Časopis Naše řeč
en cz

Slovinská slovotvorba

Josef Filipec

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Slovinská jazykověda byla obohacena o významnou slovotvornou monografii profesorky lublaňské univerzity Ady Vidovičové-Muhové Slovinské syntaktické tvoření slov na příkladech složenin.[1]

Svým teoretickým východiskem se její práce zakládá na algoritmu významného lublaňského lingvisty a slavisty prof. Toporišiče, podle něhož je slovotvorně motivované slovo transformátem (výsledkem transformace) syntaktické slovní fráze.[2] Toporišičův algoritmus má šest kroků a autorka jej doplnila a zpřesnila dalšími dvěma omezeními.

[258]Syntaktická báze jako jednotka slovotvorné syntaxe, např. u složeniny čas-o-pis-ø ← [zájm.: to, co] sloveso piše[-ø]{o} čas{-u} → -o-, čas-, -pis-, není jev řečový, textový, nýbrž systémový. Její slovotvorný význam — autorka uvádí jeho slovotvorné rysy — není nutně totožný s jejím významem lexikálním.[3] Jestliže chápeme význam slovotvorně motivovaného slova jako hierarchický útvar sému kategoriálního, generického a diferenčního, popř. sémů diferenčních, pak bývá generický sém slovotvorný (‚to, co‘, tj. ‚předmět‘) proti sému lexikálnímu (např. ‚tiskovina‘) obecnější (vztah inkluze).

V druhé části knihy podává autorka kritický nástin historie výzkumu složenin, cenný nejen pro slovinskou lingvistiku. Rozlišuje v ní tři hlavní období: /1/ předmiklošičovské, charakterizované Metelkovou mluvnicí,[4] v níž se projevil kontrastivní zřetel k německým složeninám a slovinským ekvivalentům; /2/ období Miklošičovo, vynikající širokým srovnávacím pohledem a kombinující synchronní hlediska distribuční s kritériem historickým;[5] /3/ třetí období se vyznačuje syntaktickým pojetím, které vykrystalizovalo po iniciativě Breznikově[6] v zmíněných syntakticko-sémantických pracích Toporišičových, vyznačujících se úsilím o formalizaci. Tato syntaktická orientace charakterizuje i recenzovanou práci. Ta využívá i podnětů polské školy W. Doroszewského a některých prací lingvistů německých, přihlíží i k pracím Dokulilovým a k studiím dalších českých lingvistů.

Materiál práce tvoří asi 7000 složenin a jejich odvozenin, získaných z pětisvazkového výkladového Slovníku slovinského spisovného jazyka,[7] na němž autorka několik let spolupracovala, z lexikálního archívu Ústavu slovinského jazyka a také z autorčina vlastního excerpčního materiálu.

Rozbor složenin, dokládaný seznamy příslušného materiálu, seřazeného např. u deverbativních složenin podle slovesných částí složenin, zaujímá 120 stran — pro srovnání uvádíme, že v Mluvnici češtiny je věnováno složeninám 36 stran. Téměř celý rozsah patří složeninám podřadným, slovesným (bacilonosec) a jmenným (kozorog; zelenolist), vlastně deverbativním a desubstantivním. Při analýze deverbativních složenin se mimo jiné vyděluje sedm slovotvorných významů, tj. relevantních významových komponentů: děj, konatel, předmět, výsledek, prostředek, místo a čas děje. Dále se přihlíží k typu vnitrosloženinové vazby, bezpředložkové, a to v různých pádech [259](knjigovez) a předložkové (srov. dříve uvedený příklad časopis), k příponovým odvozeninám atd. Deverbativní složeniny zaujímají 65 klasifikačních pododdílů. Adjektivní složeniny označují dílčí kvality, kvantity, relace a jejich podtypy, substantiva tohoto typu jsou stará, počtem omezená a neproduktivní. Koordinační složeniny, také počtem omezené, mají dva typy, a to interfixový (se submorfem), např. -o-/-e-: sivo-modro-rdeče-rumen a interfixově sufixový: baltoslovanski.

Práce Ady Vidovičové-Muhové dobře reprezentuje současnou slovinskou jazykovědu: vyniká teoretickým zaujetím, metodologickou důsledností a všestrannou analýzou materiálu, jeho učleněním a klasifikací. Text je doplněn devíti grafy, seznamem a výkladem hlavních pojmů-termínů v slovinštině s jejich ekvivalenty v angličtině, anglickým resumé, jmenným a věcným rejstříkem a bibliografií. Také technická úprava knihy a její tisk jsou vzorné.

Tuto práci lze doprovodit několika poznámkami. Autorka správně uvádí, že syntaktické chápání slovotvorby předpokládá pohled z hlediska jazykového systému. Motivované slovo je transformátem syntakticko-sémantické báze, tedy metajazykového ekvivalentu, což se dosud obecně, nejen v této práci, nedoceňuje. Tento metajazykový ekvivalent má hierarchickou strukturní stavbu diskrétních komponentů, syntakticky usouvztažněných. Takovou stavbu má však i každý lexikální význam, převeditelný na metajazykovou definici.[8] Význam je tedy kondenzát syntakticko-sémantické metajazykové struktury. To však neznamená popření jeho lexikální povahy a lexikologické příslušnosti. I tvoření slov, přestože má vztahy k morfologii a syntaxi,[9] patří do rámce lexikologie a tvoří její podrovinu. Protože jsou složeniny v současných jazycích slovanských jevem velmi dynamickým, zajímalo by čtenáře recenzované knihy zjištění jejich frekvence v jednotlivých funkčních stylech současné slovinštiny a stejný požadavek se týká i jejich zastoupení u různých druhů slov.


[1] Slovensko skladenjsko besedotvorje ob primerih složenk, Partizanska knjiga, Ljubljana 1988, 224 s.

[2] J. Toporišič, Teorija besedotvornega algoritma, Slavistična revija 28, 1980, s. 141—151. Od téhož autora jsou i další práce o tvoření slov, slovinské syntaxi aj.

[3] Srov. M. Dokulil, K otázce prediktability lexikálního významu slovotvorně motivovaného slova, SaS 39, 1978, s. 244—251.

[4] F. Metelko, Lehrgebäude der Slowenischen Sprache im Königreiche Illyrien und in den benachbarten Provinzen, Laibach 1825.

[5] F. Miklošič, Vergleichende Stammbildungslehre der slavischen Sprachen, Wien 1875.

[6] A. Breznik, Zloženke v slovenščini, Razprave AZU II, Ljubljana 1944, s. 55—76.

[7] Slovar slovenskega knjižnega jezika (dosud vyšly čtyři svazky), Ljubljana 1970—1985.

[8] Srov. J. Filipec, K otázce sémantického popisu lexikálních jednotek, SaS 34, 1973, s. 78—84.

[9] M. Dokulil, Zur Frage der Stelle der Wortbildung im Sprachsystem, SaS 29, 1968, s. 9—16.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 5, s. 257-259

Předchozí Eva Macháčková: K vývoji české syntaxe

Následující František Štícha: Mezi slovesem a větou

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1