Časopis Naše řeč
en cz

Slovenské studie o dětské řeči

Iva Nebeská

[Posudky a zprávy]

(pdf)

Slovak study on child language

This article is a review of the book Štúdie o detskej reči edited by Daniela Slančová.

D. Slančová (ed.): Štúdie o detskej reči. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2008. 355 s.

 

Osvojování jazyka dítětem, dětská řeč, raná komunikace – to jsou všechno témata, která stále přitahují pozornost badatelů i širší veřejnosti. Odborné literatury je už dnes tolik, že dávno není v silách jednotlivce seznámit se se vším podstatným, co bylo o těchto tématech publikováno. Přesto vycházejí závažné práce další. K nejnovějším přírůstkům patří slovenský sborník Štúdie o detskej reči (ed. D. Slančová). Stati zařazené do tohoto sborníku představují nejen výstup grantového projektu Vývin reči slovensky hovoriacich detí (VEGA 01/2228/05), ale také jeden z výsledků dlouhodobé společné práce sedmi autorek – vesměs vysokoškolských učitelek Prešovské univerzity a Univerzity Komenského v Bratislavě. Hned na počátku je třeba uvést, že výzkum dětské řeči (přesněji: systematický výzkum řečových a šíře komunikačních aktivit dítěte), který prezentuje tato skupina, je na velmi dobré úrovni teoretické i metodologické. Vychází z prověřených i aktuálních poznatků zahraničních badatelů. Z velkého množství odborné literatury, která ve světě o osvojování jazyka dítětem a dětské řeči vyšla, volí autorky jako metodologické východisko koncepce nenativistické, tj. ty, které přistupují k vývoji dětské řeči jako součásti kognitivního a sociálního vývoje dítěte. Pokud jde o metody, autorky preferují zaznamenávání komunikačních aktivit zkoumaných dětí v jejich přirozeném prostředí před situacemi experimentálně navozenými. Předkládané výsledky jsou součástí velkoryse pojatého dlouhodobého výzkumu, jehož cílem je vypracování modelu řečového vývoje slovensky mluvících dětí od narození do šesti let věku. Po řadě dílčích studií je recenzovaný sborník prvním systematickým výstupem zpracovaného materiá[92]lu. Empirický výzkum je prováděn a registrován podle zásad systému CHILDES[1]; to umožňuje včlenit získané údaje do mezinárodní databáze a dále využít při porovnávání jednotlivých aspektů řečového vývoje dětí, které si osvojují různé jazyky.

Do sborníku je zařazeno osm obsáhlých příspěvků. V úvodním článku Východiská výskumu detskej reči v slovenčine (s. 10–28) představuje vedoucí výzkumné skupiny a editorka sborníku Daniela Slančová podrobně celý projekt a řadí ho do širšího badatelského kontextu. Zvolený přístup ke zkoumání vývoje dětské řeči charakterizuje jako komplexní, procesuální a interakční. Komplexnost spočívá v tom, že autorky mapují postupný vývoj zvukové stránky jazyka, slovní zásoby, sémantiky, pragmatiky i neverbálních prostředků, procesuální přístup klade důraz na relativní chronologii zaznamenaných jevů u zkoumaných dětí, v rámci interakčního přístupu se akcentuje, že k vývoji dětské řeči dochází právě v interakci s komunikačními partnery. Tento přístup se promítá ve zvolených metodách sběru a zpracování materiálu: výzkumný vzorek tvoří videonahrávky pěti dětí pořizované vždy jednou za měsíc v trvání jedné hodiny ve standardních situacích (krmení, koupání, hra).

Přehled vybraných teoretických přístupů ke studiu dětské řeči a jejich kritické zhodnocení podává psycholožka M. Mikulajová v článku Vývin rečovej činnosti v kontexte psychického vývinu (s. 29–66). V souladu s celkovým zaměřením projektu kriticky hodnotí nativismus, důraz klade především na ty teorie, které přistupují k jazyku jako k součásti kognitivního vývoje dítěte a jako prostředku jeho postupné socializace (ze starších autorů jsou tu uváděni především L. S. Vygotskij a J. Piaget, z novějších M. Tomasello).

Za těžiště recenzovaného sborníku považuji příspěvky D. Slančové, J. Kesselové, S. Kapalkové a I. Bónové, případové studie, ve kterých se využívá jednotné metody pravidelného videozáznamu dlouhodobých pozorování komunikačních projevů dítěte v jeho přirozeném prostředí. Uvedené studie tvoří soubor mapující různé aspekty komunikačních projevů dětí a v tomto smyslu se navzájem doplňují. Všechny příspěvky přinášejí nové poznatky, některé z nich se neomezují jen na řeč slovenských dětí, ale mají obecnější dosah.

D. Slančová se ve studii Pragmatické funkcie vo vývine rečovej činnosti (s. 67–120) soustřeďuje na dosud málo zkoumané téma osvojování pragmatických funkcí v rané komunikaci (zde mezi 3. a 18. měsícem věku dítěte). Řečové aktivity dítěte se tu chápou jako součást aktivit interaktivních. Autorka vychází z hledání odpovědí na 3 otázky: o čem dítě mluví, proč to říká a jaké prostředky přitom využívá. Musela se vyrovnat s řadou nesnadných problémů, např. s vymezením kritérií pro interpretaci pragmatických funkcí v rané komunikaci, jejich systematikou i s výpověďmi pragmaticky nejednoznačnými nebo neinterpretovatelnými. Nejdůležitějším výsledkem jejího výzkumu je velmi podrobný popis postupného rozšiřování pragmatických funkcí ve vztahu k prostředkům jejich vyjadřování (vokálním, verbálním, gestům). Tento popis je doprovázen jednak interpretačním komentářem, jednak přehlednými tabulkami; představuje tak základní tendence komunikačního vývoje dítěte (podle slov autorky: postupné získávání pragmatické kompetence). D. Slančová poukazuje i na to, jak důležitý je dialog dítěte s matkou, a na konkrétním materiále dokládá, že právě v něm se precizuje sémantika, pragmatika i zvuková forma dětské řeči.

[93]V materiálově i interpretačně hodnotné studii Sémantické kategorie v ranej ontogenéze reči dieťata (s. 121–167) J. Kesselová podrobně zkoumá sémantické aspekty rozvoje slovní zásoby dítěte; neomezuje se pouze na narůstání počtu osvojených slov, předmětem výzkumu jsou proměny v rámci sémantických kategorií. K těmto proměnám dochází v závislosti na tom, jaký výsek reality dítě vnímá. Autorka tu ukazuje součinnost kognitivního, sociálního a řečového vývoje dítěte, porozumění významům slyšených slov je kontextově podmíněno, osvojování slovních významů se prolíná s počátky kategorizace jevů. Hlavním výsledkem výzkumu je podrobný popis vývojových tendencí při osvojování sémantických kategorií, doplněný přehlednými tabulkami. Důraz se klade na relativní chronologii osvojovaných významů: postupnost vývoje, která má univerzální platnost, je demonstrována záznamy a vyhodnocením řečové činnosti dítěte od 6. do 26. měsíce věku.

Velmi podrobnou analýzu neverbálních prostředků, zejména gest, přináší studie S. Kapalkové Gestá v kontexte raného vývinu detí (s. 169–211). Autorka chápe gesta jako komunikační znaky a analyzuje je z hlediska významu, formy a pragmatické funkce. Vyrovnává se s nesnadným úkolem vymezit, co je a co není gesto v rané komunikaci (8–16 měsíců věku dítěte), i se stanovením klasifikačních kritérií dětských gest. Své vlastní výsledky porovnává se zjištěními zahraničních badatelů a na rozdíl od nich dospívá k závěru, že gesta jsou neuvědomovanou součástí řeči dospělých, která je určena dítěti. V raném věku jsou právě gesta indikátorem záměru dítěte, umožňují mu vyjádřit se přesněji, než by to dokázalo verbálními prostředky. V tomto smyslu je funkce gest ve vývoji dítěte klíčová.

I. Bónová zkoumá zvukovou stránku dětské řeči. V příspěvku Fonologický vývin v reči dieťata (s. 212–250) vychází z pojetí D. Ingrama, které doplňuje a modifikuje takovým způsobem, aby získané údaje respektovaly slovenštinu jako flektivní jazyk. Základem autorčiny metody je porovnání zvukové formy slova vysloveného dítětem se zvukovou formou slova cílového (resp. s cílovou zvukovou formou slova). Na základě exaktně stanovených kritérií ukazuje, jak se postupně zvyšuje průměrná fonologická délka výpovědi dítěte a snižuje se míra zvukové deformace. Autorka podrobně popisuje a analyzuje postupně získávaný materiál, takže umožňuje čtenáři nahlédnout do metody výzkumu.

Poslední dva příspěvky se svými metodami poněkud odlišují od předchozích, protože nevycházejí z materiálu získaného výhradně ve spontánní komunikaci dětí. Z. Ondráčková (s. 251–305) se zaměřila na tzv. dětská slova jako specifickou součást slovní zásoby dítěte; materiál získala metodou dotazníku a z několika hledisek ho analyzovala. S. Zajacová (s. 306–349) vychází z pojmu registr[2], jak ho zavedla do slovenské lingvistiky D. Slančová, a zjišťuje, jak se v hrách dětí imitujících role otce a matky projevují neuvědomělé znaky pasivně ovládaného registru řeči určené dítěti.

Závěrem: Recenzovaný sborník je velmi hodnotným příspěvkem ke studiu dětské řeči. Má vysokou odbornou úroveň: je dokladem promyšlené koncepce celého výzkumu i jeho zodpovědného provedení. Přináší původní výsledky, obsahuje jak detailní analýzu materiálu, tak i teoretická zo[94]becnění. Mapování řečového vývoje slovensky mluvících dětí vytváří velmi potřebnou bázi pro zjišťování stupně vývoje řečových schopností, která je nejen výsledkem základního výzkumu, ale může plnit i funkci diagnostickou. Ve všech studiích je výklad přehledně uspořádán, jasně formulován, doplněn tabulkami, grafy, fotografiemi, poznámkami, bibliografickou přílohou a v neposlední řadě i obsáhlým anglickým souhrnem. Český čtenář si může jen přát, aby v nepříliš vzdálené budoucnosti byl podobným způsobem zmapován i řečový vývoj dětí mluvících česky.[3]

 

LITERATURA

SLANČOVÁ, D. (1999): Reč autority a lásky. Reč učiteľky materskej školy orientovaná na dieťa – opis registra. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove.


[1] Viz http://childes.psy.cmu.edu/.

[2] Registr se chápe jako situačně podmíněný způsob jazykového projevu, spjatý s konkrétním druhem společné činnosti, jako způsob fungování jazyka v závislosti na charakteru činnosti a sociálního prostředí, které je určováno vzájemnými vztahy účastníků komunikace. V tomto tematickém okruhu je důležité, že řeč, kterou se dospělý obrací k dítěti jako k primárnímu adresátovi, lze považovat za specifický registr (podrobněji D. Slančová, 1999).

[3] Recenze vznikla v rámci výzkumného záměru MSM-0021620825.

Olivova 5, 110 00 Praha 1
iva.nebeska@seznam.cz

Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 2, s. 91-94

Předchozí Martina Ireinová: Co vše se za života stane

Následující Ivana Bozděchová: O jazyce a lékařství

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1