Časopis Naše řeč
en cz

Druhý díl pravopisné příručky

Zuzana Hlubinková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Na počátku roku 2006 vyšel druhý díl příručky Pravopis nejen pro školu II (Masarykova univerzita v Brně, Brno 2006, 190 s.). Její autoři — František Kalandra, Karla Ondrášková a Helena Straková — navázali na svůj stejnojmenný první díl, Brno 2004, 184 s. (srov. recenzi v NŘ 89, 2006, s. 91—92). Nová sbírka diktátů a pravopisných cvičení je tentokrát určena nejen studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol, ale i učitelům, kteří ji mohou využít při výuce. Na rozdíl od dílu prvního obsahuje vedle základního učiva z Pravidel českého pravopisu i řadu náročnějších a méně frekventovaných pravopisných jevů, v nichž uživatelé českého jazyka chybují nejčastěji. Také v této publikaci autoři doplnili svá cvičení výstižnými a srozumitelnými odůvodněními, což už bylo a pořád je novum.

Posuzovaná příručka se dělí na pracovní část a barevně odlišený Klíč se správným řešením, doplněný různými vysvětlivkami.

První ze šesti částí příručky (s. 13—27) obsahuje 22 souhrnných diktátů s úmyslnými chybami, a proto je možno s nimi pracovat i bez diktujícího. Autoři do těchto textů zahrnuli všechny důležité pravopisné a tvaroslovné jevy, k nimž např. patří psaní velkých písmen, psaní a mně, zdvojených souhlásek a skupin bě × bje, pě × pje, vě × vje, psaní předložek s a z a předpon s- a z-, psaní koncovek podstatných a přídavných jmen, psaní i a y zejména v příčestí minulém. Zdařilý je i výběr témat jednotlivých diktátů, k nejpoutavějším patří např. texty o Archimédovi (s. 17—18) a o Cyrilu a Metodějovi (s. 20—21). Poučný je text týkající se současnosti nazvaný Nemovitosti a reality (s. 23—24). K prvnímu diktátu pojednávajícímu o pražských domovních znameních bychom v Klíči doplnili, že stejným způsobem jako názvy domů (např. dům U Dvou slunců) se píší i stejně tvořené, avšak daleko frekventovanější názvy restaurací (např. restaurace U Zelené kočky), lékáren (např. lékárna U Raka), ulic (ulice Na Vyhlídce) atd.

Druhá část knížky se jmenuje Diktáty na doplňování (s. 31—45). Ve 23 souvislých textech lze doplňovat pravopisné, tvaroslovné jevy a interpunkci, a to i v přímé řeči.

Další část (s. 49—51) obsahuje osm krátkých cvičení zaměřených na některé jevy slovotvorného a tvaroslovného pravopisu, které „nejsou sice běžné, ale znalcům jazyka by neměly uniknout“. K nim patří např. tvoření adjektiv od některých jmen měst, území, hor a států (i cizích), např. Wales [154]— waleský i velšský. Zvlášť je věnována pozornost tvoření adjektiv od víceslovných slovenských a českých toponym, např. Karlovy Vary — karlovarský, Ústí nad Labem — labskoústecký. Domníváme se, že zvláště druhý typ by měl být v Klíči doplněn i vysvětlením, neboť se tvoří neuzuálně, inverzním způsobem. Jedno z uvedených cvičení je věnováno odvozování jmen obyvatelských. Máme za to, že jde o problematiku značně obtížnou, neboť tvoření jmen obyvatel je uzuální a nelze u něho stanovit jasnější pravidla, např. Libye — Libyjec, Sýrie — Syřan.[1]

V pořadí čtvrtá část nese název Adresy, zkratky a značky a slova složená (s. 55—60). Nově se zde uvádějí vzory různých typů adres. „Vzorové“ adresy obsahují také internetové stránky České pošty, s. p. Tam se na rozdíl od tvůrců této knihy navíc doporučuje psát názvy firem a obcí velkým tiskacím písmem. V Klíči se dovídáme, že při psaní adres se dnes už nepoužívají slova číslo/č. a č. p. a ulice/ul., nezbytné je však užití slov náměstí/nám., nábřeží/nábř. a třída/tř. Rovněž názvy obcí typu Jaroměřice nad Oslavou nelze psát s lomítkem. K tomu bychom doplnili, že tato víceslovná místní jména s předložkou nelze ani libovolně zkracovat; musí být zachována všeobecná srozumitelnost tohoto názvu (např. Jaroměřice nad/n. Oslavou/Osl.).

Některá cvičení v této čtvrté části jsou věnována i správnému psaní titulů. U problematického doktorského titulu, který se nyní uděluje v podstatě místo staršího CSc., se autoři přiklonili k jeho podobě Ph.D. zakotvené ve vysokoškolském zákoně. O podobě PhD. psané podle české tradice zkratek se vůbec nezmiňují. U titulů Mgr., Bc. a Ing. by bylo potřeba v Klíči vysvětlit, že mají i své neoficiální podoby psané písmenem malým.

V této části publikace se rovněž probírají zkratky hodností, psaní času a data a jiných méně obvyklých jevů z oblasti administrativní. Zde by bylo vhodné vyložit také užití pomlčky a spojovníku, neboť se oba grafické prostředky často zaměňují (např. v užití ve spojení v letech 2000—2002). Totéž platí o informacích týkajících se úpravy textu na konci řádky (např. psaní jednopísmenných předložek s, z… Zastavme se ještě u psaní data. Na s. 137 se v Klíči uvádí datum v této podobě: 13.5.1925. Na internetových stránkách pražské jazykové poradny se dovídáme, že mezi řadovou číslicí označující den a názvem měsíce psaným číslicí by měla být mezera, tedy 13. 5. 1925. Psaní bez mezer je (podle normy ČSN 01 6910) přípustné v úřední korespondenci pouze tehdy, pokud měsíc a den píšeme v datu dvojmístně, tedy 13.05.1925.[2]

Pátá část knihy se skládá ze 476 samostatných větných celků určených ke korektuře. Ve srovnání s předchozími cvičeními je pro uživatele hledání chyb ještě obtížnější, neboť věty obsahují i slova cizího původu, jež se stala pevnou součástí české slovní zásoby. Některá cvičení mohou být dokonce bezchybná.

Poslední část cvičebnice je shrnující a klasifikující. Ve značně obtížných 9 testech je nutno hledat nejen chyby pravopisné a tvaroslovné, ale také lexikální a stylistické. Správné řešení s některými vysvětlivkami přináší Klíč.

Tvůrcům knihy se podařilo dotknout všech podstatných jevů pravopisných a tvaroslovných, v nichž se nejčastěji chybuje. Naprostou převahu mají ovšem jevy pravopisné. I rozbory dotazů [155]z pražské a brněnské jazykové poradny ukazují, že převážná většina dotazů se týká právě problematiky pravopisné. Řadu problematických jazykových jevů autoři na více místech opakují, např. zkracování složeného adjektiva pětiletý na 5letý, duálový tvar 7. pádu dvěma, rozdíl mezi přídavným jménem účelovým čisticí (prostředky) a přídavným jménem dějovým (žena) čistící (okno). Chybí snad jen více příkladů na užití přídavných jmen přivlastňovacích. Spisovné jmenné tvary se v některých pádech často chybně zaměňují za složené, např. v názvech ulic (např. na Jiráskové ulici místo správného na Jiráskově ulici).

Přestože je nabídka různých sbírek pravopisných cvičení z jazyka českého v našich knihkupectvích bohatá, kniha Pravopis nejen pro školu II mezi nimi vynikne právě svým komplexním pojetím pravopisu a různými typy cvičení. Stejně jako díl první zaujme čtivými texty a srozumitelnými a výstižnými výklady pravopisných jevů. Pro vyšší obtížnost a detailnost pravopisné problematiky ho budou vyhledávat nejen studenti středních a vysokých škol, ale i mnozí učitelé.


[1] Naposledy se touto složitou problematikou zabývají F. Štícha a E. Chalupová, viz článek v tomto čísle, s. 136—146.

[2] Podrobněji o grafické úpravě písemností (včetně psaní kalendářních dat) viz M. Pravdová, (Nejen) o korespondenci v korespondenci jazykové poradny, NŘ 89, 2006, s. 225—233.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 3, s. 153-155

Předchozí Jaroslava Hlavsová: Na okraj nové práce o teorii jazykové kultury

Následující Katarína Čermáková: Nové přístupy k slovanské modalitě

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1