31. a 32. běh Letní školy slovanských studií v Praze

Jiří Hasil

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V době od 24. 7. do 21. 8. 1987 a od 29. 7. do 26. 8. 1988 uspořádal Ústav slovanských studií FF UK jako vždy v Praze pod záštitou rektora UK a za účinné spolupráce stranických a státních orgánů 31. a 32. běh Letní školy slovanských studií (dále LŠSS).

V r. 1987 přijelo do Prahy zdokonalit své praktické znalosti češtiny 145 interních a 34 externích posluchačů z 27 zemí, což je dosud nejvyšší počet ve více než třicetileté historii LŠSS. Mezi účastníky byli jednak vysokoškolští učitelé a zkušení kulturní pracovníci, jednak účastníci mladší, většinou ve věku do třiceti let, pro něž je čeština ze studijního hlediska převážně „druhým“ slovanským jazykem. V tomto běhu mírně převažovali posluchači pokročilí.

V r. 1988 se účastnilo celkem 139 řádných a 17 externích posluchačů z 25 zemí čtyř kontinentů.

V rámci výukového programu byla po oba roky připravena řada základních kursů různých typů a kursy výběrové. Pro začátečníky a mírně pokročilé byl kromě toho organizován intenzívní kurs české fonetiky. Výuka začátečníků byla organizována na základě zprostředkujících jazyků — ruštiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny. Mírně pokročilí účastníci měli možnost zdokonalovat své znalosti češtiny nejen v lektorských kursech na základě ruštiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny, ale i ve zvláštních hodinách konverzace a literárního čtení. Jazyková výuka pokročilých posluchačů byla odstupňována podle jejich úrovně. Vedle lektorských kursů absolvovali výběrově i jazykové semináře (lexikologický, lexikologicko-frazeologický a stylistický), seíminár literárněvědný, výběrový kurs československých reálií nebo kurs konverzace.

Na výuce se podíleli zkušení učitelé filozofické fakulty UK, vědečtí pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV a dalších institucí.

Pokročilí účastníci měli navíc možnost volby ze dvou přednáškových cyklů — jazykovědného a spojeného literárněvědného a kulturně historického. Cykly byly koncipovány tak, aby podávaly obraz o aktuálním stavu bohemistického bádání i o současném rozvoji společenských věd v Československu vůbec. Některé přednášky byly věnovány významným politickým a kulturním výročím (např. v r. 1987 70. výročí VŘSR, 45. výročí vyhlazení Lidic, výročí J. E. Purkyně aj.).

Znalosti účastníků se prohlubovaly i prostřednictvím konzultací; nejvyspělejším byla poskytnuta pomoc při výběru vhodného materiálu pro jejich diplomové, disertační a další práce z oboru bohemistiky, popř. měli možnost prodiskutovat některé aspekty zpracování a zvoleného pojetí připravovaných prací s našimi odborníky.

Na výukový program navazoval program kulturně společenský, v jehož rámci [246]měli účastníci možnost poznat současný život socialistického Československa, četné kulturní a historické památky a zajímavá místa literárního místopisu.

Oba běhy LŠSS splnily své poslání. Přispěly k propagaci socialistického Československa v zahraničí, k prohloubení praktických i teoretických znalostí zahraničních slavistů a v neposlední řadě i k navázání či upevnění přátelství mezi účastníky z jednotlivých zemí a k rozvoji myšlenek mírového soužití a přátelství mezi národy.

Je potěšitelné, že zájem o účast na československých letních školách je ve světě veliký. Kromě Univerzity Karlovy uspořádaly letní školu též filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Brně, filozofická fakulta Univerzity J. A. Komenského v Bratislavě (Studia Academica Slovaca) a v r. 1988 poprvé i filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Naše řeč, ročník 72 (1989), číslo 5, s. 245-246

Předchozí Jana Matúšová: Třetí celostátní seminář Onomastika a škola

Následující Věra Petráčková: Jubilejní kolokvium v Uherském Brodě