Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Jaký je rozdíl mezi slovy násyp a násep?

Odpověď

Násyp je nasypaná hromada či vrstva zeminy, písku, štěrkopísku, kamení, hlíny apod.; násypy slouží např. u pozemních nepodsklepených novostaveb k dosažení požadované úrovně přízemí, pro nahrazení neúnosné zeminy v podloží základů, u vodních staveb k dosažení požadované úrovně vzdutí hráze, k zvýšení úrovně terénu při plošných terénních úpravách aj. Např. násyp z praného kameniva z oblázků; prkenné podlahy, pod kterými je škvárový násyp; násyp z polystyrenu; suchý násyp se umisťuje na fólii.

Násypem se pojmenovává také nasypaný materiál vůbec či najednou nasypané množství materiálu, např. jeden násyp do kamen, či množství obilí, které se semílá najednou, tedy množství, které je připraveno v zásobníku či násypce.

Násep je zcela dokončený násyp (s upravenou plání i bočními svahy), po němž je vedena např. železnice nebo silnice: železniční násep, silniční násep. Např.: V šíři cesty byl navršen násep z navážky a jeho boky byly zpevněny; Římany postavený násep spojující Djerbu s Tuniskem; dlouhý násep okolo celého hradiště.

Mimo oblast odborného technického vyjadřování se násep a násyp mohou významově překrývat.

Násep se vyznačuje mluvnickou zvláštností ― dokonce vzácností: v běžných „technických“ významech je rodu mužského neživotného (podle vzoru „hrad“), ale v nářečích se můžeme setkat také s náspou nebo náspí (podle vzoru „žena“, resp. „růže“), popř. s náspím (podle „stavení“); pomnožné jsou podoby náspa, náspě; mužského rodu je rovněž nářeční násp. Obvykle jde o upravený, zpravidla vyvýšený chodník podle dveřní stěny venkovského obytného stavení, zápraží: Až je jizba, síň a násep jako z brčálu vydrhnuté, náčiní každé na své místo se staví.

Dotaz

V daňových textech se často objevuje pořádek typu: „… vylučování ze základu daně penzijních fondů úrokových výnosů…“, což přeloženo do lidské češtiny znamená ‚vylučování úrokových výnosů ze základu daně penzijních fondů‘. Problém je v tom, že vazba „vylučování ze základu daně + čeho“ je v daňové terminologii považována za nedělitelnou, nicméně z hlediska českého slovního pořádku považuji tuto konstrukci za chybnou. Zajímá mě Váš názor.

Odpověď

Slovosled vylučování ze základu daně penzijních fondů úrokových výnosů je opravdu nesrozumitelný. Pokud uvedená konstrukce má význam ‚vyloučit něco (= úrokové výnosy) z něčeho (= ze základu daně penzijních fondů)‘, pak jediným řešením je skutečně vylučování úrokových výnosů ze základu daně penzijních fondů. Přívlastek neshodný vyjádřený podstatným jménem v druhém pádě (= úrokových výnosů) musí v češtině předcházet před přívlastkem vyjádřeným předložkovou konstrukcí (= ze základu daně penzijních fondů).

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 1, s. 56

Předchozí Ľubor Králik: K etymologii slovesa bendit (si), bandit

Následující Markéta Slezáková: Wow! To ‘sem teda nečekala! Oops! To ‘sem nechtěla! O cizích slovech, ale nejen o nich, I