Pavla Chejnová
[Články]
-
V současnosti se zdvořilost stala jedním z hlavních témat pragmatické lingvistiky, vědy, která se zabývá jazykem z funkčního hlediska. Důraz je kladen především na účastníky komunikace a kontext, který je ovlivňuje. Přístupy ke zdvořilosti se různí ― někteří autoři zdůrazňují pozitivní vliv zdvořilosti na komunikaci, jiní odhalují i její manipulativní aspekty.
V tomto článku budu prezentovat dílčí výsledky rozsáhlého výzkumu zaměřeného na celou oblast zdvořilosti. Výzkumu se zúčastnilo 300 respondentů (213 žen a 87 mužů) ve věku 17―35 let. Jednalo se především o studenty gymnázia, Pedagogické fakulty UK a učitele. Všichni respondenti měli češtinu jako mateřský jazyk. Výzkum byl proveden formou dotazníku o 50 otázkách s volnou tvorbou odpovědi. Respondentům byly prezentovány určité situace a jejich úkolem bylo napsal vlastní předpokládanou verbální (popřípadě neverbální) reakci. Výsledky byly zpracovány kvalitativně i kvantitativně, procentuální zastoupení odpovědí je v příloze.
Pochvaly patří k aktům, které zpravidla vztahy mezi komunikanty neohrožují. Katherine Kerbrat Orrechioni[1] je považuje za akty vyvolávající pozitivní odezvu adresáta. Brownová a Levinson[2] zastávají opačný názor, některé typy komplimentů považují za akty ohrožující (např. adresát může mít pocit, že musí pochválený předmět mluvčímu věnovat). Domnívám se, že v naší kultuře je toto riziko zanedbatelné, je ovšem možné, že pochvala způsobí rozpaky. Výzkum ukázal, že pochvaly jsou běžnou součástí každodenního života, respondenti neměli s odpovídáním žádné potíže.
V první situaci respondenti odpovídali na otázku, jak by dali vědět kamarádce, že vypadá skvěle. Předpokládá se blízký vztah mezi komunikanty, vztah nadřazenost ― podřazenost není definován. Situace není emocionálně vypjatá, vyvolané emoce by měly být spíše pozitivní. Nadpoloviční většina odpovídajících by volila variantu sluší ti to, eventuálně obecněčeskou variantu sekne ti to. Takováto odpověď je neutrální, vyjadřuje pozitivní skutečnost, ale nenese s sebou nežádoucí konotace. Časté je rovněž užití hodnotících adverbií (Vypadáš skvěle / dobře / úžasně / super / hezky / perfektně.). Čím je adverbium expresivnější, tím větší je riziko nežádoucích konotací. Výrok dneska vypadáš jako Barbie [141]je ještě problematičtější a nabízí mnohé interpretace, záleží na presupozicích adresáta. V některých případech by mluvčí hodnotili jen oblečení (Nemáš náhodou nové kalhoty? Máš hezké kalhoty. Ten nový svetr ti sluší. Líbí se mi tvoje šaty. Ta sukně je sexy. To je nové? Kdes to vzala? Fakt dost dobrý. Dobrý. Super. To je pěkné / hezké / super). Takovým typem výpovědi se mluvčí vlastně distancuje od přímé pochvaly vzhledu adresáta, nicméně je zde obsažena implikatura.
Přímé pochvaly vzhledu předpokládají velmi blízký vztah mezi komunikanty, jsou často hyperbolické a hovorové až obecněčeské (Jsi šikézní. Jsi sexy. Jsi kočka. Kóča. Krasavice. Jsi zázrak. Dneska jsi bez chyby.). Je-li vztah mezi komunikanty blízký a založený na solidaritě, může si mluvčí dovolit i žertovnější vyjádření. Tato vyjádření mají často reflektovaný význam, implikují sexuální podtext (Jsi hnusná potvora. Moc mě mrzí, že jsi zadaná, jinak bych se asi neudržel. Radost na tebe koukat. Koukni, jak chlapi koukaj. Jsi jako kytička, asi ses dobře vyspinkala. Neverbálně ― chytnu ji za zadek a dám jí pusu.). Někteří by obdiv vyjádřili pouze citoslovci (Fí ha. Tý jo. Páni. No teda.). Několik málo respondentů uvedlo, že by vzhled kamarádky vůbec nepochválili (většinou šlo o muže), snaží se pravděpodobně vyhnout vyvolání nežádoucích konotací.
Druhá situace vyžaduje pochvalu matčina kuchařského umění (Jak pochválíte matce koláč?). Zde se vyskytlo množství expresivních odpovědí. Vztah mezi komunikanty je blízký, mluvčí se nachází v podřízené pozici. Z chválené věci měl vlastní užitek. Nadpoloviční většina respondentů volí hodnotící adjektivum, často hyperbolické (Vynikající. Skvělý. Úžasný. Vy-ni-ka-jí-cí. Super. Báječný. Byl výbornej. Moc dobrý. Byl dobrej, ale bylo ho málo. Báječný, jako vždy. Hrozně dobrej koláč. Super koláč. Zvláště ten tvaroh je vynikající. Delikatesní. Ovšem koláček je delikatesní, přímo famózní. Hm, ten je. Jako od maminky.). Jiní volí prosté povedl se. Několik dotazovaných poukazuje na konzumaci (Sním ho. Mohu si vzít ještě? Přidám si. Já to asi sním všechno.), často provázenou citoslovcem mňam.
Někteří dotazovaní místo hodnotícího adjektiva užijí hodnotícího, často deminutivizovaného substantiva (To je lahůdka / pochoutka / dobrůtka / mňamka / dobrota / dobrotka / báseň / poezie.). Vyšší míru pochvaly představují výroky hodnotící kuchařské umění adresáta obecně (Od tebe mi stejně všechno chutná. Ty pečeš nejlépe. Umíš báječně vařit. Uděluji ti řád zlaté vařečky. K tomu já se stejně nedopracuju.) a hyperbolické výpovědi (Nic lepšího jsem nejedl / neměl. Nejlepší, co jsme kdy měli. Jsem bez sebe.).
Ironické výpovědi nabízejí několik možností interpretace, otázkou zůstává, zda by je respondenti v reálné situaci opravdu použili (Není nejhorší. Není to tak špatný, jak to vypadalo. Co se stalo, je to k jídlu. Dá se to jíst. Kdes ho koupila?).
Ojediněle se vyskytly i odpovědi jiné, např. žádosti o recept (To je novej recept? Dáš mi recept? Vezmu si recept.), žádosti o další koláče (Ten musíme dělat častěji. [142]Udělej ho zase.) a odkazy k nemožnosti za těchto okolností zhubnout (Pak má člověk zhubnout. To bude linie.).
Třetí situace je formální, většině respondentů velmi blízká. Dotazovaní měli odpovědět na otázku, jak by dali profesorovi najevo, že se jim jeho přednáška líbila. Míra distance je zde velká, mluvčí zaujímá podřízenou pozici. Komplimentem může sledovat i vlastní prospěch.
Velké množství respondentů by svůj obdiv a spokojenost dali najevo pouze neverbálně, např. potleskem. Je pravděpodobné, že respondenti se nechtějí příliš zviditelňovat, vybočovat z řady. Vyskytly se i odpovědi nijak — nepodlézám. V rámci neverbálních projevů se objevily např. tyto odpovědi: úsměvem / dávám pozor / naučím se to / neodejdu / neusnu / jsem zticha / přijdu zase / podáním ruky / zaťukáním na lavici / oční kontakt. Jiní by svůj zájem projevili kladením dotazů. Odpovědi odpovídají současnému úzu, kdy se vysokoškolský učitel často dozvídá jen z nepřímých projevů studentů, zda jsou s výkladem spokojeni a zda mu rozumí.
Čtvrtina respondentů by vyjádřila svou pochvalu přímo, s užitím hodnotícího adjektiva (Bylo to opravdu zajímavé. Přednáška byla nádherná / úžasná / perfektní / působivá / užitečná / přínosná / skvělá / vynikající / podnětná / dobrá / výborná / pěkná / fantastická.). Někteří přímo vztahují přednášku k vlastní osobě, hovoří o svém zážitku (Vaše dnešní přednáška mě obohatila / zaujala. Vaše dnešní přednáška plně upoutala mou pozornost. Hodně si z toho odnáším. Přednáška se mi moc líbila. Byl to báječný zážitek. Stálo to za to. Splnilo to veškerá má očekávání. Tohle mi sedlo. Vašim přednáškám nechybí poutavost, to se musí nechat.).
Ojediněle se vyskytly jiné typy výpovědí, např. poděkování (Děkuji. Chtěla bych vám poděkovat za dnešní přednášku, obohatila mě.), dotaz na téma příští přednášky (O čem bude příště?) a přání (Přeji hezký den. Hezký zbytek dne.).
Čtvrtá situace vyžaduje od mluvčího, aby pochválil práci svého podřízeného kolektivu. Adresát je tedy hromadný, nachází se v pozici podřízené, situace bude spíše oficiální či polooficiální. Míra distance mezi mluvčím a adresáty není definována.
Téměř čtvrtina respondentů by hodnotila samotný výkon adresátů (Dobrá práce. Good work. Skvělá práce, mládeži. Velice dobrý výkon. Skvělá práce, přátelé. Udělali jste kus práce. Odvedli jste skvělou práci. Je to dobrý / perfektní. Paráda. Klobouk dolů.). Jak je vidět, přestože se jedná o oficiální pracovní prostředí, mluvčí volí spíše neformální přístup, jak je obvyklé v anglicky mluvících kulturách (odtud i výrazivo). Podobné jsou i výpovědi komentující úspěšné zvládnutí úkolu (To se vám povedlo. Jak vám to šlo? Nebylo to jednoduché / Bylo to náročné, ale zvládli jste to. Zmázli jste to. Zvládli jste to skvěle. Moc jste mi pomohli. Bez vás bychom to nedokázali. Bez vás by to nešlo. Všichni jste se zasloužili.).
Další početná skupina respondentů by pochválila přímo tým, tedy pracovníky samé, a to hodnotícím adjektivem či substantivem (Šikulky. Jedničky. Byli jste perfekt[143]ní / skvělí / úžasní / bezvadní / obětaví / super / velice dobří / výborní / šikovní). Jiní mluvčí zdůrazňují vlastní pozitivní pocity a důležitost splnění úkolu pro vlastní osobu (Mám z vás radost. Jsem ráda. Moc jste mě potěšili. Udělali jste mi radost. Jsem příjemně překvapena. Překvapili jste mě. Jsem spokojena. Kolegové, jsem nadšená a spokojená. Jsem s vámi spokojen, moc mě to bavilo. Líbila se mi vaše týmová spolupráce. Věřila jsem vám. Věděl jsem, že mě nezklamete. Měla jsem o vás dobré mínění, ale nyní ještě lepší. Byla radost s vámi spolupracovat.). Podobné jsou i výpovědi explicitně vyjadřující pochvalu, často pomocí performativa (Chválím vás. Musím vás všechny pochválit. Chtěl bych vám vyjádřit pochvalu. Máte má slova uznání. Chci, abyste věděli, že si vaší práce vážím. Gratuluju.). Pochvala může být vyjádřena i neverbálně, např. potleskem, pokřikem či uveřejněním v tiskovině.
Někteří mluvčí odkazují na možnost další spolupráce (Těším se na další spolupráci. Dobrá práce, hoši, ale ještě bych potřeboval… Budu ráda, když se vám bude dařit i nadále. Jen tak dál.). Nezanedbatelné množství dotazovaných by uspořádalo oslavu a rozdělilo odměny (Dostanete přidáno. Finančně to ohodnotím. Prémie vás neminou. Dík, zvu vás. Moc dobrá práce, platím rundu.).
U poslední situace tohoto oddílu není definován vztah mezi komunikanty, míra distance ani stupeň formálnosti. Mluvčí chválí matce její miminko, což může představovat situaci spojenou s množstvím pozitivních emocí. Některým mluvčím (zvláště mužům) je situace natolik vzdálená, že by dítě nechválili.
Nadpoloviční většina volí variantu obsahující hodnotící adjektivum (Ten je roztomilý! Máte krásné miminko. Máte krásného syna / dceru. Máte krásnýho dárečka. To je krásné / hezké / pěkné miminko / mimčo. To je krásný kluk! To je krásná holčička / kočinda. Opravu krásné / pěkné dítě. Je kouzelné / úžasné / nádherné / sladké / božské / rozkošné / super. Krásňoučká holčička. Nejhezčí na světě. Nic hezčího jsem neviděla.). Místo adjektiva je možné užít expresivní substantivum (Krása. Malý zázrak. Krasavice. Krasavec. Brouček roztomilej. Stvořeníčko / andílek / drobeček / sluníčko / šmudla / cvrček / špuntík / cvalík / panenka). Obvyklé je i tradiční poukazování na podobu s rodiči (Celý po mamince. Je vám podobná. Celá po vás. Celý tatínek. Celá ty. Krásnej po mamince. Jako by vám z oka vypadl.).
Možné je také pochválit jednotlivé části těla miminka (Jaké má vlásky / kukadla / / očička / malinkatý ručičky. Jakej má nosánek. Má krásné, chytré oči.), nebo komentovat jeho projevy (Krásně voní, kulíšek. Jak se umí usmívat. Koukni, co roztomilého udělalo! Roste jako z vody.).
Zájem lze projevit také kladením dotazů (Jak se jmenuje? Jak je staré? Kolik váží? A holka je to, jo? Můžu si ho pochovat? Ty už taky?). Dále se vyskytují různé další, pozitivní komentáře (Určitě z něj máte radost. Je vidět, že ho máte ráda, je spokojené. Povedlo se vám, pěkně jste to udělali. Ten musel dát práce. Hodně štěstí a zdraví vám oběma. Takové chci jednou mít. Ty se máš! Závidím ti.). Někteří mluvčí užívají pouze citoslovce (Jéžiš! Mmmm. Ťuťuťu.).
[144]Jak je z výzkumu vidět, pochvaly stále mají v každodenní komunikaci své místo. Plní svou funkci v rámci pozitivní zdvořilosti, tj. zlepšují vztah mezi komunikanty, vyvolávají kladné emoce u adresáta, navozují příjemnější atmosféru. Menší míra distance mezi partnery má za následek spíše neformální vyjadřování. Je-li situace formálnější, mají mluvčí s formulováním komplimentů větší obtíže, pochvalu často ani nevysloví. Svou roli hraje i neverbální komunikace, především úsměv.
sluší ti to | 54 % | Tobě to dneska sluší. Sekne ti to. Tobě to sluší, jak zajíci uši. |
hodnotící adverbium | 20 % | Vypadáš dobře / skvěle / úžasně / super / hezky / perfektně. Dneska vypadáš jako Barbie. |
komentář oblečení | 8 % | Nemáš náhodou nové kalhoty? Máš hezké kalhoty. Ten nový svetr ti sluší. Líbí se mi tvoje šaty. Ta sukně je sexy. To je nové? Kdes to vzala? Fakt dost dobrý. Dobrý. Super. To je pěkné / hezké / super. |
komentář osoby | 8 % | Jsi šikézní. Jsi sexy. Jsi kočka. Čau, kočko. Kóča. Krasavice. Jsi zázrak. Dneska jsi bez chyby. |
reflektovaný význam | 4 % | Jsi hnusná potvora. Moc mě mrzí, že už jsi zadaná, jinak bych se asi neudržel. Radost na tebe koukat. Koukni, jak chlapi koukaj. Jsi jako kytička, asi ses dobře vyspinkala. Neverbálně (chytnu ji za zadek a dám jí pusu). Dnes se na tebe dá celkem dívat. Kam se chystáš? |
citoslovce | 3 % | Fí ha. Tý jo. Jé. Páni. No teda. |
nechválím | 3 % |
|
potleskem | 28 % |
|
hodnotící adjektivum / adverbium | 25 % | Bylo to opravdu zajímavé. Přednáška byla nádherná / úžasná / perfektní / působivá / užitečná / přínosná / skvělá / vynikající / podnětná / dobrá / výborná / pěkná / fantastická. Dnes jste přednášel velice dobře. |
neverbálně, nepřímo | 18 % | Úsměvem. Dávám pozor. Naučím se to. Neodejdu. Neusnu. Jsem zticha. Podáním ruky. Zaťukáním na lavici. Oční kontakt. Přijdu zase. |
nijak | 11 % |
|
vliv přednášky na mluvčího | 10 % | Vaše dnešní přednáška mě obohatila / zaujala. Vaše dnešní přednáška plně upoutala mou pozornost. Hodně si z toho odnáším. Přednáška se mi moc líbila. Byl to báječný zážitek. Stálo to za to. Splnilo to veškerá má očekávání. Tohle mi sedlo. Vašim přednáškám nechybí poutavost, to se musí nechat. |
kladením dotazů | 5 % |
|
poděkování | 1 % | Děkuji. Chtěla bych vám poděkovat za dnešní přednášku, obohatila mě. |
budoucí přednášky | 1 % | O čem bude příští? O čem bude příště? Dělejte to tak častěji. |
přání | 1 % | Přeji hezký den. Hezký zbytek dne. |
pozitivní hodnocení (adjektivum) | 53 % | Vynikající. Skvělý. Úžasný. Vy-ni-ka-jí-cí. Super. Báječný. Byl výbornej. Moc dobrý. Byl dobrej, ale bylo ho málo. Báječný, jako vždy. Hrozně dobrej koláč. Super koláč. Zvláště ten tvaroh je vynikající. Delikatesní. Ovšem koláček je delikatesní, přímo famózní. Hm, ten je. Jako od maminky. Ten nemá chybu. Jestli má chybu, tak o ní nevím. Kdo upekl ten báječný koláč? Tady něco skvěle voní. |
povedl se | 19 % | Ten se ti povedl. Tentokrát se opravdu povedl. |
konzumace | 6 % | Neverbálně (sním ho). Mohu si vzít ještě? Přidám si. Já to asi sním všechno. |
citoslovce, částice | 5 % | Mňami, mňam. Mňam, mňam. No mamko! Teda mamuš! |
expresivní substantivum | 4 % | To je lahůdka / pochoutka / dobrůlka / mňamka / dobrota / dobrotka / báseň / poezie. |
komentář kuchařského umění | 3 % | Od tebe mi stejně všechno chutná. Moc mi chutná. Ty pečeš nejlépe. Umíš báječně vařit. Uděluji ti řád zlaté vařečky. K tomu já se stejně nikdy nedopracuju. |
hyperbola | 3 % | Nic lepšího jsem nejedl / neměl. Nejlepší, co jsme kdy měli. Jsem bez sebe. |
ironie, litotes | 2 % | Není nejhorší. Nebylo to tak špatný, jak to vypadalo. Co se stalo, je to k jídlu. Dá se to jíst. Kdes ho koupila? |
žádost | 2 % | Ten musíme dělat častěji. Udělej ho zase. |
žádost o recept | 2 % | To je novej recept? Dáš mi recept? Vezmu si recept. |
dieta | 1 % | Pak má člověk zhubnout. To bude linie. |
hodnocení výkonu | 22 % | Dobrá práce. Good work. Skvělá práce, mládeži. Velice dobrý výkon. Skvělá práce (přátelé). Udělali jste kus práce. Odvedli jste skvělou práci. Je to dobrý / perfektní. Paráda. Klobouk dolů. |
hodnocení týmu | 21 % | Šikulky. Jedničky. Byli jste perfektní / skvělí / úžasní / bezvadní / obětaví / super / velice dobří / výborní / šikovní. |
poděkování | 12 % | Děkuji za velmi dobře vykonanou / odvedenou práci. Děkuji vám. Děkuji za skvělou práci. Díky vám všem. |
pozitivní pocity mluvčího | 11 % | Mám z vás radost. Jsem ráda. Moc jste mě potěšili. Udělali jste mi radost. Jsem příjemně překvapena. Překvapili jste mě. Jsem spokojena. Kolegové, jsem nadšená a spokojená. Jsem s vámi spokojen, moc mě to bavilo. Líbila se mi vaše týmová spolupráce. Věřila jsem vám. Věděl jsem, že mě nezklamete. Měla jsem o vás dobré mínění, ale nyní ještě lepší. Bylo radost s vámi spolupracovat. |
odměna / oslava | 10 % | Dostanete přidáno. Finančně to ohodnotím. Prémie vás neminou. Dík, zvu vás. Moc dobrá práce, platím rundu. |
pochvala | 10 % | Chválím vás. Musím vás všechny pochválit. Chtěl bych vám vyjádřit pochvalu. Máte má slova uznání. Chci, abyste věděli, že si vaší práce vážím. Gratuluju. Potlesk. Veřejná pochvala. Pokřik. |
10 % | To se vám povedlo. Jak vám to šlo? Nebylo to jednoduché / Bylo to náročné, ale zvládli jste to. Zmázli jste to. Zvládli jste to skvěle. Moc jste mi pomohli. Bez vás bychom to nedokázali. Bez vás by to nešlo. Všichni jste se zasloužili. | |
odkaz k budoucnosti | 4 % | Těším se na další spolupráci. Dobrá práce, hoši, ale ještě bych potřeboval… Budu ráda, když se vám bude dařit i nadále. Jen tak dál. |
hodnotící adjektivum | 53 % | Ten je roztomilý! Máte krásné miminko. Máte krásného syna / dceru. Máte krásnýho dárečka. To je krásné / pěkné / hezké miminko / mimčo. To je krásný kluk! To je krásná holčička / kočinda. Opravdu krásné / pěkné dítě. Je kouzelné / úžasné / nádherné / sladké / božské / rozkošné / super. Krásňoučká holčička. Nejhezčí na světě. Nic hezčího jsem neviděla. |
expresivní substantivum | 12 % | Krása. Malý zázrak. Krasavice. Krasavec. Brouček roztomilej. Stvořeníčko / andílek / drobeček / sluníčko / šmudla / cvrček / špuntík / cvalík / panenka. |
podoba s rodiči | 10 % | Celý po mamince. Je vám podobná. Celá po vás. Celý tatínek. Celá ty. Krásnej po mamince. Jako by vám z oka vypadl. Ani vám není podobné. |
nic | 6 % |
|
hodnocení částí těla | 5 % | Jaké má vlásky / kukadla / očička / malinkatý ručičky. Jakej má nosánek. Má krásné, chytré oči. |
dotazy | 5 % | Jak se jmenuje? Jak je staré? Kolik váží? A holka je to, jo? Můžu si ho pochovat? Ty už taky? |
jiné pozitivní komentáře | 4 % | Určitě z něj máte radost. Je vidět, že ho máte ráda, je spokojené. Povedlo se vám, pěkně jste to udělali. Ten musel dát práce. Hodně zdraví a štěstí vám oběma. |
komentář procesů | 2 % | Krásně voní, kulíšek. Jak se umí usmívat. Koukni, co roztomilého udělalo! Roste jako z vody. |
citoslovce | 2 % | Jéžiš! Mmmm. Ťuťuťu. |
obdiv a závist | 1 % | Takové chci jednou mít. Ty se máš! Závidím ti. |
[1] C. Kerbrat Orrechioni, La Conversation, Seuil, Seuil 1996.
[2] P. Brown, S. Levinson, Politeness. Some Universals in Language Usage, Oxford University Press, Oxford 1989.
Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 3, s. 140-146
Předchozí Josef Štěpán: K periferii současného souvětného systému se spojovacím výrazem co
Následující Ivana Bozděchová: Neologizmy v dnešní češtině