Časopis Naše řeč
en cz

Zohlednit a vtělit

Ludmila Uhlířová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Lze souhlasit s názorem tazatelky jazykové poradny, že ten, kdo v oficiálních, úředních dopisech užívá sloves zohlednit a vtělit místo vzít ohled a včlenit, „neumí užívat správně češtinu“?

Sloveso zohlednit a jeho nedokonavý protějšek zohledňovat jsou slovesa poměrně nová. V Slovníku spisovného jazyka českého (4. díl, 1. vyd. 1971, dále SSJČ) jsou zařazena teprve v dodatcích, a to s poznámkou, že jde o výrazy úředního slangu, a s doporučením dát ve spisovném vyjadřování přednost slovnímu spojení vzít/brát ohled na něco. Od doby, kdy slovník vyšel, se však slovesa zohlednit, resp. zohledňovat natolik rozšířila v celé sféře věcného (nejen administrativního) vyjadřování, že dnes už je za slangové nepovažujeme. Hodnotíme je jako slovesa patřící do spisovné slovní zásoby, i když jednosvazkový Slovník spisovné češtiny je ani ve vydání z r. 1994 neuvádí.

Uveďme několik typických dokladů (všechny doklady v tomto příspěvku jsou převzaty z Českého národního korpusu): Text zákona umožňuje zohlednit kvalitu bytu podle velikosti, vybavení, …; zefektivnit silniční dopravu a zohlednit v ní vliv na životní prostředí; Ministerstvo financí ČR v nové vyhlášce zohlednilo městskou hromadnou dopravu tak, aby…; ztráty z prodeje akcií nelze zohlednit v daňovém přiznání; ministerstvo bude chtít zohlednit horší výchozí podmínky…; jestliže zohledníme celý burzovní trh, pak… v této poslední verzi byly zohledněny i naše připomínky. K rozšíření slovesa zohlednit zřejmě přispěly zejména tři okolnosti. Zaprvé je toto sloveso výraz jednoslovný, tedy úspornější než spojení slovesa + podstatného jména + předložky. Zadruhé je to sloveso, které se pojí s předmětem ve 4. pádě, takže se od něj bez obtíží tvoří i tvary trpného rodu. Právě v trpném rodě se slovesa zohlednit často užívá, protože původcem děje (tj. tím kdo zohledňuje někoho n. něco) bývá instituce, úřad, kolektiv osob (například kolektiv autorů vyhlášky, předpisu, …), a ten tak může zůstat ve větě nevyjádřen. Např. pojištění všech dětí je zohledněno v pojistce pro celou rodinu…; podobné případy budou zohledněny; při dlouhodobém časovém horizontu může být klientovi zohledněna změna úrokových sazeb… A konečně zatřetí snadno od něj utvoříme podstatné jméno slovesné zohlednění, jehož výhody jsou evidentní zejména ve větách se složitější mluvnickou stavbou, srov. při zohlednění těchto vlivů lze odhadnout skutečný pokles HDP na…; průmyslová produkce vzrostla za první dva měsíce po zohlednění srovnatelného počtu pracovních dnů reálně téměř o…; platba za výkon se zohledněním kvalifikace lékaře; daň se po zohlednění inflace dále zvyšuje; zohlednění všech možných variant průtoků Litavky, od minimálního až po tzv. stoletou vodu. Slovosled vět, v nichž bychom užili značně neobvyklých slovních spojení vzetí v ohled, vzetí ohledu na něco, by byl rovněž v mnoha případech komplikovanější.

Podobný vývoj má i slovenské sloveso zohľadniť. Také ve slovenštině se svého času prosadila potřeba jednoslovného vyjadřovacího prostředku pro daný význam, a to rovněž nejprve ve sféře administrativní, postupem doby pak v celé sdělovací sféře zaměřené na věcnou komunikaci, tj. na komunikaci hospodářskou, politickou, právní, publicistickou apod. Vývoj ve slovenštině dokonce předběhl [159]vývoj v češtině a slov. zohľadniť mělo vliv na vznik čes. zohlednit. Na sféru věcné komunikace zůstává dnešní čes. zohlednit i slov. zohľadniť také omezeno. Neužívá se v jazykových projevech s funkcí estetickou, např. v beletrii, ale máme z poslední doby doklady, že proniká i do prostředí familiárního.

Sloveso vtělit (ani nedokonavé vtělovat) není – na rozdíl od předešlého – nové. SSJČ uvádí tři jeho významy a ilustruje je doklady z autorů nejen 20., ale též 19. stol.:
1. ‚dát něčemu tělesnou, hmotnou, zjevnou podobu, ztělesnit‘, např. vtělit něčí podobu do kamene, přeneseně vtělit dobrou vůli ve skutek, vtělit požadavky v čin, vtělit něco do slov apod.;
2. ‚zapojit, včlenit, začlenit‘, např. základní myšlenka vtělená do ústavy, vtělit do skladby motiv národní písně aj.;
3. ‚zapsat právo do pozemkové knihy, zaknihovat‘, např. dát vtělit peníze do knih, žádost za vtělení kupních listin.

První dva významy jsou dle SSJČ knižní; třetí, právnický význam je klasifikován dokonce jako zastaralý. Druhému (a třetímu) významu je významově nejbližší sloveso včlenit; také toto sloveso považuje uvedený slovník za knižní. Vtělit je sice doslovným překladem lat. inkorporare, ale vedle vtělit máme i přejaté inkorporovat; také to je knižní (a odborné).

Podívejme se, jak se vyvíjelo užívání uvedených sloves v posledním čtvrtstoletí. Pro vývoj byla důležitá skutečnost, že všechna tři slovesa měla knižní ráz. V jazyce chybělo sloveso „neknižní“, vhodné k vyjadřování daného významu ve sféře běžné denní komunikace. Tato „mezera“ v slovní zásobě vystoupila do popředí zvláště nápadně v posledním desetiletí v důsledku toho, že mnohé úseky reality, které dříve byly v kompetenci víceméně úzkého okruhu lidí, se dnes bezprostředně dotýkají široké veřejnosti a informace o nich, názory na ně, hodnocení, komentáře, polemiky atd. jsou v masmédiích denně široké veřejnosti sdělovány a veřejností sledovány. To vedlo k tomu, že se sloves vtělit i včlenit užívalo a užívá stále častěji, že se šíří zejména v masových sdělovacích prostředcích. Spolu s tím povědomí o jejich knižnosti sláblo a v posledním vydání jednosvazkového Slovníku spisovné češtiny z r. 1994 jsou už uvedena bez jakéhokoli stylového příznaku. Knižní (a odborné) zůstalo pouze inkorporovat; to je takto také uvedeno v Akademickém slovníku cizích slov (1995).

Uveďme několik dokladů typického užití vtělit ve sdělovacích prostředcích:

(a) politické zájmy skupin; parlament schválil rozpočet, do něhož vtělil deficit; vtělit koncepci do jednoduchého, krátkého, konkrétního, obecně srozumitelného textu; do jazykově sevřeného, věcného, ale velmi srozumitelného textu vtělili poctivá botanická a biologická šetření v terénu, zamlčujíce průvodní badatelské útrapy; Klausův nápad vtělit zásadní postoj do podoby neprosaditelného ústavního zákona…; jedná se o vážný problém, který by vláda chtěla po podrobnější diskusi ještě letos vtělit do nového zákona o bankovnictví;

(b) požadavek, aby Listina byla vtělena do české ústavy v plném znění; na poslední chvíli byl do návrhu zákona o zániku federace vtělen článek, řešící…; dohoda, do níž by měla být vtělena některá ustanovení; vtělit do zákonné předlohy ustanovení, podle něhož…

Příklady uvedené v bodě (a) mají význam, který jsme citovali výše jako první z významů uvedených v SSJČ, příklady v bodě (b) jsou doklady užití ve významu druhém. Právě v druhém významu si sloveso vtělit často konkuruje se slovesem včlenit. Uveďme opět několik příkladů: v souladu s harmonizací známkového práva byla do našeho zákona včleněna ustanovení o ochraně práv třetích osob; včlenit do připravované dohody termín ustavení vyšších celků; předsedové stran včlenili do [160]preambule smlouvy pasáž, v níž…; včlenit připomínky do konečné verze ministerského návrhu; myšlenka Senátu se však prosadila a Senát byl včleněn do ústavy; tento závazek byl včleněn do tzv. Balfourova prohlášení.

Sloveso včlenit má také další významové odstíny, které lze parafrázovat jako „učinit členem, účastníkem“, popř. „začlenit“ a v nichž není synonymní se slovesem vtělit, a tudíž jím nemůže být nahrazeno. Například: objekt musel být citlivě včleněn do prostředí, aby okolní zástavbu nerušil; včlenit Polsko do evropských struktur; kolektiv biochemiků Kalifornské univerzity včlenil tento gen do DNA běžné bakterie tak, že…; snaha všech středoevropských států o včlenění do NATO; postup včlenění národního podniku Plzeňský Prazdroj do společnosti…; včlenění postižených dětí do škol pro všechny.

Ze všech dosud uvedených příkladů je zřejmé, že (1) jen v jisté části svých významů jsou slovesa vtělit a včlenit synonymní a (2) obě slovesa dnes můžeme považovat za výrazové prostředky plně spisovné.

Vraťme se nyní k slovesu vtělit. Zdá se, že u tohoto slovesa začala v jazykovém povědomí uživatelů – alespoň při některých užitích – znovu vystupovat do popředí jeho metaforičnost, konkrétní obraznost. Ta byla zatím charakteristická pro přenesená užití typu celou svou bytostí, vášnivě a zemitě, se dobírá slov, kterými se chce v předtuše smrti vtělit do nesmrtelného díla. Nově se však objevuje také v kontextech, v nichž se nějak komentuje, hodnotí čistě věcné, až právnické „vtělování“, např. kladli překážku tomu, aby dohody byly parlamentem úhledně vtěleny do našeho právního řádu; zbývá položit otázku, zda naši demokraticky zvolení poslanci vtělili institut referenda do naší ústavy pro legraci. Slovní spojení úhledně vtělit, vtělit pro legraci lze chápat jako výrazové prostředky oživující jazykový projev. Vnímání hranice mezi čistě věcným a metaforickým užitím slovesa vtělit nemusí být ze strany jazykových uživatelů ostré, a není proto vyloučeno, že zcela věcné užití slovesa vtělit bude někdy mylně pochopeno jako obrazné, expresivní, a tedy vlastně jako metafora, která v určitém kontextu není namístě.

Dodejme, že příležitostně se můžeme v publicistickém textu setkat také s velmi obrazně užitým slovesem vyvtělit ve významu „vyčlenit“: Od Země se může člověk odpoutat jen strojem, a tu vyvstává potíž, daná tím, že rozumovost se dokáže vyvtělit z živého těla a vtělit do stroje jen pomyslně. SSJČ sloveso neuvádí, v Českém národním korpusu jsme našli pouze tento jediný doklad.

Proměnlivost stylové příznakovosti slova je v jazyce běžná věc, je to projev toho, že jazyk žije. Po čase se příslušnost slova k určité stylové vrstvě (či vrstvám) slovní zásoby ustálí.[1]


[1] Příspěvek vznikl s podporou grantu GA ČR 405/98/0030.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 3, s. 158-160

Předchozí Jana Matúšová: K životnímu výročí Ivana Lutterera

Následující Josef Šimandl: Insitní, in situ

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1