Suši a suši bar

Anna Černá

[Drobnosti]

(pdf)

-

S japonskými výrazy se v češtině setkáváme spíše vzácně, přesto v ní některé své pevné místo mají. Už v Příručním slovníku jazyka českého[1] najdeme například podstatná jména gejša, rikša, samuraj, sakura, harakiri, kimono[2]. Víme, co je to bonsaj, že jednotkou japonské měny je jen, a možná si z hodin dějepisu pamatujeme pojmy kultura Meidži, šógun, šógunát a vzpomeneme si i na generála Jamašitu. Japonské písmo (dvě slabičné abecedy — katakama a hiragana) se do latinky převádí nejčastěji přepisem vypracovaným v Japonsku (rómadži), nebo tzv. anglickou Hepburnovou transkripcí. Ta se užívá nejen v Japonsku a anglofonních zemích, ale je nejběžnější i při mezinárodním styku. Česká transkripce japonštiny, jejíž hlavní zásady najdeme např. v Pravidlech českého pravopisu[3], se poněkud liší, protože k vystižení zvukové podoby může využívat grafémy š (ši, ša, šu, šo, še), č (či, ča, ču, čo, če) a souhláskovou skupinu dž (dži, dža, džu, džo, dže); japonskou hlásku /j/ označujeme písmenem j (nikoli tedy y/i, jako je tomu v přepisu anglickém) a japonskou souhlásku /c/ písmenem c (nikoli ts). Rozdíly mezi českou a anglickou transkripcí si můžeme velice dobře uvědomit na zeměpisných jménech. Ostrovy Honšú, Kjúšú, Šikoku jsou v mapách upřednostňujících mezinárodní transkripci zapsány jako Honshu, Kyushu, Shikoku, města Jokohama, Ajči, Kjótó, Hirošima jako Yokohama, Aichi, Kyoto, Hiroshima; Cušimský průliv se transkribuje jako Tsushima, sopka Fudži jako Fudji; z obecných jmen připomeňme rozdílný zápis slov — v češtině obvyklé bonsaj, ale anglické bonsay; jen, ale yen; samuraj, ale samurai; rikša, ale rickshaw. Pravopis zmíněných zeměpisných i obecných jmen je v češtině již pevně ustálen, s jiným zápisem se setkáváme spíše výjimečně (např. název Geisha pro čokoládové bonbony). Z novějších japanismů zmiňme jméno postavičky Pikaču ze seriálu Pokémoni, svého času rozšířenou elektronickou hračku tamagoči[4] a moderní rychlovlak šinkansen/šinkanzen[5]. Nečeský přepis je zachován obvykle u pojmenování, která chápeme jako značku — např. Toyota, Mitsubishi[6], či jména světoznámé houslistky Shizuky Ishikawy[7].

[110]Anglický přepis se prosazuje také u podstatného jména tsunami, přestože v ASCS i v NASCS[8] je uvedena jako alternativní i česká podoba cunami. Je až překvapivé, jak aktuální jsou v tomto případě více než 60 let stará slova orientalisty J. Průška: „Problém, který bylo při japonštině třeba rozřešiti, je v podstatě tentýž, jaký se naskytuje při přepisu většiny orientálních jazyků, užívajících písma svou stavbou odlišného od našeho… Máme užívati beze všech změn přepisu nejobvyklejšího ve velikých evropských jazycích, nebo máme takový systém přizpůsobiti zvyklostem našeho jazyka a pravopisu?“[9] Přepis tsunami je přijatelnější pravděpodobně proto, že je výraz chápán jako mezinárodně srozumitelný termín[10]. Jeho pozici posílila značná frekvence v období přírodní katastrofy na pobřeží Indického oceánu v prosinci roku 2004.

Protože řada výrazů z jazyků, které jsou nám vzdálené, se do češtiny dostává prostřednictvím angličtiny, setkáváme se s českým i anglickým přepisem i v pojmenování vyhledávaného tradičního japonského pokrmu, který získává stále větší oblibu i u nás ― suši/sushi. V tomto případě lze jednoznačně doporučit přepis český. Se sušením nemá ovšem japonské suši žádnou spojitost. Jde o plátek syrové ryby zabalený do válečku z rýže či položený na jeho povrch, někdy ještě celý zavinutý do jednoho z druhů jedlých mořských řas. Ze syrového rybího masa, které je v japonské kuchyni ve značné oblibě, nakrájeného na dlouhé, úzké a tenké proužky nebo třeba do kostiček se připravuje tzv. sašimi/sashimi. Jak plátky sašimi, tak i mísa s vyrovnanými válečky různých druhů suši poskytují požitek již při pouhém pohledu. Suši i sašimi se v češtině, vzhledem k zakončení na -i, řadí k nesklonným podstatným jménům středního rodu, obdobně jako třeba alibi, cyankáli, taxi, harakiri, origami: japonská rýže na přípravu suši; specializoval se na přípravu suši; pošlete nám vlastní recept na suši; na suši si nijak nepotrpěla; se suši zatím neměl žádné zkušenosti; nakoupili ty nejlepší kousky syrových ryb na sašimi; lahodná omáčka na sašimi; můžete zde vidět přípravu sašimi.

Suši bývá na jídelních lístcích některých restaurací, objevují se i podniky zaměřené výhradně na tento pokrm. První část jejich složeného názvu přibližuje servírovaný sortiment (suši), druhá typ podniku (bar). Pojmenování se objevuje v několika podobách. Vedle kolísání v první části suši/sushi panuje nejednotnost v (ne)užití spojovníku. Lze tedy vidět suši bar i suši-bar, popř. sushi bar a sushi-bar. Pojmenování suši bar není výjimečné, je tvořeno podle slovotvorných modelů, kde první, a to nesklonné, podstatné jméno plní v daných názvech [111]funkci přívlastku (Union banka, Sazka arena, Gambrinus liga): najdete tu i dost suši barů; v Puppu bude umístěn suši bar; seznámili se v suši baru; to ještě nebyly suši bary na každém kroku. Tento typ pojmenování se v současné době značně rozšířil ― proto i složené názvy obsahující podstatné jméno bar, jejichž první část je substantivní, jsou frekventovanější než názvy se shodným adjektivním přívlastkem (mléčný bar, ovocný bar, salátový bar). Pravidla českého pravopisu i ASCS zachycují pouze snack-bar (podle tohoto modeluje tvořena podoba suši-bar), podstatně četnější jsou dvouslovné názvy bez spojovníku: cocktail bar, music bar, sherry bar, whisky bar, café bar (popř. též kafe bar), rock bar, nověji se objevuje meet bar, lobby bar, suši bar. Jazykovou hru lze pozorovat u několika pojmenování, jejichž první část je zakončena na i/y ― podle modelu whisky bar, suši bar jsou vytvořeny názvy wapiti bar, koni bar, Zanzi-bar.[11]

---

[1] Příruční slovník jazyka českého, Státní nakladatelství, Praha 1935―1957.

[2] Příruční slovník u hesla kimono zachycuje i výrok mně je to kimono s významem ‘je mi to jedno’, ten se dnes již vůbec neobjevuje. Zato harakiri se užívá i v přeneseném slova smyslu ― politické harakiri.

[3] Pravidla českého pravopisu, Academia, Praha 1993n., s. 85 a 86.

[4] Nová slova v češtině 2, Academia, Praha 2004.

[5] Uživatelská praxe je v tomto případě pestrá. V českých textech se objevují podoby šinkansen, šinkanzen, shinkansen i shinkanzen (všechny i ve variantě s velkým počátečním písmenem). Pro představu doporučuji porovnat doklady získané ze SYN2000 a internetových vyhledavačů Google a Morfeo.

[6] Český přepis Micubiši dobře znají ti, kdo se zajímají o dějiny druhé světové války — legendární stíhací letoun Micubiši A6M Reisen i další typy bombardérů vyrobených v závodech Micubiši jsou popisovány v mnoha příručkách. O koncernu Micubiši se můžeme dočíst v Dějinách Japonska Zdeňky Vasiljevové (Nakladatelství Svoboda, Praha 1986); V Malé československé encyklopedii (IV. díl, Academia, Praha 1986) se u hesla Micubiši dozvíme základní informaci o japonském bankovním monopolu a o jeho společnosti Micubiši Heavy Industries. V databázi ČNK i na internetu se lze ve spojení s obecnými jmény firma, koncern, stíhačka setkat i s podobou Mitsubiši; tento přepis užívá i japanolog Jiří Janoušek v knize 99 zajímavostí z Japonska (Albatros, Praha 1984).

[7] V databázi SYN2000 je Shizuka Ishikawa doložena 12krát, česká podoba se nevyskytuje, vyhledavač Morfeo nabízí poměr více než 200 ku jedné.

[8] Akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 1995n., Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 2005. Dvojici tsunami (jako hlavní heslo) ― cunami (odkaz k tsunami) najdeme i v novém vydání Technického slovníku naučného. Encyklopedický dům, Praha 2005. Starší Technický naučný slovník, VI. díl, SNTL, Praha 1985, stejně jako Malá československá encyklopedie, VI. díl, Academia, Praha 1987, mají dvojici tsunami ― tunami (sic!).

[9] J. Průšek, Jak přepisovat japonská slova do češtiny, NŘ 23, 1939, s. 67―72.

[10] Viz poradenské stránky http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm, heslo tsunami a cunami.

[11] Příspěvek vznikl s podporou projektu Jazyková poradna na internetu (1ET200610406), za cenné připomínky děkuji prof. J. Krausovi.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 2, s. 109-111

Předchozí Josef Šimandl: O adjektivu zaumný; mezi řečí i ke slovům kameňák, sofistikovaný

Následující Z dopisů jazykové poradně