Časopis Naše řeč
en cz

Odkud přišlo hafo?

Martin Prošek

[Drobnosti]

(pdf)

-

Výraz hafo patří do skupiny expresivních slov slangového charakteru, velmi populárních a frekventovaných zejména v jazyce mládeže. Základním významem daného slova je neurčitá kvantifikace, a to obvykle vyjádření většího množství nebo až přebytku něčeho. Lexém hafo není omezen jen na označení množství jevů konkrétních, např. přišlo mi hafo dopisů, může být použit [271]i pro vyjádření abstraktní: mám teď v práci hafo starostí. V řeči je typickým prostředkem jazykové ekonomie: pokrývá jiné, různě diferencované kvantifikující významy, soustřeďuje je v jediném, sémanticky širokém, univerzálním lexému. Hafo tak může nahrazovat slova jako mnoho, spousta/-u, hodně: bylo tam hafo lidí; mám hafo úkolů. Nebo funguje jako vyjádření přebytku místo výrazů příliš mnoho, nadbytek, přebytek: mám hafo jídla, nechceš něco? atd. Právě expresivní charakter tohoto výrazu motivuje popularitu takového vyjádření v jazyce mládeže, který se vyznačuje snahou o neobvyklost, neotřelost a vysokou míru sebevyjádření. Svou roli bezpochyby hraje i fakt, že hafo může svým významem nahradit více jednotek neutrálního výraziva. Pro srovnání uveďme též současné obdobně motivované posuny v sémantice adjektiv hustý a drsný v mluvě mládeže, v níž slouží pro vyjádření kladného nebo záporného vztahu mluvčího k nějaké skutečnosti (hustej film, drsnej film může znamenat ‚krásný, úžasný, skvělý, nádherný, dojemný apod.‘, stejně jako ‚ošklivý, odporný, strašidelný atd. film‘). Slovo hafo se může skloňovat podle typu „město“ (v tom případě se pojí s partitivním genitivem), častěji má však číslovkový charakter: byl jsem tam s hafem lidí // s hafo lidma.

Zkoumání významu a původu slov daného typu je obvykle komplikováno skutečností, že se jedná o stylově nižší výrazy a že údaje o nich nejsou zachyceny ve slovnících. Frekvence výskytu v běžné každodenní komunikaci však vzbuzuje zájem uživatelů jazyka o tyto skutečnosti a význam, o čemž svědčí dotazy právě na slovo hafo zaslané jazykové poradně. V případě, že slovo není zachyceno v literatuře, často nezbývá než se při řešení takových dotazů zaměřit na formálně podobné výrazy, které příručky uvádějí, a hledat možné analogie. Srovnejme tedy výrazy zachycené v literatuře, které s hafem mohou souviset.

Původ slova hafo bychom mohli odvodit z hláskově téměř identických a významově velmi podobných nářečních výrazů vycházejících z téhož základu – hafol, hqfel, popř. hafok, hafolec. První z uvedených výrazů je zachycen v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého[1]. Hafol je tu označen jako výraz hanácký s významem ‚chomáč‘. Ostatní podoby uvádí Český jazykový atlas, díl 2[2]; slova hafok a hafolec jsou zde uvedena s odkazem na Bartošův Dialektologický slovník moravský[3]. Oblast užívání tvaru hafol je v ČJA vymezena velmi zhruba, územím mezi městy Svitavy, Litovel, Lipník nad Bečvou. Podle údajů v ČJA je uvedený výraz častým nářečním ekvivalentem téměř výhradně pro označení „chumáče, trsu ovoce; velkého množství ovoce“. Údaje v Machkově Etymologickém slovníku a v ČJA shodně odkazují u všech variant nářečního lexému (hafol, hafel, hafok, hafolec) na německý – rovněž nářeční – výraz Hanfel, vzniklý z Handvoll ‚hrst‘. Pro srovnání zde uveďme analogické výrazy s množstevním významem v češtině a v angličtině: přehršel (původně ‚množství, které se vejde do spojených dlaní, později význam rozšířen na blíže neurčeného množství‘[4]), handful (‚množství, které se vejde do dlaně; hrst‘). Jak výklad v Machkově slovníku, tak charakteristika v ČJA svědčí o tom, že do českého jazykového úzu se výraz hafo dostal patrně z Moravy. Potvrzením tohoto faktu budiž i skutečnost, že je zahrnut též do Velkého slovníku hantecu[5]. Jeho význam je tu popsán velmi obecně jako ‚mnoho, hodně, velké množství‘.


[1] Academia, Praha 1968.

[2] Academia, Praha 1997, dále ČJA.

[3] Praha 1906.

[4] Podrobněji viz I. Svobodová, Přehršel, NŘ 76, 1993, s. 53.

[5] FT Records, Brno 2000.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 5, s. 270-271

Předchozí Ivana Svobodová: Dům U Černé Matky Boží

Následující Z dopisů jazykové poradně