Časopis Naše řeč
en cz

Neologizmy v dnešní češtině

Ivana Bozděchová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Neologizmům je v lingvistikách současných jazyků věnována značná pozornost. Novodobý počátek soustavné řady výzkumných projektů (včetně mezinárodních) vyúsťujících do konferencí, sborníků z konferencí[1] i vlastní tvorbu speciálních slovníků v češtině[2] de facto zahájila monografie Olgy Martincové (Problematika neologismů v současné spisovné češtině) v roce 1983. Tato autorka obdivuhodně a záslužně zůstává věrna svému životnímu tématu dodnes. Posledním důkazem je nový sborník Neologizmy v dnešní češtině (Ústav pro jazyk český AV ČR, Praha 2005, 248 s.). Na významné lexikografické zachycení nejnovějších přírůstků do současné české slovní zásoby (Nová slova v češtině 1 a 2. Slovník neologizmů. Praha 1998 a 2004) tak autorský kolektiv opět pod vedením O. Martincové navazuje sborníkem studií a statí vycházejících především z materiálu shromážděného pro tyto slovníky (a dále např. z nepublikovaného materiálu v neologickém elektronickém archivu ÚJČ, obsahujícího na 192 tisíc záznamů) a z výsledků jeho rozboru. Dosavadní lexikografické a lexikologické zpracování neologizmů v české lingvistice odráží aktuální aspekty zkoumání této problematiky, tj. sestavování neologických slovníků a sledování sociolingvistických aspektů neologizmů.

Zmíněnou tradici zpracování neologizmů v české (a náznakově i cizí, zejména slovanské) lingvistice přehledně ve sborníku mapuje předmluva, která je velmi užitečně napsána v české a anglické verzi. Sborník zahrnuje 16 příspěvků, tematicky uspořádaných, které se zabývají neologizmy z různých aspektů a jejichž tematika v podstatě odráží způsoby vzniku a tvoření nové slovní zásoby (konkrétně strukturní charakter neologizmů). Všechny příspěvky důsledně uplatňují komunikační aspekt, tzn. respektují zřetel k tomu, v jakém typu komunikace se neologizmy vyskytují a užívají. Zařazeny jsou jak neologizmy, jejichž příznak novosti se zakládá na pojmenování nového obsahu novou formou, tak neosémantizmy, tj. existující pojmenování s novým obsahem.

V nejnovější slovní zásobě jsou poměrně početná pojmenování osob tvořených sufixací (Z. Opavská, s. 19―39), zahrnující pojmenování podle profese, zaměstnání, povolání (akupunkturista, psychotronik, kontaktolog) a podle kombinovaných příznaků: profesní a zájmová činnost (freestylista), příslušnost či přívrženectví k něčemu a předmět činnosti či zájmu (hiphopař, metalák), příslušnost k politickým stranám, hnutím, náboženským, kulturním a názorovým proudům (newagista, eurorealista, blairovec, naťák, natovec), podle charakterizačního příznaku (vyčerpanec, záporňák, dredař, bonmotista) atd. K významným rysům těchto pojmenování patří vytváření izolexémních řad, rozvíjejících slovotvornou a lexikální synonymii (srov. internetář, internetista, internetér), a možnost paralelní slovotvorné motivace (např. substantivem a adjek[148]tivem, viz pohodář ← pohoda, pohodář ← pohodový).[3] Ve skupině jmen osob podle profese a záliby se nově tvoří a přibývají také pojmenování ženských osob (Z. Opavská, s. 40―53), a to především přechýlených jmen (viceministryně, anketářka, zooterapeutářka).

Novými abstraktními pojmenováními se zabývá J. Světlá (s. 54―68), která charakterizuje nové názvy dějů (podstatná jména slovesná — zestejnění, tagování, oddémonizování, derivovaná sufíxem -ace/-izace/-fikace: tunelace, temelínizace, domestifikace), vlastností (sloganovitost, nízkoprahovost, převtipnělost, investigativnost), ideologií, společenských jevů, politických a jiných směrů (welfarizmus, hypermarketizmus) atd. Nově se dále tvoří názvy akcí (veřejné akce, aféry) a poplatků (J. Světlá, s. 69―75), jejichž počet a různost narůstá mj. proto, že se nové služby poskytují jak ve veřejné správě, tak různými firmami a soukromými podnikateli, takže se zvyšuje počet oblastí, kde se vybírají (zejména bankovnictví, telekomunikační služby, doprava) ― viz složenkovné, plážovné, instalační poplatek apod.

Produktivní slovotvorný způsob představuje v nejnovější slovní zásobě prefixace, u níž je nápadná zejména aktivizace internacionálních prefixů (P. Kochová, s. 76―84), srov. např. antisoutěž, vicenáčelník, reanalýza, superbanka, megaprojekt atd. Také substantivní kompozita se v současné češtině výrazně kvantitativně i kvalitativně proměňují (L. Janovec ― A. Rangelova, s. 85―98), povaha jejich členů (komponentů), zejména druhého v pořadí, bývá (formálně, morfematicky) nejednoznačná. Proto pro ni autoři používají pracovní název koncová část kompozit (čajofil, záhadolog, klipotéka, internetofilie, bruselocentrizmus). Skládání se hojně uplatňuje také při tvoření nových přídavných jmen (J. Světlá, s. 99―118), četná jsou zároveň také nová vztahová odvozená přídavná jména, náležející k rozličným slovotvorným typům. Zajímavá jsou např. přídavná jména odvozená od spojenin (e-byznysový, m-bankingový, i-netový). Vztahová přídavná jména s příponou -ní se tvoří hlavně od abstrakt cizího původu (mediační, alergizační), při tvoření nových přídavných jmen jakostních se stále častěji užívá sufix -oidní (faktoidní, kýčoidní).

Vnějšími mimojazykovými i vnitřně jazykovými faktory je podmíněno tvoření nových slovesných pojmenování (O. Martincová, s. 119―133), a to ze substantiv (včetně nejnovějších) sufixací a širokou škálou prefixů. Mezi novými slovesy převažují slovesa s cizími základy (auditovat, nadefinovat, gamblovat), včetně tvoření slovesných útvarů typu být přebankován / je přebankováno. Odvozují se také nová příslovce (O. Martincová, s. 134―146), a to zejména způsobová, zřetelově vymezovací a s významem prostřednictví a prostředku, přičemž zároveň sílí tendence užívat příslovce v široce vztahovém významu. Velmi často se nová příslovce vyskytují ve spojení s přídavnými jmény / adjektivizovanými příčestími (webově orientovaný, lobbisticky naladěný), u nichž je nápadná významová celistvost.

Dynamickou oblast slovní zásoby představují dále frazeologická pojmenování; nevětné frazémy (L. Janovec, s. 147―158) mají četné frazémové varianty a aktualizace, mnohdy motivované snahou o ironii, nadhled, humor (prát špinavé peníze čistit špinavé peníze, být můj šálek [149]kávy být můj šálek čaje, všemocná končetina trhu všemocná ruka trhu) a stávají se východiskem odvozování jiných frazémů i jednoslovných lexikálních jednotek (sarajevský atentátník, převlékač kabátů). Ačkoli lze zaznamenat méně časté užívání frazémů (zejména víceslovných, které odporují snaze o úsporné vyjadřování), hojně se nové frazémy vyskytují v publicistických a mediálních textech a specifická vrstva frazémů v běžně mluvených projevech, zejména u mládeže.

Pro sféru publicistiky a pro neformální (profesní a slangovou) komunikaci (počítačová technika, komunikační technologie) jsou charakteristické neosémantizmy (stínová živnost = ‚nelegální‘). Neosémantizační procesy (A. Rangelova, s. 159―179) zahrnují funkční přehodnocení či revitalizaci slov s novým významem (hejtman, ten film je boží). Neosémantizmy vznikají také pod vlivem cizích jazyků (J. Mravinacová, s. 180―186), což odráží internacionální charakter nominačních procesů vůbec. Ukazuje se, že současný vliv angličtiny na češtinu zásadně stimuluje i neosémantizaci české slovní zásoby (brázdit po Internetu).

Důkladně a přehledně se ve sborníku charakterizuje přejímání cizích nových slov (J. Mravinacová, s. 187―211), u nichž se projevuje tendence k adaptaci fonetické, morfologické a slovotvorné, oslabena je adaptace grafická. Příklady a oblasti přejímání nových cizích slov: management, personalistika (leadership, mentoring), finančnictví a bankovnictví (direct banking, stop list), medicína a zdravotnictví (photoaging), mediální sféra (storyboard), cestovní ruch (all-inclusive). Kvantitativní nárůst v novém lexiku zaznamenávají anglicizmy zakončené na -ing/-ink, které se jeví jako výrazný přejímaný strukturní typ. Jako syntaktické deriváty sloves bývají jádrem jmenných transformátů vět, tvoří se jimi abstraktní názvy dějů významově samostatné (armwrestling, desktop publishing) i nedějových významů (parking, styling, rating).

Nová víceslovná pojmenování (O. Martincová, s. 212―231) se tvoří především syntakticky, přejímáním a kalkováním, resp. překládáním. Novou pojmenovací a slovotvornou strukturou (Z. Opavská, s. 232―241) se vyznačují neologizmy s komponenty e-, i-, m- (e-kavárna, i-banking, m-byznys), které se hojněji objevují od 90. let 20. st. v souvislosti s rozvojem moderních a komunikačních technologií, a nové iniciálové zkratky (P. Kochová, s. 242―248), které jsou zároveň východiskem pro tvoření nových slov (NATO natovský, natovec, antinatovský, NATO-referendum, NATO-kompatibilní) a podílejí se na internacionalizaci češtiny.

Cílem sborníku Neologizmy v dnešní češtině není řešení obecných ani metodologických otázek neologie a neologického tvoření včetně např. definování a vymezování pojmů (mj. i pro vědomí nehotovosti neologizmů), nýbrž prezentace, popis a analýza nejnovějšího lexikálního materiálu. Sborník představuje důležitou materiálovou práci, poskytující čtenáři přehled příkladů, variantnosti, typů a stavu slovní zásoby v současné době. Může tak poskytnout motivaci i zdroj ilustrace odborníkům, zájemcům o češtinu i učitelům češtiny při výkladu dynamických aspektů vývoje současné slovní zásoby. Mnohé neologizmy svou neustáleností, proměnlivostí a živostí dokazují kreativnost uživatelů jazyka a vedou je i k zamyšlení nad různými (formálními i obsahovými) aspekty slov. Závěrem pár lákavých příkladů ze sborníku: e-learning, eLearning, e-nakupovat, eCity, eČlověk; DJ: Djka, Djský/Djovský, Djovat, Djování, Djing djka, djský, djing dýdžejka, dýdžejský, dýdžejování; (tautologická slovní spojení se zkratkou) CD disk, zpráva SMS, HIV virus…


[1] Srov. např. I. Bozděchová, Internacionalismy v nové slovní zásobě, ČJL 55, 2004/2005, s. 38―40.

[2] Srov. Neologie a geografie, in: Výběr z národních bibliografií (ÚJČ Praha 1996 a 1999).

[3] Jak autorka v úvodním přehledu tvoření nových pojmenování osob zaznamenává, patří k nim i tvoření víceslovných pojmenování (mobilní telefonista, paraolympijský sportovec, běžec na dlouhou trať) nebo prefigovaná a prefixoidní jména (antiklausovec, pseudoekolog).

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 3, s. 147-149

Předchozí Pavla Chejnová: Pochvaly a komplimenty

Následující Diana Svobodová: Publikace o hybridních kompozitech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1