Časopis Naše řeč
en cz

Deklinace tvrdých adjektiv v nářečích

Hana Konečná

[Články]

(pdf)

-

Zpracování tvaroslovné problematiky pro připravovaný IV. svazek Českého jazykového atlasu přináší mnohé zajímavé poznatky. Otvírá se též pohled na územní působení různých vyrovnávacích tendencí. Jedné z nich, a to projevující se v gen., dat. a lok. sg. f., se věnuje i tento příspěvek.

V gen., dat., lok. sg. f. se vedle podoby (dobr)é, shodné se spisovným jazykem, objevují v nářečích další formy, které jsou jednak pokračováním starších tvarů (stč. gen. dobré, dat. dobr’iej, jež však většinou prošly pozdějšími hláskovými změnami), jednak jsou výsledkem unifikačních tendencí. Unifikace pádových koncovek byla umožněna tím, že adjektivum vystupuje téměř vždy jako atribut ve spojení se substantivem a z tvaru substantiva je pád většinou jednoznačně patrný: koncovky adjektiv jen naznačují gramatickou shodou závislost na řídícím členu. Podobnou syntaktickou funkci mají též rodová zájmena, což vedlo ke vzájemnému ovlivňování adjektivního a zájmenného skloňování.

Problematikou gen., dat. a lok. sg. v nářečích se zabýval F. Cuřín[1] a (v Nástinu české dialektologie) J. Bělič[2].

Pro větší přehlednost a úplnost představuji geografické rozšíření všech koncovek gen., dat. a lok. sg. f. (i když se jedná o shodný repertoár koncovek) na třech mapách. Na první mapě jsou zakresleny oblasti, v nichž došlo, či nedošlo k vyrovnání tvarů gen., dat. a lok., druhá mapa je věnována gen. sg. f., mapa třetí pak dat. a lok. sg. f.

Mapy jsem získala zpracováním příslušných položek z Dotazníku pro výzkum českých nářečí (1965). V komentářích k jednotlivým mapkám se zabývám vysvětlením původu koncovek a jejich zeměpisným rozšířením. Všechny tvary s [-í] v zakončení uvádím v jejich zaznamenané realizaci (v rozporu s pravopisným územ tedy píšu např. dobrí/dobri vedle dobrý/dobry). Tvary, které jsou pokračováním původních stč. podob nebo vznikly vlivem unifikace, zapisuji na mapách velkou abecedou a jejich areály ohraničuje plná čára. Podoby, jež jsou výsledkem pravidelných hláskových změn, jsou zapsány malou abecedou a areály jejich výskytu vymezuje přerušovaná izoglosa.

 

[204]Mapka č. 1 – vyrovnání tvarů gen., dat. a lok. sg. f.

K vyrovnání tvarů gen., dat. a lok. sg. f. došlo během historické doby. Ve spisovném jazyce se prosadilo původní zakončení genitivu -é, v nářečích je situace složitější.

Tvarovému splynutí se vyhnula jen oblast jzč. nář. (bez Chodska); zde je zachován rozdíl mezi tvary gen. a dat.-lok. sg. f.

K vyrovnání ve prospěch tvaru gen. sg. f. (tedy ve shodě se spisovným jazykem) došlo zejména v dialektech stř. a sv. Čech (bez východního cípu) a jz. Moravy, odděleně na Chodsku a ve Slezsku (na záp. Opavsku, Hlučínsku a v ostravickém úseku). Vyrovnání ve prospěch dat. sg. f. proběhlo ve vých. okraji svč. nář., ve většině střm. nář. (východně od linie Nové Město na Moravě, Brno, Mikulov), v celé nářeční skupině vm., dále na stř. Opavsku a v již. části přechodových nář. čes.-pol.

K prolínání obou tvarů dochází zejména na části vých. cípu svč. nář.

 

Mapka č. 2 – gen. sg. f.

V gen. je nejrozšířenější původní tvar (dobr)é změněný úžením v podobu (dobr)í. Ten se vyskytuje v celých Čechách (ve vých. části svč. nář. převážně dubletně vedle původní dat. formy (dobr)ej), v návaznosti pak na jz. Moravě po linii Nové Město na Moravě – Brno – Mikulov (zde v pravidelně krácené podobě (dobr)i).

Původní tvar (dobr)é s nezúženou koncovkou (avšak pravidelně krácenou) byl zachován na značné části slez. nář., totiž na záp. Opavsku, Hlučínsku, Příborsku a v ostravickém úseku.

Na ostatní území pronikla dat. koncovka -ej, která podléhá pravidelným hláskovým změnám. Zakončení dat. sg. f. -ej, -éj (stč. -’iej) vzniklo vyrovnáním podle tvarů dobré, dobrého, dobrému… ve shodě se zájmennou deklinací (např. dat. sg. mej, méj). Vm. -éj též patrně souvisí s tendencí ke dloužení é před j v části vm. nář., např. zloďéj, prodéj. Forma (dobr)ej tvoří areál ve vých. úseku svč. nář., mezi Novým Městem na Moravě a Svitavami, odděleně na již. Opavsku a východně od Lipníka nad Bečvou, dále pak v oblasti přechodových nář. čes.-pol. a v jz. části vm. nář. (na Kyjovsku). Na většině teritoria vm. nář. bylo zapsáno zakončení -éj. Forma (dobr)ej byla zachycena ojediněle i jinde, soustředěněji na Jihlavsku a Slavonicku. Pro střm. nář. bez jejich jz. části je charakteristická varianta (dobr)é. Toto zakončení vzniklo monoftongizací pův. koncovky dativu (ej>é). Nejedná se tedy o původní tvar gen., protože koncovka gen. by se v souhlase s pravidelným hláskovým vývojem zúžila v -í.

Ve dvou malých enklávách (na vých. Prostějovsku a na sv. Kyjovsku, není uvedeno na mapce), byl zachycen tvar (dobr)í, zde však zakončení vzniklo monoftongizací velmi zavřeného diftongu -ej.

[205]

[206]

[207]

[208]Mapka č. 3 – dat.-lok. sg. f.

Na Moravě se zeměpisné rozšíření tvarů dat.-lok. sg. f. téměř shoduje s mapkou gen. sg. f. Zeměpisné rozšíření zakončení dat.-lok. se odlišuje pouze situací v Čechách.

Mapka ukazuje oblasti s uchovaným pův. tvarem dat. (dobr)ej. Ten se vyskytuje v oblasti jzč. nář. bez Chodska a ve vých. části svč. nář. (zde byl často zapsán vedle novějších tvarů (dobr)í a (dobr)i), jako dubleta se též objevuje v Poohří.

Pro střč. a svč. nář. je charakteristická forma (dobr)í, která vznikla úžením zakončení tvaru genitivu (dobr)é.

Podrobnější verze těchto mapek a komentářů budou uvedeny v připravovaném IV. dílu Českého jazykového atlasu, který je věnován morfologii. Čtenář se zde navíc seznámí se situací v sousedních západoslovanských jazycích a v českých jazykových ostrůvcích střední Evropy. Zajímavé bude též sledovat osudy jednotlivých tvarů v mluvnicích od Dobrovského až po dnešek.[3]


[1] F. Cuřín, Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech, Praha 1967.

[2] J. Bělič, Nástin české dialektologie, Praha 1972.

[3] Tento příspěvek vyšel s podporou grantu GA ČR 404/96/0013.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 4, s. 203-208

Předchozí Josef Hubáček: O metaforičnosti Komenského spisu Pres boží

Následující Radoslava Brabcová: Nová slova v češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1