Časopis Naše řeč
en cz

O slovesu vazbit a co s ním souvisí

Josef Šimandl

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vzato slovotvorně, vazbit je průhledné desubstantivum od vazba, které samo je deverbativum na -ba od vázat (se). Taková pozice ve slovotvorném systému je ojedinělá,[1] ale ne bezprecedentní: hřmít – hřmot – hřmotit (srov. i drkotat; tento typ Mluvnice češtiny[2] zaznamenává), hanit – hanba – hanbit se a zahanbit (tento případ, který lze vyložit i jinak, MČ 1 neuvádí).[3] Podmínkou „reverbizace“ je, aby název děje vyjadřoval něco (ještě/poněkud) jiného než fundující sloveso:[4] hřmotem nerozumíme hřmění a podobně není každá vazba (např. vyšetřovací vazba) bez zapojení povědomí etymologického, které ovšem míváme – významově spjata se slovy vázání, vázat.

Spolu s adjektivem vazbící je sloveso vazbit doloženo v hudební publicistice: Kapela hrála skutečně tvrdě, vazbila nejen kytara, ale i Iggy se svým mikrofonem. – Na pódiu byl hluk, kytara a basa vazbily. – The Jesus and Mary Chain často hráli zády k publiku, dokázali dlouhé minuty „jen tak“ vazbit. – V Praze už se vazbí jako v Englandu. – Adjektivum: s vazbícími a rozličně zkreslenými kytarami.[5]

Jeden z anglických výrazů pro vazbu je feedback. Zadáme-li toto slovo v internetovém vyhledávači, dostaneme záplavu odkazů na nejrůznější webové stránky z celého světa – i na tu, ze které cituji:[6] Feedback. Feedback znamena něco jako zpětná vazba. Tzn. že co napíšete do následujícího pole a zmáčknete tlačítko Odeslat, tak si to přečtou lidé ze Spolku Mediku ve svém mailboxu. – Co máte na srdrci napište sem: (volné místo pro vepsání). Míní se tedy interaktivní stránka pro názory, připomínky, dotazy, často nadepisovaná Napište nám. Na internetu je také vidět, že anglické slovo feedback[7] má značně rozmlžený význam: označuje se jím mj. klientský servis, různé resocializační programy, půjčování peněz v případě nouze i počítačová technologie Force Feedback, s níž [159]operuje sama firma Microsoft. Klopotně, ale přece se dostaneme i ke stránkám o hudbě a zvuku (srov. níže).

Zadáme-li v korpusu zpětná vazba nebo adjektivum zpětnovazební (které zaznamenal už Slovník spisovného jazyka českého a které má menšinovou variantu na -ný), uvidíme široké spektrum užití. Společným zdrojem je teorie systémů a jejich řízení; společným významovým prvkem je ‘propojení výstupu se vstupem’, které ovšem zahrnuje také zpracování údajů z výstupu a využití získané informace při dalším řízení systému, pro optimalizaci jeho fungování, ba přímo aby se fungování zajistilo: Norbert Wiener v jedné ze svých prací říká, že systémy, které si ucpou zpětnovazební kanály, se dříve nebo později hroutí (čas. Propsy, 1995). Obecný význam zpětné vazby dokládá např. slovní spojení vyšší zpětnovazební řídicí a regulační systémy. O aplikacích najdeme doklady v textech technických,[8] genetických,[9] v textech o komunikaci všeho druhu (zpětnovazební soutěže a hodnotící akce o televizní dramatické tvorbě; sem patří i zmíněné ohlasové stránky na internetu; zpětnovazební rys školní inspekce). V této souvislosti stojí za připomenutí, že korpusová lingvistika buduje zpětnou vazbu ke spekulativnímu bádání o jazykovém systému[10] nebo ke kodifikačním zásahům.[11]

Zkušenosti se zpětnou vazbou v elektroakustice existují od počátků elektrického ozvučování. Ještě před érou rockové hudby se snad každý nedobrovolně seznámil se sílícím houkáním až pískáním, popřípadě naopak s temným hučením až vrčením z amplionů. Reproduktory i mikrofony mívají směrový charakter; při nevhodné konstelaci se reprodukovaný signál dostává zpět na mikrofon, takže i poměrně nepatrný zvukový podnět je zesilován stále znovu, až přejde v ony nepříjemné jevy. Zvukaři ve svém slangu říkají (bylo by zajímavé vyzkoumat odkdy), že se to vazbí; různé rádce pro zvukaře profesionální i amatérské, včetně příslušných internetových stránek, obsahují i několikastránkové instrukce, jak tomu bránit. Odborníci v elektroakustice označují takovou zpětnou vazbu jako kladnou: znovusnímaný výstupní podnět je větší než původní; překročení limitních hodnot má destruktivní účinky na lidský sluch i zvukovou aparaturu. Odlišují ji od zpětné vazby záporné: znovusnímaný výstupní podnět je menší než původní; výsledkem je zlepšení vlastností zesíleného signálu. Mimoto se odlišuje akustická zpětná vazba (výše popsaná vazba mezi reproduktorem a mikrofonem/snímačem) od elektrické, kdy je výstup ze zesilovače zaveden zpět na jeho vstup; přitom může být korigován, modifikován, zpožděn apod. a navíc se mohou lišit i způsob zapojení a princip fungování: Zpětnovazební článek i zesilovač jsou dvojbrany, [160]a proto je možné je vzájemně spojit čtyřmi způsoby: sériově-sériově, paralelně-sériově, paralelně-paralelně a sériově-paralelně. Zpětná vazba připojená na výstup paralelně se nazývá napěťová síťová vazba, protože zpětnovazební signál je úměrný výstupnímu napětí. Proudová zpětná vazba je zapojena do série s výstupem a je úměrná výstupnímu proudu.[12]

Používání zpětné vazby jako záměrné součásti hudební produkce prý zpopularizoval Jimi Hendrix. Všimněme si, v jaké souvislosti o tom píše Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II A. Matznera, I. Poledňáka, I. Wasserbergera a kol., Editio Supraphon 1986: Využíval efektů jako hra s jazykem a zuby (…), využívání zpětné vazby (v tomto ohledu byl často napodobovaným průkopníkem), wah-wah pedálu (…) aj. Tyto způsoby hry doplňoval destrukčními prvky: tvrdými údery do kytary pomocí lokte apod., rozbíjení nástrojů o reproduktory, „jízdy“ s troskami kytary po jevišti, extrémně pak spálení kytary na pódiu. Text sice zpětnou vazbu od destruktivních prvků odděluje, ale jakého druhu byla tato zpětná vazba (a že jich přichází v úvahu řada, včetně těch, které destrukcí hrozí), to se tu nedovíme. Táž encyklopedie ve své části věcné (21983) nemá jako hesla ani vazbení, ani feedback, ani zpětnou vazbu; heslo amplifikace uvádí jen akustickou zpětnou vazbu jako jev nežádoucí. Byl tehdy feedback jako hudební efekt (i přes výše citované) spíš ojedinělý? Nebo že by se k tomuto prostředku „tvrdého“ rocku tenkrát nechtěl/nesměl podávat návod?[13]

Mluví-li se však o zpětné vazbě nyní, v éře digitálního zpracovávání zvuku a zároveň v době, kdy se vystavuje na odiv drsná tzv. autenticita,[14] může se za ní skrývat opravdu ledacos, počínaje tím, co by jiný posluchač nebo otorinolaryngolog označil za týrání uší, přes efekt, při kterém např. kytarista nakloní nástroj k některému z reproduktorů (hlavních nebo příposlechových), zahraje tón nebo souzvuk, akustická zpětná vazba držená na uzdě[15] ho vrátí jako vyšší a kytarista ho zapojí do dalšího akordu/souzvuku, do dalšího rozvíjení melodie apod., a konče rafinovaným opracováním zahraných tónů pomocí elektrické zpětné vazby a digitální mixáže. Dovedu si představit, že efekty (užívané v jistých skladbách jistými hudebníky) se mohou líbit; méně už, že by posluchači rozlišovali technické rozdíly ve vzniku efektů, když celý výsledný zvuk je elektrický. Jako nápadný prvek, po němž se jmenuje i hudební směr, přichází v úvahu nejspíš zvládaná zpětná vazba akustická. Ale ani tak si nejsem jistý, zda posluchač nebo kritik vždycky odliší záměrný feedback od parazitního: jeden z dokladů ve druhém odstavci (Na pódiu byl hluk, kytara a basa vazbily) je sice míněn jako kritika, ale jiný pisatel by týmiž slovy (možná s užitím některého z expresívnějších synonym slova hluk) ocenil „správnou šťávu“.

Pro některé funkce se neužívají deriváty slovesa vazbit ani kompozitum zpětnovazební; pokrývá je adjektivum feedbackový.O skupině Sonic Youth psaly Lidové noviny 1994, že patří k jedněm ze zakladatelů feedbackové scény (tedy hudby využívající kytarové zpětné vazby); povšimněme si, že ještě před osmi lety cítil au[161]tor nebo redaktor potřebu vysvětlit neběžný výraz. Ale už v Reflexu 1993 najdeme třicet pět minut kytarových feedbacků nebo různý feedbackový mixy. V MFD 1999 už je adjektivum feedbackový užito jako běžné slovo a distanční uvozovky se stěhují jinam: náměsíčné feedbackové „orgasmy“. Zdá se, že hudebníci tzv. feedbackové scény využívají významnou měrou zpětné vazby (jakého druhu nebo druhů, to by patřilo do jiného časopisu a jinému odborníkovi), která doplňuje jejich hráčský výkon.

Na závěr se vrátíme ke slovesu vazbit a k adjektivu vazbící. Přes možné emotivní, racionálně ne nevyvratitelné výhrady lze přivítat domácí výraz vazbit, který se ujal místo *fídbekovat/*feedbackovat (takové sloveso by odpovídalo produktivnímu adaptačnímu modelu, ale není doloženo), místo neohrabaných opisů (výraz vazbící kytary je úspornější než kytary, jejichž zvuk pracuje se zpětnou vazbou) nebo pro jednoznačnost (řekne-li se o zpěvačce, že umí zacházet se zpětnou vazbou, mohla by se tím rozumět také její práce s reakcemi publika, jejich provokování a zapojování do performance: srov. výše o komunikačních významech). U výrazu ze sféry rocku je jistá slovotvorná „hranatost“ spíš spolucharakteristikou než vadou. Slova vazbit, vazbící jsou profesionalismy, jejichž zdrojem je slang, ale pronikají i do publicistiky určené širokému okruhu čtenářů. Příklady ve druhém odstavci jsou totiž z Lidových novin, Mladé fronty DNES, Týdne a Reflexu.


[1] Z hlediska systémových vztahů mají podobné postavení adjektiva na -ostní, vytvářená k deadjektivním názvům vlastností.

[2] Mluvnice češtiny 1, Academia, Praha 1986, s. 289 (dále MČ 1).

[3] MČ 1 neregistruje ani řadu dalších případů až modelů zpětného tvoření sloves, která v posledních letech expandují z jednacího stylu (připomínkovat a námitkovat, rozporovat – přestože popis P. Hausera se nevyhýbá slovům, která pokládá za obecněčeská, tj. nespisovná: tancovačka, zdržovačka, kantořina) nebo která se už mnoho let až staletí běžně užívají (zmatkovat, obchodovat). Ovšemže to byly a jsou případy periferní.

[4] O jménech dějů na -ba poznamenává V. Šmilauer, Novočeské tvoření slov, SPN, Praha 1971 (připomeňme, že text je o třicet let starší), § 17–2: „Významově jsou většinou od sloves dost vzdálená; substantiv těchto se užívá téměř napořád ve významech druhotných…“ Kde však jde o pouhý konkurující název děje (ozývá se střelba/střílení), lze zpětné tvoření slovesa pokládat za vyloučené.

[5] Tyto i další příklady, není-li uvedeno jinak, pocházejí z Českého národního korpusu.

[6] Jde o stránku http://risc.upol.cz/~spolmed/feedback.htm. Citaci ponechávám bez jakýchkoli úprav, abych zachoval typické znaky takyčeštiny některých „lidí kolem počítačů“: literní chyby (snad i s podílem bezděčné záměny kódu s diakritikou za kód bez diakritiky), zarážející volba slov, vadná interpunkce i stavba souvětí, zato ovšem verzálky à la angličtina, o lexikálních anglicismech nemluvě – to vše na třech řádcích.

[7] Doslova ‘krmení zpátky’; v anglických textech na internetu je vidět i feedforward, možná okazionalismus nebo produkt jazykové hry, který slovníky neuvádějí.

[8] Např. pohonný motor vertikálního čerpadla, které bude plavat na pontonu, je řízen frekvenčním měničem na základě zpětnovazebního tlakového signálu z (…) úpravny uhlí (…) na vzdálenost přibližně 2,7 km (Technický týdeník, 1995).

[9] Na základě těchto objevů byla navržena zpětnovazebná smyčka pro činnost biologických hodin drozofily: na genu per v jádře buňky biologických hodin se přepisuje per mRNA – per mRNA vycestovává do cytoplazmy a tvoří se bílkovina PER – PER po modifikaci vstupuje do jádra a dosud neznámým způsobem brání přepisu (transkripci) svého vlastního genu — množství per mRNA a v důsledku toho i bílkoviny PER klesá – přepis genu per se obnovuje atd. V posledních letech se ukázalo, že takhle jednoduchá zpětnovazební smyčka není. (Vesmír 8/1997).

[10] Např. k popisu slovotvorných zákonitostí: srov. 1. odstavec textu.

[11] Např. o tom, jak se – navzdory kdysi vytipovaným tendencím – vyvíjí situace se zakončením -ink/-ing, srov. R. Blatná, K procesu přejímání slov, in: Z. Hladká, P. Karlík (eds.): Čeština: univerzália a specifika 2, Brno 2000, s. 85–98.

[12] R. Láníček, Elektronika – obvody, součástky, děje, Ben, Praha 1998.

[13] Folková skupina Barel Rock zpívala koncem 80. let vypískali jsme je brzy za ty elektrický vrzy – v textu, který je persifláží konzervativního venkovského publika. Zda takovému publiku vadila zpětná vazba nebo sám elektrický zvuk, to ovšem z textu nevyplývá.

[14] Autenticita vystavovaná na odiv je ovšem paradox sám o sobě.

[15] V anglických textech se najde „controlled“ feedback; uvozovky naznačují relativitu, s níž lze akustickou zpětnou vazbu ovládat.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 3, s. 158-161

Předchozí Zbyněk Vintr: Dva sborníky amerických bohemistů

Následující Ivana Svobodová: Obec, město, městská část

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1