Sborník o funkční lingvistice a dialektice

Iveta Krejčířová, Milena Poláčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 23. 3.—25. 3. 1988 se v Liblicích konala konference pod názvem Funkční lingvistika a dialektika, pořádaná Ústavem pro jazyk český ČSAV a Jazykovedným ústavem Ľudovíta Štúra SAV. Účelem konference bylo v kontextu současného lingvistického výzkumu promyslet metodologické otázky jazykovědy.

V naší zprávě chceme seznámit lingvistickou veřejnost se sborníkem příspěvků z této konference (Funkční lingvistika a dialektika, Linguistica XVII/1, 2, Ústav pro jazyk český ČSAV, Praha 1988, 470 s.). Příspěvky jsou rozděleny do tří tematických okruhů. První z nich je věnován obecné lingvistické metodologii, další se zabývá interdisciplinárními kontakty jazykovědy a třetí je zaměřen na problém dynamiky jazykových popisů a jazykových systémů.

První svazek sborníku obsahuje stati týkající se prvních dvou tematických oblastí. J. Petr zkoumá status marxistické jazykovědy, metodické přístupy k analýze jazyka, zdůrazňuje tři ideologicky vyhraněné součásti marxistické jazykovědy a formuluje její východiska. I další autoři se zaměřili na filozoficko-metodologické otázky jazykovědy. J. Kačala sleduje protiklad stálosti a proměnlivosti, realizovaný na lexikálně sémantické úrovni jazykového systému v podobě protikladu dvou základních slovních druhů, totiž podstatných jmen a sloves. J. Dolník ve [213]svém příspěvku představuje vývoj jazykovědného poznání jako postup od odhalování abstraktní podstaty řečové činnosti k analýze její podstaty a k rekonstrukci myšlenkově konkrétního obrazu této činnosti. Přednosti genetického popisu jazyka ve srovnání s tradičními historickými popisy ukazuje R. Krajčovič. Možnostmi aplikace lingvistiky se zabývá P. Novák.

Společným jmenovatelem další skupiny příspěvků jsou interdisciplinární vztahy jazykovědy. Teoreticky tento pojem vymezuje ve svém příspěvku J. Kořenský, konkrétněji se jimi zabývají M. Těšitelová (kvantitativní popis jazyka), J. Králík (matematické modely jazyka), P. Materna (logika), K. Kamiš (jazyk a řeč z biologického hlediska). Vztah lingvistiky a pomezních disciplín zkoumá J. Černý (vyděluje šest základních pomezních disciplín: psycholingvistiku, neurolingvistiku, sociolingvistiku, etnolingvistiku, sémiotiku a filozofii jazyka). Lingvistiku v roli směrovací vědy představuje ve svém příspěvku S. Ondřejovič. Manželé Hlavsovi ve společném příspěvku věnují pozornost detailnějšímu zkoumání toho, jaké místo má pojem ‚interakce‘ v lingvistice a v jejích interdisciplinárních kontaktech.

Spojovacím článkem mezi skupinou statí zabývajících se interdisciplinaritou a příspěvky s tematikou komunikace je úvaha J. Panevové o úloze lingvistiky v interdisciplinárním výzkumu poznání a sdělování. J. Hoffmannová se pokusila naznačit některé teoreticko-metodologické předpoklady systémového modelování komunikační kompetence příslušníků určitého společenství. Experimentálním výzkumem komunikace a praktickou aplikací poznatků z této oblasti se zabývají příspěvky J. Šlédrové a J. Skácela. Problematiku předpokladové báze, o niž se opírají procesy produkce a porozumění řeči, představuje I. Nebeská. Přístup lingvistiky k uměleckému textu je tématem příspěvků P. Mareše a A. Macurové.

Dynamika v jazyce a v jazykových normách je předmětem příspěvků J. Chloupka, R. Brabcové (aktivizace komunikativní kompetence profesionálních mluvčích) a F. Štíchy. Mezijazykovou komunikací se zabývají J. Zeman (jazykové kontakty mezi češtinou a slovenštinou) a V. Budovičová (jazykové tabu v mezijazykové komunikaci). Vztah lingvistiky a lingvodidaktiky, tj. její aplikace v jazykovém vyučování, odráží příspěvek M. Čechové. První část sborníku uzavírá příspěvek N. Savického, v němž se autor zabývá otázkami psychologických a sociologických aspektů jazykové činnosti, zachování a porušování pravidel při jazykové tvořivosti.

Předmětem druhého svazku sborníku jsou především otázky statiky a dynamiky jazykových popisů a jazykových systémů. Svazek je uveden příspěvkem autorů O. Lešky, J. Nekvapila a O. Šoltyse, který se zaměřuje spíše na aspekt dynamiky jazykových popisů a zabývá se vývojem teoretických koncepcí jazyka ve světové lingvistice a jeho odrazem u nás. S důrazem na vývojové souvislosti a mezioborové vztahy jsou zde vykládány koncepce historicko-srovnávací lingvistiky, strukturní jazykovědy, generativní gramatiky i novější směry počítačové lingvistiky (kognitivní paradigma) a integrační lingvistiky H.-H. Lieba. Dynamikou lingvistických popisů se zaměřením na syntaktickou rovinu mluveného [214]textu se zabývá příspěvek O. Müllerové. Hodnotí základní syntaktické práce naší lingvistiky z hlediska použitelnosti k syntaktickému popisu mluveného textu a rozvádí metodologickou koncepci komplexní analýzy komunikačního procesu a textu. Otázky dynamiky a statiky v jazykovém popisu se týká příspěvek F. Daneše o protikladu dynamického modelu textu, založeného na procesuálním pojetí, a modelu statického, chápajícího text jako hotový celek. Zvýšenou pozornost přitom autor věnuje mentálním procesům spojeným se zpracováním textu, v čemž spatřuje žádoucí interdisciplinárnost zkoumání jazykového systému a jeho užívání. Metodologickými otázkami se zabývají rovněž příspěvky H. Běličové (o možnosti využití pravidel a zákonitostí uplatňujících se v určité jazykové rovině pro postižení roviny jiné, konkrétně přenesením pojmového aparátu pádové gramatiky do oblasti tvoření pojmenování), J. Horeckého (zkoumání filozofických kategorií obsahu a formy a kategorie funkce jako nástroje analýzy jazykových jevů) a E. Sekaninové (srovnání různých metodologických přístupů ke zkoumání lexikálně sémantických jevů, především konfrontační metody na základě daného tertia comparationis a metody ekvivalence lexikálních jednotek v minimálních kontextech).

Další okruh příspěvků se ještě v návaznosti na první svazek soustřeďuje na otázky interdisciplinární povahy některých jazykovědných problémů. Psychologickým výzkumem řeči se zabývá příspěvek P. Maydla. Ve vývoji psycholingvistických bádání se zastavuje především u kognitivní psychologie a jejího vztahu k jazykovým otázkám. I. Vasiljev ve svém příspěvku probírá vztah jazyka a kultury a metodologické předpoklady jeho zkoumání, srovnává souvislosti kulturních a jazykových faktů v evropských a orientálních společenstvích a zkoumá nosnost některých lingvistických koncepcí z hlediska tohoto vztahu (zejm. dichotomie langue × parole). Příspěvkem k interdisciplinárním bádáním je rovněž článek Z. Kufnerové o mezioborové povaze obecné teorie překladu, o jejím vztahu k lingvistice a literární vědě a dalších aspektech (např. komunikativním, sémiotickém, psychologickém aj.). Kulturním a komunikativním aspektem lingvistické analýzy procesu překladu a dynamikou mezijazykových vztahů se zabývá rovněž příspěvek V. Strakové o logických operacích při překládání textu.

Velkou část svazku tvoří příspěvky věnované dynamice jazykových systémů a jejich textové realizaci. Dialektikou jazykové dynamiky a statiky ve funkční syntaxi se zabývá příspěvek A. Svobody. Na příkladech fungování činitelů funkční větné perspektivy dokazuje, že systémová statika a systémová dynamika se vzájemně podmiňují a tvoří funkční jednotu. Jazykovým odrazem protikladu statiky a dynamiky mimojazykové reality, totiž protikladem aktivnosti a neaktivnosti, zejm. v oblasti sémantické struktury věty, se zabývá článek E. Tibenské. Ostatní příspěvky se soustřeďují na dynamiku určitých výseků jazykového systému: na slovoslednou dynamiku tzv. stálých slovanských klitik (L. Uhlířová), na dynamiku systému stylových vrstev jejich pojmovou hierarchii a dialektiku jejich opozic (J. Filipec), na některé aspekty polysémie lexémů, zvláště slovesa, závažné z hlediska funkčního pojetí lexikologie (A. Jarošová), na souvislosti mezi dynami[215]kou slovní zásoby a dynamikou motivačních vztahů (O. Martincová), na dynamiku lexikální zásoby odborného stylu, zejm. systému multiverbálních spojení (V. Vlková), na dialektiku a dynamiku onymických systémů (M. Knappová) a na dynamiku jazykového systému a jeho textové realizace v mezijazykových souvislostech v oblasti jazykové komiky (M. Poláčková).

I přes nesourodost jednotlivých statí přispívá sborník k objasnění některých aktuálních problémů lingvistické metodologie, interdisciplinarity lingvistického bádání a k teoretickému postižení dynamiky a statiky jako uzlových pojmů jazykovědy.

Naše řeč, ročník 73 (1990), číslo 4, s. 212-215

Předchozí Věra Šlangalová: Sborník o dynamice současné češtiny

Následující Bedřich Téma: Výzkum antroponymie na východním Těšínsku