Přirovnání v české próze J. A. Komenského

Josef Hubáček

[Články]

(pdf)

-

Pozornost chceme věnovat především Komenského kázáním, dále jeho Informatoriu školy mateřské – to zastupuje v materiálu našeho zkoumání spisy pedagogické –, dále útěšnému spisu O sirobě a Labyrintu. Již z výběru děl, kterými se chceme zabývat, je patrné, že budeme usilovat o určité srovnání, jak se přirovnání jako stylistický prostředek uplatňuje.

Kázání jsme zvolili proto, že Komenského homiletice byla zatím věnována jen nepatrná pozornost. Z celého souboru homilií jsme se omezili pouze na 15 pašijových kázání (s. 61–238 Kašparova vydání).[1] Jedním z důvodů této naší volby bylo i to, že jsme chtěli sledovat vztah uvedených kázání k textu bible, a to alespoň v oblasti předmětu našich výkladů. Vlivu biblického textu na prózu Komenského jsme si z různých aspektů všímali v mnoha ze svých dřívějších studií. Došli jsme k několika dílčím závěrům a ke zjištění obecnější platnosti. Jedním z nich bylo, že na prozaické dílo Komenského měly vliv především texty starozákonní a jejich stylizace. V pašijových kázáních se však ve velké míře uplatňuje i vliv Nového zákona. Stopovat tento vliv je jedním z vedlejších cílů této studie.

Ve shodě s Pavelkovou monografií Anatomie metafory (Brno 1982) chápeme přirovnání jako „zprostředkované poznání reality v tom smyslu, že nové poznání se týká základu (comparandum) a poskytuje ho až „vzor“ (comparatum), či přesněji explicitní konfrontace těchto základních komponent přirovnání“ (s. 98). Protože se však nechceme zabývat pouze ustálenými přirovnáními již lexikalizovanými, hodí se nám dobře i další Pavelkovo vymezení tohoto stylistického prostředku: „Pod přirovnání lze zahrnout pouze takové sémantickogramatické kontexty, v nichž se konstrukční osou stává schéma „A jako B“ a u nichž jsou jednotlivým slovním jednotkám přiřazovány lexikální významy. Pokud se ovšem v rámci přirovnání na místo „základu“ nebo „vzoru“ dostává metaforické slovní spojení, mění se přirovnání v svébytné metaforické formy (přirovnávající metafora, sponová přirovnávající metafora aj.).“

1. Charakter materiálu a metoda práce

Po provedení excerpce daného jevu ve vybraných dílech Komenského se ukázal text kázání pro naši problematiku natolik určující, že jsme se rozhodli podřídit tomuto materiálu metodu práce nejen s ním, ale i s excerpty z děl dalších. [93]Těžiště kázání je v podrobné interpretaci evangelních textů zaznamenávajících v časovém sledu Kristovo zatčení, mučení, ukřižování i pohřbení. (Úvodní kázání, které naznačuje, jak jinak by bylo možno celý soubor homilií koncipovat, a zároveň zdůvodňuje, proč bylo výhodné řešit celou pašijovou problematiku sledem patnácti projevů, do svých zjištění nezahrnujeme. Bereme dále zřetel pouze na vlastní výkladové texty kázání, tedy nikoli na vstupní modlitby a na úvodní citace evangelií.)

Ve smyslu Pavelkova vymezení bereme v úvahu všechny kontexty s konstrukčním schématem „A jako B“. Při excerpci přirovnání jsme však přihlíželi i k dobovým synonymům výrazu jako v tomto případě a zařadili jsme proto i přirovnání s jak. Přirovnání s jakožto a s co, která se ojediněle vyskytují v jiných spisech Komenského, jsme však v dílech, která zkoumáme, nenašli.

Zvláštní charakter výchozích textů ovlivňuje způsob našeho třídění přirovnání. Protože všechna kázání vycházejí z evangelií, dá se předpokládat, že se biblický text uplatní i v projevech Komenského. Z excerpovaného materiálu proto vydělujeme přirovnání biblická, kterých autor použil při citaci bible, a také ta, která stylizoval sice volněji, přesto však pod přímým vlivem biblického textu, i když v mnoha případech nikoli pod vlivem textu evangelního. Podrobněji pracujeme s přirovnáními dalšími.

Citované doklady doplňujeme udáním stránky a řádku. Protože probíráme jednotlivé spisy postupně a v závěrečném srovnávání uvádíme závěry v zobecňující rovině, není zapotřebí doplňovat citáty zkratkou díla.

2. Typy přirovnání

2.1 Všech přirovnání s konstrukčními schématy „A jako B“, „A jak B“ je v pašijových kázáních 44. Více než jedna čtvrtina (14) z tohoto počtu připadá na přirovnání uplatněná v citátech bible; ta zde neuvádíme.

Několik přirovnání je zcela zřetelně stylizováno pod vlivem biblického textu; některá se uplatňují v jeho parafrázích. Ta zde citujeme spíše jen pro úplnost, neboť ani s těmi dále nepracujeme. Jde o tyto případy: Hlas jako hlas hromu zvučel 95; nárameník jeho jest vzetí již jako na ramena i jmén, i celé pře vyvolených 133; zevnitřní obcování … jako nohy bez uprášení a pokálení býti nemůže 114; učedlníci … jako ovce se rozprchli 152; církev se … na světě tak má, jako ovce mezi vlky 172; dokonalost Kristovu … jako pláštěm spravedlnosti … nás odívající 227; satan … tě jako v pouty spjal 172; jako čistá pšenice bez koukole býti bychom měli 158; učedlníci … zle na říčici ostojí a jako špatné, zamlklé zrno propadnou 140.

Vyskytuje se i několik dalších přirovnání s výrazy typu beránek, ovce, zrno, tedy s biblickými literárními symboly. Taková přirovnání však zařazujeme již do další skupiny, neboť jako celek nejsou stylizována po vzoru přirovnání biblických.

[94]Bereme-li v úvahu počet přirovnání-citátů i výskyt přirovnání stylizovaných jako přímý ohlas biblického textu, dojdeme k závěru, že více než polovina – 52 % – všech excerpovaných přirovnání patří v kázání k některým z uvedených dvou typů. Vliv bible je tu tak silný jako v žádném dalším díle, které je v této studii předmětem našich zjištění.

2.2 Lexikalizovaná přirovnání

Lexikalizovaná přirovnání chápeme jako „ustálené a idiomatické pojmenování sloužící k označení a hodnocení (především) podobnostního vztahu mezi jménem (substantivem), určeným v konkrétním textu, a předem daným modelem“.[2]

Při hodnocení těchto přirovnání přihlížíme sice také ke Slovníku české frazeologie a idiomatiky (Praha 1983), máme však na zřeteli dobový způsob vyjadřování a vzhledem k uvedenému slovníku připouštíme určitou míru synonymity. Excerpované doklady jsou tyto: Pán … choval se jako tichý beránek 164; Pán … oněměl jako beránek 164 a 180; Pán … v prachu jako červ nějaký před Hospodinem válel se 141; nepřátelé … slepě, jako tam můra do svíčky, dorážejí 110; při něm stůjme jako ovečky při beránku svém 184. Jak jsme již naznačili, ve vzoru lexikalizovaných přirovnání se uplatňují převážně biblické literární symboly.

2.3 Nelexikalizovaná přirovnání

Z celkového počtu dokladů je pouze jedna pětina – 20 % – přirovnání nelexikalizovaných. Jde o tyto případy: Kristus … jako buřič a ruhač odsouzen byl 191; (nikoli ve smyslu „jakožto buřič“). Prosil za toho oběšeného jako za dar zvláštní 230; (ve smyslu „aby mu bylo tělo oběšeného darováno“). Odmísil ho Pán a … jako hříšníka nečistého z ráje, vyhnal 117; roucha svá na cestu … stlali, aby se jako po kobercích rozestřených ubíral 85; moudrosti boží … proti porušitedlnosti smrti jako ohražení užila 79; vězeli jsme všickni jako v okovách 221; chrám byl uprostřed odevřený jako nějaký široký plac pod nebem 95; Krista jako zločince svázali 152; (opět nikoli ve smyslu „jakožto zločince“). Mohli vzhlédati … v umyvadle tom jako v zrcadle 117. Lze říci, že nelexikalizovaná přirovnání uplatněná v kázáních jsou ve svém celku nenápaditá, a proto i málo působivá. Je to jistě konstatování zarážející, ale s podobným výsledkem se setkáváme i v ostatních sledovaných spisech. Připojujeme pro úplnost ještě doklady další, které rovněž spadají do oblasti našeho zkoumání, i když čistými přirovnáními nejsou.

[95]2.4 Přirovnávající metafora

Jde o případy, kdy vzor přirovnání připojený výrazem jako je vázán na základ, který je sám o sobě již metaforický. Tak např. praví Komenský o rychle se šířícím hříchu přeneseně, že se rozjídá. Zároveň pak přirovnává hřích ke kvasu: Hřích … se rozjídá jako kvas 80. Výsledkem je působivá přirovnávající metafora. Dalším dokladem sem náležejícím je kontext svět sobě také nás jako míčů podává 184. O účinnou přirovnávající metaforu jde i tentokrát. Nicméně musíme v zájmu objektivity připomenout i následující kontext z Labyrintu: tu nás sobě vlny jako míče podávají.

Lexikalizovaná metafora – bráti na sebe úřad – je sémantickou osou této přirovnávající metafory: úřad svůj biskupský jako plášť nějaký na se bera 132. Metafora utíkati hříchu – připomínající biblické utíkejte smilstva 1 K 6, 18 – je základem přirovnávající metafory v tomto textu: zošklivme sobě hřích zrady a nevěry…, abychom toho jako samého satana utíkali 171. Pro Komenského typický motiv kšaftu zaznívá v tomto dokladu: Kristus věřícím … úzkosti jako kšaftem jim odkázal 225. Také jádro této přirovnávající metafory má blízko k textu bible: Ježíš … maje píti hrozný ten kalich smrti jako nápoj smrtedlného jedu 141. Přirovnávající metafora činí 14 % všech dokladů. Jejich jádrem je buď lexikalizovaná metafora, dále metafora biblická nebo bibli výrazně připomínající, nebo metafora uplatněná již v jiném díle Komenského.

Lze tedy shrnout zjištěné výsledky asi takto: Ani přirovnání ani přirovnávající metafora nepředstavují v Komenského pašijových kázáních jazykový prostředek příliš originální nebo působivý. Co tomu brání, bylo již připomenuto.

3. Typy přirovnání v Informatoriu

3.1 Všech přirovnání je v tomto spisu 17. V citátu bible se však uplatňuje pouze jedno; neuvádíme ho. Několik přirovnání je v tomto spisu stylizováno zcela zřetelně pod vlivem biblického textu. Ta zde citujeme, avšak dále o nich nepojednáváme; jde o tyto případy: děti … jako živé obrázky boží 234,17; dítky … jsou obraz boží ještě jako nezašpiněný 230,23; děti porostou … jako byliny při tekutých vodách 242,26; Bůh s námi … jako s dětmi zachází 259,22; dábel … k stříbru a zlatu … jako provazy nějakými potahoval 231,38; obraz není příliš frekventovaný, má však blízko k Iz 5,19.

Sečteme-li případy obojího typu – biblické citáty i přirovnání stylizovaná pod vlivem bible –, dojdeme k závěru, že z celkového počtu představují pouze 30 % dokladů. Údaj je relativně nízký proto, že ve srovnání s kázáními je v Informatoriu výrazně méně přirovnání uplatněných v biblických citátech.

3.2 Lexikalizované přirovnání se vyskytuje pouze jedno. Je skryto v celém bloku, proto je zdůrazňujeme proloženě: dítěte … k školmistru jako k řezníku tele aneb hovádko do stáda vedou 262,22. Ve vzoru přirovnání se tu uplatňuje zcela lidový obraz.

[96]3.3 Nelexikalizovaných přirovnání je celkem 8 případů; při poměrně nízkém celkovém počtu všech přirovnání v Informatoriu to však znamená 47 % případů. Tento údaj je ovšem nutno brát v úvahu v souvislosti s tím, že přirovnání – objevující se v různých variantách kontextu – cvičení … jako hra neb kratochvíl nějaká jest 232,11 zabírá plnou polovinu dokladů; další místa: 251,27; 258,26; 261,17. Další dvě přirovnání jsou v již citovaném bloku: dítěte … k školmistru jako k řezníku tele aneb hovádko do stáda vedou 262,22. Zbývající doklady: léků dítkám … jako jedu braňte 242,15; těšiti je (tj. děti, JH) tím (tj. školní docházkou, JH) jako jarmarkem 262,32. Přirovnání jsou vzata ze života lidí, jimž byl spis určen. Jsou běžná, málo působivá.

3.4 Přirovnávající metafory jsme mohli zjistit pouze dvě: začínající se … vášničky … zjevovati, kteráž jako mezi kvítím bodláčí za mladi vyplívati nejlépe 256,12; když se rozoumek … jako z pupence kvítek rozvínati začíná. Oba doklady jsou jen jakýmsi pokračováním centrálního obrazu, v němž se vzdělávání dětí přirovnává k obdělávání sadu či zahrady.

4. Typy přirovnání ve spisu O sirobě

Ze spisů útěšných má toto dílo svým rozsahem k Informatoriu nejblíže. To dobře navozuje možnost srovnávání. Pro svůj výklad jsme v něm však našli pouze 5 dokladů. To značně zkresluje statistický přehled, v němž jeden doklad pak představuje 20 % z celkového počtu.

4.1 V biblickém citátu se přirovnání nevyskytuje ani v jednom případě. Bibli však připomíná přirovnání, v němž se uplatňuje výraz svíce jako literární symbol: vdova … aby jako svíce ctnostem se třpytěla 446,5.

4.2 Jako dobová lexikalizovaná přirovnání hodnotíme tyto dva doklady: člověk osiřalý jest … jakž se vůbec v přísloví říká, jako hrách u cesty… 434,18. Svou vsuvkou (jakž se … říká) Komenský ostatně sám uvedené místo takto hodnotí. Druhý doklad zní člověk osiřalý jest … jako onuce, o níž každý otírá nohu 434,19.

4.3 Nelexikalizované přirovnání má v tomto spise pouze jeden doklad: člověk osiřalý jest jako zahrada s rozbořenou hradbou… 434,17. Poznamenejme, že toto přirovnání a obě předcházející lexikalizovaná se vyskytují v témže kontextu těsně za sebou a vytvářejí jakýsi uvolněný blok.

 4.4 Přirovnávající metafora je reprezentována pouze jediným dokladem: manželství … tím svazkem toho rozvázáním jako břímě z něho sňal 443,25. Spojení sejmouti břímě z někoho možno v tomto významu považovat i z dobového hlediska za lexikalizované.

Jestliže se nám předchozí excerpovaná díla zdála ve zkoumaném jevu nepůsobivá a všední, pak spis O sirobě je z tohoto hlediska chudý a naprosto nevýrazný.

[97]5. Typy přirovnání v Labyrintu

5.1 V biblickém citátu se neobjevuje ani jedno přirovnání. V první části spisu s tím je možno počítat, ve druhé to však přece jen poněkud překvapuje. Pod vlivem bible je stylizováno také jen jediné: všude plno lidu jako hmyzu 279,18.

5.2 Lexikalizované přirovnání jsme v Labyrintu nezaznamenali. I to je poněkud zarážející, uvážíme-li, že k jevu námi sledovanému jsme v díle našli 30 dokladů.

5.3 Nelexikalizovaná přirovnání jsme zaznamenali čtyři: ušlechtilý jakýsi nástroj jako hodiny 373,19; viděl jsem před sebou svět tento jako nějaký … hodinný nástroj 377,16; nesčíslné zástupy vidím jako mhla 282,5; svět jako před smradem před nimi (tj. křesťany, JH) nos zacpává 388,6.

Čistých přirovnání – ať již stylizovaných pod vlivem bible nebo nelexikalizovaných – je z celkového počtu dokladů v Labyrintu pouhá šestina. Ve všech ostatních případech se na stylizaci excerpovaných úseků podílí metafora.

5.4 Přirovnávající metafora je zastoupena poměrně početně: jako hlemejžď na slunci, tak my … se rozplyneme 296,24; tu nás sobě vlny jako míče podávají 297,31; truchlost … rychle se rozplývá jako mračínko pod sluncem 389,37; ukažme mu…, kdež … jako pták létati volno 294,37; vidím předivné sem tam motání, jako při rojení včel 282,8; tu jako sedláci v krčmě, každý vyje 305,31; jiní uschli jako tříska 286,2; jako včely z oule a do oule se motají 300,23. Je možno upozornit na skutečnost, že převahu mají přirovnávající metafory s přírodními motivy. Četnost metafor tohoto typu je dána nejen popisným, ale i obsahově-ideovým zaměřením Labyrintu, v němž se zdůrazňuje nicotnost člověka a marnost jeho počínání. V Labyrintu se však vyskytuje i typ námi sledovaného jevu nezaznamenaný ani v jednom ze spisů předcházejících; jde o metaforické přirovnání.

5.5 Metaforické přirovnání je v Labyrintu představováno více než polovinou všech dokladů: křesťany … svět … jako blázny … zhrdá 388,7; moře vlnami takovými odevšad se válelo, že jsme jako po vysokých horách a hlubokých údolích jednak zhůru, jednak dolů chodili 297,2; vidím, že … jako v krčmě žerou, pijí… 297,19; (má blízko již k uvedené přirovnávající metafoře). Někteří … vnitřnosti jeji (tj. země, JH) jako krtice prorývajíce 292,11; blesk byl jako … křišťál, smaragd a zefír 394,16; jako před očima jisté všecko to má 376,32; křesťané … jako plní očí jsou, kudykoli v světě chodí 376,14; ženy … že pod mocí mužů jako otrokyně nějaké zůstávati musejí 360,29; z toho zase sstupovati jsme jako do propasti 297,4; chodili mlčíc, tiše jako v přemyšlování 328,2; lidé … někteří se po její ráně oduli jako puchýř 286,1; rohože se nám vydmou jako stodoly 296,6; lodí náše … jako na proudě řeky tříšťka zmítati se počala 297,43; ty jsem … jako s zamčenými usty seděti viděl 316,16; křes[98]ťany … svět jako zločince odpravuje 388,8; (má blízko k nelexikalizovanému přirovnání v kázáních). Tu jako v zrcadle spatříš důstojnost pokolení svého 282,19; (motiv zrcadla je rovněž znám z nelexikalizovaného přirovnání v kázání). Lexikalizované metaforické přirovnání jsme našli pouze jedno: jiní se třásli jako osika 286,2.

Dříve než přistoupíme k formulaci závěrů, zařadíme přehlednou tabulku. Údaje uváděné v ní v procentech jsou zaokrouhleny na celé číslo. Sledujeme jím spíše vyjádření relativní frekvence výskytu než přísně statistické stanovení četnosti.

Typ přirovnání	Název díla
v biblických citátech	Kázání		Informatorium		O sirobě		Labyrint
	14	32	1	6	–	–	–	–
stylizovaných vlivem bible	8	18	5	30	1	20	1	3
lexikalizovaná	7	16	1	6	2	40	–	–
nelexikalizovaná přirovnávající	9	20	8	47	1	20	4	13
metafora	6	14	2	12	1	20	8	27
metaforické přirovnání	–	–	–	–	–	–	17	17

6. Závěr

a) Čtenář kteréhokoli spisu Komenského má dojem, že oblast přirovnání a metafory je v díle Komenského výrazně zastoupena. O metafoře to platí v plné míře, o přirovnání nikoli. Lze říci, že celkový dojem bohatosti metaforického přirovnání se automaticky, avšak zřejmě neoprávněně, přenáší na přirovnání.

b) Je dáno žánrem i tématem, do jaké míry vybírá autor pro dané dílo biblické citáty obsahující přirovnání nebo uplatňuje přirovnání stylizovaná pod vlivem bible.

c) Počet nelexikalizovaných přirovnání je sice větší než úhrn přirovnání lexikalizovaných, avšak jen ojediněle jsou aktualizovaná přirovnání skutečně nápaditá a stylisticky působivá.

[99]d) Poměrně značný je počet přirovnávajících metafor. Odpovídá tomu, co jsme již o poměru metafor a přirovnání v díle Komenského uvedli zde v závěru v prvním odstavci.

e) Čím je dílo vzdálenější tematice náboženské (např. Informatorium, Labyrint), tím více se obrazné vyjadřování přesouvá z oblasti přirovnání do oblasti přirovnávající metafory a metaforického přirovnání.

---

[1] L. B. Kašpar, Jana Amosa Komenského sebraná díla kazatelská II, Kázání, Praha 1893.

[2] F. Čermák, Česká přirovnání, in: Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání, Praha 1993, s. 466.

Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 2-3, s. 92-99

Předchozí Stanislava Kloferová: Jak dnes mluví mladí vídeňští Češi I

Následující Jana Hoffmannová: Pařani a gamesy (Pokus o charakteristiku diskurzu počítačových her)