Časopis Naše řeč
en cz

Slovo centrum v současné slovní zásobě

Vladimír Mejstřík

[Drobnosti]

(pdf)

-

Výraz centrum patří v češtině k základnímu lexiku. Přejat kdysi z latiny tvoří onu součást mezinárodní slovní zásoby, která je známa i v jiných jazycích (např. v němčině das Zentrum, v angličtině a francouzštině centre, v americké angličtině center, ve španělštině centro, v ruštině центр atp.). V novodobé češtině byl zachycen už v Jungmannově Česko-německém slovníku (1. díl, 1835) ve svém základním významu, totiž jako – doslovně citováno – ‘prostřední teklík okršlku i všeliké věci, střed, prostřed, prostředek’, tedy ‘prostřední bod, střed okrsku (oblasti, území), prostředek různých předmětů’. Citovaná spojení dokládající tento význam (u přezmenu závaží k centrum přidělané, centrum kola, centrum nebe a země) jsou u Jungmanna převzata z díla Komenského, lexikální archiv Ústavu pro jazyk český však může uvést pro období národního obrození celou řadu dokladů o užívání tohoto slova (např. z F. L. Čelakovského, J. Kollára, V. M. Krameria a jeho novin, F. J. Rubeše, V. Zahradníka aj.). Výkladové slovníky češtiny nové doby[1] pak nejen naznačují široké uplatnění tohoto výrazu, ale zachycují i jeho významovou diferenciaci. Slovo centrum neznamená jen ‘střední část, střed něčeho’ ve smyslu konkrétním (centrum města, bydlet v centru), ale i abstraktním (politické strany centra, stát se centrem pozornosti, zájmu, být v centru dění). S ním souvisí i význam ‘podstata, jádro něčeho, těžiště něčeho’ (centrum problému). Slovo centrum je časté i ve významu ‘místo, kde se výrazně soustřeďuje nějaká stránka lidské činnosti, činnost vůbec, středisko něčeho’, ať už jde o lidský organismus ve fyziologickém smyslu (centrum řeči, zrakové centrum, motorická, nervová centra), anebo o instituci (např. v názvech určitých organizačních útvarů: centrum klinické onkologie, centrum sociálních služeb). Další význam výrazu centrum je ‘hlavní, velké nebo jinak důležité město určité oblasti, určitého státu’ (např. známá průmyslová centra Anglie).

Proč tyto známé jazykové skutečnosti znovu připomínáme? Protože v textech novin, reklam, ale i v běžném vyjadřování posledního období, jak potvrzuje zkoumání neologismů, jehož výsledky našly odraz v neologickém slovníku Nová slova v češtině[2], užívání slova centrum výrazně přibylo. Nejen v tom smyslu, že se slovo stalo ještě frekventovanějším, ale především proto, že – zřejmě i pod vlivem (americké) angličtiny[3], popř. němčiny – se jeho významové rozložení rozšířilo o další významové odstíny. Přibylo nákupních, obchodních, administrativních, sportovních, kulturně-zábavních, filmových, léčebných, rehabilitačních, protidrogových aj. center. Banky si zřizují centra pro informace věřitelům, univerzita má Centrum pro studium vysokého školství, připravuje se projekt národního audiovizuálního centra, určitá sekta založila [104]dianetické centrum. Někde se tímto pojmenováním rozumí instituce soustřeďující v sobě řadu blízkých oborů, které mají sloužit jednomu účelu, zpravidla poskytování určitých služeb, např. manažerské centrum, seniorské centrum, centrum první pomoci, centrum krizové intervence. Jindy ovšem může jít o pouhé obchodní označení pojmenované v duchu módního trendu (aby to „lépe znělo“: např. potápěčské centrum jako název obchodu s potřebami pro vodní sporty, včetně potápění; centrum hokejových fanoušků – obchod s potřebami pro zimní sporty; dalmatin centrum – obchod s krmivem a dalšími potřebami pro psy, ale i s propagačním materiálem o dalmatinech).

Výraz centrum se dnes ve svém významu ‘středisko (služeb)’ objevuje jako druhý, koncový člen určovacích (modifikačních) složených slov. Jednak jde o pojmenování odborných zařízení, zejména lékařských a zdravotnických (např. kardiocentrum, logocentrum, urocentrum, gerontocentrum, transplantcentrum; naturcentrum – léčebné středisko, kde se užívá přírodních prostředků, ale i místo k pěstování naturismu, nudismu), jednak zařízení obchodních, např. velkých prodejen (autocentrum, velocentrum, elektrocentrum) nebo zařízení poskytujících i jiné služby (audiocentrum, copycentrum, byznyscentrum; infocentrum, datacentrum; sportcentrum, fitcentrum vedle fit-centrum, fitness-centrum vedle fitness centrum; eroscentrum).

Slovo centrum, jak jsme se pokusili ukázat, našlo v češtině posledních let nové, širší uplatnění. Souvisí to nepochybně s pohybem v našem společenském životě, s novými pojmenovacími potřebami, ovlivňovanými často i cizími vzory (zejména některými západními jazyky). Úzus ověřený časem ovšem ukáže, kolik z těchto prostředků, které jsou nyní tak v oblibě, bude jako skutečně potřebných.


[1] Zejména Slovník spisovného jazyka českého I–IV (1960–71), Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978, 1994) a Akademický slovník cizích slov (1995).

[2] O. Martincová a kol., Nová slova v češtině. Slovník neologizmů, Academia 1998.

[3] I u nás se dnes setkáváme s názvy institucí jako European Business Center, Green Centre (označení pro středisko alternativní medicíny) ap.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 2, s. 103-104

Předchozí Karel Kučera: Za docentkou Janou Jančákovou

Následující Libuše Olivová-Nezbedová: Apelativa lipí a lipina v pomístních jménech v Čechách

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1