Lexicographica ‘99

Zdeňka Tichá

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 28. 10. až 29. 10. 1999 se na Slovensku, v krásném prostředí Domu slovenských spisovatelů v Budmericích, konala pod záštitou Jazykovědného ústavu Ľ. Štúra SAV, Slovenské jazykovědné společnosti při SAV a Ministerstva kultury SR konference LEXICOGRAPHICA ‘99, věnovaná současným konkrétním problémům lexikografie.

[101]V úvodním slovu ředitel JÚĽŠ Slavomír Ondrejovič přivítal všechny účastníky konference a připomněl, jak důležitá je úloha slovníků pro národní kulturu. Ke všem účastníkům konference se ve svém projevu obrátila rovněž zástupkyně Ministerstva kultury SR, která poukázala na důležitost podpory a rozvoje národního jazyka. Vyslovila naději, že i lidé 3. tisíciletí budou sahat po slovnících.

Po úvodních projevech byl zahájen dopolední program prvního dne konference. K. Buzzássyová ve svém vystoupení Z koncepčnej a realizačnej problematiky nového viaczväzkového slovníka slovenského jazyka seznámila posluchače s hlavními koncepčními zásadami zpracovávání nového výkladového slovníku slovenského jazyka, který je připravován autorským kolektivem pod jejím vedením, a to jak s jeho makrostrukturou, tak s jeho mikrostrukturou. V závěru svého vystoupení zdůraznila zejména kulturně-reprezentativní dimenzi slovníku. J. Furdík přednesl referát, jehož spoluautory byli M. Bystrianska a L. Liptáková, Stav prác na slovotvornom slovníku slovenčiny. Připomněl, že zachycení slovotvorby formou slovníku je ojedinělé i v jiných jazycích, a to zejména pro náročnost takového úkolu. Představil zamýšlenou koncepci slovníku, který je připravován kolektivem na univerzitě v Prešově, a poukázal zejména na obtíže, které s sebou přináší značné množství materiálu. Společný příspěvek autorů M. Majtána, R. Kuchára a J. Skladané, Historický slovník slovenského jazyka, představil slovník, jemuž předcházela dlouholetá příprava a který začal vycházet v roce 1991. Autoři se soustředili na některé aspekty mikrostruktury slovníku, mezi něž patří např. problematika bohemismů, lexikalizovaných spojení a frazeologismů a jejich slovníkového zpracování, zejména s přihlédnutím k současnému jazykovému úzu.

Referát I. Ripky Spracúvanie územne diferencovaných javov v celonárodnom nárečovovom slovníku byl věnován dílčím problémům nářečové lexikografie, zejména pak zpracování různých variant (hláskových a jiných) lexikografických jednotek. Nově vydaný valenční slovník představila ve svém příspěvku J. Nižníková (Valenčný slovník slovenských slovies), přičemž věnovala pozornost teoretickým základům, o které se slovníkové zpracování valence opírá. Společný referát autorů M. Sokolové, G. Moška, F. Šimona a V. Benka Morfematický slovník slovenčiny přednesl G. Moško. Ozřejmil v něm strukturu a zpracování nedávno vydaného morfematického slovníku slovenštiny a zároveň seznámil posluchače s plánem vytvořit retrográdní morfematický slovník.

Odpolední blok příspěvků prvního dne konference zahájil F. Čermák referátem Semiotika lexikonu, v němž shrnul své poznámky k semiotice jak lexikonu, tak konkrétního slovníku, a na jejich základě vyvodil, že jejich vztah se v semiotickém pohledu ukazuje jako deterministický. Slovník Nová slova v češtině jako slovník speciální byl název příspěvku O. Martincové, která na pozadí obecných problémů neologických slovníků přiblížila konkrétní lexikografické zásady slovníku Nová slova v češtině, a to především zásadu uplatňování synonym, nehnízdování a podání víceslovných (sdružených) pojmenování jako samostatných hesel. – O. Škvareninová připomněla možné pojetí paronym a představila koncepci, na jejímž základě vznikl slovník paronym, který je v současnosti připraven k distribuci. O univerbizaci a multiverbizaci ve slovníku Nová slova v češtině hovořila Z. Opavská. G. Szabómihályová v příspěvku Veľký slovensko-maďarský slovník nastínila koncepci moderního velkého překladového slovníku, který by byl sestaven především s ohledem na potřeby maďarské menšiny na Sloven[102]sku. – L. Králik velmi poutavě hovořil o stručném etymologickém slovníku popularizačního typu, který bude určen zejména nefilologicky školeným uživatelům. Z tohoto faktu vyplývá jak výběr hesel do slovníku, tak jejich zpracování. Slovotvorné problematice vlastních jmen se věnoval V. Blanár v příspěvku Zo slovotvornej problematiky vlastných mien. Konstatoval, že propriální lexikum patří do celkového obrazu slovní zásoby jako její integrální součást, a jako takové je třeba je uvádět ve slovnících. Na závěr prvního dne konference přednesl V. Benko příspěvek Počítačová podpora tvorby výkladového slovníka. Účastníci konference měli možnost seznámit se s počítačovými programy, jichž využívají lexikografové v Jazykovědném ústavu Ľ. Štúra.

Druhý den konference byl zahájen referátem J. Bosáka Profesionalizmy – produktívne v komunikácii, nerešpektované v lexikografii. Autor připomněl jednotlivá pojetí nejen profesionalizmů, ale i slangizmů v jazykovědě, a naznačil, jakým způsobem by se měly profesionalizmy vymezit a jak by měly být zpracovány ve výkladových slovnících. Své zkušenosti uživatele i zpracovatele slovníku shrnul v příspěvku Ortoepické poznámky k lexikografii S. Ondrejovič. Věnoval se tomu, jak je výslovnost uváděna v nejnovějších slovnících slovenštiny, přičemž zvláštní pozornost věnoval sporným jevům, a vyzdvihl nezbytnost ověřování výslovnosti v živém úzu. J. Kačala ve svém referátu Sémantika deverbatív vo významovom spektre základu vyšel z předpokladu, že sémantický systém jazyka zasahuje do slovotvorby, a na tomto základě vymezil – a na příkladech doložil – základní sémantické vztahy mezi motivujícími a motivovanými slovy, od jejich úplné sémantické korespondence až k sémantické korespondenci nulové. Z. Tichá vystoupila s příspěvkem Funkce příkladu v slovníku neologizmů, v němž se pokusila na základě vlastní zkušenosti shrnout základní funkce příkladové části ve slovníku.

Všechny posluchače zaujala svým vystoupením nazvaným Súvzťažnosť gramatického aparátu a lexikálno-sémantických skupín v SSSJ Ľ. Balážová. Se svou kolegyní M. Zamborovou se v příspěvku zaměřila na morfologický aparát substantiv v připravovaném slovníku spisovného slovenského jazyka a podala přehlednou typizaci jednotlivých skupin slov (osobní jména, abstraktní atd.) a zpracování jejich tvaroslovných údajů. Z konkrétních zkušeností lexikografky vyšla rovněž M. Šimková v příspěvku nazvaném Lexikografia tzv. malých slovných druhov. V úvodu objasnila pojem „malé slovní druhy“ – tj. předložky, spojky, částice a citoslovce, a podrobně probrala problematiku jejich zpracování ve slovníku.

Odpolední blok druhého dne konference byl zahájen příspěvkem M. Považaje Využitie počítača pri príprave nového vydania KSSJ a PSP, v němž autor upozornil zejména na další možnosti využití výpočetní techniky při vnitřním propracování slovníku. Společný referát autorů E. Kostolanského, J. Hašanové a V. Benka přednesl V. Benko. Soustředil se na zpracování morfologických dat pomocí počítačů. S osobitou tematikou vystoupil M. Dudok, který se zabýval tzv. mlčením v slovníkářském diskurzu.

Program konference, a zejména věcná a zasvěcená diskuse, která příspěvky provázela, ukázaly, že problémy, s jakými se lexikografové při své práci potýkají, jsou mnohoaspektové a pro tvorbu konkrétního slovníku podstatné. Konference nejen představila dnešní bohatou produkci slovníků včetně jejich různých typů, ale také ukázala, jak je prospěšná výměna názorů a zkušeností v širším měřítku. Dodejme ještě, že s aktuálními lexikografickými otázkami se budeme moci seznámit ve sborníku příspěvků, který z této konference vzejde.

Naše řeč, ročník 83 (2000), číslo 2, s. 100-102

Předchozí Alena M. Černá: Staročeský slovník, sešit 23

Následující Jiří Kraus: K životnímu jubileu Josefa Hrbáčka