E-maily v jazykové poradně. Co víme o tazatelích?

Anna Černá

[Articles]

(pdf)

-

[1]Jazyková poradna na e-mailu

Elektronická poradna je nejmladší a nejčerstvější složkou jazykové poradny ÚJČ AV ČR. Ke svým více než padesátiletým kolegům – dopisům a telefonátům[2] – se připojila teprve nedávno, v roce 1999. Má oproti nim své určité přednosti: je výrazně rychlejší než klasický dopis a není omezena časově jako telefon.

Problémem počítačové komunikace zatím zůstává kódování češtiny. Vzájemná nekompatibilnost různých způsobů kódování přináší obtíže a znesnadňuje nám práci. Mnohdy obdržíme text, který se čte se značnými obtížemi[3]: – Omlouvám se, ?e vas obti?uji, ale potoebuji to poi poipravi poekladu. — M me probl,my se psanˇm velk ch pˇsmen po p edlo?ce, nebo? u? neplatˇzn m pouŠka. je-li jm,no n zev, pˇ?e se velk, pˇsmeno po p edlo?ce. – chtila bych Vas po ádat o upoesniní pravopisu slova poejatého z anglického jazyka – leader. Občas se nevyluštitelnou stane naše odpověď: – Bohuzel v vasi odpovedi jsem toho moc neprecetl, z duvodu nefungujici diakritiky, prosim byla by jste, tak laskava a poslala mi ji znovu bez diakritiky. – Dekuji za odpoved, ale bohuzel pouzivame asi odlisne textove zarizeni v pocitaci, a tak se mi Vase zprava zobrazila v malo citelne podobe. Prosim, mohl byste mi ji poslat ještě jednou bez hacku a carek, pak bude mnohem lepe citelna. Původní zpráva V=E1=Been=ED pracovni=Edci jazykov=E9 poradny, dovoluji se na V=E1s obr=E1tit s dotazem, jak=FD tvar prvn= n=Edho p=E1du jednotn=E9ho =E8=EDsla obyvatel=C8e=E8ny – =C8e=E8en nebo =C8=e=E8enec? D=Eckuji za odpov=EC=EF.

Pokud chceme mít jistotu, že text dojde dešifrovatelný, používáme češtinu bez diakritiky. V případě, že dotaz zní např. je správně třídicí, nebo třídící linka?, je odpověď nutno rozepsat (r s hackem, prostredni i krátce). Přestože text bez háčků a čárek není pro elektronickou korespondenci ničím neobvyklým, nabývá v tomto případě určité absurdity. Odpověď z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český je psána upravenou „cestinou“.

V současnosti má stále více lidí přístup k internetu a stále více lidí (a hlavně mladých lidí) považuje získávání informací jeho prostřednictvím za základní způ[63]sob jejich dosažení. O tom svědčí i množství dotazů, které do poradny přicházejí. Občas by bylo vhodnější, kdyby studenti spoléhali spíše na vlastní hlavu než na počítač, ale naštěstí se takovéto požadavky vyskytují poměrně vzácně:

– potřeboval bych ukázku úvahy na toto téma (Násilí mezi námi, Rasizmus, Týrání zvířat) velice nutně bych to potřeboval co nejdříve nejpozději do Pondělí 10. 01. 2000 Velice Vám děkuji: Student 9té třídy.

– Prosím o stručný náčrt vývoje Staročeštiny v období mezi polovinou 13. st. až koncem 14. st. Nebo mi poraďte vhodnou literaturu k této problematice. Děkuji.

Úvahy na dané téma, ani jiné zřejmé domácí úkoly nevypracováváme. V takovýchto případech doporučíme příslušnou literaturu.

Podrobný popis fungování elektronické pošty a základní rysy elektronické korespondence najdeme v článku L. Uhlířové[4]. Jen stručně připomeňme, že elektronické dotazy přicházejí do jazykové poradny dvojí cestou: 1. přímo na internetovou adresu poradny (poradna@ujc.cas.cz) – ty jsou pak pro potřebu poradny ukládány jako exxx, 2. přes webovou stránku jazykové poradny ÚJČ (www.ujc.cas.cz). Pisatel vyplní formulář, který má povinné i nepovinné rubriky – ty ukládáme jako ixxx.

Přestože v obou případech jde o elektronickou poštu, která směřuje ke stejnému adresátovi (tedy do jazykové poradny ÚJČ), má každá z nich svá určitá specifika. Rozdělení na E a I budu proto pro snazší orientaci používat i v tomto článku.

Uvedená fakta vycházejí z dotazů za první tři měsíce roku 2000. Počet dotazů je značně nižší, než by tomu bylo v závěru roku. Např. v září poradna odpověděla na 98 I a 109 E.

 

	E	I
leden	34	78
únor	42	66
březen	78	78
celkem	154	222

Tab. 1. Počet dotazů za první čtvrtletí roku 2000

 

Elektronická komunikace je určitým mezistupněm mezi ústním dialogem a psanou komunikací. Klasický dopis a e-mailová zpráva představují dvě varianty psaného dialogu, přičemž je zřejmé, že se díky rychlosti přenosu e-mailový dialog silně přiblížil komunikaci ústní. Specifika elektronické komunikace popsala S. Čmejrková[5]. Přestože se e-mailová etiketa poněkud liší od etikety korespondenční, je [64]prokazatelné, že e-mailové dotazy, které přicházejí do jazykové poradny, respektují do značné míry zdvořilostní náležitosti, které se užívají v dopisech. Hlavně v E jsou často zachovány všechny základní rysy textového vzorce: oslovení, úvod k dotazu, vlastní dotaz, závěr, poděkování, podpis. Předtištěná okna webové stránky I dotazů s poznámkou max. 10 řádek sice vybízejí tazatele k větší úspornosti a strohosti (proto jsou značné odlišnosti mezi E a I), přesto i zde najdeme často uplatněno zdvořilostní schéma.

 

Oslovení

V užití oslovení se projevuje výrazný rozdíl mezi E a I. Oslovení je mnohem častější v E: má ho 70 procent dotazů. Naopak v I nás oslovila pouze pětina tazatelů.

 

	E				I
	Vážení	Dobrý den	jiné	bez oslovení	Vážení	Dobrý den	bez oslovení
leden	21	2	1	10	10	8	60
únor	15	10	2	15	7	8	52
březen	36	21	0	21	1	9	57
celkem	72	33	3	46	18	25	179
%	46,8	21,4	1,9	29,9	8,1	11,3	80,6

Tab. 2. Oslovení

 

Nejčastěji – téměř v polovině došlých dotazů – se setkáme s různými variantami slova vážení: Vážení, Vážení přátelé, Vážený pane/vážená paní (překvapivě nikoli nejprve žena a pak muž), z méně obvyklých Vážení přátelé, Vážené dámy a pánové, Vážení členové ÚJČ AV ČR, Vážení jazykoví odborníci, Vážená akademie, Vážená poradno, Vážení u Vás doma (dopis z Kanady).

Dobrý den popřeje v úvodu dotazu asi pětina tazatelů (v I je to jen přibližně desetina). Zřídka se najdou i zde varianty: Dobrý den příteli, Přeji příjemný den, popř. emotikon Brý den !–). Užití pozdravu, který je běžný pro osobní setkání, popř. při telefonátech, v psaném projevu jen potvrzuje skutečnost, že e-mail není pociťován jako tradiční dopis, ale nese znaky mluveného projevu. V dopisech přicházejících do poradny oslovení Dobrý den nebývá.

Oslovení mívá osobní charakter, přestože jde o kontakt s institucí, zmizel strohý stereotypní úřední model typu: věc: žádost o… (objevil se pouze jednou). Zato se objevují i netradiční oslovení: Milá poradno, zodpověz mi, prosím, následující dotazy.

 

Zdvořilostní úvod před vlastním dotazem

Rovněž v této části dopisu najdeme výrazné odlišnosti mezi oběma skupinami.

 

	[65]E		I
	ano	ne	ano	ne
leden	21	13	28	50
únor	26	16	21	46
březen	55	24	39	38
celkem	102	52	88	134
%	66,2	33,8	39,0	60,3

Tab. 3. Zdvořilosti

 

Dvě třetiny (konkrétně 66 %) E dotazů jsou uvedeny nejrůznějšími zdvořilostními úvody. Zastoupeny jsou jak relativně strohé a tradiční: prosím o odpověď na dotaz, prosím o radu, prosím o zodpovězení dotazu, prosím o laskavé vysvětlení, žádám Vás, chtěl bych vědět, byli byste tak laskaví, měl bych dotaz, prosím pěkně, zajímalo by mě, chtěl bych se zeptat, chtěla bych poprosit, obracím se na Vás s žádostí o…, můžete mi poradit, rád bych měl jasno, méně obvyklé: vznikl dotaz, jak to vidíte Vy?, dovolili jsme si využít, až po osobní: vneste prosím světlo do temnot nevědění.

Styl některých pisatelů je značně květnatý. Tón sdělení je poměrně důvěrný, jazyk nese rysy mluvenosti:

– Poedem tohoto e-mailu bych chtil napsat, e Va e stránky se mi líbí a jsou velmi potorbné, jeliko nikdo není dokonalý a tak ka dý obeas potoebuje poradit, tak jako momentální já. Má otázka zní:…

– Omluvte moji blbost, ja se jinak hrubých chyb nedopoustim, ale v tomto pripade nemam skutecne ani ja ani moje zena jasno. dekuji Vam XX.

– Prosím, abyste můj dotaz nepovažovali za žert. Opravdu si nejsem jist. je podstatné jméno „život“ životné nebo neživotné? Díky za odpověď.

– Vazeni pratele, s pokorou cloveka celiciho neznalosti materskeho jazyka, obracim se na vas opet s prosbou o radu.

— Vazeni clenove UJC AV CR, nevim, zda mohu nasledujici zadost formulovat touto cestou, nicmene bych se rada zeptala…

Pisatelé se přiznávají k nevědomosti, nebo chtějí ujištění, že mají pravdu, že si určitá pravidla pamatují ze školy, a potřebují potvrzení nějaké autority – jakou ÚJČ bezesporu stále je: rád bych s někým prodiskutoval… – jsem přesvědčena, že je to pravopisná chyba – mam takovou otazku, na niz nejspis znam odpoved, jen bych ji potrebovala nejak odborne formulovat… – Kamarad prisel ze skoleni s tim, ze jim tam nejaka profesorka cestiny rikala, ze se pise „kdo s koho“. Dle meho nazoru se pise… Mohli byste mi prosim pomoci.

Poměrně časté je i stručné (popř. podrobnější) vysvětlení okolností, které vedou pisatele k položení dotazu: brzy budu dělat přijímací zkoušky; v sázce je 50 Kč!

[66]– Vazeni u vas doma, ziji v Kanade 10 let, predtim jsem pracovala jako novinarka. Za tu dobu pobytu v cizine jsem pochopitelne ztratila kontakt s rozvijejici se cestinou. Ctu české casopisy, noviny, ale nektere zmeny jsou mi cizi, nebot s nimi uz jaksi nerostu. Ale to nevadi…Staci, kdyz budete tak laskavi a poslete mi velice strucnou odpoved, vim, mate mnohem dulezitejsi prace a navíc neodpovidate jenom mne. Diky a srdecne VK.

– Mám dítě v páté třídě a přišlo ze školy s tím, že když se člověk zhroutí fyzicky, píše se „shroutit“ a když se zhroutí psychicky, píše se „zhroutit“. Slovo „shroutit“ ale není v pravidlech. Díky Z.

– Dobry den, velice Vás zdravím z Chodska a obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení jednoho dotazu, se kterým si nevím rady já, sousedé, ani učitelka češtiny mých dětí. je to zjevně banální mluvnický problém a předem se omlouvám za svou neznalost mateřského (ale zároveň komplikovaného) jazyka, i když jsem z něj maturoval. (Dotaz se týkal skloňování výrazu aroma.)

– Vyčerpáni vzrušenou diskuzí jsme pouze shodni zvládli formulovat následující otázky, na jejichž zodpovězení jsme se však nedokázali shodnout… Uvědomuj i si, že se tento spor může jevit malicherným, avšak ujišťuji vás, že pro nás nabyl významu úměrnně vzrušenosti naší diskuze (a ta byla značná!). Uvítám proto k rozřešení našeho sporu vaši odbornou pomoc, neboť se domnívám, že vhodným arbitrem pro nás pravděpodobně budete vy, specialisté na jazyk český. Za vaši pomoc vám předem mnohokrát děkuji. (Jednalo se o slovo kalhoty.)

– Trochu jsme se s kolegy zamotali do řadových číslovek a už se z nich nemůžeme vymotat…

 

Vlastní dotazy

jsou nejrůznější povahy. Stejně jako v dalších poradenských oblastech (telefon, dopis) i zde s převahou vedou dotazy pravopisné. Mnohdy by stačilo, kdyby se pisatelé podívali do elementárních jazykových příruček, jako jsou Pravidla českého pravopisu, a odpověď na svůj dotaz by jednoduše nalezli. Ukazuje se, že nahlížet při práci s mateřským jazykem do jazykových příruček stále ještě není samozřejmostí. K tomu malou poznámku. Tento stav by se mohl patrně poněkud vylepšit, kdyby alespoň základní literatura (jako jsou Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny a Akademický slovník cizích slov) byla dostupná na internetu. Jak je možné soudit z poptávky a dotazů, zájemců by bylo značné množství.

– Jsou někde na internetu dostupná pravidla českého pravopisu, příp. výkladový (česko-český) slovník?

– Má otázka zní: Jsou někde na internetu přístupná pravidla českého pravopisu, nebo alespoň nějaká jejich část? Myslel jsem si, že na vašich stránkách bych na ni odkaz našel, ale bohužel ne. Tak nevím kde to najít, nepotřebuji je denně, ale ob[67]čas se člověk potřebuje ujistit zda píše dané slovo správně. Pokud tato stránka někde existuje tak mi prosím napište její adresu. Rád bych dal odkaz na tuto stránku i na své osobní internetové stránky…také jsem hledal slovník českých slov, ale ten sem také nenašel. Zrejme by byl velmi obsáhlý, ale zároveň i hodně potřebný.

Formulace dotazů jsou různorodé, objevují se dotazy strohé i rozvitější. Přesto bývá elektronická korespondence stručnější než korespondence klasická:

– chtěl bych se touto cestou zeptat na tom nejsprábnějším místě, co znamená (pokud vůbec v češtině existuje) a jakým způsobem je utvořeno slovo…

Strohé dotazy bez jakéhokoli úvodu najdeme spíše v I:

– Jak se píší číslovky slovy? Např. číslo 2 375 439? děkuji za odpověď;

– péřové/á/ boa – význam a původ slova a mluvnický rod; – jakého rodu je „saranče“;

– Text Bible četl

Biblický text četl (bez úvodu i podpisu).

Forma klasické žádosti je výjimkou:

– Věc: objednávka – žádost o výklad slova KONGRES

Dovolujeme si požádat o vyložení obsahu slova KONGRES. Jedná se nám o současné chápání tohoto pojmu a to kvůli chápání jeho použití ve Standartní klasifikaci produkce, kód 74. 84. 15, vydané Českým statistickým úřadem. Zvláště bychom se rádi dověděli, zda v této souvislosti ůze chápat kongres také ve smyslu konference a zda je nutno činit rozdíly v chápání kongresu kulturního či vědeckého oproti kongresu politickému.

Protože se dotazujeme v souvislosti s naší podnikatelskou činností, očekáváme, že si odpověď zpoplatníte. Předem děkujeme a jsme s pozdravem…XX

Ukazuje se, že občas sloužíme jako určitá záloha a jistota pro hráče scrabblu.

– …s přáteli hrajeme po Internetu oblíbenou hru SCRABBLE. V jednom kole došlo…domnívám se, že…

Hráči scrabblu se však poznají i jinak. Zajímají se o tvary slov, které se v praxi objevují jen velice vzácně. Stejné zkušenosti máme i v telefonátech.

– Lze vytvořit slovo UVYLÉ od slovesa VÝTI tak, aby odpovídalo pravidlům JČ?

– Chtěl bych se zeptat zda jde vytvořit slovo siřen v JČ.

– Dobrý den! Tentokrát Vás chci požádat o radu se slovem JAŘENÉ. Chtěl bych vědět, jestli existuje.

– 1. Lze použít slovo „šikmají“ (např. oči se zlověstně šikmaly)?

2. existují ve spisovném jazyce následující slova: srýt (míněno hlínu s povrchu), sžeň (stádo dohromady), sklít (okna)? Na vaší odpovědi záleží naše rodinné štěstí, děkujeme za odpověď. Podepsáni manželé.

Množství dotazů v jednotlivých dopisech je různé. Nejčastěji jde o jeden dotaz, stává se občas, že nám je doručen několikastránkový „dotazník“. Je zde patrná snaha, abychom suplovali korektory, popř. slovník.

 

[68]Závěr dopisu

Poděkování v závěru e-mailu je velice časté, najdeme ho v 80 % E a v 62 % I. Vědomí, že dotaz se má vejít do deseti řádek, nutí pisatele k tomu, že se často omezí na vlastní dotaz a vynechá veškeré zdvořilosti, které pro zodpovězení dotazu nejsou nutné. Po položení otázky zjistí, že mu vlastně zbylo dost místa, a proto je poděkování poměrně časté i u I.

 

	E		I
	děkuji	bez díků	děkuji	jiné	bez díků
leden	26	8	39	3	36
únor	35	7	43	3	20
březen	62	16	56	0	22
celkem	123	31	138	6	78
%	79,9	20,1	62,2	2,7	35,1

Tab. 4. Poděkování

 

Nejčastěji se objevuje: děkuji předem (za odpověď), děkuji za odpověď, děkuji, díky, děkuji Vám, srdečné díky, moc děkuji, děkuji za laskavost, děkuji za odbornou odpověď, za vysvětlení, děkuji za spolupráci, vřele děkuji, děkuji za čas, za laskavost, za laskavou odpověď. Časté je rovněž užití výrazů: s pozdravem, zůstávám s pozdravem, s hezkým pozdravem, pěkný den, hezký den, s úctou, přeji hezký den, mějte se pěkně, s přáním krásného dne.

Najdou se i vynalézavé originální závěry, které svědčí o tom, že pisatelé nepovažují poradnu za studenou anonymní instituci, se kterou vstupují pouze do chladného oficiálního dialogu, ale mají značnou potřebu své dopisy „zlidštit“:

– Děkuji za pomoc a těším se, že Vás třeba někdy poznám i osobně. Zdraví HP (stálá tazatelka).

– Můžete mně prosím sdělit, zda mám pravdu? (V sázce je 50 Kč!)

– Budu potěšen vaší odpovědí.

– Mnohokrat dekuji za pomoc pri reseni nasi nejistoty ve znalostech.

– Vaše služba se mi velmi líbí a myslím, že může pomoci hodně lidem. Díky za to.

– Na Vaší odpovědi záleží naše rodinné štěstí. Děkujeme za odpověď. R.

– Dekuji, jestli to vubec ctete a dekuji tisickrat, jestli mi bude vase reakce nejak prospesna. Snad jsem se nedopustil nejakeho vetsiho nasili na materskem jazyce, nashledanou M.

Stále častější je poděkování, které přijde po odeslání naší odpovědi. Nejde jen o počítačové potvrzení přijetí pošty, ale protože se snažíme na dotazy odpovědět v co nejkratším termínu (obvykle je to v den doručení, popř. do druhého dne), oceňují pisatelé i fakt, že mají odpověď téměř obratem: Dekuji za rychlou odpoved. – Potěšila mne vaše rychlá reakce na mou odpověď, děkuji paní Svobodová. – [69]Děkuji Vám za nevšední ochotu… – Ještě jednou děkuji za vaši ochotu a pružnost s vyřizováním odpovědi. S pozdravem a přáním hezkého dne MV.

Občas se však i stává, naštěstí velice zřídka, že jsme dopoledne telefonem upozorněni, že jsme ještě neodpověděli na dotaz, který nám byl poslán předchozí večer.

 

Podpis

U podpisu se projevuje nejvýraznější rozdíl mezi I a E. Proti téměř 92 % podepsaných E je pouze necelých 30 % podepsaných I. Tento značný rozdíl je nejspíše vysvětlitelný tím, že ve formuláři dotazu na poradenských stránkách je hned pod rámečkem Zde napište svůj dotaz řádek: Vaše e-mailová adresa. Většina pisatelů ji patrně chápe jako vlastní podpis.

Nabízí se srovnání s telefonáty. Ve sledovaném vzorku 200 telefonátů (viz d. cit. v pozn. 2, s. 239) uvedlo své jméno 70 % volajících.

 

	E		I
	ano	ne	ano	ne
leden	30	4	16	62
únor	38	4	18	49
březen	73	5	31	46
celkem	141	13	65	157
%	91,6	8,4	29,3	70,7

Tab. 5. Podpis

 

Převažuje podpis celým jménem, popř. jen příjmením. Několikrát byl dotaz podepsán pouze křestním jménem (Michal, Tomas, Olga, Marek, Pavlík 5. B), jednou domáckou podobou (Evča K.).

 

Odpověď jazykové poradny

Naše odpovědi zachovávají rovněž základní zdvořilostní schéma: vždy mají oslovení Vazeny pane X, Vazeny tazateli, vlastní odpověď, rozloučení s pozdravem a podpis (jméno) jazyková poradna. Vlastní odpovědi jsou převážně stručné a věcné. Protože dotazů přichází značné množství, není z časových důvodů možné podrobně vysvětlovat pozadí jazykových jevů a uvádět širší výklad (tak jak tomu bývá v dopisech či některých telefonátech). Často uvádíme odkaz na příslušnou literaturu nebo na internetovou stránku nejčastějších dotazů Na co se nás často ptáte, která nám značně při poradenské práci pomáhá a kterou podle potřeby aktualizujeme. Alespoň v minimální míře tak vycházíme vstříc těm uživatelům, kteří by uvítali na internetu jazykové příručky.

 

[70]Co ještě víme o tazatelích?

Formulář webové stránky jazykové poradny ÚJČ má několik dialogových oken s položkami nutnými i nepovinnými. K nutným položkám patří okno Zde napište svůj dotaz (max. 10 řádků) a Vaše e-mailová adresa. Po jejich vyplnění se dostane dopis do poradny.

K nepovinným položkám náleží dialogová okna jméno, adresa, věk, povolání (Souvisí Váš dotaz s vaším povoláním (zaměstnáním) anebo spíše s vaším osobním zájmem o jazyk). Záleží jen na pisateli, zda je vyplní. Odpověď na dotaz dostane i tehdy, když tuto část nevypisuje (pokud ovšem uvede správně svoji adresu). Přestože tyto nepovinné položky nebývají vždy vyplněné, máme už slušný vzorek podkladů, které nám umožňují vytvořit si z údajů v nich uvedených představu o uživatelích této poradenské služby.

 

Věk

Z E se věk tazatelů dozvíme jen výjimečně a spíše zprostředkovaně vyplyne z formulace dotazu, z podpisu (Pavlík 5. B, student 9. třídy, brzy budu dělat přijímací zkoušky, píšu Vám za svoji osmiletou dceru). Jen jednou je u podpisu uvedeno přímo 13 let.

U I dotazů máme k dispozici údaje mnohem přesnější, můžeme si z nich udělat určitou představu o věkovém složení tazatelů.

Nepovinnou položku věk vyplnilo ve sledovaném období 150 tazatelů, tj. 67,5 % pisatelů. Průměrnému tazateli je 33,75 roku (pro zajímavost uvádím, že průměrnému telefonickému „databázovému“ tazateli je 37 let[6]). Nejstaršímu tazateli v prvním čtvrtletí roku 2000 je 70 let, tazatelů s věkem nad 60 let je pouze 7. K nejmladším pisatelům patří studenti s věkem 14, 15 let.

 

Lokalizace

Na rozdíl od telefonátů, kde převažuje Praha, pokrývá e-mail mnohem širší území. Vzdálenost nehraje žádnou roli, omezuje nás méně než nekompatibilnost češtiny. Pokud je možné zjistit z adresy (což vždy možné není), je převážná část dotazů sice posílána z Prahy, ale zastoupení „nepražských“ tazatelů je podstatně větší než u telefonátů. Více než čtvrtina pisatelů (přesněji 27,9 %) je mimopražských. Kromě větších měst, jako je Plzeň, Brno, Havířov, Kroměříž, Kladno, přicházejí dotazy i z míst menších (Nové Město, Janov nad Nisou, Buštěhrad, Nové Hamry, Chrastavce, Modřice). Nechybějí ani dotazy ze zahraničí, obracejí se na nás lidé z Berlína, Vídně, Chicaga, Kanady.

[71]Ve srovnání s pevně určenou provozní dobou poradenského telefonu (pracovní dny mezi 10.–12. hodinou) umožňuje počítač položit dotaz v kteroukoli denní dobu, tehdy, když vznikne aktuální potřeba. Nemůžeme mít sice jistotu, že časový údaj zobrazený u dotazu je vždy přesný (všechny počítače nejsou seřízené podle jednotného signálu), ale přesto víme, že převážná část dotazů přichází v rozmezí pracovní doby (tedy do 18 hodin). Dá se předpokládat, že většina uživatelů využívá počítač na pracovišti. Pochopitelně jsou i lidé, jejichž pracovní doba probíhá mimo tradiční dobu. Aktivní bývají lidé mezi 22. hodinou a půlnocí, občas pracují i po půlnoci. Ve 02:00:26 byl odeslán text: píše se čechy nebo česko (takto, s malým č!). Noční tazatelé patří ke skupině soukromých dotazů, i když i zde najdeme výjimky: dotaz z obecního úřadu odesílaný v 00:55 hod.

 

Složení tazatelů – pohlaví

Některé údaje jsou získané přímo z vyplněných nepovinných rubrik, další se dají vyvodit z podpisu, popř. formulace dotazu (chtěla bych vědět, rád bych se zeptal). Jen zřídka se stává, že není možné určit, psal-li dotaz muž, či žena (Je správně slevněné nebo zlevněné, existuje v češtině slovo…, vznikl dotaz…). Pouze jednou se podepsali oba manželé.

 

	E		I
	žena	muž	žena	muž	?
leden	16	17	20	48	10
únor	26	16	20	40	6
březen	42	36	24	34	8
celkem	84	64	64	132	24
%	54,5	44,8	28,8	59,5	10,8

Tab. 6. Tazatelé – ženy a muži

 

Porovnání e-mailů s telefonáty přináší zajímavá zjištění. Tři čtvrtiny volajících do jazykové poradny jsou ženy (údaje zjara minulého roku). Elektronická pošta není v rukou žen zdaleka tak jednoznačně. U dotazů posílaných přímo je pisatelek jen něco málo přes polovinu, dotazy pomocí dialogového okna posílá (zatím) naprostá převaha mužů. Jistě to souvisí se vztahem mužů k technickým novotám. Zjišťovat, jaké možnosti nabízí internet, je pro ně podstatně lákavější než ověřovat si jazykové znalosti obyčejným telefonem.

 

Profesní složení

Tabulka odpovídá pořadí v nabídce profesí formuláře.

 

[72]	A	B	C	D	E	F	G	H	I
leden	38	6	12	5	6	6	0	3	3
únor	27	4	11	4	3	7	1	3	7
březen	40	10	10	1	5	3	0	2	6
celkem	105	19	33	10	14	16	1	8	16
%	47,3	8,6	14,8	4,5	6,3	7,2	0,45	3,6	7,2

Tab. 7. Tazatelé - profesní složení

 

A. soukromý, osobní zájem
B. novinář, redaktor, korektor, nakladatelství, reklamní agentura, inzerce
C. učitel, student, autor učebnice
D. podnikatel, obchodník, manažer
E. ústřední, městské, obecní a další úřady a instituce
F. vědecký pracovník, odborník, expert v nějakém oboru lidské činnosti
G. právník, advokát, soud, policie
H. spisovatel, básník, dramatik, překladatel, tlumočník
I. sekretářka, administrativní pracovník, asistent

Někdy zůstane rubrika nevyplněná, čtvrtina tazatelů uvedla přímo svou profesi. Poměrně často je zastoupen programátor, lékař, knihovnice, jednou důchodce a práce všeho druhu, jednou (jistě vlivem školního tlaku) zoufalý rodič.

Nejvíce tazatelů – téměř polovina – uvádí, že dotaz pokládá z osobního, soukromého zájmu o jazykové problémy. Rovněž v databázi jazykových dotazů[7] jsou soukromé osoby zastoupeny nejvíce. Opravdu osobní pohnutky se ale dají předpokládat pouze u části z nich (jde např. o dotazy na původ vlastního jména, názvu obce, ke které má pisatel nějaký citový vztah, volba jména pro dítě, hledání významu slova, které známe z dětství, popř. ověřování si slov vytvořených při scrabblu). Značnou část této skupiny tvoří jistě dotazy, které nějakým způsobem souvisejí s profesí, vzniknou z aktuální jazykové potřeby na pracovišti, ale pisatelé si chtějí zachovat určitou anonymitu.

Učitelé a studenti pokládají 15 % dotazů. V některých případech, zvláště neuvedou-li tazatelé věk, nerozlišíme, z které strany katedry dotaz přichází: – Prosím o radu jak se správně píše: Mallorca (Mallorka) ve všech pádech a proč. – Potreboval bych vedet, jak často se v cestine, nebo v anglictine vyskytuji jednotliva pismena a cislice (vyjadreno třeba v procentech (prosil bych co nejdelsi desetiny rozvoj). Chtel bych od vas vlastne takovou statistiku vyskytu znaku.

Necelou desetinu tazatelů tvoří profesionálové: novináři, redaktoři a korektoři, 7 % dotazů pokládají dvě skupiny – sekretářky, administrativní pracovníci a od[73]borníci, vědečtí pracovníci. Instituce a úřady se na nás obracejí v 6 % případů. Podnikatelé tvoří necelých 5 % pisatelů. Další profesní skupinu tvoří spisovatelé a překladatelé, je jich asi 3,5 %. Výrazně nejméně – necelým půl procentem – jsou zastoupeny dotazy od právníků a policie.

Titul u svého jména napsalo asi 8 procent pisatelů. Z tohoto zjištění ale nemůžeme vyvozovat, že jde o počet vysokoškolsky vzdělaných tazatelů. Ne každý má potřebu titul uvádět.

Nový způsob poradenské služby se velice rychle „zabydlel“. Velkou předností elektronické cesty je rychlost komunikace, tedy přesněji rychlost získání informace. Zájem veřejnosti o tuto komunikační cestu je značný, počet dotazů stále stoupá. Neznamená to ale, že by tazatelé upouštěli od tradičních způsobů dialogu s jazykovou poradnou. Množství telefonátů i dopisů se nikterak nesnížilo. Celkový počet telefonátů je sice nižší, ale jen proto, že telefonická poradna omezila provoz (pracovní dny od 10 do 12 hodin).

Mezi oběma sledovanými skupinami elektronické komunikace (přímá adresa poradny = E a formulář na webové stránce = I) najdeme některé poměrně značné rozdíly. Ty vyplývají z formální stránky. Jinak přistupujeme k E, kde nám prázdná stránka může do určité míry suplovat čistý list dopisu. Tato skupina více zachovává klasický textový vzorec se všemi zdvořilostními postupy obvyklými pro dopis (oslovení, úvod do problematiky spojený se zdvořilou žádostí o zodpovězení dotazu, v závěru pak poděkování a podpis). Charakter dialogových oken I dotazů s určitým omezením prostoru vybízí pisatele k větší stručnosti a strohosti, což se zřetelně projevuje nejen ve vlastní formulaci dotazu, ale hlavně v dodržování, respektive nedodržování tradičních zdvořilostních dopisových zvyklostí. Rozhodně to ale neznamená, že by uživatelé této cesty byli obecně méně zdvořilí. Formální stránka dotazů pouze více odpovídá požadavkům doby a upřednostňuje věcnost, rychlost a maximální efektivnost komunikace.

Rychlost přenosu informací elektronickou cestou navozuje pocit určitého blízkého kontaktu, patrně proto komunikace opouští strohost a formálnost, která se uplatňuje při styku s institucí (ale i při písemném styku obecně), a „polidšťuje se“. Celkově nese styl dotazů často znaky určité důvěrnosti, blízkosti typické pro osobní setkání (frekvence pozdravu dobrý den, stavba vět, slovník, vysvětlení důvodů, které vedou k položení dotazu, netradiční formy poděkování a rozloučení). Rovněž naše odpovědi využívají možnosti dané počítačem. Při zachování základních zdvořilostních postupů (oslovení, rozloučení, podpis) se styl zjednodušuje. V E navíc využíváme Reply čili navazujeme přímo na zobrazený dotaz, proto může být odpověď formulována jako pokračování v dialogu.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak se tento počítačový rozhovor dále vyvine.

---

[1] Příspěvek vyšel s podporou grantu GA ČR 405/98/0030.

[2] A. Černá, Telefonáty v jazykové poradně a jejich databáze (Pokus o sociolingvistický pohled), NŘ 82, 1999, s. 237–244.

[3] Veškeré ukázky použité v článku jsou citovány doslovně i se všemi prohřešky.

[4] L. Uhlířová, Internetový dialog jazykové poradny s veřejností (poradna@ujc.cas.cz), NŘ 84, 2000, s. 1–15.

[5] S. Čmejrková, Čeština v síti: Psanost či mluvenost? O stylu e-mailového dialogu, NŘ 80, 1997, s. 225–247.

[6] A. Černá, d. cit. v pozn. 2.

[7] L. Uhlířová, Archivace lingvistických dokumentů na počítači, NŘ 79, 1996, s. 171–186 a 225–237.

Naše řeč, volume 84 (2001), issue 2, pp. 62-73

Previous Marie Čechová, Ludmila Zimová: Multietnická komunikace, zvláště ve škole

Next Concetta Maglione: Nové uplatnění obecné češtiny v literatuře