Publikace o slovanských názvech povolání

Petra Přadková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve své publikaci Słowiańskie nazwy wykonawców zawodów v historii i dialektach (Warszawa 2005, 378 s.) se Janusz Siatkowski, významný polský slavista, zabývá problematikou ná[212]zvů povolání z historického a dialektologického hlediska. Využívá při tom bohatých poznatků, jež mu poskytuje jeho dlouholeté zapojení do mezinárodního lingvistického projektu Slovanský jazykový atlas (Общеславянский лингвистический атлас, dále SJA). Toto monumentální kolektivní dílo jednotně zpracovává hláskoslovné a slovotvorné jevy v nářečích všech slovanských jazyků jazykovězeměpisnou metodou. Je založeno na materiálu, jenž byl získán v 850 lokalitách na celém slovanském území podle dotazníku sestaveného speciálně pro tento účel. Dotazník má celkem 3 454 otázek, je tedy podrobnější než nářeční dotazníky zaměřené na jednotlivé slovanské jazyky a skýtá velmi bohatý materiál. Na základě uvedeného atlasu vznikla představovaná publikace. SJA však nebyl jediným materiálovým východiskem, autor čerpal z obsáhlé odborné literatury: z národních a regionálních dialektologických atlasů, mnoha slovníků etymologických, výkladových i překladových, z dialektologických studií a dalších pramenů.

Většina názvů povolání, jimiž se zabývá posuzovaná kniha, byla představena v 8. dílu SJA nazvaném Zawody i życie społeczne (Warszawa 2003), další se objeví v připravovaných svazcích Zemědělství (vyjde v Bratislavě) a Doprava a komunikace (Kyjev). Rozsah komentářů k jednotlivým mapám je v SJA bohužel značně omezený, což vedlo Siatkowského k tomu, že již během prací na 8. dílu začal publikovat řadu studií o názvech povolání. V nich se podrobněji zabýval nejen jejich etymologií, ale rovněž morfologií. Stati uveřejněné v letech 2001—2005, samozřejmě s menšími úpravami a doplněními, uspořádal autor do této knižní monografie.

Kniha má 378 stran. Po úvodu následuje 24 kapitol, z nichž každá pojednává o názvech jedné profese. Vedle povolání typicky venkovských (pastýř a pastýřka, žnec a žnečka, včelař, myslivec, rybář, přadlena, tkadlec a tkadlena, krejčí a krejčová, švec, dřevorubec, tesař, bednář, kolář, hrnčíř, kamnář, zedník, mlynář, kovář), kterých je převaha, je zde pojednáno o názvech zaměstnání spjatých s venkovským životem volněji (lékař a lékařka, učitel a učitelka, žák a žákyně, kuchařka, soudce). Zvláštní kapitola se věnuje pojmenování manželek a synů kováře, ševce, krejčího a mlynáře. U každého povolání odkazuje autor na příslušnou mapu v SJA, avšak je třeba vyzdvihnout, že k některým kapitolám připojil mapy vlastní. Jde o mapy syntetické, zpracované jiným způsobem než mapy v SJA. Nemají značky u všech zkoumaných lokalit, ale využívají kombinací izoglos a nápisů, značky jsou použity pouze pro výrazy ojedinělé, s malým teritoriálním rozšířením nebo pro jednotlivosti vyskytující se mimo území ohraničené izoglosou.

Schéma jednotlivých kapitol je jednotné. V úvodu autor představuje všechny lexikální základy, od nichž jsou odvozeny názvy probírané profese, dále se podrobně věnuje každému derivátu, sleduje jeho původ, areálovou diferenciaci a doklady z historických pramenů. Výklad doplňuje četnými citacemi z odborné literatury. O málo frekventovaných pojmenováních a jazykových výpůjčkách se krátce zmiňuje v závěru kapitoly.

Monografie obsahuje seznam literatury, seznam zkratek a soupis zkoumaných lokalit SJA s podkladovou mapou. Knihu uzavírá rejstřík (s. 332—378).

Tím, že autor zahrnul do své studie také materiály mimoatlasové, postihl pestrost nářečních pojmenování vybraných povolání a vývoj těchto pojmenování v neobvyklé šíři. Vzniklo tak dílo ucelené, které je velkým přínosem pro oblast slovanské jazykovědy.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 4, s. 211-212

Předchozí Hana Konečná: Jako třetí – Otisky

Následující Jindřiška Svobodová: Syntax a jej vyučovanie III