K etymologii slovesa bendit (si), bandit
Ľubor Králik
[Drobnosti]
-
Sloveso bendit (si), bandit ‚1. dopřávat si dobrého jídla a pití; hodovat; 2. rozmařile žít; hýřit‘[1] se v 1. vydání etymologického slovníku V. Machka[2] hodnotí jako nejasné; autor vyslovuje domněnku o jeho možné souvislosti s výrazem baštiti nebo s polským bestwieć ‚oddávat se hýření‘, v závěru heslové stati odkazuje také na spojení berdo si dáti ‚zahýřit si‘. V přepracovaném vydání svého slovníku V. Machek[3] nadále považuje bendit (si), bandit za nejasné, mlčky však opouští vlastní starší hypotézy a v návaznosti na E. Baleckého, který se pokusil spojit toto sloveso s ukrajinským bendjuch ‚břicho‘, předpokládá souvislost obou uvedených výrazů s českým pandero, panděro ‚břicho (hanlivě), tlustý člověk‘. ― Slovník J. Holuba a S. Lyera[4] se omezuje na předpoklad kontaminace (dát si) berdo ‚zahýřit si‘ a latinského bene ‚dobře‘. ― Podle Slovníku spisovného jazyka českého[5] pochází sloveso bendit (si), bandit „z lat[inského] zákl[adu]“. ― Etymologické slovníky J. Holuba a F. Kopečného[6] a J. Rejzka[7] toto sloveso neuvádějí.
Vycházíme-li z prvotnosti formy bendit,[8] považujeme za možné vyslovit domněnku, že sloveso bendit je odvozeno od antroponyma Benda, které je domáckou podobou mužského rodného jména Benjamín, Benjamin;[9] přiroze[55]ně, tato hypotéza vyžaduje podrobnější extralingvistický komentář.
Benjamín, Benjamin je biblické jméno hebrejského původu;[10] podle starozákonní tradice se tak jmenoval nejmladší, dvanáctý syn patriarchy Jákoba (srov. Gn 35, 16―18). Příslušné antroponymum se v různých jazycích stalo východiskem pro vznik výrazů s významem ‚nejmladší člen rodiny (nebo společnosti)‘, srov. české benjamin, benjamínek, slovenské benjamin, polské beniamin, beniaminek,[11] německé, anglické Benjamin, francouzské benjamin atd. Sémantika ‚nejmladší člen rodiny‘ se někdy vyskytuje souběžně se sémantikou typu ‚rozmazlené, hýčkané dítě; upřednostňovaná osoba ap.‘, která zjevně reflektuje pozici nejmladších dětí v rodinném kruhu;[12] není ovšem vyloučeno, že při jejím vzniku mohly spolupůsobit i případy zvýhodnění biblického Benjamína, známé ze Starého zákona. Jeden z nich je podle našeho názoru podstatný i pro vlastní etymologickou interpretaci slovesa bendit (si).
V závěru 43. kapitoly knihy Genesis zve Jákobův syn Josef své bratry do svého domu ke společnému stolování. „A seděli [bratři] před ním [Josefem] od prvorozeného, jak náleželo prvorozenému, až po nejmladšího, každý podle svého věku. Jeden jako druhý trnuli úžasem. Potom je Josef uctil ze svého stolu; nejvíce ze všech, pětkrát víc než ostatní, však uctil Benjamína. Hodovali s ním a hojně se s ním napili.“ (Gn 43, 33―34)[13]
Skutečnost, že Benjamín dostal „pětkrát víc než ostatní“, se podle autorů Oxford English Dictionary[14] stala východiskem pro vznik anglických frazémů Benjamin’s mess, Benjamin’s portion ‚největší podíl (the largest share)‘ ― nemohlo na základě této biblické epizody paralelně vzniknout v českém prostředí sloveso bendit (si) s původním významem typu ‚chovat se jako Benda (Benjamín) na hostině u Josefa‘, tj. ‚hojně (pětkrát víc než ostatní) jíst a pít, dopřávat si, hodovat‘ > ‚rozmařile utrácet, žít; hýřit, flámovat‘ ap.?
Jestliže je tato domněnka správná, potvrzuje se tím i prvotnost formy bendit (s be-); forma bandit mohla vzniknout v důsledku kontaminace s výrazem banda (negativní asociace hýřivé, rozpustilé společnosti ap.).
[1] Slovník spisovného jazyka českého, 1. díl, Academia, 2. vyd., Praha 1989, s. 99. ― Srov. také Příruční slovník jazyka českého, 1. díl, Státní nakladatelství, Praha 1935―1937, s. 98 (s. v. benditi), 75 (s. v. banditi).
[2] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého a slovenského, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1957, s. 29.
[3] V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Academia, Praha 1968, s. 51.
[4] J. Holub, S. Lyer, Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, Státní pedagogické nakladatelství, 2. vyd. (připravil I. Lutterer), Praha 1978, s. 96.
[5] Viz odkaz v pozn. 1.
[6] J. Holub, F. Kopečný, Etymologický slovník jazyka českého, Státní nakladatelství učebnic, Praha 1952.
[7] J. Rejzek, Český etymologický slovník, LEDA, Voznice 2001.
[8] Ve shodě s Příručním slovníkem jazyka českého i Slovníkem spisovného jazyka českého, které v hesle bandit(i) odkazují na bendit(i), i s V. Machkem, který uvádí formu benditi na prvním místě, tj. jako heslový výraz.
[9] Srov. M. Knappová, Jak se bude Vaše dítě jmenovat?, Academia, 3., doplněné a přepracované vyd., Praha 1996, s. 70, 71 (Benda jako domácká podoba jmen Benedikt i Benjamín, Benjamin). K příponě -da v české antroponymii srov. též J. Beneš, O českých příjmeních, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1962, s. 82―84 (o příjmení Benda na s. 83).
[10] Původně ‚Syn pravice‘, ‚Syn zdaru‘; k etymologii srov. J. Heller, Výkladový slovník biblických jmen, Advent―Orion―Vyšehrad, Praha 2003, s. 114.
[11] Srov. I. Janyšková, Názvy pro poslední dítě v rodině, in: Studia etymologica Brunensia 3 (v tisku).
[12] Srov. následující definice: angl. Benjamin ’the youngest (and, consequently, favourite) son of a family‘ (Oxford English Dictionary, vol. II, Clarendon Press, Oxford 1989, s. 115, s. v. Benjamin3), fr. benjamin ’le plus jeune des enfants d’une famille (souvent, aussi, le préféré)‘ (Trésor de la Langue Française, vol. IV, Éditions du CNRS, Paris 1975, s. 392), pol. Beniaminek ’najmłodszy, szczególnie faworyzowany w rodzinie lub w jakiejś wspólnocie, analogicznie jako ‚oczko w głowie‘‘ (A. M. Komornicka, Słownik zwrotów i aluzji biblijnych, Archidiecezjalne Wydawnictwo Łódzkie, Łódź 1994, s. 68) atd. ― K dalším dokladům srov. Ľ. Králik, Slowak. dial. beňové oko ’neidischer, habsüchtiger Mensch‘, in: Balkansko ezikoznanie (v tisku).
[13] Citováno podle: Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Ekumenický překlad, Ústřední církevní nakladatelství ― Česká katolická charita, Praha 1987, s. 58. K jinému zvýhodnění Benjamína srov. Gn 45, 21―22: „Josef jim [bratrům] podle faraónova příkazu [k návratu domů] vydal povozy a dal jim zásobu potravy na cestu. Všem jim dal sváteční pláště, Benjamínovi však dal tři sta šekelů stříbra a pět svátečních plášťů“ (d. cit., s. 59).
Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 1, s. 54-55
Předchozí Michaela Lišková: Státní fiskus?
Následující Z dopisů jazykové poradně
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1