Časopis Naše řeč
en cz

Jak se (také) pojmenovávají Pražané

Lucie Hašová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Titulek příspěvku je (záměrně) dvojznačný. Jednak se chceme zamyslet nad tím, jak pojmenovávají obyvatele hlavního města Nepražané, jednak se dotkneme toho, jak se nazývají sami Pražané. Pražan je obyvatelské jméno, které má dále podobu Pražák, přechýlené tvary pak Pražanka, Pražačka, plurál Pražané, Pražani, Pražáci.

Příspěvek si z mnoha důvodů neklade nárok na úplnost. Jedním z těchto důvodů je poněkud kuriózní skupina respondentů, kteří odpovídali na otázku, jaká pojmenování Pražanů znají, případně jaké k tomuto označení dodávají charakteristiky. Otázku jsme totiž položili diskutujícím jedné z mnoha internetových konferencí. O počtu, pohlaví, věku, vzdělání, bydlišti apod. respondentů tedy často nemáme téměř žádné informace, přesto se domnívám, že jejich názory stojí za zveřejnění.

[165]Nejprve se však podívejme do Slovníku spisovného jazyka českého. Kromě řady Pražan, Pražanka, Pražák, Pražačka zde nacházíme ještě substantiva pražan – s malým počátečním písmenem – (příslušník umírněnějšího husitského směru představovaného především pražskými měšťany), pražanství (1. též pražáctví, souhrn vlastností vyznačujících Pražany, 2. husitský směr), Pražátko (1. expr. Pražan, 2. pražské dítě, které se poprvé dostane ven z města), pražátko či práže (zast. nemanželské dítě z pražské porodnice nebo dítě z pražského nalezince dané za plat na vychování na venkov) a dále adjektiva pražanský a pražácký (vlastní Pražanům, Pražákům).

V textech shromážděných v Českém národním korpusu jednoznačně převažuje označení Pražan (2211 výskytů) nad označením Pražák (522 výskytů), Pražanka (172 výskytů) se objevuje vesměs ve sportovním zpravodajství a převažuje nad slovem Pražačka (62 výskytů), které se několikrát objevuje v souvislosti s jiným místním pojmenováním – Gymnázium Na Pražačce.

Pro úplnost dodejme ekvivalenty výrazu Pražan z některých cizích jazyků: citizen of Praguel / the people of Prague (anglicky), Prager (německy), pražec (rusky), pragois, praguois (francouzsky), praghese (italsky), praguese (španělsky), Prażanin (polsky), prágai (maďarsky), Pražakos (romsky), Pražán (slovinsky).

Nyní přejděme k pojmenováním a charakteristikám z internetové diskuse.

Respondenti věnovali poměrně značný prostor konkurenčním zakončením -an/-ák tohoto obyvatelského jména. Jeden z respondentů uvádí volbu obyvatelského jména do souvislosti s jedním „z typických projevů pragocentrismu“: to mne pripomina jeden typicky projev pragocentrismu: prazaci se sami nazyvají prazane a podle stejneho vzoru pak nazyvají i neprazaky, cili napr. ‘brnane’ nebo ‘moravane’. ja nevim, jak brnaci, ale ja kdybych u nas doma v pribore rekl, ze jsem ‘moravan’, tak o mne otec prerazi pantok. (pro upresneni, jsem moravak z nusli :-)) Tento příspěvek vzbudil zájem dalších diskutujících (zřejmě převážně pražských), kteří se proti tvrzení prazaci se sami nazyvaji prazane ohradili: variantu Pražák (Pražáci) i připouštějí ve spisovném mluveném projevu („Pražané“ by to bylo spisovně česky, ale Pražákovi to přechází jen velmi ztěžka přes pysky), případně ji v mluveném projevu chápou jako jedině možnou. Variantu Pražan někteří považují za termín z pražských novin. Připomeňme, že Mluvnice češtiny 1 (Academia, Praha 1986) hodnotí slovotvornou příponu -ák většinou jako expresivní (např. ve výrazech hlupák, cesťák, saniťák), omezeněji se vyskytují i výrazy nocionální takto zakončené (divák, ovčák, křižák). Přípona -an – a to společně s příponou -ec (Vietnamec) – je při tvoření obyvatelských jmen hodnocena jako produktivní. Tyto dvě přípony si konkurují v názvech obyvatel a krajů, ale v názvech obyvatel měst se uplatňuje pouze přípona -an. Přípona -ák je u obyvatelských jmen hodnocena jako častá, ale ne vždy plně spisovná.

Charakteristikou obyvatel Prahy, kterou účastníci internetové diskuse zmiňují několikrát, je tzv. „pražský přízvuk“. Setkáváme se s názorem, že … cesky zpevavy prizvuk je na Morave vseobecne neobliben. Táž charakteristika je snad obsažena i v mnohem nevybíravěji formulovaném tvrzení Pražák se pozná podle toho, že mluví jako blbec. Odkaz k řečové charakteristice obyvatel Prahy je obsažen i v dosti vulgárním pojmenování Pražanů helevolekoukej.

Mezi pojmenováními nacházíme označení lufťáci, které je nejspíše označením metonymickým, tedy pouze pro tu část Pražanů (nebo možná větších měst všeobecně), kteří odjíždějí o víkendu na chaty či chalupy.

[166]Opakovaně se vyskytují pepíci (pražského pepíka zmiňuje i Slovník spisovného jazyka českého). V jednom z příspěvků nacházíme podrobné vylíčení příhody, kdy byl v autobuse v Opavě přistižen černý pasažér: Opaváci nemají rádi podvodníky s českým přízvukem a ten občan si vyslechl hodně narážek na to, jak severní Morava dře na Prahu. A toho černého pasažéra titulovali Pepíku.

Dalším označením jsou Švédi. Toto označení však zřejmě nebude omezeno pouze na obyvatele hlavního města, údajně se jedná o slovenské pojmenování pro Čechy jako celek (mělo by jít o narážku na chladný temperament Čechů).

V jistém momentě začali účastníci diskuse rozlišovat mezi obyvateli hlavního města, kteří zde žijí delší dobu, a mezi těmi, kteří se do Prahy přistěhovali. První skupinu respondenti označili jako prastarý kulturní národ obývající pražskou kotlinu nebo nativní Pražáci, druhou pak naplaveniny (náplavy), případně naplaveniny kdovíodkud.

Dalšími označeními z internetové diskuse jsou fajn typci, frajírci, vyžírkové, velkoměstský burani.

Z vojenského prostředí je údajně znám výraz balkoňáci, kterým nepražští vojíni mohou označovat své pražské kolegy. Mělo by se jednat o pojmenování motivované bydlením na pražských sídlištích.

Respondenti se též zmínili, že ve slovníku brněnského hantecu se pro obyvatele hlavního města vyskytuje výraz cajzl.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 3, s. 164-166

Předchozí Ivana Svobodová: Obec, město, městská část

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1