Setkání mladých slavistů v Berlíně

Lucie Hašová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 8.–10. října 1998 se na Humboldtově Univerzitě v Berlíně konalo již druhé setkání mladých slavistů, sdružených ve skupině Polyslav. (První se konalo v roce 1997 na Univerzitě v Kostnici, viz zpráva B. Vykypěla v NŘ, 82, 1998, s. 155–6.) Setkání se účastnilo téměř padesát mladých (tedy těch „už po magisterské zkoušce, ale ještě ne habilitovaných“) jazykovědců z Německa, Polska, Švýcarska, Ruska, Bulharska a České republiky. Pořadatelkám Renate Blankenhornové, Stefanii Geldbachové, Joanně Błaszczakové, Claudii Radünzellové a Ursule Kellerové se podařilo celou akci výborně zorganizovat.

Jednání probíhala paralelně ve dvou sekcích. Referáty byly přednášeny většinou německy nebo polsky, dotýkaly se nejrůznějších slavistických i obecnělingvistických témat.

Některé referáty se podrobně věnovaly určitému gramatickému nebo syntaktickému jevu v jednom slovanském jazyce. Jejich tématem bylo např.: užívání morfému -kolwiek v polštině (J. Błaszczaková), užívání krátkých a dlouhých tvarů adjektiv v přísudku v ruštině (J. Fruchtmann), vzájemná zastupitelnost anaforických zájmen v ruštině (H. Bartels), reflexivní zájmena a diateze v polštině (B. Wiemer), dvojice sloves pohybu v ruštině (D. Wirth), distribuce morfémů -a a -u v gen. sg. mask. u neživotných podstatných jmen v polštině (T. Menzel), slovesné německé kalky a přejetí ve starší hornolužické srbštině (M. Giger), tzv. „vvodnyje slova“ v ruštině (D. Burkhardtová), ženské přípony u povolání v ruštině (U. Kellerová), geneze vidu v ruštině (K. Böttgerová), používání tzv. „preizkazno naklonenie“ v bulharštině; jiné měly komparativní charakter, např. porovnání vidu v polštině a němčině (J. Stawnická), vidu v češtině a slovinštině (G. Cadorini), lokálních adverbií v němčině a polštině (A. Socká), překládání anaforických zájmen z ruštiny do němčiny (S. Geldbachová), tzv. „Gradpartikeln“ v ruštině a němčině (S. Poljakovová), vyjadřování příčinných vztahů v různých jazycích (V. Ždanovová). Další referáty byly věnovány problematice sémantické, z nich jmenujme např.: pojmenování pocitů v různých indoevropských jazycích (M. Jakubowiczová), posuny v ruském politickém diskurzu (J.-M. Becker), názvy chutí v ruštině (N. Moisejevová), analýza polských výrazů zrakového vnímání (A. Dobaczewski), sémantická variabilita ruských substantiv (A. Bergmannová), a lexikologické, např.: sociální terminologie v drevanské polabštině [94](B. Vykypěl), změny lexika v chorvatštině (G. Barth), prostředky modality v polštině a němčině (M. Schmidtová), porovnání struktury vybraných lexémů polských, ruských a anglických (E. Wierzbická), rozdíly a podobnosti synonymních výrazů (M. Łaziński). Jiné pojednávaly o otázkách členění textu, např. o posunech interpunkce v ruštině (O. Bureninová-Petrovová), o problematice odstavce (R. Marzari), o otázkách opakování v textu (E. Walusiaková), nebo o otázkách zvukové stránky jazyka, např.: koronální palatalizace v polštině (M. Rochońová), poruchy řečové komunikace při afáziích (J. Panusiaková), vliv syntaktických a prozodických faktorů na postavení příklonek v bulharštině (T. Augustinovová). Z komunikačně orientovaných referátů zaznělo několik příspěvků věnovaných jazyku sdělovacích prostředků, např.: reklama v ruských médiích (E. Mannová), analýza polských rozhlasových pořadů (A. Oskierová), role metafory v publicistice (P. Nowak), prvky newspeaku v jazyce politiky v ruštině a polštině (C. Radünzellová), a příspěvky sociolingvistické, např.: code-switching u Němců žijících na Sibiři (R. Blankenhornová), jazykové biografie Němců v České republice (L. Hašová). Tematickou pestrost referátů doplňovaly dále referáty o porovnání biblismů v polštině a němčině (B. Lozińská), o gramatické charakteristice jazykového útvaru „prosta mova“ (D. Trubčaninov), o problematice překládání z řečtiny do staroslověnštiny (D. Atanasovová) a o formách oslovení ve starší polštině a češtině (M. Betsch) a obecně zaměřený referát o možnostech a problémech kognitivní gramatiky (D. Filarová).

Jak je snad již patrné, účastníci se věnovali nejrůznějším problémům a tématům. Hlavním smyslem takové konference je, aby se mladí lidé z téhož oboru, ale z různých míst Evropy, poznali a našli někoho, s kým mohou prodiskutovat své téma. Markus Giger, Björn Wiemer a Thomas Menzel prezentovali sborníky z prvního setkání. Při závěrečném jednání účastníci projednali mimo jiné také místo konání dalšího ročníku, kterým má být univerzita v Torui.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 2, s. 93-94

Předchozí Pavel Jančák: Podkrkonošský slovník

Následující Jiří Zeman: Mezinárodní konference Město a jeho jazyk