Časopis Naše řeč
en cz

Obec, město, městská část

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Mezi časté pravopisné dotazy posledních let adresované jazykové poradně ÚJČ AV ČR patří dotazy na psaní velkých písmen u výrazů obec, město, městská část, městský obvod a hlavní město ve spojení s vlastními jmény (obec Líbeznice, město Zlín, hlavní město Praha, městská část Praha 10, městský obvod Plzeň 3). Všechny uvedené výrazy se začaly před vlastní jména předsouvat zejména poté, co vstoupil v platnost zákon o obcích (zákon č. 367/1990 Sb.). Se spojeními obec (hlavní) město, městská část (obvod) + vlastní jméno se setkáváme především v textech administrativně-právních, např. Krajský soud v Praze rozhodl v právní věci žalobců … proti žalovanému (sic!) obci Jeneč, …; Proti tomuto rozhodnutí podala včas odvolání obec Špičák. Můžeme se s nimi shledat i v textech publicistických (v městské části Praha 5 vzniknou z nebytových prostor dva malé byty; Spor města Čáslavi o letiště byl odročen). V psaní počátečních písmen panuje rozkolísanost. Na internetu lze spatřit: Oficiální stránka městské části Praha 10 a o řádek níž Oficiální stránka Městské části Praha 11 (přitom v Klíči neboli ve Zpravodaji Prahy 11 se důsledně píše městská část Praha 11); podobně Oficiální stránky města Chebu – Oficiální stránky Města Chlumce nad Cidlinou. Malé písmeno na internetových stránkách převažuje a stejně tak je tomu i v textech excerpovaných z Českého národního korpusu.

U dotazů na psaní těchto výrazů lze vyčlenit dvě fáze. V té první, starší, si tazatelé většinou pouze ověřovali jazykovou správnost, tzn. pokládali otázku „jak se píše“. V druhé se začali více zajímat „proč“, popřípadě i snášeli argumenty pro to, jak dané názvy psát. Uvedu několik příkladů:

„… obcí se rozumí teritoriální část … Obcí se rozumí právnická osoba zapsaná v příslušném rejstříku jako subjekt práva. Podle mého názoru by správné pravopisné znění následujících ukázek vypadalo takto: K havárii došlo v katastru obce Křivsoudov. Vlastníkem nemovitosti se stala Obec Křivsoudov.“

Jiná tazatelka uvažovala takto: „Jsem zaměstnankyní Městské části Praha 10 (nikoli Obvodního úřadu m. č. Praha 10 – v tomto smyslu byly všem zaměstnancům změněny pra[162]covní smlouvy) a vzhledem k tomu, že Městská část je právní subjekt, nikoli jen označení městské čtvrti, domnívám se, že takový název zaměstnavatele není možné psát s malým počátečním písmenem. V takovém případě by to totiž znamenalo, že v podstatě zaměstnancem městské části Praha 10 je například i zaměstnanec KOH-I-NOOR, vinohradské nemocnice, anebo kterékoliv jiné firmy na území Prahy 10. … Domnívám se, že fakt, že městská část je od jisté doby právním subjektem (uzavírá např. všechny smluvní vztahy za obec), se musí promítnout i do pravidel českého jazyka, neboť jinak by to přestávalo dávat smysl.“

A do třetice, tentokrát názor opačný: „Nikde v žádném vydání Pravidel českého pravopisu jsem nezjistila, že by bylo správné používat ve spojení město Strakonice velké M. Toto velké písmeno je funkcionáři Městského úřadu Strakonice používáno např. ve spojení: „Starosta Města Strakonice, Rada Města Strakonice, majitelem nemovitosti je Město Strakonice“, ale např. „novým občánkům věnuje město Strakonice…“ Jako vysvětlení mi bylo sděleno, že starosta nezastupuje Městský úřad (což prý je jen budova), ale „Město“, a proto prý velké písmeno. Není mi známo, že by „Město Strakonice“ bylo oficiální označení instituce. Mám pocit, že pokud by toto spojení bylo názvem, pak by informační tabule na hranici města musela znít „Město Strakonice“. Potom bychom nežili ve Strakonicích, ale ve Městě Strakonice. Užívání tohoto spojení mi zavání nezdravou megalomanií.“

Výrazy obec a město ve spojení s vlastními jmény 1. označují druh (velikost) územní jednotky, 2. bývají součástí názvu právnické osoby. V prvním případě se užívají fakultativně: lze sdělit K havárii došlo v obci Křivsoudov(ě)[1] i K havárii došlo v Křivsoudov(ě) (výpovědi s vynecháním druhového substantiva převládají ve sdělovacích prostředcích). V druhém je podle zákona o obcích – alespoň v záhlaví všech listin, které „jsou vyhotoveny orgány obce a týkají se otázek samostatné působnosti obce“ – užití výrazů obec, město závazné.[2] V zákoně byla u těchto výrazů zvolena písmena velká, a i z toho vyvěralo občasné přesvědčení o tom, že ve spojeních obec Křivsoudov, město Strakonice…, pojmenovávají-li právnickou osobu, je namístě písmeno velké vždy, tj. i ve větné souvislosti. Novela tohoto zákona (zákon č. 128/2000 Sb.) již tyto výrazy uvádí s písmenem malým.[3]

Podle Pravidel českého pravopisu (Fortuna, Praha 1999, s. 50) se velká písmena píšou na začátku větných celků ukončených tečkou, otazníkem a vykřičníkem a také „na začátku nadpisů, záhlaví, adres apod., i když za nimi není žádné interpunkční znaménko“. Proto je v záhlaví neboli v hlavičce úředních dokumentů třeba volit u uvedených výrazů písmeno velké, stejně jako je nutno psát velké písmeno v adrese u podst. jmen pán (paní), slečna … či zkratek prof., doc., pokud jimi adresa začíná. Pro které písmeno se však máme rozhodnout u výrazů obec, (statutární, hlavní) město, městská část, městský obvod ve větné souvislosti?

Pojmenování tvořené dvěma substantivy v 1. pádě, někdy dále rozvitými, píšeme dvěma [163]způsoby: ulice Řásnovka, okres Příbram, cestovní kancelář Čedok × Poliklinika Vršovice, Divadlo Rokoko; pokud je první podstatné jméno rozvito přívlastkem, přesouvá se velké písmeno na něj: Chráněná krajinná oblast Šumava. Z příkladů je patrné, že první jméno se píše s velkým písmenem, je-li součástí vlastního jména. Pravidelně jím bývá u takových názvů organizací, v nichž druhým substantivem je vlastní zeměpisné jméno: Poliklinika Vršovice, Kulturní zařízení Jižní Město. Pochybnosti však vznikají u těch spojení, v nichž druhé substantivum je od původu obecné (centrum, hvězda, loutka, sluníčko) nebo jméno vlastní, ale ne zeměpisné (Fischer, …). U nich už musíme zvažovat, zda první jméno je, nebo není součást vlastního jména; musíme tedy vědět, zda oficiální název zní jen Academia, nebo Nakladatelství Academia, Fischer, nebo Cestovní kancelář Fischer, Loutka, nebo Divadlo Loutka atp.

Na základě toho, co bylo řečeno, by se výrazy obec, město, městská část (obvod) ve spojení s vlastním jménem měly psát s velkým písmenem tehdy, pokud by byly součástí vlastního jména. Při hledání odpovědi na to, zda tomu tak je, či ne, jsme se opírali o analogická pojmenování (okres Příbram, obvod Praha 4), a navíc jsme konzultovali pracovníky v oblasti práva (nejprve telefonicky, pak písemně), konkrétně z Odboru vládní legislativy Úřadu vlády ČR a Ústavu státu a práva AV ČR. Obě instituce, nezávisle na sobě, zaujaly shodné stanovisko. Lišily se pouze v tom, zda obce (města a městské části) lze, či nelze považovat za organizace[4]. (To však nepovažuji pro pravopis slov, jimiž se zabývám, za relevantní; podstatné je pouze to, zda jsou, nebo nejsou součástí vlastního jména.) Odborníci v oblasti práva tak potvrdili náš dosud zastávaný názor, zveřejněný i v Naší řeči (roč. 82, 1999, s. 112). Zopakujme a doplňme ho:

Název obcí a měst jakožto právnických osob je totožný s názvem zeměpisným. Je-li zeměpisný název Křivsoudov, Loučná, Špičák, Strakonice, Hronov, Valašské Meziříčí, … pak i právnická osoba nese jméno Křivsoudov, Loučná, Špičák, Strakonice, Hronov, Valašské Meziříčí, … Aby se slova obec a město psala s velkým písmenem, musela by být součástí vlastního jména zeměpisného. Podle internetového přehledu měst a obcí v České republice je složkou vlastního názvu pouze výraz město: Město Albrechtice, Město Libavá, Město Touškov a městečko (Městečko Trnávka), už ne však statutární (hlavní) město a obec. Stojí-li slova obec a město před jinými než uvedenými zeměpisnými jmény, považují se za jména obecná; jejich funkcí je naznačit druh právnické osoby,[5] a proto je třeba psát je ve větné souvislosti s písmenem malým. Podobně např. rozlišujeme Lázně Bělohrad, Lázně Kynžvart, Lázně Libverda, v nichž substantivum lázně tvoří součást zeměpisného názvu, a lázně Bohdaneč,* lázně Luhačovice, lázně Poděbrady, v nichž ne. Stejně tak je třeba psát s malým písmenem slovo kraj ve spojení kraj Vysočina. Oficiální název tohoto územně samosprávního celku zní Vysočina. Slovo kraj se před vlastní jméno většinou dodává proto, aby bylo jasné, zda má pisatel na mys[164]li kraj, nebo pohoří, jehož zeměpisný název je sice Českomoravská vrchovina, ale velmi často se namísto něj užívá Vysočina, tj. zástupný výraz vzniklý z dřívější Českomoravské vysočiny. Dlužno podotknout, že název Vysočina není z jazykověpragmatického hlediska příliš zdařilý, totéž lze říci i o dalším názvu kraje – Hlavní město Praha (viz dále).

Statutární města a hlavní město se člení na městské části nebo městské obvody, jež – na rozdíl od měst a obcí – právní subjektivitu nemají; jsou to organizační jednotky města s vlastními orgány samosprávy. Základ pojmenování městských částí (obvodů) tvoří vlastní jméno konkrétního města (Praha, Brno, Plzeň, Hradec Králové, …), které je specifikováno buď dalším vlastním jménem (Praha-Uhříněves, Brno-Líšeň, Ostrava-Poruba, Ústí nad Labem-Neštěmice), číslicí (Praha 10, Plzeň 3, Pardubice II) nebo obecným substantivem, charakterizujícím většinou polohu (Brno-sever, Brno-střed). Výrazy městská část (obvod), která se před vlastní jména umísťují, se též – stejně jako město, obec – považují za pojmenování obecná, a proto se píšou s písmenem malým.

Za zmínku stojí spojení HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, které označuje dvě skutečnosti: jednak Prahu město, jednak Prahu kraj. V prvním případě se píše u přídavného jména hlavní písmeno malé, v druhém velké. Bude-li toto pojmenování stát na začátku věty nebo v záhlaví dokumentu, tak jen kontext napoví (pokud napoví), zda jde o město, nebo o kraj.[6]

Na závěr lze konstatovat: Kdybychom přijali názor, že ve spojení obec (město, městská část, městský obvod) + vlastní jméno je třeba rozlišovat, kdy jde o územní celek / jeho část (pak bychom psali malé písmeno) a kdy o právní subjekt / organizační jednotku (písmeno velké), nutně by jednotliví autoři museli zvažovat, čeho se jednotlivé informace týkají, a podle toho pak volit způsob psaní. Ve větách jako K havárii došlo v katastru obce Křivsoudov(ě), v městském obvodu Plzeň 4 byla přerušena dodávka elektřiny by asi volba náležitého písmena nebyla těžká. Platí to však i o spojení oficiální stránka města Cheb? Jde o oficiální stránky územní jednotky, nebo o oficiální stránku právnické osoby? Stejně těžké by bylo z hlediska významu posoudit vyjádření průvodce městskou částí Praha 11 je na světě, vítá Vás město Chlumec nad Cidlinou, novým občánkům věnuje město Strakonice… Myslím si, že rozmnožovat typy pojmenování, které lze – na základě významu a mnohdy i kontextu – psát dvěma způsoby, by bylo nerozumné a v tomto případě i zbytečné.


[1] O užití nominativu jmenovacího ve spojeních výrazů obec, město + vlastní jméno viz NŘ 82, 1999, s. 111.

[2] Doslovné znění je: „Všechny listiny, které jsou vyhotoveny orgány obce a týkají se samostatné působnosti obce, se v záhlaví označují uvedením slova „Obec“ („Město“) a názvem obce či města…“ V tomto zákoně se ještě nevyskytuje termín statutární město, ten byl zaveden až v novele tohoto zákona.

[3] V zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, třebaže byl schválen ve stejnou dobu jako zákon o obcích, se však píše: „Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov „Hlavní město Praha“.

[4] „Obec (město, městská část, městský obvod …) je podle dosud platného zákona … právnickou osobou (pojem organizace či instituce se v tomto případě nepoužívá)“ × „Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích stanoví …, že obce jsou právnickými osobami. Z toho lze dovodit, že jsou organizacemi…“ Dodávám, že v tom, zda městské části jsou právnickými osobami, nebo ne, se právníci v minulosti rozcházeli. Nejnověji, a to podle zákona č. 128/2000 Sb., právnickými osobami nejsou.

[5] Právnickou osobou je např. i stát. A i tento výraz se píše ve spojením s vlastním jménem s písmenem malým, např. Zákonodárný sbor státu Kalifornie hodlá udělit cenu, … Když stát Colorado uspořádal referendum, …

* Dodatečná oprava: Přestože v tisku vyšla drobnost s uvedeným příkladem lázně Bohdaneč, ukázalo se, že tato podoba je nenáležitá – obec se od roku 1980 jmenuje Lázně Bohdaneč. Za chybu se omlouváme.

[6] O nevýhodnosti pojmenování názvu kraje shodného s pojmenováním právnické osoby města už uvažují i právníci.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 3, s. 161-164

Předchozí Josef Šimandl: O slovesu vazbit a co s ním souvisí

Následující Lucie Hašová: Jak se (také) pojmenovávají Pražané

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1