Sportovní terminologie v cestovním ruchu

Jindra Světlá

[Články]

(pdf)

-

Cestovní ruch je oblastí, kde se stýkají a prolínají různé obory lidské činnosti, a proto se zde setkáváme s nejrůznějšími termíny, např. z architektury, historie, ekonomiky, dopravy, služeb, ale i sportu.

Mnohé sportovní výrazy dříve znali či užívali pouze odborníci (aktivní sportovci a příznivci daného sportu) a běžný mluvčí se s nimi setkával pouze ve sportovním zpravodajství. Dnes v souvislosti s novými možnostmi trávení volného času nacházíme častěji i nové výrazy ze sportovní terminologie, a to ve velké míře jak díky rozvoji cestovního ruchu, tak díky širší nabídce sportovních potřeb na našem trhu. Můžeme pozorovat dvě protikladné tendence – některé sportovní termíny se dostávají ze sportovního slangu do oficiální terminologie, naopak jiné přecházejí z odborné vrstvy do běžného jazyka a do povědomí široké veřejnosti. Do běžné slovní zásoby se dostávají termíny zcela nové i některá pojmenování, která sice mohla existovat již dříve, ale v našich podmínkách se z nejrůznějších důvodů nepoužívala – především proto, že u nás dříve nebyly odpovídající podmínky (místní, ekonomické, politické) pro masový rozvoj dané aktivity.

Zájem veřejnosti o nové druhy sportů se odráží v aktuální nabídce sportovních a turistických zájezdů organizovaných specializovanými cestovními kancelářemi, vzniklými po roce 1989. Proto nám zájezdové katalogy z posledních let posloužily jako relativně ucelený soubor textů vhodný pro zjišťování nové sportovní terminologie. Závěry z rozboru těchto textů však nemusí mít obecnou platnost, upozorňují jen na některé aspekty a tendence.

Je pochopitelné, že všechny nové sportovní činnosti vyžadují vznik odpovídajících pojmenování v češtině. Protože nová slova a slovní spojení ve sportovní (a turistické) terminologii vznikají různými způsoby, můžeme je rozdělit do několika oblastí (tento výčet nemusí být úplný, vychází jen z naší excerpce):

1. Čeština navazuje na řadu již existujících termínů (zejména u sousloví) a další v řadě stejně tvořených názvů vytváří analogicky pomocí běžných slovotvorných prostředků (např. tam, kde adjektivum specifikuje určované substantivum). Tímto způsobem např. do řady pěší/horské túry přibyla nová pojmenování sněhové a ledovcové túry (ale i túra po ledovci, přechody ledovců), plavecká túra (4 hod. plavání v potoce), objevují se nové typy jízdních kol (horské kolo, trekingové kolo). Dalším způsobem tvoření nových termínů jsou složeniny, např. cykloturistika.

[203]2. Se vznikem nového druhu sportu se k nám dostává i cizojazyčné pojmenování (převážně z angličtiny), např. bungee jumping, canyoning, jet boating, paragliding, rafting, snowboarding, trekking, windsurfing.

3. Kombinací prvního způsobu tvoření s výpůjčkou z angličtiny vznikl např. pobřežní mořský kajaking, námořní jachting.

4. Některé nové pojmy si dosud hledají ustálené pojmenování v češtině, např. italské slovní spojení via ferrata a jeho německý ekvivalent klettersteig je překládáno jako skalní (za)jištěné cesty, anebo se používají dvě výpůjčky podle země původu: pro akce v Rakousku se užívá německý pojem (např. Lehké „klettersteigy“ Solné komory), pro akce na území Itálie pojem italský („Via ferraty“ Dolomit, Nejtěžší „ferraty“ Dolomit). Uvozovky v tomto případě pravděpodobně naznačují cizost v češtině.

Vedle způsobu vzniku nových názvů je rovněž zajímavé sledovat, jak se v češtině chovají. V označení některých sportovních disciplín a názvů vedle sebe koexistuje výpůjčka z angličtiny a český ekvivalent (překlad, výklad anebo počeštěná verze výpůjčky). Teprve čas ukáže, kam se přikloní úzus anebo jak si čeština s cizím výrazem poradí. Většinou mají výpůjčky tu výhodu, že jsou jednoslovné, a proto se od nich dají odvozovat další slovní druhy, např. windsurfing – surf – surfař, surfování, surfovat. (Důkazem zdomácnění tohoto výrazu je i jeho užívání v přeneseném významu surfování po Internetu.)

U výpůjček jde často o dějová substantiva s formantem -ing, který se v angličtině často používá k tvoření termínů označujících sportovní činnost. O některých z nich se již psalo[1]. U těchto sportovních názvů nedochází k počešťování koncového -g na rozdíl od výrazů dříve přejatých, např. trénink. V některých případech se užívá pouze přejatý výraz (bungee jumping), v jiných případech se čeština snaží najít český ekvivalent či alespoň vysvětlení, např. jet boating – jízda na tryskovém člunu, kaňoning (psáno též canyoning) – prostupy soutěskami a kaňony/průstup kaňony nepříliš vodnatých říček plaváním a prolézáním/pěší průstup jinak zcela nepřístupných úseků kaňonu, trekking – vícedenní putování s batohem na zádech, paragliding – létání na svahovém padáku.

Pro popis disciplíny, která při výstupu používá úseky vybavené lany a řetězy, se užívají různé možnosti vyjádření, např. horské výstupy strmými skalními zajištěnými trasami/ vysokohorská turistika po „ferratách“, vysokohorská turistika na zajištěných „via ferratách“.

Postupné ustalování nových sportovních termínů v češtině můžeme doložit např. na sportovní disciplíně zvané rafting (= sjíždění divokých řek, jízda na rafto[204]vém člunu, jízda na nafukovacích člunech apod.). Definicí a původem tohoto pojmenování se zabývala již A. Polívková[2].

Rafting jako způsob trávení volného času vznikl asi před čtvrt stoletím v Americe a u nás se rozšířil až v 90. letech. V současné době již můžeme rozlišit dvě podoby názvu této disciplíny, rafting a raftování. Pokusíme se zde vymezit, čím se jejich užívání v turistických textech liší.

Raft je slovo přejaté z angličtiny, kde původně znamenalo vor. Dnes se toto označení používá přeneseně pro velké nafukovací čluny, které mají podobné vlastnosti jako dřívější vory (zejména velkou stabilitu) a které se proto používají ke splouvání většinou peřejnatých horských řek. V poslední době se začíná výrazu raft užívat i pro označení činnosti (rafting). V češtině se slovo raft snadno skloňuje (půjčovna lodí a raftů, jezdit na raftech, Můžete si na raftu zajet až pod vodopád) a užívá se častěji než souslovný název raftový člun (To vše vychutnáme z raftových člunů, zkusit si jízdu na raftovém člunu).

Pro označení činnosti provozované na raftech jsme přejali anglický výraz rafting. Jde o podst. jm. slovesné, které se užívá synonymně jak s českými termíny sjezd nebo splutí (divoké řeky) pro vyjádření jednorázové akce (např. rafting soutěskou řeky Segre, rafting na horním toku Innu, rafting na Soče), tak i pro vyjádření déle trvající nebo opakované činnosti – synonyma sjíždění, splouvání (např. 3 dny raftingu, vybavení na rafting, bezpečnost při raftingu, rafting na dvou řekách, zájezdy s raftingem). V tomto druhém významu se vžívá i počeštěná varianta raftování (zkušenosti z raftování, celý den raftování na Steyeru, užít si raftování).

V turistických textech, kde jde výhradně o rekreační provozování sportů v rámci dovolené, se nesetkáváme s dalším významem slova rafting jako mezinárodně uznávanou sportovní disciplínou[3].

V popisu jednotlivých zájezdů po jednotlivých dnech a činnostech se (zřejmě ze stylistických důvodů) střídají naprosto synonymně všechny možnosti vyjádření dané činnosti, tj. sjezd – splutí a rafting, při využití jejich různé spojitelnosti: rafting kde nebo kudy (rafting na řece, v kaňonu/kaňonem, v Dolomitech) × sjezd nebo splutí čeho (splutí úseku řeky). Je přitom zajímavé, že tvůrci programu zájezdů (v katalogu CK CVOK 98 jsou minimálně dva autoři) důsledně užívají v rámci jednoho programu jen jednu z variant vidových dvojic sjezd/sjíždění × splutí/splouvání (např.: 1. den: splutí řeky Dranses, 2. den: rafting na Rio Ara, 3. den: splutí Verdonu, 4. den: rafting na Varu, rafting na Noce).

Zastavme se ještě u tvoření dalších slovních druhů. V uvedeném typu textů není vůbec doloženo adjektivum raftingový, většinou si čeština poradí opisem (vybavení na/pro rafting), naproti tomu je zde běžné adj. raftový: raftový zájezd, raftový [205]prvosjezd, raftová výbava, raftový člun, řeky v Pyrenejích se vyznačují dlouhými úseky ideální raftové vody. Pokud jde o slovesa označující tuto činnost, sloveso raftovat se ve sledovaných textech vyskytovalo poměrně zřídka (jeskyně, kde se raftuje po podzemní řece, budeme raftovat všichni najednou), spíše se objevuje víceslovné vyjádření jezdit na raftu, zabývat se raftingem. Je však třeba brát v úvahu, že k podrobnému popisu jednotlivých dní zájezdu katalogy většinou využívají substantiv, jak již bylo řečeno výše. V mluvě aktivních sportovců zřejmě bude frekvence užití jednotlivých slovních druhů poněkud jiná.

A na závěr jméno konatelské: je doloženo subst. raftař (první čeští raftaři v Albánii), avšak pro zdůraznění amatérského aspektu provozování raftingu o dovolené se spíše uvádí vodák, jezdec, případně účastník. Vyskytlo se i od substantiva raftař odvozené adjektivum raftařský (raftařský sen) a příslovce (raftařsky nejlehčí zájezd).

Analýza materiálů ukázala, že použití sportovních termínů v cestovním ruchu má určité zvláštnosti. Na jedné straně se zdůrazňuje odbornost a důvěryhodnost organizátorů zájezdu užíváním odborné terminologie v nabídkových textech, na druhé straně turistické texty musí splňovat různé další funkce, jimž se podřizuje i užitá slovní zásoba. Synonymně s přejatými odbornými termíny se proto užívají české ekvivalenty anebo jejich vysvětlení opisem ve snaze o maximální informační hodnotu a stylistickou pestrost. Zvláštnosti jsou patrné i na frekvenci užívání jednotlivých slovních druhů – velice časté je substantivní vyjádření, které je velmi typické pro popis zájezdů v katalozích cestovních kanceláří (viz výše, např. celý den raftování).

Velice časté jsou i reklamní prvky, jejichž cílem je upoutat pozornost čtenáře a získat nové zájemce: „RAFTING… RAFTING? RAFTING!!! Co je to rafting? Zpěněná voda, vlny, válce, skoky, kameny, skály, strach, odvaha, nadšení, soutěsky, kaňony, údolí, pohoda, vyčerpání, slunce, déšť, večerní oheň, hvězdy, romantika, dobrodružství, přátelství. Tohle všechno může zažít ten, kdo zkusí chuť raftingu kdekoliv na světě. (…) Rafting může zkusit každý.“

---

[1] O windsurfingu viz např. N. Obrtelová, Windsurfing, NŘ 68, 1985, s. 54, a P. Völkel, Windsurfista – windsurfér – windsurfař? NŘ 68, 1985, s. 224, o raftingu viz A. Polívková, Rafting, NŘ 75, 1993, s. 55, aj.

[2] Viz pozn. 1.

[3] Srov. Nová slova v češtině, v tisku v nakl. Academia, i Z. Sochová, B. Poštolková, Co v slovnících nenajdete, Portál 1994, s. 149.

Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 4, s. 202-205

Předchozí Jana Hoffmannová: Vyšetřuje zločin Yves Rénier, nebo komisař Moulin? (K anotacím filmů v televizních programech)

Následující Libuše Čižmárová: Mluvená čeština na Moravě