Časopis Naše řeč
en cz

Sborník k jubileu 150. výročí narození Jana Gebauera

Jiří Kouba

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Po třech letech od konání vědecké konference v pražském Karolinu, jež byla vrcholnou akcí ke 150. výročí narození univerzitního profesora Jana Gebauera, významného českého filologa – bohemisty, slavisty a literárního historika, vydala ke konci roku 1991 Univerzita Karlova v řadě Slavica Pragensia sborník[1] věnovaný J. Gebauerovi. [100]Jubilejní publikace obsahuje dvacet pět statí, nikoli pouze vzpomínkových a rekapitulujících, nýbrž z velké části závažných, analyticko-popisných, vyplývajících z nových výzkumů. K většině studií je připojen bohatý seznam literatury a přiřazeno důkladné cizojazyčné resumé, které je důležité pro zájemce ze zahraničí. Diskusní příspěvky již do sborníku zahrnuty nebyly.

Příspěvky jsou ve sborníku řazeny téměř v sledu, v jakém byly na konferenci předneseny, dva uchovávají původní znění. Domníváme se, že je škoda, že nezůstaly pro lepší orientaci čtenářů rozčleněny do pěti tematických okruhů tak, jak je vhodně seřadili organizátoři konference: V I. okruhu je J. Gebauer představen předně jako zakladatel univerzitní bohemistiky a tvůrce vědecké školy lingvistické (studie 1–3), ve II. bloku jako autor Historické mluvnice jazyka českého a Slovníku staročeského (4–10), ve III. jako autor normativní novočeské mluvnice pro školy (11 a 12), ve IV. jako znalec a editor staročeských památek a odpůrce pravosti RKZ (13–16) a v V., závěrečném a nejrozsáhlejším oddíle, v němž je soustředěna většina příspěvků autorů ze zahraničí, jako zakladatel univerzitní slavistiky, folklorista a organizátor Slovanského semináře (17–25). Jsme si však vědomi, že takové členění pro obrovskou šíři Gebauerovy vědecké působnosti ani nemůže být přesné a musí se zákonitě překrývat.

Šestnáct referátů a šest sdělení obsažených ve sborníku, které byly na konferenci předneseny, již zhodnotila M. Homolková ve Slově a slovesnosti[2] a na stránkách Naší řeči[3] A. Kamiš. Tři studie byly ještě do sborníku doplněny, a naproti tomu referát P. Nováka a sdělení L. Řeháčka, které na konferenci odezněly, se ve sborníku z neznámých nám důvodů neobjevily. U tří doplněných příspěvků, z nichž jsou dva od zahraničních autorek, se zastavíme podrobněji, chybějící dva stručně připomeneme.

Dvoustránkový příspěvek A. Kamiše Střední doba v Gebauerově Historické mluvnici jazyka českého (bez cizojazyčného resumé) koresponduje s příspěvkem Z. Smetanové Jan Gebauer a čeština doby střední. Autor v něm dokresluje na několika hláskoslovných jevech, že i přes kusost dokladového materiálu je Historická mluvnice jazyka českého důležitým pramenem k poznání jazyka období, které dnešní obvyklá periodizace označuje jako dobu střední, zvláště když ještě není pro zpracování jazyka této doby k dispozici reprezentativní jazykový materiál a zatím vyšly jen dílčí studie.

A. G. Širokovová nazvala svou stať Jan Gebauer a ruská gramatika. Srovnává v něm paralelně výsledky prací českých a ruských slavistů a filologů, sleduje jejich vzájemné kontakty od přelomu 18. a 19. století, počínajíc J. Dobrovským a A. Ch. Vostokovem. Detailněji rozebírá téměř devadesátistránkovou Šachmatovovu recenzi Gebauerova 1. dílu Historické mluvnice jazyka českého (Hláskosloví). Zmíněná recenze byla zároveň podkladem pro udělení ceny A. A. Kotljarevského J. Gebauerovi. Bohatého dokladového materiálu obsaženého v Historické mluvnici i ve Slovníku staročeském využívají ovšem ve velké míře slavisté a rusisté také ve 20. století.

[101]Z. Tarajłová se ve své studii Názory polských lingvistů na Gebauerovo dílo v období jeho působení zaměřila na ohlas Gebauerova díla v polské lingvistice od konce 70. let minulého století, který přetrvával dlouho i po jeho smrti (r. 1907). Gebauer byl oceňován především za svůj postoj v otázce pravosti RKZ a platil za výborného znalce a vydavatele staročeských památek. V souvislosti s tím se Z. Tarajłová podrobně zabývá na základě dochované korespondence vztahy polských filologů k J. Gebauerovi; jmenujme alespoň J. Malinowského, jednoho z nejvýznamnějších vydavatelů polských jazykových památek a tvůrce polské vědecké dialektologie, K. Nitscheho, R. Zawilińského nebo z Gebauerových přímých žáků S. Ciszewského a S Dobrzyckého. Podobně jako ve svém příspěvku I. Z. Orłosová zachycuje autorka okolnosti, za kterých Gebauerovi byly v Polsku uděleny vědecké pocty (v r. 1888 zvolen zahraničním členem krakovské Akademie věd a v r. 1900 udělen čestný doktorát filozofie krakovské univerzity).

Referát P. Nováka z III. tematické oblasti osvětlil filozofický a metodologický kontext díla K. F. Beckera a jeho reflexe v Gebauerových učebnicích. L. Řeháček pak v závěrečném příspěvku V. oddílu na konferenci evokoval postavu J. Gebauera jako ředitele Slovanského semináře a popsal další osudy této instituce, ve své době jedinečné. Vyzdvihl rovněž i Gebauerovu velkou zásluhu v budování seminární knihovny.

V závěru této stručné zprávy je třeba zdůraznit, že uvedený sborník je užitečnou prací. Na okraj poznamenáváme, že opominuté tiskové chyby nejvíce ruší v těch případech, kdy chybná číslice v letopočtu posouvá událost o sto let kupředu, jako na s. 130, 140, 141. Takřka všechny studie přinesly řadu cenných podnětů (upozorňujeme zvláště na příspěvky I. Němce, K. Hausenblase, K. Šebesty, M. Komárka, Th. Syllaby) jak pro bohemistickou práci vědeckou a učitelskou, tak i k novému zkoumání díla J. Gebauera z hlediska dodnes aktuálních úkolů naší jazykovědy. Sborník pokládáme za důstojné završení a shrnutí všeho, co bylo u příležitosti 150. výročí narození J. Gebauera[4] řečeno v přednáškách, referátech či diskusních vystoupeních nebo napsáno v článcích v lingvistických periodikách. Je potěšitelné, že 150. výročí Gebauerova narození nebylo opomenuto jako před padesáti lety výročí sté, které přešla naše jazykověda takřka mlčením, jak připomenul J. Daňhelka v diskusi na konferenci v Karolinu.


[1] Jan Gebauer, Sborník ke 150. výročí narození, Acta Universitatis Carolinae, Philologica, 1992, Slavica Pragensia XXXV, UK, Praha 1991, 193 s.

[2] M. Homolková, Konference k 150. výročí narození Jana Gebauera, SaS 51, 1990, s. 78–80.

[3] A. Kamiš, Vědecká konference k 150. výročí Jana Gebauera, NŘ 72, 1989, s. 248–251.

[4] J. Kouba A. Hůlová, Ohlédnuti za jubileem 150. výročí narození Jana Gebauera, LF 113, 1990, s. 64–67.

Naše řeč, ročník 77 (1994), číslo 2, s. 99-101

Předchozí Jan Chloupek: Česká dialektologie splácí svůj dluh

Následující Jan Chloupek: Mluvnice češtiny nejen pro školy střední

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1