Časopis Naše řeč
en cz

Ohlédnutí za prvními třemi ročníky Studií z aplikované lingvistiky (SALi)

Pavlína Jínová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

Looking back on the first three volumes of Studies in Applied Linguistics (SALi)

The article is a review of the first three volumes of Studies in Applied Linguistics (SALi).

Studie z aplikované lingvistiky, roč. 1–3, 2010–2012.

Časopis Studie z aplikované lingvistiky, vydávaný od roku 2010 Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, má za sebou první tři roky existence. V tomto ohlédnutí chceme jednak tyto tři roky přiblížit a shrnout, jednak představit časopis jako takový.

Obecné představení časopisu

Studie z aplikované lingvistiky (dále SALi) vznikly jako publikační prostor pro aplikovaný lingvistický výzkum ve středoevropském regionu. Jejich cílem je představovat výsledky tohoto výzkumu ve střední Evropě, nabídnout platformu pro diskusi o aktuálních tématech a mapovat situaci v tomto odvětví lingvistiky – přinášet recenze relevantních knih, upozorňovat na zajímavé přednášky a konference, zpětně o nich referovat apod. Kromě tištěného časopisu plní tuto úlohu stále propracovanější webové stránky (http://sali.ff.cuni.cz/), na nichž lze v rubrice Aktuality nalézt oznámení o připravovaných událostech v oboru (přednáškách, konferencích, workshopech, sjezdech, publikacích, obhajobách apod.), především opět ve středoevropském regionu, výběrově i mimo něj. Prostor pro zveřejňování těchto informací je otevřen všem. Kromě toho jsou na stránkách pravidelně zveřejňovány obsahy čísel časopisu a abstrakty studií.

Aplikovaný lingvistický výzkum se již od prvního čísla chápe v širokých konsekvencích. Na prvním místě si SALi klade[1] za cíl představovat aktuální výzkum motivovaný otázkami jazykové praxe, mezi jehož témata patří např. osvojování, vyučování a učení jazyka, multilingvismus, jazykový management, kontaktová lingvistika, kritická analýza diskurzu, jazykové poruchy nebo jazyková terapie. Vzhledem k úzkému propojení aplikované lingvistiky s interdisciplinárním a na užívání jazyka založeným výzkumem dostávají v SALi prostor také témata [266]sociolingvistická, psycholingvistická, neurolingvistická a kognitivní. Zároveň SALi poskytuje prostor také výzkumu, který je někdy označován jako tzv. lingvistika v aplikaci. Cílem těchto zkoumání je aplikací teorie na rozsáhlý jazykový materiál teorii podpořit, dokázat nebo vyvrátit. Třetí velkou oblastí, které se v SALi věnuje pozornost, jsou pro danou oblast relevantní otázky metodologické.

Oborová rada časopisu v současné době zahrnuje kromě českých badatelů působících v České republice i v zahraničí zejména slovenské, polské a maďarské jazykovědce. Příspěvky jsou publikovány v češtině, slovenštině nebo angličtině, součástí každého příspěvku je anglický abstrakt a volitelně také resumé v dalším jazyce.

Náplň jednotlivých rubrik

Od svého založení má časopis několik pravidelných rubrik. V rubrice Studie jsou zveřejňovány původní texty z tematických oblastí spjatých s aplikovanou lingvistikou ve všech smyslech, které byly popsány výše. Z oblasti otázek spojených s jazykovou praxí jmenujme např. dvě studie Radky Majerové, které se zabývají vývojovou anartrií (rozptýlenou poruchou centrální nervové soustavy, která vede k neschopnosti tvořit artikulovanou řeč a sekundárně i k systémovým jazykovým obtížím: vývojoví anartrici mají někdy problémy s porozuměním psané i mluvené řeči, velmi často s produkcí psaného textu). V jedné studii autorka detailně rozebírá vývoj porozumění metafoře a vývoj její produkce u lidí s vývojovou anartrií (Pojmová metafora v porozumění a produkci lidí s vývojovou anartrií), druhá (Maturační teorie a suspektně jazyková porucha vývojová anartrie) má i výrazný teoretický přesah. Majerová na případech z vlastní klinické praxe ukazuje, že značně rozšířený názor o uzavřenosti neurobiologického systému pro osvojování jazyka po době adolescence nemusí platit nijak absolutně. Někteří klienti, kteří začnou se systematickým osvojováním jazyka až po dosažení adolescence, vykazují značná zlepšení v jazykových kompetencích.

Z dalších studií motivovaných využitím výsledků v jazykové praxi byl v SALi publikován např. text Vizuální oblasti zájmu při sledování znakového jazyka (Petr Zatloukal – Zdeněk Švachula – Martin Bernas). V této studii byly metodou zaznamenávání očních pohybů měřeny oblasti zájmu při sledování tlumočníka znakového jazyka. Tyto informace budou využity pro připravovaný přenos doplňkového obrazu tlumočníka znakového jazyka. Oblasti zájmu, které se při měření ukázaly prominentní, budou přenášeny ve vyšší kvalitě než zbytek obrazu tlumočníka, protože je třeba zajistit minimalizaci nároků doplňkového obrazu na přenosové pásmo při zachování jeho kvality pro diváka.

K prakticky orientovaným studiím je možné také zařadit představení a analýzu nového oxfordského slovníku pro české studenty angličtiny (Janet Phillips – Martin Prošek: The Oxford Studijní slovník – a New Semi-Bilingual Dictionary for Czech Learners of English), zamyšlení nad přípravou a kvalitou operních titulků (David Mraček: Operní titulky jako nová výzva pro aplikovanou lingvistiku), rozbor podoby švédštiny ve druhé a třetí generaci přistěhovalců v multikulturních částech švédských měst (Adéla Kudrnová: Multietnická varieta švédštiny) nebo analýzu jazykové situace v romských komunitách na Slovensku a v Maďarsku (Tibor Pinter: Diglosia v používaní jazyka Rómov na Slovensku a v Maďarsku), i když poslední dvě studie jsou zaměřené i teoreticky – první chce na základě v literatuře uznávaných kritérií určit, zda se v případě jazyka přistěhovalců jedná již o svébytnou varietu švédštiny, druhá se zabývá otázkou, zda lze situaci ve zkoumaných komunitách pojímat jako diglosii.

[267]Velkou oblastí s jazykovou praxí zřetelně související je budování korpusů, jež budou moci sloužit pro výzkum specifik češtiny jako jazyka osvojovaného. Jedná se jednak o češtinu dětí a mládeže při vyučovacích hodinách na druhém stupni ZŠ a na střední škole (korpus SCHOLA), jednak o češtinu jako jazyk cizí. Zde přinesla SALi zprávu o vznikajících korpusech textů mluvčích cizích orálních jazyků (korpus CzeSL = Czech as a Second Language) a také česky psaných textů mluvčích znakového jazyka (korpus DEAF). Korpusy češtiny jako jazyka cizího představil Karel Šebesta ve studii Korpusy češtiny a osvojování jazyka. Celý text je zároveň uvedením do teoretického ukotvení práce na podobných korpusech a představením obdobných světových projektů. Na tuto studii navázal rozbor Evaluace chybové anotace navržené pro žákovský korpus češtiny (Barbora Štindlová), v němž autorka hodnotí anotaci chyb v korpusu CzeSL, analyzuje jejich jednotlivé typy a vyjadřuje se obecně k problémům anotace jako subjektivního prvku při zpracování korpusových dat. Korpus DEAF, tedy korpus psaných textů českých neslyšících, byl souhrnně představen Klárou Richterovou (Korpus DEAF: psané texty českých neslyšících). Kromě cíle vzdělávacího (vytvořit bázi pro lepší poznání specifik textů českých neslyšících a na jeho základě zlepšit vyučování češtiny u českých neslyšících) je cílem shromažďování textů českých neslyšících také zaznamenat jejich historii a kulturu.

Příkladem výzkumu, jejž korpusy zaměřující se na osvojování jazyka umožňují, je např. studie Denisy Bordag a Magdaleny Sieradz Learner Corpora in Second Language Research: An Example Study in German as a Foreign Language, v němž autorky zkoumají vývoj osvojování německého perfekta a pasiva na základě korpusu němčiny jako L2. Konstatují, že korpusově založený výzkum umožňuje obsáhnout studovaný jev v komplexitě, která je při studiu jednotlivých případů nedosažitelná. Osvojování jazyka zkoumané na jiném základě představuje studie Dagmar Sieglové The Role of ‘Silence’ in Child Second Language Interaction: A single-case micro-analysis of a 7-year-old Czech girl’s interaction in an English speaking environment, ve které autorka na konkrétním případu ukazuje užitečnost metodologie kritické analýzy diskurzu při rozboru funkce mlčení při osvojování cizího jazyka a jazykové interakci.

Některé z dosud zmíněných studií přinášejí zároveň multidisciplinární pohled na jazyk. Zde k nim připojíme ještě zmínku o oblasti experimentální psycholingvistiky. V rámci tohoto přístupu ke zkoumání jazyka byly v SALi publikovány např. texty Limited Effects of Agreement Errors on Word Monitoring in 5-Year-Olds (Filip Smolík) a Syllables versus phones in a word-monitoring experiment (Pavel Šturm – Jan Volín). V prvním z nich se dokazuje, že chyba ve shodě mezi podmětem a přísudkem nemá vliv na reakční čas pětiletých dětí při rozpoznání předem zadaného slova. Celé paradigma výzkumu se tak ukazuje ve shodě s výsledky dosaženými v zahraničí jako nevhodné pro poznávání vývoje gramatiky u dětí. Druhá studie na základě experimentu s rozpoznáváním slov dokládá, že při percepci je zřejmě primární jednotkou slabika, foném pak jednotkou odvozenou. Kromě popisu experimentu a evaluace jeho výsledků jsou v textu také porovnávány dva volně dostupné programy pro behaviorální experimenty.

Primárně metodologicky zaměřenými studiemi uveřejněnými v SALi byly texty Automatická měřítka čitelnosti pro česky psané texty (Josef Šlerka – Filip Smolík) a Perspektivismus a jeho kontrola. Příklad lingvistiky (Martin Beneš). První z nich představuje a testuje automatická měřítka pro stanovení obtížnosti textu pro čtení. V druhém autor konstatuje, že neexistuje vnímání bez přijaté perspektivy, ukazuje, jak tato perspektiva neboli referenční rámec ovlivňuje vnímání zkoumané předmětné oblasti, a přibližuje dva základní postoje k předmětné oblasti (realistický, tj. skutečnost sama o sobě existuje, a antirealistický, tj. skutečnost je kon[268]struována naším vnímáním). Vzhledem k povaze předmětné oblasti zkoumané humanitními vědami upozorňuje na možnost, že postulované objekty předmětné oblasti neexistují mimo daný referenční rámec, a konstatuje, že bez externích kritérií není možné některé referenční rámce považovat za méně oprávněné/užitečné než jiné. Poté autor daná pozorování vztahuje na oblast lingvistiky a dochází k závěru, že na základě skutečnosti, že jazyk slouží komunikaci a je zpracováván v mozku, je rozhodujícím (a jediným) externím kritériem pro oblast zkoumání jazyka psychologická/neurofyziologická reálnost postulovaných jednotek nebo psychologická/neurofyziologická přijatelnost teorií.

S těmito metodologicky zaměřenými texty svým charakterem souvisí přehledové studie o hypotéze vývoje synestezie učením (Marcus Watson – Kathleen Akins – Lyle Crawford: The Developmental Learning Hypothesis Of Synaesthesia. A Summary) a obavách z cizího jazyka (Juan de Dios Martinez Agudo: A Review of the Literature on Foreign Language Anxiety and Future Directions in Research).

Druhou pravidelnou rubrikou SALi je rubrika Osobnost, jež v podrobných portrétech představuje významné osobnosti současné světové lingvistiky. Prozatím byli v SALi takto představeni Ray Jackendoff, Martin Haspelmath, Erwin Tschirner, Howard Giles a Peter Auer. S posledně jmenovaným byl v SALi otištěn také obsáhlý rozhovor (pro nová čísla časopisu se chystají rozhovory s dalšími osobnostmi). Na všech portrétech je třeba ocenit zejména jejich promyšlenou stavbu a komplexnost, stejně jako viditelnou zainteresovanost autorů jednotlivých portrétů na díle představených osobností.

Velmi přínosnou součástí časopisu je také rubrika Knihovna, která přináší překlady/přetisky významných lingvistických textů, a výrazně tak pomáhá zvýšit povědomí o nich u domácích čtenářů (osobně velmi oceňujeme možnost použít tyto texty ve výuce, kde překlad výrazně usnadňuje práci). Redakce se navíc snaží tuto rubriku usouvztažňovat s rubrikou předchozí – vzniká tak mnohem komplexnější pohled na přeložené/přetištěné texty, než kdyby byly publikovány pouze samostatně bez uceleného představení autora. V rubrice Knihovna prozatím vyšly např. texty Předem dané kategorie neexistují (Martin Haspelmath), Vztah habituálního myšlení a chování k jazyku (Benjamin Lee Whorf), Úhel pohledu, perspektiva, jazykový obraz světa (Jerzy Bartmiński) nebo Mezigenerační komunikace z perspektivy skupinových teorií (Valerie Barker – Howard Giles – Jake Harwood).

Ostatní rubriky přinášejí ve srovnání s rubrikami představenými doposud texty menšího rozsahu. V rubrice Recenze jsou představovány knihy související s aplikovaným lingvistickým výzkumem, a to jak česky psané, tak zahraniční. Pro lepší představu některé recenzované tituly výběrově uvádíme: Monika Schwarzová: Úvod do kognitivní lingvistiky; Bernard Spolsky – Francis M. Hult (eds.): The Handbook of Educational Linguistics; Guy Cook – Sarah North (eds.): Applied Linguistics in Action. A Reader; Linda Lombardo (ed.): Using Corpora to Learn About Language and Discourse; Mira Nabělková: Slovenčina a čeština v kontakte…

Další dvě rubriky – Horizonty a Kronika – mapují události v aplikovaném odvětví lingvistiky. Původně byla rubrika Horizonty věnována rozsáhlejším zprávám o proběhlých konferencích (např. Kognice 2010, 6. mezinárodní konference konstrukční gramatiky v Praze (ICCG-6), Depling 2011, Workshop Conjunctions vs. Contextualizers, Lipský workshop k projektu dokumentace ohrožených jazyků), přednáškách (např. Davida Gila, Denisy Bordag, Martina Haspelmatha), probíhajících výzkumech (např. LINEE – výzkum multilingvismu [269]v Evropě, anotace mezivýpovědních textových vztahů, sociolingvistický výzkum situace romštiny, výzkum dětské řeči na univerzitě v Prešově), pracovních setkáních (např. Summer School on Linguistic Typology, workshop Empirical Methods in Cognitive Linguistics 5.2, Letní škola lingvistiky v Dačicích) apod. Do rubriky Kronika byly naproti tomu umisťovány kratší zprávy o těchto událostech, případně i kratší představení publikovaných prací. Od čísla 1–2/2012 byly obě rubriky sloučeny do rubriky Horizonty.

V poslední rubrice O čem přemýšlí dostávají prostor problémy, které aktuálně řeší výzkumníci v oblasti aplikované lingvistiky. Nalezneme zde např. zamyšlení Martiny Šmejkalové nad ideovou výchovou prostřednictvím učebnic českého jazyka nebo úvahu Josefa Fulky nad Rousseauovými výroky o vzniku a charakteru jazyka. Jak už vyplývá z názvu rubriky, je jejím cílem spíše nastolovat podnětné a otevřené otázky než přinášet ucelená pojednání na dané téma.

Pro lepší orientaci čtenáře jsou na konci každého čísla uvedeny krátké profily autorů příspěvků z rubrik Studie, Osobnost a Knihovna.

Závěrem

Na základě všeho doposud řečeného můžeme shrnout, že časopis Studie z aplikované lingvistiky cíli postulovanému při svém založení dostává – poskytuje zprávy o aktuálním aplikovaném lingvistickém výzkumu ve středoevropské oblasti a tématech s aplikovanou lingvistikou široce spojených. Publikuje původní studie z oblasti aplikovaného výzkumu, překlady a přetisky významných lingvistických textů, představuje výrazné osobnosti světové lingvistiky, přináší recenze nové literatury a zprávy o proběhlých odborných událostech. Ze zájmu, který vzbuzuje jako možný publikační prostor, i ze zájmu čtenářů je možné soudit, že zaplnil mezeru, která v našem kontextu existovala. Je třeba ocenit šíři témat původních studií a zároveň jejich rámcovou tematickou spjatost. Zároveň nemůžeme přehlédnout výrazné edukační a inspirační momenty v časopisu přítomné. Doufáme, že z tohoto ohlédnutí jsou tyto rysy časopisu zřejmé a že SALi bude v nastolené tradici úspěšně pokračovat.

Na samý závěr tohoto ohlédnutí ještě dodejme, že v době psaní této recenze byla SALi vzhledem ke kvalitě otiskovaných prací zařazena do databáze EBSCO a jedná se o jejím zařazení do databází CEEOL, SCOPUS i do seznamu recenzovaných periodik.


[1] V souladu s územ redakce SALi užívame v této recenzi zkrácený název časopisu jako femininum v singuláru.

Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
pavlina.jinova@ff.cuni.cz

Naše řeč, ročník 96 (2013), číslo 5, s. 265-269

Předchozí Lucie Jílková: Člověk mluvící

Následující Ludmila Uhlířová, Veronika Štěpánová: Denostupeň