S použitím interního elektronického neologického archivu Neomat oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR (k 17. 7. 2014).

 

LITERATURA

ČERMÁK, F. – CVRČEK, V. – SCHMIEDTOVÁ, V. (2010): Slovník komunistické totality. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK – Nakladatelství Lidové noviny.

Český národní korpus – SYN (2010–2013) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2014-07-17. < http://www.korpus.cz >.

HUBÁČEK, J. (1981): O českých slanzích. Ostrava: Profil.

HUBÁČEK, J. (1988): Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil.

HUBÁČEK, J. (2003): Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské Univerzity.

Mediální archiv – Mediasearch (1990–2014) [online]. Praha: Newton Media. Cit. 2014-07-17. < http://mediasearch.newtonmedia.cz/ >.

NEPRAŠOVÁ, R. (2014): Nové německé výpůjčky v češtině. Diplomová práce. Praha: Pedagogická fakulta UK.

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1. (1998). Praha: Academia.

Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. (2004). Praha: Academia.

Novočeský lexikální archiv (1911–1991) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český. Cit. 2014-07-17. < https://bara.ujc.cas.cz >.

NASCS: Nový akademický slovník cizích slov A–Ž (2005). Praha: Academia.

REJZEK, J. (2012): Český etymologický slovník. Voznice: Leda.

SOCHOVÁ, Z. – POŠTOLKOVÁ, B. (1994): Co v slovnících nenajdete. Praha: Portál.

SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2005). Praha: Academia.

SSJČ: Slovník spisovného jazyka českého (1989). Praha: Academia.

ŠIMANDL, J. (2013): Mechanické krácení a mechanické skládání; blending. In: D. Blagoeva – S. Kolkovska – M. Lišková (ed.), Problemi na neologijata v slavjanskite ezici. Sofija: Prof. Marin Drinov Academic Publishing House, s. 109–118.


[*] Příspěvek vznikl v rámci grantového projektu programu NAKI Nová cesta k modernímu jednojazyčnému výkladovému slovníku současné češtiny (DF13P01OVV011).

[1] Toto tvrzení dílčím způsobem potvrzují údaje ze slovníků neologismů, v nichž se vyskytuje více než 1 000 přejímek z angličtiny, oproti např. 11 přejímkám z francouzštiny či 3 z němčiny (Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 a 2, 1998 a 2004); jako přejímky z němčiny jsou označeny frekventované, uzualizované výrazy pendler a zimmer frei a dále výraz imbiss ‚krámek, bufet apod. s rychlým občerstvením‘, který zůstává spíše vázán na původní prostředí. Ve slovnících neologismů se okrajově vyskytují také přejímky z dalších jazyků (čínština, ruština, řečtina, švédština ad.). Dále máme k dispozici evidenci přejatých slov v neologické databázi, která obsahuje více než 3,5 tisíce výpůjček s označeným původem z angličtiny, více než 150 výpůjček s označeným původem z francouzštiny a více než 140 z italštiny. Okrajově se objevují také výpůjčky z dalších jazyků (např. japonština, arabština, španělština, ruština ad.). Původ slov se důsledněji zaznamenává od r. 2011, excerpční materiál však zatím neprošel lexikografickým ověřováním. Slova složená, jejichž komponentem je slovo cizího původu, označována nejsou. Za zpracování evidence přejatých slov v neologické excerpční databázi děkujeme Ivoně Tintěrové, vedoucí pracovní skupiny lexikografické excerpce oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR.

[2] Jde o lexémy vzniklé skládáním, při kterém se začátek prvního a konec druhého výrazu spojí do jednoho slova. „S mechanickou kompozicí má blending společné to, že nehledí k morfémové stavbě slova. Zachází s východiskovými slovy – prototypicky jsou 2 – jako s řetězci elementárních znaků (fonémů, grafémů) a prolne je (přikloní je) tak, že vznikne slovo nové. Obvykle lze podle začátku výtvoru rozeznat první a podle konce druhé východiskové slovo.“ (Šimandl, 2013, s. 111).

[3] Jde o výraz vzniklý kombinací příjmení něm. spolkové kancléřky Merkelové a bývalého fr. prezidenta Sarkozyho („Evropské unii vládne Merkozy“ ČRo 6, 1. 11. 2010).

[4] Výraz vznikl kombinací příjmení něm. hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha a slova atmosféra („V zajetí bachmosféry//… Bach na bannerech, plakátech, speciální tramvaji, na zdech chrámů i na nádraží, ve vitrínách, na čokoládových trubičkách ve tvaru varhanních píšťal.“ Lidové noviny, 15. 6. 2012).

[5] V novém významu není gastarbeitr pouze ‚dělník‘, ale ‚jakákoli osoba pracující v cizině‘.

[6] Výzkum frekvence byl prováděn u přejímek, jež byly získány metodou cílené excerpce z publicistických textů či nalezeny přímo v neologické excerpční databázi mezi lety 2000 a 2014 a analyzovány v diplomové práci (Neprašová, 2014). Neologická excerpce se drží lexikografického kritéria pro určování neologismů, zachycovány jsou tedy výrazy, které nejsou zaznamenány ve vybraných slovníkových zdrojích. Do databáze se tedy dostávají i výrazy, jež nemají charakter neologismů, ale nejsou zatím zaznamenány ve slovnících. Do výzkumu frekvence byly zařazeny lexémy z neologické databáze, které byly ověřeny v Novočeském lexikálním archivu, SSJČ, SSČ, NASCS, publikaci Co v slovnících nenajdete (Sochová – Poštolková, 1994), Slovníku komunistické totality (2010) a slangových slovnících (Hubáček, 1981, 1988, 2003).

[7] Základním zdrojem byl synchronní korpus SYN, který byl zveřejněn v roce 2010 a obsahuje více než 2,2 miliardy slov.

[8] Mediální archiv obsahuje plná znění zpráv tištěných periodik a doslovné přepisy zpravodajských a publicistických pořadů z televize a rozhlasu.

[9] Jde o jeden z nejpoužívanějších internetových vyhledávačů, jeho prostřednictvím je možné vyhledat texty, které neobsahuje ani korpus SYN, ani mediální archiv (internetové diskuse, blogy, komentáře apod.).

[10] Lexém kurzarbeit se v českém jazyce užívá kromě mužského také v ženském rodě („Některé z firem závislých na japonských dodávkách dokonce již zvažují zavedení takzvané kurzarbeit.“ Lidové noviny, 25. 3. 2011).

[11] V SSJČ je štendr zachycen jako výraz z hornického slangu ‚stojka‘. Slangové slovníky (Hubáček, 1981, 1988) navíc uvádějí štendr v divadelním slangu ve významu ‚stojan na reflektor‘ nebo ‚reflektor umístěný na stojanu‘. Ve Výběrovém slovníku slangů (Hubáček, 2003) se vyskytuje také v rybářském slangu jako ‚jícen ryby‘.

[12] Paralelně byl přejat anglicismus mobilhome, který se užívá ve stejném významu.

[13] V lexikálním archivu je zaznamenán na lístku z r. 1947, ale ze záznamu nelze přesně určit, zda mělo slovo stejný význam.

[14] Výraz se objevuje ve slangovém slovníku (Hubáček, 2003) jako ‚zedn. ruční kotoučová pila‘. V dřívějších slangových (Hubáček, 1981, 1988) ani jiných slovnících se nevyskytuje, proto má příznak novosti.

[15] Pravděpodobně se nestanou integrální součástí českého lexika jako slova přejatá. Jsou užívány příležitostně pro potřeby daného textu.

[16] Slangové slovníky (Hubáček, 1981, 1988) uvádějí v divadelním slangu výraz líbhábr v jiném významu ‚milovník, představitel rolí milovníků‘.

[17] Výraz lze přeložit jako ‚kámen, o který se zakopává / má se o něj zakopnout‘. Lexém je morfologicky adaptován z původních Stolpersteine (mn. č.).

[18] Lexém fotka je chápán jako v češtině zdomácnělý.

[19] Výraz fofr má někdy platnost nesklonného adjektiva ve významu ‚rychlý‘ (fofr buchta, fofr půjčka).

[20] Komponent pochází pravděpodobně z německého Fächer, tedy ‚vějíř‘, tvořeného z fochen neboli ‚rozfoukávat oheň‘ (Rejzek, 2012, s. 175).

[21] Komponent machr- se v dalších složeninách nevyskytuje.

[22] Užívání výrazu sprechopera v češtině může mít dvojí motivaci, buď jde o přejímku z němčiny (Sprechoper), nebo o složeninu německého komponentu sprech- a zdomácnělého slova opera. („‘Sprechopeře‘ o sedmi scénách Aus dem Fremde [sic!] Ernsta Jandla a hře o sedmi obrazech Largo desolato Václava Havla věnoval srovnávací studii Peter Richter v časopisu Germanoslavica č. 1–2/2006.“ A2, 16. 5. 2007).

Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, 118 51 Praha 1
neprasova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 3, s. 162-165

Předchozí Pavel Štěpán: Kněžháj, Paní hora, Barčí kout, Bohousná. K vyjadřování posesivity v pomístních jménech

Následující Jiří Rejzek: Obor

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1