Časopis Naše řeč
en cz

Lásky jedné esemesky

Lucie Hašová

[Články]

(pdf)

-

Krátká textová zpráva, textovka, smska, esemeska, eSeMeSka, zpráva SMS. Tak se označuje speciální typ textu, který se etabloval jako zvláštní žánr. Jsou to zprávy, které se nám zobrazují na displejích našich mobilních telefonů. Zprávy, které posíláme z mobilů nebo přes internet. Esemeskování je pohodlné, člověk píše komu chce, kdy chce, odpoví na to, na co chce. Není omezován bezprostřední přítomností druhého, svou odpověď si může libovolně dlouho promýšlet nebo naopak reagovat během několika vteřin. Poslat esemesku můžeme i příjemci, který momentálně „není dosažitelný“, tedy např. v době poslání zprávy sedí v divadle, má svůj mobil vypnutý a zprávu si přečte, až sám uzná za vhodné.

Jedním z nejvýraznějších specifik tohoto žánru je omezenost textu počtem znaků. Znaků v jedné esemesce může být maximálně 160, přičemž se sem započítávají i mezery mezi slovy či za interpunkčními znaménky. Svou délkou připomíná zpráva SMS drobné literární či žurnalistické útvary, jako jsou např. aforismus či glosa, ale tato podobnost je skutečně pouze v délce těchto krátkých textů; podobně dlouhé (resp. krátké) jsou také reklamní slogany, s nimiž se dnes setkáváme na každém kroku.

Esemeska osciluje na rozhraní dvou jazykových forem, totiž jazyka psaného a mluveného. Esemesky píšeme, ale do jejich textů vkládáme řadu rysů mluvené češtiny, např. neska (dneska), nepudu (nepůjdu), dyš, gdyš (když), jak sem rek (jak jsem řekl) apod.

Omezující počet znaků jedné textové zprávy vede pisatele těchto zpráv k vymýšlení strategií, jak na malý prostor vyzrát a vtěsnat do něj co nejvíce informací. Na internetu můžeme najít Pravidla o úspoře místa při psaní esemesek,[1] kde autoři např. doporučují psát úplně bez mezer, pokud to nebrání srozumitelnosti textu. Hranici slov je v takto nečleněném textu možno naznačit vždy velkým písmenem na začátku každého slova (některé přístroje ovšem nerozlišují velká a malá písmena), pokud se přece jen objeví interpunkční znaménka, nedělají se u nich mezery. Vždy je důležité, aby byl tento upravený jazykový kód srozumitelný oběma stranám, tedy pisateli i příjemci textové zprávy.

V dlouhých slovech se vynechávají některé hlásky, nejčastěji samohlásky, takže např. slovo kdekoliv lze napsat jako kdklv nebo kdeklv, slovo protože jako poe, tam jako tm, tady jako td apod., dny v týdnu se označují prvními dvěma písmeny (po, [208]ut, st, ct, pa, so, ne), měsíce třemi písmeny (led, uno, bre, dub, kve, crv, crn, srp, zar, rij, lis, pro).

Snaha o maximální prostorovou úspornost je často doplněna pronikáním angličtiny do textů esemesek. Již samotné slovo esemeska vychází z angličtiny (SMS je zkratkou Short Message Service, tedy doslova ‘servis krátkých zpráv’). V esemeskách se setkáváme s řadou anglických výrazů, jejichž české ekvivalenty jsou delší, tedy vyčerpávají více z vymezených 160 znaků, a proto jim (alespoň někteří) pisatelé dávají přednost, např. if (pokud, jestli), hi (ahoj), I (já), některé anglické výrazy jsou zkracovány již zmíněným vynecháním samohlásek, např. pls (please, ‘prosím’); setkáváme se se zkratkami (na síti nazývanými akronyma, častěji ovšem akronymy) typu BTW (by the way, ‘mimochodem’), IMHO (in my humble opinion, ‘podle mého skromného názoru’), ASAP (as soon as possible, ‘co nejdříve’), OT (off topic, ‘mimo téma hovoru’); dále speciálními „výrazy“ složenými z písmen a číslic, např. CUL8R (see you later, ‘uvidíme se později’), GR8 (great, ‘skvělé’), DNTBL8 (don’t be late, ‘přijď včas’), 4U (for you, ‘pro Tebe’), U2 (you too, ‘Ty také’), ILU2 (I love you too, ‘také Tě miluji’), F2F (face-to-face, ‘tváří v tvář’), podobně jazykově úsporné dokáží být i české výrazy nebo celé věty, např. nej1dussi (nejjednodušší), jsem o5 z5 (jsem opět zpět), jdeme na Pe3n (jdeme na Petřín), běžné je zjednodušení souhláskových skupin ks a kv, např. jaxe mas (jak se máš), qasnice (kvasnice), qetina (květina), nacházíme různě důmyslné úsporné česko-anglické kombinace, např. neska to nego (dneska to nejde), taxory (tak sorry).

Důležitou součástí esemesek jsou tzv. emotikony (z anglického emoticons, v sg. emoticon, výraz vzniklý z anglických slov emotion a icon, ‘emoce’ a ‘ikona’), nazývané též smajlíci, smajlíky (z angl. smileys), obličejíky či ksichtíky (psáno i xichtíky), které charakterizuje T. Baránek[2] takto: „Jsou to zástupci pocitů na pracovní ploše naší komunikace. Zkratky nahrazující podivná a dlouhá slova v elektronické komunikaci jsou mnohem výmluvnější než tři tečky na konci věty, smějí se tam, kde trčí holé věty, mračí se z vět, které se posmívají.“ Emotikony se skládají zpravidla z grafických značek běžně dostupných na klávesnici počítače (či mobilního telefonu). Nejznámějším emotikonem je dozajista :-) – tedy dvojtečka coby oči, pomlčka jako nos a závorka zprava jako usmívající se rty – s významem: to jsem myslel z legrace, usmívám se, to mě pobavilo. Autoři zmíněných pravidel o úspornosti při psaní esemesek doporučují v emotikonech vynechávat přebytečný nos, psát tzv. malou formu, tedy pouze :).

K dalším emotikonům patří: 

:-(

s významem: to se mi nelíbí, soucítím s tebou, mračím se

:/

s významem: tak nevím, jsem v rozpacích

[209]:-o

s významem: jsem překvapen, to snad ne

(-:

s významem: jsem levák

8-)

s významem: nosím brýle

k méně známým:

*:o)

s významem: jsem klaun

:-###

s významem: mám plnovous

:-X

s významem: mlčím

+<:-)#>

s významem: jsem Santa Claus

apod.

Emotikony se zpravidla píší na konci nějaké zprávy, mohou se však např. stát součástí textu samotného, esemeskou můžeme někomu popřát k narozeninám či k Vánocům takto: :-)bday (happy birthday), :-)xmas (happy Christmas).[3]

Jazyk obsahující zmíněné česko-anglické zkratky, emotikony apod. se někdy nazývá internetí mluva, netí mluva nebo netština.

V angličtině existuje termín lingo, na síti se jím míní speciální anglický jazyk zpráv SMS. Na internetová adrese: www.transl8it.com najdeme překladač běžných anglických vět do jazyka lingo. Příznačně se i v adrese této stránky vyskytuje jeden z „číselných“ výrazů, transl8it, tedy translate it, ‘přelož to’.[4]

Pro esemesky jsou dále typická chybějící diakritika. Problémy s háčky, čárkami a kroužkovaným ů obecně jsou častým předmětem zájmu internetových odborníků, kteří se zabývají kódováním češtiny. Poznamenejme na okraj, že větou, na které se testuje, zda je náš počítač nastaven na správné čtení češtiny, je Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy. Jedná se o větu, v níž najdeme veškeré užití diakritických znamének v češtině. Pokud nemáme počítač správně nastaven, může tato věta dopadnout také takto: P59li3 6lu+tou4k7 k;+n [p2l +D8belsk0 =odz. V případě, že nám někdo posílá zprávy přes internet, tedy má k dispozici diakritika, může esemeska vypadat podobně jako tato věta.

Chybějící diakritika v esemeskách mohou být zdrojem různého možného čtení, ve výjimečných případech snad nedorozumění, často však ukázkou jazykového humoru a tvořivosti pisatelů zpráv. Máme na mysli taková slova jako např. krtiny – křtiny, safari – šafáři, nezadají – nežádají, zebricky – žebříčky, zebřičky, stihli – štíhlí, skoleni – školení, sirka – šířka, pracka – pračka, měj se – mej se, vratny – vrátný, vratný, konicky – koníčky, kónicky, pocestny – pocestný, počestný, syrovy – sýrový, syrový, rada – ráda, řada apod.[5]

[210]Hravost některých uživatelů mobilních telefonů jde ještě dál. Jak víme, na jedno tlačítko mobilního telefonu připadají tři (nebo čtyři) písmenka, na jednom tlačítku máme např. písmena a, b, c, na dalším d, e, f apod. Chceme-li napsat a, zmáčkneme tlačítko jednou, chceme-li napsat b, zmáčkneme je dvakrát, při psaní c třikrát atd. Jeden z pisatelů esemesek se zamyslel nad tím, jaká česká slova lze napsat pouhým jedním zmáčknutím některého tlačítka, hledal tzv. one-touch-slova, slova složená z písmen, která jsou ve zmíněných trojicích (čtveřicích) písmen na tlačítku první v pořadí, a dospěl k závěru, že nejdelším takovým slovem je tamtam, kratšími pak tatam, tamta, Adama, damam (dámám), pata, gama, mama (máma), mapa a jiná. Vytvořit lze dokonce celé one-touch-věty: Pata dama pada tatam (Pátá dáma padá tatam) a další. Dále si položil otázku, je-li možno vytvořit nějaká slova použitím pouze jednoho tlačítka, tzv. one-key-slova, a našel výrazy: baba, mono, onom, cca, srp a několik dalších.

S užíváním mobilních telefonů a psaním esemesek je spjata řada dnes již ustálených obratů. K těm patrně nejznámějším patří ne/mít signál, ne/mít kredit a ne/být mobilní.

Signál obecně je smluveným zvukovým či optickým znamením, jímž se předává nějaká zpráva, pokyn apod. V souvislosti s mobilními telefony to znamená, že přístroj nám dočasně nefunguje, neboť není v dosahu sítě, pro niž je náš telefon zařízen, tedy nemůžeme smluveným znamením přijmout zprávu (v tomto případě esemesku).

Se slovním spojením mít signál se setkáváme i v diskursu zcela jiném, totiž v televizních diskusních pořadech, jichž se účastní naši politici. Jednotlivé politické strany vysílají směrem k té druhé signály, např. signály k odmítnutí vstupu do NATO, signály o investování v naší zemi, ne/mít signál v tomto prostředí tedy znamená vědět o něčem, mít o něčem nějakou informaci.[6]

U slovního spojení ne/mít kredit došlo k jeho novému významovému naplnění. Nemít (ztratit) kredit znamená nemít (pozbýt, ztratit) u někoho vážnost, důvěru. Slovo kredit také znamená (v ekonomické oblasti) úvěr, dříve existovaly kreditní (úvěrové) úřady. Na vysokých školách se jako kredity označují body získávané za splněné studijní povinnosti. Co znamená nemít kredit dnes, ví každý, kdo již někdy byl nucen „dobít si mobil(a)“.

Člověk píšící esemesky se může označit esemeskáč či esemeskář, majitel mobilního telefonu je mobilista nebo prostě je mobilní, případně podle značky svého přístroje např. siemensista. Pokud se dnes někoho zeptáme, je-li mobilní, máme tím většinou na mysli právě to, zda vlastní mobilní telefon. Člověk, který se zmobilizoval, si právě pořídil mobilní telefon. Jinak být mobilní může v jiném kontextu např. znamenat, že dotyčný má auto, obecněji že je pohyblivý, schopný přemístění, v ekonomické mluvě se setkáme s mobilním kapitálem.

[211]Kdo píše esemesky, esemeskuje, případně textuje. Slovesa textovat se dnes patrně užívá právě ve významu „psát esemesky“, Slovník spisovného jazyka českého (4, 1966, s. 809) u slovesa textovati uvádí výklad: 1. řidč. (co) sestavit, sestavovat text, textovat zákon znamená formulovat zákon, 2. arch. vykládat, vyložit text, slovník zde uvádí i citát z Palackého: trojí rozdílné spisu tohoto textování.

Na každém pisateli esemesek záleží, jak originální jeho zprávy budou. Došlou zprávu si příjemce může libovolně dlouhou dobu nechat uloženu ve svém mobilním telefonu. Zvlášť podařené esemesky se mohou stát předmětem dalšího rozhovoru. Ačkoli esemeska je žánrem dynamickým a proměnlivým, přesto zde zaznamenáváme i jisté tendence ke schematičnosti. Některé přístroje mají předpřipraveny texty, jimiž např. blahopřejeme či omlouváme své zpoždění. Do těchto šablonek pouze vyplňujeme jméno osoby, které přejeme, resp. počet minut, o který se hodláme opozdit. Dále poznamenejme, že podobně jako existují neustále dokola přeposílané (forwardované) maily (nazývané spamy), určené prakticky kterémukoli příjemci, existují i ustálené esemesky, např. dlouhá řada hvězdiček se závěrečným vysvětlením „sněží ti v mobilu“.

Často se setkáváme s názorem, že esemesky do jisté míry přebírají roli ručně psaných dopisů. Motivace dopisy napsanými na papíře je zjevná, např. na displeji mobilního telefonu se objeví obrázek zalepené obálky, když dorazí textová zpráva, a rozlepené (otevřené) obálky, když je zpráva přečtena.

Esemesky a výrazy z ‘mobilní’ komunikace vůbec se dostávají do nejrůznějších textů dalších, samozřejmě se stávají součástí našich každodenních rozhovorů; setkáme se s nimi i třeba v textech písničkových. Vlasta Redl zpívá: „… a všem to pípá v motorolách, hlavně Jarmilám a Hynkům jaro volá…“, na albu skupiny Žlutý pes nazvaném Čínská otázka slyšíme Ondřeje Hejmu: „… když nám to půjde opravdu hezky, pošlem si barevný esemesky…“ a na síti nacházíme dětský zpěvníček, v němž se jedna písnička přímo jmenuje „SMS“[7] a kde se zpívá: „… a textujeme: miluji ho, má mě rád, úča zkouší referát, budu doma, gamesy mi vem, žákuldu dnes ztratil jsem, třídní na mě zasedl, aktovku jsem nakopl, dnes mám trénink, biják večer dám, esemesky posílám, posílám…“; stávají se součástí různých aluzí, opět na síti nacházíme text s názvem „Lásky jedné esemesky“, inspirovaný Formanovým filmem „Lásky jedné plavovlásky“, který jsme zvolili i jako titulek tohoto článku, či „Dobří holubi maily nevracejí“, vycházející opět z názvu filmu, tentokrát „Dobří holubi se vracejí“ režiséra Dušana Kleina, dále „Sto šedesát – a dost“ (již jsme poznamenali, že 160 je počet znaků v jedné esemesce) – zde se jedná o narážku na obrat „třikrát a dost“, původně užívaný v mluvě (nejen) právníků pro požadavek, aby po spáchání třetího závažného trestného činu automaticky soud uložil doživotní trest odnětí svobody, bez ohledu na jeho závažnost [212]a osobu pachatele. Parafrází známého pořekadla „Co na srdci, to na jazyku“ je titulek internetového článku „Co na srdci, to v esemesce“.

Žánr esemesky si hledá své místo také ve světě krásné literatury. Nedávno se v knihkupectvích objevila kniha Martina Vopěnky „LASKA PO SMS“, román, který je psán jako milostný rozhovor ve formě esemesek. A časopis Reflex v loňském roce pořádal literární soutěž o nejlepší esemesku, do níž se podaří dostat dostatečné množství emocí či patřičně silný příběh. Inspirací čtenářům Reflexu byli Ondřej Neff, který napsal thriller, a Michal Viewegh se společenským románem. Oba (a posléze s nimi i soutěžící čtenáři) se vešli do 160 znaků. Na závěr našeho pojednání o esemeskách uvádíme některá oceněná díla z této soutěže:

BLOUMAM // osamele a bez duvodu / noci / bloumam squarem vaclavskym / a s quarem proklate nizko / (pro jistotu)

Akrostich://*M*a na rtech usmev/*A* oci ji odleskem/*R*adosti jiskri./*C*elicka vyzaruje/* Eleganci a sarm./*L*ehni, srdce neposedne,/*A* nemysli na ni!

Ja nejsem Bubak, co ti bydli na ruce a strasi slecny. Jsem Tvuj snubak a Ty mi mas byt vdecny.

Vesel! I kdyz nebyl zvan. Proste zazvonil a vesel. Hrobove ticho, plne desu, vydesene pohledy! Pak promluvil. A hlas nebyl neprijemny. Ty hrnce ZEPTER prodal![8]


[1] Tato pravidla najdeme na internetové adrese: http://www.sweb.cz/cz/y160/rulez.html.

[2] Citováno podle: T. Baránek, Smileys. Stručný průvodce emotivní elektronickou komunikací, Computer Press, Praha 2000.

[3] Dlouhé seznamy emotikonů a akronym najdeme na řadě internetových stránek, např. http://smile.parcon.cz/.

[4] Lingo v angličtině obecně znamená žargon, nesrozumitelný jazyk; v poslední době se také zmiňuje „computer lingvo“, počítačový žargon.

[5] K této problematice viz podrobněji v článku S. Čmejrkové, Čeština v síti: psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu, NŘ 80, 1997, s. 225–248.

[6] O tom podrobně viz v textu S. Čmejrkové, O vysílání signálů, NŘ 82, 1999, s. 218–220.

[7] Celý text písničky je na adrese www.zlin.cz/bobrizpevy/zpevnik.htm.

[8] Děkuji Miloši Čermákovi za poskytnutí textů esemesek oceněných v literární soutěži časopisu Reflex.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 4, s. 207-212

Předchozí Markéta Slezáková: Více, či méně? Nicméně! (aneb malá slova – velké změny)

Následující Pavel Jančák: Příkladná nářeční monografie z východních Čech

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1