Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Pracuji na Obvodním soudu pro Prahu 10, pracovníci soudu se budou v blízké době stěhovat do nového Justičního paláce v Praze 10 — Na Míčánkách. V korespondenci s účastníky soudních jednání používáme výraz Na Míčánkách, ale někteří pracovníci soudu používají název Míčanka nebo Míčanky. Proto Vás žádám o sdělení, který název je z gramatického hlediska správný.

Pokud je to možné, rádi bychom také znali význam tohoto slova a podle čeho byla tato ulice pojmenována.

Odpověď

Podle příručky Pražský uličník (encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství) se název vršovické ulice píše Na Míčánkách. Toto jméno nesla ulice v letech 1905—1940, za války se nazývala Pancéřová (podle kasáren, které se zde nacházely), pak se vrátil původní název.

V encyklopedii se dále uvádí, že ulice je pojmenována podle bývalého dvora a vinice Malá a Velká Míčánka. Jméno usedlosti, a tedy i ulice, pochází pravděpodobně od majitelky tohoto pozemku Doroty Mičanové.

K pochybnostem o podobě názvu mohlo dojít nejspíš proto, že v Dejvicích existuje ještě ulice Na Míčánce (původně vinice, které se říkalo Mičanka či Míčanka), taktéž pojmenovaná podle Doroty Mičanové, měštky na Hradčanech, v jejímž držení byla vinice v letech 1548—1559.

Dotaz

Ráda bych věděla, proč se obyvatelům Hradce Králové říká hradečtí votroci.

Odpověď

Jedná se o výraz, který je s Hradcem Králové spjat jako výraz regionální, nářeční. Ve starších jazykových příručkách (z první poloviny 20. stol.) bývá slovo otrok v tomto spojení definováno jako „nadávka nebo žertovné oslovení“ či „neurážlivá přezdívka“. Ve staré češtině existovalo slovo otrok ve dvou významech — ‚rab‘ a ‚nedospělý chlapec, mladík‘. Ve významu druhém se dochovalo v polštině. Východočeské otrok tedy pravděpodobně bývalo označení pro kluka. Tento význam slova otrok se ve spisovné češtině nedochoval a pouze v severovýchodních Čechách bylo slovo otrok s významem ‚chlapec‘ přesunuto do sféry nespisovného jazyka, do sféry emocionální, a nahrazuje neutrální kluk, chlapec, mladík při rozhorlení či rozčilení. Postupem času se jeho užívání možná již z běžné mluvy ztratilo, ale stále zůstalo v povědomí jako krajová zvláštnost. Je natolik spjato s daným krajem, že najdeme doklady o tom, že se o fotbalovém mužstvu Hradce Králové mluví v určitých kontextech jako o Votrocích a najdeme i kuchařské recepty na „pravé hradecké votroky“, kde se již slovo votrok používá v přeneseném smyslu a jako neživotné podstatné jméno.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 1, s. 56

Předchozí Jan Králík: Úřad městyse v městysu

Následující Ladislav Janovec: K projevům jazykových vývojových tendencí v současné češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1