Časopis Naše řeč
en cz

K životnímu jubileu Josefa Hrbáčka

Jiří Kraus

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V květnu letošního roku se dožívá 70 let významný jazykovědec a přední představitel české syntaktické školy doc. dr. Josef Hrbáček, CSc. (narodil se 10. 5. 1930 v Bratislavě). Mnohé generace našich češtinářů vzpomínají na jeho učitelské působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil od r. 1960 (a poslední léta tam působí jako externí učitel). Samé počátky jeho práce vysokoškolského učitele se však spojují s výukou českého jazyka na katedře slavistiky Vysoké školy ruského jazyka a literatury, kde byl asistentem profesora Antonína Dostála. Stojí tedy za ním 45 let práce na přípravě budoucích bohemistů. Tato skutečnost si zaslouží opravdové uznání.

Své pedagogické působení jubilant vždy spojoval s činností vědeckou a organizační. Je dlouholetým členem redakce Naší řeči (od r. 1978) a samozřejmě i jejím pravidelným aktivním přispěvatelem. Totéž platí i o jeho spolupráci s časopisem Český jazyk a literatura. Redakce a hlavně čtenáři obou časopisů vítají jeho příspěvky (zejména z oblasti větné a nadvětné syntaxe) pro jejich jasné a logicky promyšlené podání tématu.

Životní dílo Josefa Hrbáčka zhodnotili jeho kolegové z katedry bohemistiky Filozofické fakulty v našem časopise před deseti lety (NŘ 73, 1990, s. 161–163). Za posledních deset let však v jubilantově osobní bibliografii přibyly dva knižní údaje opravdu zásadní. První z nich představuje jistou syntézu jeho syntaktických názorů a nese název Nárys textové syntaxe spisovné češtiny (Trizonia, Praha 1994). Recenze přinesly náš časopis (NŘ 78, 1995, s. 248–251) i Slovo a slovesnost (56, 1995, s. 291–296). Oba recenzenti vyzdvihli zvláště skutečnost, že Hrbáčkův zájem o kategorii textu a komunikátu není nesen vlnou dobové módy, ale je výsledkem dlouhodobého a soustavného studia české syntaxe, do níž jubilant vnesl svůj osobitý vklad, zvláště pokud jde o vymezení a klasifikaci souvětí, o rozlišení hlediska příjemce a autora komunikačního aktu a konečně o přesnější vymezení vztahu mezi syntaxí závislostní a valenční. Shrnující a instruktivní zamyšlení nad kategorií textu z hlediska školní výuky přinesl i zatím poslední Hrbáčkův článek v 50. ročníku časopisu Český jazyk a literatura nazvaný Text a jeho rozbor ve škole (1999/2000, č. 5–6, s. 105–116).

Druhé Hrbáčkovo téma vyplývá ze šťastné myšlenky vedení katedry svěřit přednášky z úvodu do oboru (v daném případě bohemistiky a jazykovědy) těm nejlepším a nejzkušenějším odborníkům. Na nich totiž záleží, jaký studenti získají hned od počátku studia osobní vztah k předmětu i obecnější vhled do jeho struktury. Text svých přednášek jubilant shrnul do trojího vydání skript Úvod do studia českého jazyka (1984, 1986, 1994) a do knížky Úvod do studia jazyka (Univerzita Karlova 1999, 156 s.).

Bilance jubilantovy pozoruhodné vědecké a pedagogické práce by rozhodně neměla ponechat stranou jeho osobnost. S radostí se k němu hlásím jako jeho žák a vzpomínám na něho jako na učitele zásadového, který se vyznačuje důsledným a nezřídka i značně osobitým přístupem k řešení problémů. Vážím si toho, že se s ním alespoň čas od času mohu scházet při redakční práci v obou našich časopisech věnovaných češtině. Milému jubilantovi, člověku mimořádně skromnému a poctivému, přeji jménem redakce Naší řeči především zdraví a také více času na jeho výtvarné záliby.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 2, s. 103

Předchozí Zdeňka Tichá: Lexicographica ‘99

Následující Stanislava Kloferová: Zombi(e), ale mumie

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1