Časopis Naše řeč
en cz

Studie z polské lingvistiky

Alena Macurová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V r. 2004 vydali polští lingvisté ― s podporou Institutu polského jazyka Polské akademie věd ― první svazek řady Studies in Polish Linguistics (Studies in Polish Linguistics, vol. 1, Lexis Kraków. 2004, 167 s., ISSN 1723―8160). Plánované periodikum má vycházet jedenkrát ročně a klade si nemalé cíle: chce (1) podnítit diskusi polských i zahraničních lingvistů o lingvistických problémech spjatých tak či onak s výzkumem polštiny (příp. i jiných slovanských jazyků), (2) nastiňovat ― a diskutovat ― různé teoretické rámce současné lingvistiky a ― a vůbec ne v poslední řadě ― také (3) zpřístupňovat výsledky práce polských lingvistů lingvistické obci ve světě (jiné než anglicky psané příspěvky redakční rada nepřijímá).

V prvním svazku ― publikováno je v něm devět studií ― převládá zřetel k otázkám sémantickým, tedy k otázkám, jejichž řešení má v Polsku svou tradici. Do jisté míry stranou orientace na sémantiku stojí jen dvě studie fonologické (E. Gussmann, Polish front vowels or Baudouin de Courtenay redivivus, s. 103―130; J. Szpyra-Kozłowska, Identity and non-identity effects in Polish truncated augmentatives, s. 131―151).

Sémantika se ovšem ve sborníku prezentuje jako disciplína zaměřená na různé aspekty různých jednotek jazyka a/nebo řeči. A výklady ve sborníku podané se zdaleka netýkají pouze polštiny. Ruský materiál ― a popis sémantických a syntaktických charakteristik jednoho ruského slovesa ― je východiskem studie E. Padučevy (The genitive subject of the verb быть, s. 47―59). Na ruštinu, tentokrát ve srovnání s polštinou, se zaměřuje i studie z oblasti překladu (A. Pawłowski, A quantitative approach in translation studies comparison of rhytmical patterns in Polish and Russian, s. 153―164).

Materiál různých jazyků je pak ― alespoň zprostředkovaně ― podložím příspěvku A. Wierzbické (Polish and Universal Grammar, s. 9―28). Právě na základě dlouhodobého empirického studia „řady různých jazyků“ (jejich výčet ani jejich počet ve studii uveden není) totiž bylo vymezeno (sdílené) jádro všech přirozených jazyků, jakýsi univerzální „minijazyk“ využitelný jako metajazyk pro popis a vysvětlení každého existujícího jazyka (o tom srov. podrobně C. Goddard ― A. Wierzbicka, eds., Meaning and Universal Grammar ― Theory and Empirical, Findings 2002). Úhlem pohledu univerzálního lexikonu a univerzální gramatiky pak Wierzbicka podrobně zkoumá tři vybrané oblasti svého mateřského jazyka: sémantiku mentálních predikátů (konkrétně polské „zástupce“/exponenty mentálních predikátů KNOW a FEEL), sémantiku hodnocení (polské exponenty hodnotících výrazů GOOD a BAD) a polské exponenty pro SAY.

Sémantikou výrazu say se zabývá také A. Bogusławski (Remarks on quotative saying‘, s. 29―45); soustřeďuje se zvl. na podrobnou sémantickou charakteristiku a popis syntaktických vlastností toho typu say, který uvozuje přímou řeč. Detailní sémantické analýzy se dostává ještě konceptům uvedeným v titulu studie A. Grochowského (Succession and sequence. Semantic relations, s. 61―80) ― a také polským lexémům (např. następstwo kolejność) k těmto konceptům vztaženým (nebo jinými slovy: jejich polským exponentům). Mnohostranný pohled na sé[94]mantiku polštiny pak doplňuje studie G. Zeldowicze (On Polish instrumental, s. 81―95): autor v ní prezentuje novou teorii jednoho pádu, v níž je význam instrumentálu vyložen jako význam konstruovaný vlastně pragmaticky.

Na sémantiku v širším slova smyslu (sémantiku diskursu) se pak orientuje studie M. Głowińského (Patriotic discourse versus nationalist discourse, s. 97―102); analyzují se v ní zvl. rysy diskursu nacionalistického (vymezuje se především etnicky a nábožensky), tedy diskursu, který začíná podle autorova názoru v polské veřejné komunikaci posledních let převládat.

Není náhodou, že všechny sémantické práce se v nějaké míře a nějakým způsobem vztahují k současné kognitivní lingvistice; ta v současném „rozložení“ přístupů k jazyku a textu zaujímá (i v Polsku, zvl. ve Varšavě a v Lublinu) vedle lingvistiky strukturní a lingvistiky orientované komunikačně důstojné místo (možná i proto, že leckdy prostředkuje nové pohledy na „staré“ problémy) a nepochybně přináší zajímavé poznatky. Reprezentativní redakční rada řady (zastoupena je v ní ― vedle lingvistiky polské ― lingvistika kanadská, německá, ruská, švýcarská, makedonská, francouzská, australská a lingvistika USA) je zárukou toho, že stejně zajímavé poznatky jako ve svazku prvním lze očekávat i v dalších svazcích plánované řady.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 2, s. 93-94

Předchozí Zuzana Hlubinková: Nová příručka o pravopisu

Následující Jan Chromý: Konference Čeština na internetu 2005

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1