Časopis Naše řeč
en cz

Wow! To ‘sem teda nečekala! Oops! To ‘sem nechtěla! O cizích slovech, ale nejen o nich, I

M. Slezáková

[Články]

(pdf)

-

[57]Na přejímání nového je něco fascinujícího, dobrodružného, zvláštního, magického, objevného. Nejenže cizí slova obohacují slovní zásobu a dávají nám možnost volby mezi dvěma stejnými či stylisticky odlišnými variantami, ale často označují skutečnost přesněji či ji vůbec pojmenovávají (pro určité jevy neexistuje v některých jazycích domácí pojmenování buď z toho důvodu, že daný jev se v kultuře a společnosti dříve nevyskytoval nebo že na něj byl jiný náhled, byl jinak uchopován či nebyl reflektován vůbec). O internacionalizaci, tedy o zvyšování podílu cizích slov, se mluví jako o jedné z důležitých tendencí probíhajících ve všech světových jazycích, slovanské nevyjímaje.[1]

Německý badatel W. Moser zavádí pro jazykové (i nejazykové) prvky, které odchýlením od normy platné v daném prostředí či kontaminací norem naznačují cizost (popř. pseudocizost) termín xenizmus[2]. Daneš ve svém článku Xenizmy v dnešní češtině ovšem chápe xenizmus mnohem šířeji, tj. „jako rezultát mezijazykové interference, většinou podmíněné kontakty mezi lidmi, jazyky a kulturami“[3]. Daneš se zaměřuje detailněji na nejpočetnější skupinu xenizmů v dnešní češtině, na anglicizmy. Tvrdí, že z pohledu onomaziologicko-sémantického můžeme rozlišit několik typů anglicizmů. Mě budou vzhledem k citoslovcím wow a oops zajímat především ty případy, kdy je anglický výraz v češtině potřebný, protože pojmenovává něco, co v češtině dosud pojmenováno nebylo (Daneš mezi tato slova zařazuje např. grant, modem), a dále alternativy českého ekvivalentu (např. cash / v hotovosti).[4]

Přejímání cizích slov nechápou všichni lingvisté jako jev pouze pozitivní, někteří upozorňují i na jistá negativa tohoto procesu. „Jde totiž o obohacení výrazových možností jazyka, a to nejen dotvořením výrazů pro nové skutečnosti, ale i rozhojněním repertoáru lexémů synonymních. Takové rozhojnění samozřejmě může mít pro jednotlivé uživatele jazyka nejen pozitivní, ale i negativní důsledky, protože existence alternativních prostředků vyjádření vede k nutnosti uvědomělé volby mezi nimi při stylizaci textu, a zvyšuje tedy myšlenkovou zátěž tvůrce komunikátu. Podobně může být přejaté lexikum náročné i pro percepci.“[5]

[58]Běžný uživatel zaznamená vliv internacionalizace především v oblasti slovní zásoby, tam se tato tendence projevuje nejnápadněji. Nová a pro mluvčího nezvyklá je nejen výslovnost, ale i grafický záznam cizího slova. Internacionalizace se ale netýká jen slovní zásoby; projevuje se na všech jazykových úrovních. Gutschmidt mluví v této souvislosti nejen o syntaxi: „V oblasti syntaxe se jako výsledek internacionalizace jeví např. kompaktnost věty zvýšená pomocí polopredikativních konstrukcí se slovesnými substantivy, s příčestím nebo přechodníkem, zvýšení počtu predikativních spojení s předložkou a frekventovanější užití deagentivních a pasivních konstrukcí“[6] (k tomuto tématu též viz např. Slezáková[7]), ale i o přejímání textových modelů (např. při psaní životopisu) nebo i o přejímání stylových norem (v oblasti reklamy viz také Čmejrková[8]). Gutschmidt ovšem uvažuje ještě obecněji ― mluví o přejímání celého kulturního modelu (nejen jednotlivých výrazových prostředků). S přejímáním kulturních a společenských modelů se setkáváme stále častěji. Patřily by mezi ně například intonační vzorce hlasatelů nebo raději spíkrů nových (především soukromých) rozhlasových stanic, podobný způsob vyjadřování moderátorů uvádějících soutěže, které jsou pouze drobně modifikované pro jednotlivé země, resp. jazyky. Dále i obecný posun k neformálnosti a s tím související neformální vyjadřování: tykání, oslovování pouze křestním jménem i ve veřejnoprávních médiích, což je jev ne zcela obvyklý v naší kulturní rakousko-uhersko-německé oblasti s tradičně přísně odlišeným postavením starších a kariérně vyšších osob.

To, jak si nové modely chování žádají i nová slova, se pokusíme ukázat na dvou citoslovcích, která jsou v poslední době stále frekventovanější v našich běžně mluvených, resp. i psaných textech. Pokusíme se naznačit, že přejímání slov není pouze procesem pojmenovávacím, ale široce kulturním a společenským tak, jak se o tom zmiňuje Gutschmidt. V psané podobě cize vypadající původem anglická citoslovce wow a oops vám možná budou připadat neznámá. Je velmi pravděpodobné, že jste je nikdy napsaná neviděli, ale že byste je kolem sebe neslyšeli? Zkuste se kolem sebe zaposlouchat pozorněji.

Obecně o citoslovcích

Nejprve se zamyslíme obecně nad citoslovci, pak se budeme věnovat tomu, jak konkrétně fungují dvě z nich: wow a oops. Příruční mluvnice češtiny[9] definuje citoslovce jako neohebný slovní druh se zvláštními typy významů. Citoslovce jsou [59]v komunikaci plně sdělná a formálně samostatná. Akademická mluvnice češtiny[10] mluví o komunikační funkci jako o základní funkci citoslovcí. K interpretaci citoslovcí je vždy nutná znalost kontextu a situace. Mívají blízko ke gestům: chytáme se při nich za hlavu, rozhazujeme ruce, doprovází je živá mimika v tváři, smích nebo zděšení. Významově se od ostatních slov liší tím, že nemají jasný sdělovaný obsah, tzv. pojmovou náplň, nic nepojmenovávají. Jak uvádí Čmejrková[11], citoslovce mají potlačenou stránku pojmovou, zato mají velmi nadřazenou složku výrazovou, expresivní, jsou určitým citovým nebo také volním výlevem mluvčího. V komunikaci reagujeme citoslovci bezprostředně na určitou situaci ― bezprostředně ovšem neznamená libovolně ― citoslovce (z důvodu obecné srozumitelnosti) podléhají konvencím (jak zvukovým, tak pravopisným; o písemném záznamu citoslovcí viz níže). Pro citoslovce (Příruční mluvnice češtiny[12]) je typická formální nápadnost, vyznačují se méně obvyklými skupinami hlásek: ajs, fň, pčí, reduplikací auau, délkami samohlásek: jú, jéé.

O záznamu mluveného textu

Grafický záznam je dalším zajímavým jevem, kterým je nutno se v souvislosti s citoslovci zabývat. Možnost vědeckého zkoumání mluveného textu přináší od 60. let potřebu stabilní grafické soustavy, která bude schopna zachytit pokud možno věrně a komplexně mluvenou formu naší komunikace. V konverzační analýze, disciplíně, která se mluveným textům věnuje primárně, se ustálil zápis navržený Američankou Jeffersonovou a dnes slouží jako široce srozumitelná forma zápisu mluvené řeči. Podrobněji o transkripci mluvených českých textů viz např. Čmejrková, Jílková a Kaderka[13].

S grafickým záznamem mluvených prvků se musíme ovšem vypořádávat nejen v přísně odborných pojednáních, ale i v krásné literatuře, která se dnes bez mluvených prvků již, zdá se, neobejde: někdy je zaznamenaná mluvená řeč jediným, a proto charakteristickým způsobem vyprávění (např. u Filipa Topola v románu Sestra či v cestopisu Jiřího Svobody Autostopem kolem světa). Poslední dobou se s problémem zápisu mluvené řeči musejí vyrovnávat i autoři publicistických textů (především rozhovorů v novinách; jako nejtypičtějšího představitele tohoto trendu jmenujme Lukáše Pollerta, který vedl rozhovory se známými sportovci v sobotních přílohách Lidových novin). „K nejčitelnějším procesům a výsledkům těchto procesů (přejímání cizích slov pozn. aut.) patří v oblasti grafiky v češtině zvýšená frek[60]vence periferních grafémů, např. xerox, walkman, zvýšení počtu případů, ve kterých se neshoduje grafická realizace slova s jeho výslovností, např. know-how[14] (dále viz např. Gal[15]).

O záznamu citoslovcí

Jak vyplývá z charakteristiky citoslovcí, je pro tento slovní druh charakteristická jistá hláskoslovná zvláštnost, spojení hlásek většinou netypické pro daný jazyk. Jak zachytit grafickou soustavou zvuky, se kterými se ve slovní zásobě jazyka běžně nesetkáváme? „Grafika samých interjekcí, a interjekcionálních útvarů vůbec, bude vždy rozmanitější a kolísavější než grafika jazykových útvarů ostatních, to způsobují především hláskoslovné zvláštnosti slov interjekcionální oblasti a zejména čistých interjekcí, kterými se tyto útvary liší ode všeho ostatního jazyka ― a přispívá k tomu také ta okolnost, že se interjekcí užívá v psaném jazyce poměrně velmi málo, a že proto nejsou tyto jazykové útvary sdruženy v povědomí píšících s představami příslušných grafických korelátů tak ustálenými a tradičními, jako je tomu u velké většiny slov ostatních.“[16] S citoslovci se primárně setkáme v mluvených projevech, v psaných textech najdeme citoslovce hojně zastoupené pouze v komiksu, kde patří dokonce k typickým žánrovým výstavbovým prvkům. „Comics objavil význam tohto slovného druhu a ich register podstatne rozšíril, takže bývajú preberané aj na medzinárodnej úrovni („Jabadabadúúúúúú!“ ― pokrik Freda v kreslenom seriáli Flintstonovci). Vďaka citoslovciam získali comicsy tiež mocný zvukový rozmer. Ich zmysel zostáva pevne v súvislosti k obrázku ― a tu vzájomné spojenie textovej a obrazovej zložky dosahuje úplnej zomknutosti.“[17]

Daneš podává přehled možných pravopisně-výslovnostních kombinací[18]:

1. anglický pravopis a anglická výslovnost (artikulačně přizpůsobená českému hláskovému systému): laser

2. český pravopis a anglická výslovnost: byznys

3. anglický i český pravopis a anglická výslovnost: byte/bajt

4. anglický pravopis a česká výslovnost podle pravopisu: radar

5. český pravopis a česká výslovnost podle anglického pravopisu: volejbal[19]

Otázkou zůstává, jak si se zápisem citoslovcí wow a oops poradí čeština. Místo oops se možná ujme české zachycení zvuku jako ups (podobně jako v němčině, srov. [61]Upps! In New York City besuchte am Morgen des 11. September 2001 ein verheirateter Mann seine Freundin… Oops! In New York City, on the morning of September 11, 2001, a married man went to his girlfriend’s apartment[20]). Místo anglického wow třeba uáu (vau). Nebo budou upravena různě, např. „… dokonce se zdá, že některá citoslovce pronikají přes komiks zpět do běžné mluvy. Jde o slova, která se díky komiksům ujala, např. původní anglický výraz ou yéééh, wow nebo ups.“[21]

O citoslovci wow v mluveném a psaném textu aneb Víš proč wowka? Protože neustále používám citoslovce wow

V mluveném textu je citoslovce wow používáno bezprostředně jako reakce na něco překvapivého, ohromujícího, grandiózního, na něco, co v nás vyvolalo překvapení, údiv, na něco, co nás třeba i šokovalo. Citoslovce stojí buď samo o sobě, tvoří samostatnou repliku nebo je ještě doplněno nějakým dalším hodnotícím výrokem, např. wow, to je skvělý!, wow, to je super! V mluveném textu se mnohem méně setkáváme s ironicky zabarveným užitím tohoto citoslovce. V psaném textu, především v seriózních textech, má citoslovce wow mnohem více funkcí ― nejenže zachycuje přesně citáty skutečného údivu, ale slouží jako typická charakteristika cizí řeči, tj. řeči cizinců. Nemá tedy primárně vyjádřit údiv, ale spíše sociologicky zařadit mluvčího k určité skupině: cizinců či českých mluvčích, kteří se cizincům chtějí přiblížit nebo je napodobovat. Pouze jako citoslovce údivu, tedy ve stejné funkci jako v textech mluvených, je wow téměř výhradně používáno v textech v dívčích časopisech či v textech o počítačích.

Frekvence a časové zařazení citoslovce wow

První doklad citoslovce wow, který jsem našla v psaném textu pomocí internetového vyhledávače Newton, byl z roku 1996. Pochází z ironického článku z Mladé Fronty DNES, ve kterém se autor vysmívá komunistickému shromáždění. S citoslovcem wow se zachází jako s cizím prvkem, paroduje projevy vysokých komunistických funkcionářů, kteří se snaží zalichotit svými projevy i nejmladším voličům: Grebeníček: Slyšíte to? Ale až vyhrajeme my, bude na všecky dýzy vstup zadara. Všichni vaši rodiče budou hákovat, takže bude víc chechtáků na cédéčka a na volepení. Vacek: Wow! Teď pár slov k obraně. Vy víte, šílenci, že naše komunistická vojenská doktrína odjakživa zněla: Make love, not war[22]. Slovo není v uvozovkách a autor nemá potřebu komentovat jeho význam, předpokládá, že je všeobecně srozumitelné. S výrazně vyšší frekvencí slova wow v psaných textech se setkáme až [62]v roce 2001, kdy se v různých textech objevuje 21krát. Nejčastěji jsme ovšem měli možnost setkat se s wow v roce 2003, kdy je celkem doloženo 30 dokladů.

Přehled výskytů citoslovce wow v psaných textech (zdroj Newton):

 

 

Rok

Počet výskytů

1996

1

1998

3

1999

9

2000

9

2001

21

2002

16

2003

30

2004

27

2005

15 do 25. 3.

Celkem výskytů:

131

 

Typy textů

Nejvyšší zastoupení citoslovce wow je sice v seriózním tisku (vyskytuje se rovnoměrně ve všech denících a týdenících (Lidové noviny, MF DNES, Právo, Reflex, Respekt), ovšem vzhledem k velké nabídce deníků není jeho výskyt tak nápadný jako například v dívčích časopisech či v časopisech o počítačích.

 

 

Bulvár

15

Seriózní tisk

71

Sport

7

Časopisy zaměřené na počítače

15

Dívčí časopisy

23

Celkem výskytů:

131

 

V seriózním tisku se setkáváme také s nejširší škálou uplatnění od pouhého citátového, vyjadřujícího skutečné překvapení, až po ironické použití, ale spíš převažuje karikující, výsměšný tón, kdy je slovo wow užíváno ne jako výraz nějakého příjemného překvapení, ale jako výraz překvapení s nádechem ironie, např.

■ jako prvek zesměšňující, vysmívající se povrchnímu světáctví, např. První skutečně velkolepá předvolební show zavítala včera do Jihlavy. Po několika nesmělých mítincích konkurenčních stran vtrhla na deštěm skrápěnou Vysočinu celodenní pompézní přehlídka známých umělců“, kteří obětovali neděli a přijeli podpořit ČSSD. … Tabu nezůstaly ani zkomolené melodie z pohádek a pokud přestalo být poměrně početné publikum pod deštníky přece dostatečně nažhavené, pomohlo patřičně zesílené kouzelné české slůvko wow![23];

[63]■ jako prvek karikující oblast obchodu: nových podnikatelů, zahraničních odborníků, kteří zavádějí do ČR nové kulturní vzorce, např. Jeho výsledky jsou „fantastické“, jeho růst je „neuvěřitelný“ a počet tří set tisíc zákazníků ke konci roku je „fenomenální“. V řeči mladé manažerky chybělo už jen pověstné „wow!“, aby byl dojem hollywoodské show dokonalý[24]. Nebo Wow, světové bankovnictví na české úrovni! Oh yeah![25];

■ jako citátové slovo v přímé řeči, např. k dokreslení reakcí cizinců „Wow!“ ozývalo se z hloučku Američanů[26].

Někdy se citoslovce wow tematizuje, je doplněno vysvětlujícím komentářem, tím, co slovo znamená, odkud pochází a v jaké souvislosti se říká, většinou je v těchto případech v textu uvedeno v uvozovkách jako slovo citátové, např. „Wow!“, chtělo by se zvolat s němým úžasem, jak to po americku činí komiksoví hrdinové na stránkách Umělce[27] nebo Ari Fleischer, jehož počítač zůstal jakoby zázrakem zcela netknutý, se svěřil, že jeho první reakcí bylo typicky americké ulehčené „Wow!“[28].

Zatímco v denících s obecným zaměřením se citoslovce wow ještě poměrně často vyskytne v uvozovkách, tedy jako prvek ještě chápaný v textu jako cizí, v časopisech typu Marketing a média se slovo wow používá docela běžně, neutrálně, necitátově. Ve fejetonech, např. v Neviditelném psovi či v Britských listech patří k celkem ustáleným prostředkům oživujícím text a přidávajícím mu rozměr mluvenosti a expresivnosti. Dva doklady jsou na užití citoslovce wow v titulcích, kde mají přilákat pozornost, expresivním (ironickým) výkřikem upozornit čtenáře na nějakou překvapivou událost v článku, vyjádřit ironii, např. Wow, Viewegh[29] nebo Wow, světové bankovnictví na české úrovni![30]

V bulvárním tisku se vyskytuje citoslovce wow především jako cizojazyčný citát známých osobností, např. „Wow, to bylo utkání,“ ulevil si po duelu Mike Modano, jenž odehrál čtyři zápasy se zlomeným zápěstím[31], i neznámých svědků událostí ― jde o zachycení mluveného výroku, reakce na situaci. Celé reportáži má citoslovce přidat na živosti a emocionálnosti. Souvisí to s typem bulvárních textů, které samy o sobě mají být šokující, mají u čtenáře vyvolat údiv, překvapení. Proto se do textu toto citoslovce údivu tak dobře hodí. Zprávám se nediví tedy jen čtenář, ale i sám aktér, kterého se zpráva týká. S citoslovcem wow se zachází jako s prvkem známým [64](není ani vysvětlován, ani dáván do uvozovek, aby byla zdůrazněna jeho citátovost), předpokládá se, že čtenáři bulváru toto slovo dobře znají a vědí, kde a jak se používá. V článcích o sportovních hvězdách často slouží jako komentář sportovního výkonu, např. Kwanová objala kouče Scotta Williamse a snažila se vylíčit své pocity: „Hlas mi ještě teď přeskakuje. Bylo to neuvěřitelné. Bylo to… Wow. Ne, nemám správná slova“[32].

Překlady, synonyma a kolokace citoslovce wow

Z anglických slovníků se dozvíme, že citoslovce wow je pokládáno za slangový výraz: wow slang. to gain an enthusiastic response from to thrill informal and exclamation of surprise, wonder, pleasure, or the like Wow, look at that![33]

V česko-anglických překladových slovnících se citoslovce wow překládá různě. Dvakrát jako páni! a noné!, s těmito citoslovci bychom se dnes spíše setkali v krásné literatuře než v mluvených textech, kde je citoslovce wow doprovázeno odpovídající expresivní intonací podtrhující opravdu šokující údiv či překvapení. O modernější překlad se snaží Velký anglicko-český slovník z roku 1993, ve kterém najdeme bližší to je bomba, to je úžasné. Ovšem větné, delší vyjádření nemůže vždy plně nahradit spontánní výkřik wow:

wow interj. páni! úžas;[34]

wow interj. slang vyjadřující úžas, překvapení, nadšení noné! to je úžasné, senzační, fantastické!; subst. úplná senzace, bomba, šlágr, senzační úspěch, eso, kanón, kadet, úspěšný člověk; verb. působit jako úplná senzace na, ohromit;[35]

wow interj. páni! no ne![36]

O tom, že citoslovce wow je slovem pronikajícím do ostatních jazyků, svědčí i to, že bylo v roce 1995 zařazeno mezi hesla německého slovníku Duden:

wow interj. [engl.]: Ausruf der Anerkennung, des Stauens, der Überraschung, der Freude. Wow, ist das vielleicht ein Haus! Paul schrie wie vor Vergnügen: Wir entkommen! Wir kommen durch! Wow! (Fels, Afrika 148);[37]

wow aus gleichbed. engl. wow (ugs.) wunderbar! super! (Ausruf der Bewunderung od. Überraschung);[38]

wow! Int. umg. Bewunderung od. Uberraschung ausdruckender Ausruf (aus engl., Klasse! Super! Spitze!)[39]

[65]V novinových a časopiseckých textech mají autoři občas potřebu citoslovce wow svým čtenářům přiblížit, objasnit, přeložit ho, aby bylo všem srozumitelné. Jako ekvivalenty se vyskytují v různých kontextech, např. ó, jéje, páni, senzační, fantastické, tývole, kurva, sakra, euréka, ach, jó, uá, au. Anglické citoslovce wow bychom asi mohli univerzálně nahradit slovem jéé, které se ovšem jako ekvivalent neuvádí. Ostatní výrazy jsou buď z jiné stylistické roviny, např. kurva, jéje, nebo jejich hláskový sklad neumožňuje užít příslušnou expresivní intonaci (wow vs. super například) nebo jde o příliš dlouhé fráze, které zeslabují účinek údivu, např. to je úžasné.

Citoslovce wow bývá pak doplňováno výrazem údivu, obdivu, překvapení, např. jak nádherné, bezva, kurva, to jsem fakt nečekal, sakra, bylo to úžasné, to bylo bezvadný, neuvěřitelné, to je bomba normálně, je to super, nestačím zírat, to je tedy něco.

V recenzích počítačových her či počítačových programů, kde se zcela běžně setkáváme s cizími, především pak anglickými slovy, která se buď vůbec neskloňují, nebo se tvary zařazují do českého gramatického systému, se slovo wow užívá běžně bez uvozovek jako slovo, které je všem zcela srozumitelné a jasné, např. Wow. Konečně jsme narazili na zlatou žílu. Jestliže hledáte hit příštího milénia na vlnách internetového byznysu, tak se poohlédněte po méně vážných záležitostech. Zábava je rozhodně kandidátem na tzv. killer app, která může zajistit explozi placeného využívání Internetu v domácnostech.[40]

Oops, I did it again!
Citoslovce oops v mluveném a psaném textu

V mluveném textu je citoslovce oops bezprostřední reakcí na nějakou neobratnost, neohrabanost ať skutečnou (když zakopneme či zaškobrtneme, když do někoho omylem vrazíme nebo něco upustíme) či společenskou (když řekneme něco nevhodného, nemístného, když se nám stane nějaký trapas). Slovem oops komunikujeme buď sami se sebou, nahlas komentujeme své faux paux a pak tvoří citoslovce většinou samostatnou repliku; pokud jím komunikujeme s někým druhým, pak je většinou doplněno omluvnou frází (promiňte, omlouvám se) či komentářem typu to jsem ale… Dále může být oops užito i partnerem v komunikaci jako výraz empatického vcítění se do pocitů toho, komu se právě nějaká nepříjemnost stala, jako jisté odlehčení v trapné situaci ― partner společensky nevhodnou situaci zaznamenal, komentářem na ni upozornil, a tak se ji vlastně podařilo překonat, zlehčit. Už nemusíme nenápadně zvedat spadlou vidličku, ale můžeme se pro ni v klidu sehnout, situace je verbalizována, byla pojmenována, začala existovat, není nutné o ní dále mlčet.

V psaných textech se toto citoslovce vyskytuje velmi málo, oops je typickým prostředkem mluvených textů, reagujeme jím na bezprostřední, velmi často na nonverbální podněty (když něco nechtěně upustíme, šlápneme někomu na nohu).


[1] J. Bosák, K (oneskorenému) úvodu, in: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti (J. Bosák ed.), Bratislava 1999, s. 7.

[2] Encyklopedický slovník češtiny, Praha 2002, s. 554.

[3] F. Daneš, Xenizmy v dnešní češtině, in: Čeština ― univerzália a specifika, Praha 2002, s. 29―35.

[4] D. cit. v pozn 3, s. 31.

[5] K. Gutschmidt, Tendencija internacionalizaciji v sovremennych slavjanskych literaturnych jazykach otraženija poverchnostnyje i glubinnyje, in: Internacionalizácia v súčasných slovanských jazykoch: za a proti (J. Bosák ed.), Bratislava 1999, s. 38.

[6] D. cit. v pozn. 5, s. 11.

[7] M. Slezáková, Jsem příliš sexy pro tištěný referát, in: Jazykovědné aktuality 37, 2000, s. 75―80.

[8] S. Čmejrková, Reklama v češtině, čeština v reklamě, Praha 2000.

[9] Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995 s. 356.

[10] Mluvnice češtiny, Praha 1986, s. 239.

[11] S. Čmejrková, Na city jsou citoslovce, in: Čeština, jak ji znáte i neznáte, Praha 1996, s. 75.

[12] Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995, s. 357―358.

[13] S. Čmejrková ― L. Jílková ― P. Kaderka, Mluvená čeština v televizních debatách: korpus DIALOG, SaS 65, 2004, s. 243―269.

[14] D. cit. v pozn. 5, s. 10.

[15] A. Gal, Phonemische unci graphemische Merkmalhaftigkeit von Wortern fremder Herkunft im gegenwartigen Tschechischen, Frankfurt am Main 1997.

[16] J. M. Kořínek, Studie z oblasti onomatopoje, Praha 1934, s. 4.

[18] Viz též I. Bozděchová, Vliv angličtiny na češtinu, in: Český jazyk na přelomu tisíciletí, Praha 1997, s. 271―280.

[19] D. cit. v pozn. 3, s. 32.

[21] M. Šulová, Analýza jazyka komiksových seriálů Jaroslava Foglara (diplomová práce), Praha 2004, s. 79.

[22] L. Verecký, Jak musí KSČM oslovit mladé voliče, in: Mladá fronta DNES, 29. 5. 1996, s. 13.

[23] S. Caha, Venkovu podřadná estráda stačí?, in: Mladá fronta DNES, 6. 5. 2002, Vysočina, s. 1.

[24] M. Jaroš, Oskar slaví výročí, sám sebe plácá po zádech, in: Hospodářské noviny, 28. 2. 2001, s. 10.

[25] S. Indrová, Wow, svetove bankovnictvi na ceske urovni! Oh yeah!, in: mesec.cz, 17. 10. 2001.

[26] T. Macek ― J. Palička, Úsměvy v prachu. Poprvé zkolabovala doprava, in: Mladá fronta DNES, 14. 8. 2004, s. 2.

[27] M. Pachmanová, Boj s konvencemi?, in: Lidové noviny, 18. 3. 1999, s. 17.

[28] L. Havlíková, Kam se podělo dvojité vé?, in: Večerník Praha, 25. 1. 2001, s. 12.

[29] P. Fiala: Wow, Viewegh!, in: blisty.cz, 27. 6. 2003.

[30] D. cit. v pozn. 25.

[31] Životní sen brankáře Eda Belfoura se splnil, in: Svoboda, 21.6. 1999, s. 11.

[32] T. Macek, Magická plavba k pátému titulu, in: Sport, 31. 3. 2003, s. 23.

[33] Webster Encyclopedic Unabridged Dictionary of the English Language, London 1994.

[34] J. Peprník, Slovník amerikanismů, Praha 1982.

[35] K. Hais ― B. Hodek, Velký anglicko-český slovník, Praha 1993.

[36] J. Fronek, Slovník anglicko-český a česko-anglický, Praha 1999.

[37] Duden, Mannheim ― Leipzig ― Wien ― Zurich 1995.

[38] Duden, Mannheim ― Leipzig ― Wien ― Zurich 2000.

[39] Wahrig Deutscher worterbuch, Gutersloh ― München 2001.

[40] P. Stránský, Kudy vede cestička k e-prosperitě?, in: svetnamodro.cz, 2. 11. 2000, s. 12.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 2

Předchozí Z dopisů jazykové poradně

Následující M. Slezáková: Wow! To ‘sem teda nečekala! Oops! To ‘sem nechtěla! O cizích slovech, ale nejen o nich, II