XV. mezinárodní kolokvium mladých jazykovědců (7.–9. 12. 2005)

Radka Čapková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 7.―9. prosince 2005 proběhlo v Tajově XV. mezinárodní kolokvium mladých jazykovědců. Tato kolokvia se počátkem prosince konají na Slovensku už od roku 1991, mají tedy dlouhou tradici. Pořadatelé, Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV, Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV a tentokrát také katedra slovenského jazyka a literatúry Pedagogické fakulty Univerzity Ma[216]teja Bela v Banské Bystrici, připravili velice dobré podmínky pro setkání více než sta mladých lingvistů ze Slovenska, Česka, Polska, Maďarska, Ruska, Ukrajiny, Slovinska, Srbska a Černé Hory. Jako jednací jazyk si přednášející mohli zvolit jakýkoliv slovanský jazyk, převažovala ale slovenština, čeština a polština, méně se pak přednášelo jinými jazyky.

Na kolokviu zazněly příspěvky zabývající se obecnou lingvistikou, slovotvorbou, lexikologií, dialektologií, byla zastoupena témata lingvisticko-historická, pragmalingvistická, translatologická, zaznělo i několik referátů týkajících se syntaxe, mediální problematiky, komputační lingvistiky, literární vědy a didaktiky.

Vzhledem k velkému počtu účastníků byly příspěvky po všechny tři dny konference rozděleny do dvou sekcí. První den kolokvia v sekci A zahájila Dana Baláková (Ružomberok), která hovořila o tvarové stránce somatických frazémů. Následoval příspěvek Ewy Szkudlarek-Śmiechowiczové (Łódź) s názvem Modyfikacje związków frazeologicznych we współczesnej poezji polskiej. Monika Banášová (Trnava) se ve svém příspěvku věnovala různým možnostem překladu německých modálních sloves do slovenštiny, které zkoumala na díle H. Bölla. Na translatologickou problematiku navázala Anita Huťková (Banská Bystrica), která ve svém příspěvku studovala Mikovu výrazovou koncepci stylu v kontextu teorie a praxe uměleckého překladu. Účastníky kolokvia zaujalo téma referátu Petry Jesenské (Banská Bystrica) Inovácia a demokratizácia v jazyku s ohľadom na anglicismy. Michaela Wickleinová (Bratislava) se zabývala dynamikou ve slovotvorbě současné slovenštiny. Zaměřila se především na univerbizační a multiverbizační tendence. Oľga Petrova (Bratislava) ve svém příspěvku srovnávala a analyzovala neologismy v ruském a slovenském jazyce. Tamás Tölgyesi (Piliscsaba) se vyjádřil k lexikálním germanismům v češtině z hlediska kontaktové lingvistiky. Rozlišil germanismy podle frekvence a slovních druhů, věnoval se i sémantickým změnám germanismů. Po krátké diskusi zaujala přítomné Hana Goláňová (Praha) svým příspěvkem Dialekt Valašska v běžné komunikaci na internetu. Zaměřila se především na diskusní fóra, neoficiální stránky zájmových skupin a na blogy. Následoval referát Viery Kováčové (Banská Bystrica) Doterajší stav a perspektívy ďalšieho výskumu sotáckych dialektov severovýchodného Zemplína. Tomáš Bánik (Nitra) hovořil o elipse v nářečích březňanské oblasti. Darina Auxová (Nitra) se věnovala problematice paremiologického textu. Jan Chovanec (Brno) analyzoval jazyk překladů varovných nápisů na cigaretových výrobcích. Srovnával varianty překladů z angličtiny v různých jazycích, především v češtině a slovenštině. Stanislava Zajacová (Prešov) zkoumala pomocí zajímavých metod formování komunikačního registru v rolových hrách dětí předškolního věku. Následovaly příspěvky Katarzyny Jachymowské (Łódź) Perswazja w programach telewizyjnych a Katarzyny Janicky Sitkowské (Łódź) Komunikaty pisane w telewizyjnych serwisach informacyjnych. Sekci A první den konference ukončily příspěvky Evy Čulenové (Banská Bystrica) Konštrukcia viet v slovenských zákonoch a Jána Bauka (Nitra) Prezývky v systéme antroponým.

Sekci B první den zahájil Marián Macho (Nitra) příspěvkem O argumentácii v homílii. Následovalo několik polských příspěvků, např. Sybilla Dakovićová (Wrocław) přednesla referát s názvem Interjekcje onomatopeiczne w języku polskim, serbskim, chorwackim i rosyjskim. Alžběta Kalamárová (Banská Bystrica) zahájila odpolední sekci příspěvkem Analýza textu na základe uplatnenia systému výrazových kategórií. Následoval referát Jany Juskové [217](Prešov) Z konfrontačnej gramatiky spisovnej slovenčiny a bieloruštiny. Katarína Pekáriková (Nitra) se zaměřila na současný stav a perspektivy výzkumu modálnosti v české a slovenské lingvistice. Katja Brankačkecová (Praha) analyzovala výskyt syntetického préterita v hornolužických novinách J. B. Dejky z roku 1809. Katarína Vilčeková (Ružomberok) seznámila přítomné se základními konstantami v kompozici cestopisné literatury. Edita Príhodová (Ružomberok) informovala o svých výsledcích zkoumání citoslovcí v poezii Janka Silana. Jana Kováčová (Ružomberok) se ve svém didakticky zaměřeném příspěvku zabývala komunikativností v jazykovém vyučování. Jana Juhásová (Bratislava) uzavřela odpolední blok zajímavým referátem s názvem „Šípková Růženka“ v slovenskej geneológii.

Podvečerní blok sekce B byl celý věnován polským příspěvkům. Např. Joanna Kamper-Warejková (Toruń) přednesla referát Wybrane zagadnienia ze składni w XVII-wiecznym kancjonale. Joanna Mielczareková (Toruń) se věnovala konstrukci řečnických otázek v českých překladech poezie C. K. Norwida.

Druhý den zahájil sekci A Marcel Olšiak (Nitra), který svým živým vystoupením navázal na své příspěvky týkající se jevištní řeči. Sándor János Tóth (Békéscsaba) seznámil ostatní se svým výzkumem germanismů ve slovenštině. Barbora Smrčková (Praha) se zabývala analýzou ženských časopisů z pragmalingvistického hlediska, zaměřila se především na navazování a udržování komunikace. Radka Čapková (Praha) pohovořila o využití architextového navazování v reklamních textech. Dorota Vasilišinová (Bratislava) se věnovala sémantické interpretaci laudativ ve starofrancouzských hrdinských zpěvech z 12. století. Jana Bakošová (Bratislava) se vyjádřila k místu neologizace v dynamice jazyka.

Po krátké diskusi následoval příspěvek Tunde Tusky (Szeged), zaměřený na menšinové a většinové stereotypy a předsudky u komlóšských Slováků. Poté zazněly dva příspěvky týkající se situace národnostních menšin z oblasti Vojvodiny. Anna Snidová (Novi Sad) analyzovala interferenci slovenštiny a srbštiny v publicistickém stylu ve slovenských časopisech ve Vojvodině a Zuzana Týrová (Novi Sad) se věnovala slovensko-srbskému bilingvismu ve Vojvodině. Na problematiku jazyka národnostních menšin navázala Rujanca Gajdosová a Štěpánka Litecká (Praha). Dopolední část sekce A uzavřel Andrej Novik (Praha) referátem O jazyku a dnešní jazykové situaci moravských Chorvatů.

Odpolední sekci A zahájila Lujza Urbancová (Banská Bystrica) příspěvkem Imidž mesta, v němž se věnovala mimo jiné také městskému a venkovskému kódu. Anna Gálisová (Banská Bystrica) se vyjádřila k významu jazykového vzdělávání ve výchovně-vzdělávacím procesu. Terézia Kolková (Ružomberok) seznámila přítomné s termínem Eurospeak, věnovala se především lexiku a syntaxi a rozpoutala zajímavou diskusi o statutu komponentu euro-. Lucia Hudecová (Banská Bystrica) vyzdvihla důležitost využití netradičních metod v jazykovém vyučování. Alexandra Hrinová (Banská Bystrica) navázala na téma příspěvkem z oblasti jazykového vyučování v nářečním prostředí na prvním stupni ZŠ. Monika Zázrivcová (Banská Bystrica) zaujala svým příspěvkem, analyzujícím motivaci a arbitrárnost u textilní terminologie převzaté z francouzštiny. Mezi dalšími vystoupili také Michal Dvorecký (Nitra, Vybrané problémy pri preklade odborného textu z oblasti archeológie), Eva Schwarzová (Banská Bystrica, K dynamickým javom v odbornej terminológii) či Anna Tkačíková (Prešov, Sémantická analýza vybraných lexikálnych jednotiek). Alena Novotná (Praha) [218]dále nabídla pohled do historie výuky syntaxe na měšťanských školách a Šárka Tůmová (Praha) seznámila ostatní s mluvnicí F. M. Pelcla.

V sekci B se druhého dne sešla především témata zabývající se elektronickým zpracováním lingvistického materiálu. Marcel Ološtiak (Prešov) vystoupil s příspěvkem týkajícím se elektronického zpracování anglických vlastních jmen ve slovenštině. Lucia Gianitsová-Ološtiaková (Trnava) představila možnosti zpracování slovenské morfologie ve formě elektronického slovníku. Martina Ivanová (Prešov) informovala o možnostech počítačového zpracování valenčních vlastností sloves. Jan Štěpánek (Praha) přednesl příspěvek s názvem Pražský závislostní korpus ― PDT 2.0. Ladislav Janovec (Praha) představil lexikografický popis frazémů v elektronické databázi. Robert Sabo (Bratislava) se zabýval terminologií v Slovenském národním korpusu.

Ve druhé části dopoledního bloku Agáta Karčová (Bratislava) seznámila přítomné s přípravou projektu morfologického analyzátoru a s řešením některých problémů souvisejících s počítačovým zpracováním slovenského jazyka. Daniela Majchráková (Bratislava) se vyjádřila k vyčleňování lexikalizovaných spojení pomocí statistických nástrojů. Markéta Pytlíková (Praha) zaujala svým příspěvkem nazvaným Huh! aneb Chatbot a přirozený jazyk. Věnovala se v něm svému počítačovému programu, který je schopen konverzovat s člověkem. Katarína Gajdošová (Bratislava) se zaměřila z lingvistického hlediska na pravidla hry Scrabble. Růženka Šimoniová-Černáková (Sombor) na základě svého výzkumu nastínila možnosti prověřování jazykové kompetence v nemateřském jazyce. Na toto téma navázal příspěvek Janky Píšové a Jany Patinkové (Trnava) Štandardizácia úrovní ovládania slovenského jazyka I a II.

Odpoledne se v sekci B sešly hlavně příspěvky literárního charakteru. Ján Šveda (Banská Bystrica) analyzoval projevy publicistických tendencí v pozdější próze L. Ťažkého. Zuzana Ištvánfyová (Banská Bystrica) zkoumala délku věty v povídce Čierna farba radosti. Ivana Bosíková (Banská Bystrica) se věnovala emocionální sugestivnosti Švantnerova výrazu. Mária Striešková (Nitra) přednesla příspěvek s názvem Zvuková a sémantická aktualizácia riekankových frazém v Rúfusovej tvorbe. Martina Kubealaková (Banská Bystrica) představila poetiku knížek lidového čtení. Irena Fuková (Praha) se zabývala amplifikačními synonymy ve staročeských kázáních. Hana Sobalíková (Praha) seznámila přítomné poutavou formou s českými cisiojány. Dále vystoupili se svými příspěvky např. Ivana Džundová (Prešov, Jauchim F. Karski ― zakladateľ bieloruskej jazykovedy), Peter Kosmály (Trnava) Persuazívne a rečnícke prvky v publicistických prejavoch Daniela Licharda), Katarína Muziková (Bratislava, Ustaľovanie normy spisovnej slovenčiny v Cambelovej kodifikácii) a další.

Poslední den sekce A, zaměřený na onomastiku, zahájil Jaromír Krško (Banská Bystrica) příspěvkem Hydronymia povodia Hrona vo svetle etník. Navázala Alexandra Gerláková (Banská Bystrica) referátem věnovaným hydronymii povodí Torysy a Andrej Závodný (Trnava) příspěvkem Hydronymia slovenských prítokov Moravy. Juraj Hladký (Trnava) představil aktuální projekt slovenské onomastiky Hydronymia Slovaciae. Mária Beláková (Trnava) přednesla příspěvek s názvem Praslovanské a slovanské dedičstvo v onymách na západnom Slovensku. Michal Jozefovič (Bratislava) se zaměřil na tzv. živá jména žáků. Sekci uzavřeli Vlastimil Pulčár (Nitra) příspěvkem Spôsoby tvorenia ruských logoným a Natália Savčáková (Nitra) příspěvkem Podoby onymie v preklade.

[219]Závěrečnou část sekce B otevřela Oľga Ružičková (Bratislava) porovnáním vývoje substantivních deklinací ve slovenštině a slovinštině. Na problematiku deklinace navázala Daša Sloviková (Bratislava) v příspěvku se zaměřením na dynamické projevy v deklinaci substantiv u maturantů. Jana Miškovská (Banská Bystrica) se pokusila charakterizovat specifika překladu environmentálních textů z němčiny do slovenštiny. Josef Maculák (Trnava) analyzoval pravopisnou rozkolísanost v náboženské a církevní terminologii. Katarína Pancáková (Prešov) se snažila o charakteristiku náboženské komunikace a náboženského stylu a jejich odlišení. Dále vystoupila Monika Franková (Bratislava) s příspěvkem Vplyv formantu sa/si na zmenu intenčnej hodnoty slovesa a Natália Ďurníková (Banská Bystrica) s referátem nazvaným Záhada jazyka. Jako poslední promluvil Ján Jariabka (Nitra) o poetice autobiografie.

Příspěvky byly různorodé a zaujetí autorů a publika se projevilo i při živé diskusi. Plné znění příspěvků bude publikováno ve sborníku VARIA XV.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 4, s. 215-219

Předchozí Marie Janečková, Jarmila Alexová: Českobudějovická konference Komunikace – styl – text

Následující Jan Balhar: Pavel Jančák osmdesátiletý